2. kapitola

Bůh — velkorysý majitel

1, 2. Jak bychom měli — jako „hosté“ na této planetě — reagovat, uvažujeme-li o svém nádherném bydlišti, Zemi?

DEJME tomu, že o dovolené cestuješ a hledáš právě vhodné místo k přenocování. Právě jsi projel značnou vzdálenost pustým územím, když tu náhle se před tebou objeví nádherná zahrada. Brzy spatříš i dům; přiblížíš se k němu a chceš poprosit o nocleh. Ke svému překvapení však čteš na dveřích  domu: „Buďte vítáni. Ať se tu cítíte jako doma!“ Vstoupíš do domu a zjistíš, že je v něm vše, co je nutné k přepychovému životu — tekoucí voda, topení, osvětlení a dobře zásobená spíž s výzvou: „Poslužte si, prosím!“ Jak bys na takovouto situaci reagoval? Řekl bys: „To je neuvěřitelné! Jak laskavý a velkorysý musí být majitel tohoto domu!“

² Ano, toto znázornění se velmi dobře hodí na lidi v jejich vztahu k tvůrci této Země, Bohu. Uvaž jen, jak se stvořitel jako velkorysý majitel postaral o ty, kteří měli obývat tento planetární „dům“, Zemi:

3, 4. Jak je náš vynikající „domov“ vybaven, pokud jde o osvětlení, teplo a energii?

³ Dobrý domov má své hlavní osvětlení, obyčejně na stropě místnosti, a tlumené osvětlení, aby domácí nebyli celou noc v úplné temnotě. Země má jako hlavní světelný zdroj slunce, a kromě toho i tlumené světlo měsíce, „aby vládlo noci“. — 1. Mojžíšova 1:14–18.

⁴ Dům má rovněž nějaký zdroj energie k topení a k pohonu různých zařízení v domácnosti. Země má slunce. Slunce nejen zásobuje Zemi energií, která může být využita člověkem a rostlinami, ale její působení po celá staletí vytvořilo neslýchaná množství palivových zásob. Jde hlavně o fosilní paliva jako například uhlí a ropu. Ta jsou uskladněna — stejně jako v každém dobře zásobeném domě — ve „sklepě“ naší Země a jsou kdykoli k použití.

5. Co jiného je pro naše potěšení a pohodlí uskladněno ve „sklepě“ našeho „domu“? (Job 28:1–6)

⁵ V tomto „sklepě“ umístil laskavý stvořitel rovněž velkou zásobu kovů, a do člověka vložil schopnost najít způsoby, jak kovy dobýt z rudy. K obzvláštnímu potěšení lidí — a to zejména žen — umístil ve „sklepě“ také cenné drahokamy, které přispívají k radosti ze života, což ovšem platí i o různých chemikáliích, nutných k životu.

6. (a) Jak svědčí „instalace“ našeho planetárního „domu“ o tom, že je zde tvůrce, který se o nás stará? (b) Srovnej Bohem stvořené kopce a hory s haldami kamení a špíny, které vytvořili lidé. (Žalm 104:10, 11)

⁶ Dům potřebuje mít také dobrou instalaci. „Instalace“ našeho zemského „domu“ je učiněný zázrak. Předpokládejme, že by lidé byli schopni vytvořit velkou horu navršením množství kamene a hlíny. Měli by potom ti, kteří by na této hoře žili, k dispozici čistou, studenou osvěžující vodu z pramenů na svazích této hory? Někdy vidíme v blízkosti dolů mohutné, lidmi vytvořené haldy. Jsou obyčejně skvrnami celé krajiny. Uvaž tedy, na jakých podivuhodných inženýrských zásadách je založen složitý systém kanálů a podzemních tlaků, které umožňují, aby i na nejvyšších bodech země byl dostatek vody. A tam, kde je jen skrovný nebo vůbec žádný déšť, jako například na saharské poušti, stačí na  určitých místech kopat jen několik metrů do hloubky a je tu voda.

7. V jakém smyslu opatřil stvořitel do našeho bydliště „koberec“, který je schopen sám se „opravit“? (1. Mojžíšova 1:11, 12)

⁷ Stejně jako v mnoha nádherných domech jsou podlahy pokryty koberci, pro krásu a pohodlí, tak i stvořitel pokryl povrch země „kobercem“ rostlin, květů a lesů. A jak rychle se zpustošená místa znovu stanou parkem — a to jen s minimálním úsilím krajinu upravit! Místa poničená lidskou činností se znovu brzy pokryjí „kobercem“ trávy. Znečištěné toky, pakliže se odstraní zdroje nečistoty, se brzy samy vyčistí.

8. Jaká předvídavost a péče našeho „hostitele“ je patrná z plné „spižírny“ našeho „domova“?

⁸ Stejně jako má správný domov dobře zásobenou spižírnu, ve „spíži“ naší Země, na polích, v zahradách a oceánech, jsou připraveny všechny druhy potravy. Jaká to musela být moudrost, která se předem postarala o to, aby rostliny v moři a na zemi, obilniny, ovocné a ořechové stromy rodily pravidelně a ve velkém množství, po tisíce a tisíce let, takže se pozemská zvířata, hmyz, mořští živočichové a nakonec i člověk udrželi při životě! Zásoby se nikdy nevyčerpají. A Země je schopna uživit ještě mnohem více lidí — tolik, až Bůh prohlásí, že je do patřičné míry ‚naplněna‘. — 1. Mojžíšova 1:28.

9. Mají na tomto krásném „domově“ a jeho vybavení nějakou zásluhu lidé? (Job 38:4, 26, 27)

⁹ Nikdo z nás nemá přirozeně žádnou zásluhu na vytvoření tohoto „domu“. Bible nám říká, že „nebesa patří Jehovovi, ale Zemi dal synům lidským“. (Žalm 115:16) Způsob, jakým byl náš domov, tato Země, vybaven vším potřebným pro šťastný život, ukazuje na promyšlenou přípravu. A přitom jsme jej dostali zadarmo! Jaké jiné přesvědčivé důkazy by nám měly dosvědčit, že existuje Tvůrce, který je nejenom mocný a moudrý, ale i laskavý a štědrý? Ve skutečnosti řekl nám všem: ‚Prosím, poslužte si!‘, tím, že „působí, aby jeho slunce vycházelo nad zlými lidmi a nad dobrými a dává déšť na spravedlivé i nespravedlivé.“ (Matouš 5:45) Ano, kdyby člověk nepromarňoval a nezneužíval všechno bohatství Země, lidé ve všech zemích by nacházeli v životě na této planetě opravdové štěstí.

10. Co se dá vzhledem k předcházejícím úvahám říci o teorii, že Země vznikla působením slepých sil?

¹⁰ Skutečnost, že Země zásobuje člověka po staletí vším potřebným, a to vlastně bez nějaké zásluhy lidí, staví do pochybného světla teorii, že vznikla pouze působením nějakých slepých sil. Jestliže přijmeme tuto teorii, jak potom vysvětlíme, že Země poskytuje vše potřebné všem svým obyvatelům, zvířatům i lidem, a to už po celá tisíciletí? Země  zrcadlí cílevědomost a plánování. Slepé síly nejsou schopny působit ani cílevědomě ani plánovitě. — Jeremiáš 10:12.

11. Co svědčí o tom, že pozemské stvoření není pouhý experiment — přechodná záležitost či hračka v rukách stvořitele? (Izaiáš 45:18)

¹¹ Znamenité vybavení našeho pozemského domova je přesvědčivým důkazem toho, že Země byla stvořena, a co víc, že byla stvořena ke zcela jistému účelu. Není v žádném případě nějakým experimentem či hračkou v rukách nějaké vyšší bytosti. Byla také vytvořena tak, aby trvala navždy. „[Země] nebude rozkymácena do neurčitého času, ano navždy,“ říká inspirovaný žalmista. — Žalm 104:5.

12, 13. Jaký Boží výrok ukazuje, že v pozemském stvoření nebylo nutné žádné vylepšení?

¹² To, co říká Bible o přípravě Země jako domova člověka, je vzhledem k Božímu záměru v plném souladu s tímto prohlášením. Dozvídáme se, že když Bůh uskutečnil první kroky v utváření a přípravě Země, označil své stvoření jako „dobré“. Když své dílo dokončil, prohlásil, že je „velmi dobré“. (1. Mojžíšova 1:4, 10, 12, 18, 21, 25, 31) Toto božské prohlášení znamenalo, že dílo bylo dokonalé, že plně odpovídalo stanovenému účelu. Je tak dokonalé, že přesahuje schopnost chápání nedokonalého člověka. — Žalm 145:3–5, 16.

¹³ Skutečnost, že pozemské stvoření bylo označeno jako „velmi dobré“, rovněž znamená, že Bůh nemusí periodicky zasahovat, aby se ujistil, že Země přináší lidstvu všechno potřebné. Ano, před tisíciletími strávil mnoho času přípravou a vybavením této planety, aby mohla plnit svou určenou úlohu po neurčitý čas. To vše zdůrazňuje nesmírnou moudrost stvořitele. Jak?

BOŽÍ PŘEDVÍDAVOST

14, 15. Jak se projevila v době, kdy byla Země tvořena, mimořádná Boží předvídavost?

¹⁴ Nuže, uvaž, jaké pochopení, ano předvídavost to od Boha vyžadovalo, aby Zemi vybavil tak, aby trvale zabezpečovala existenci života. Dříve než se zde objevil člověk, bylo již dobře postaráno o zvířata; byla zde bohatá zásoba potravy v podobě rostlinstva. Potom bylo řečeno prvnímu lidskému páru, aby se ‚množil a naplnil zemi‘. (1. Mojžíšova 1:28) To znamenalo, že lidský rod se měl rozrůst do miliard. Přesto měla být Země dále schopna zabezpečit rostlinný, zvířecí i lidský život. To vše se opravdu děje, i když milióny hektarů půdy leží neobdělaných a člověk navíc zpustošil další velká území. Vděčný žalmista napsal o velkolepých Božích opatřeních:

¹⁵ „[Jehova] dává vyrážet zelené trávě pro zvířata a rostlinstvu, aby sloužilo lidstvu, a tak dává potravě  vzejít ze země a vínu, které rozradostňuje srdce smrtelného člověka a působí, že se tvář leskne olejem, a chlebu, které udržuje samotné srdce smrtelného člověka. Jak mnohá jsou tvá díla, Jehovo! Všechna jsi je učinil v moudrosti. Země je plná tvých výtvorů.“ — Žalm 104:14, 15, 24.

16. Máme důvody k obavám, že Země jednou přestane produkovat dostatek potravy pro všechny? (Žalm 65:9; 65:10, KB)

¹⁶ Kolik potravy je Země schopna vyprodukovat? Ředitel jedné složky Organizace spojených národů (Office of Inter-Agency Affairs and Coordination) řekl, že Země je schopna uživit přinejmenším 38 miliard lidí (tedy desetkrát více, než je současná populace), kdyby byl plně využit její zemědělský potenciál. To by ovšem vyžadovalo lepší mezinárodní spolupráci, než jaká je dnes.

BŮH VYKÁŽE „HOSTY“, KTEŘÍ ZNEUŽÍVAJÍ JEHO „DŮM“

17. Může někdo obvinit Boha, že nadržuje některým lidem — třeba svým ctitelům — pokud jde o hojnost hmotných věcí? (Žalm 36:7, 8; 36:8, 9, KB)

¹⁷ Lidstvo tedy nemá důvody ke stížnostem. Spíše by si mělo vážit celého bohatství Země. Nemůže dokonce ani obvinit Boha ze stranickosti. I ti, kteří jej neuctívají, mohou se radovat z jeho štědrosti. Apoštol Pavel řekl jednou v maloasijské Lystře skupině lidí, kteří byli ctiteli bohů Dia a Herma (Merkura): „V minulých generacích dovolil [Bůh] všem národům, aby dále chodili po svých cestách, ačkoli vskutku nezůstal bez svědectví, že dělá dobro, když vám dává déšť z nebe a plodná období a naplňuje vaše srdce pokrmem a dobrou náladou.“ — Skutky 14:16, 17.

18. (a) Projevují všeobecně lidé vděčnost nebo úctu Bohu za všechno jeho dobro? (b) Kdo je vinen tím, že existuje nerovnoměrné rozdělování všech dobrých věcí, které Bůh opatřil?

¹⁸ Lidé jsou však všeobecně nevděčnými „hosty“ svého stvořitele. Zacházejí s bohatstvím Země neuctivě a marnotratně. Chamtivost vedla k tomu, že si někteří nashromáždili velké množství půdy a potravy. Takoví chamtivci se málo starají o své pozemské „spoluhosty“. Tím se stalo, že mnoha lidem se nedostává základních životních potřeb. Chamtivost byla také příčinou mnoha krutých a pustošivých válek. — Srovnej Jakuba 4:1, 2.

19, 20. (a) Je zde nějaká naděje, že by člověk k blahu všech uvedl Zemi do pořádku? (b) Co je rozumné očekávat od Boha jako svědomitého majitele?

¹⁹ Za této situace vzniká otázka, zda může být náš pozemský „dům“ ještě někdy uveden do pořádku. Z lidského hlediska je to nemožné. Jak řekl král Šalomoun: „Co je pokřivené, to se nedá narovnat, a co chybí, to nelze nijak spočítat.“ (Kazatel  1:15) Ale Bůh jako dobrý majitel má zájem o svůj „dům“ a „hosty“ v něm. Nevykázal by svědomitý majitel ty, kteří ničí jeho majetek, a neuvedl by svůj dům do pořádku pro ty, kteří si tohoto domu váží? A neměli bychom totéž očekávat od Boha? — Zjevení 11:18.

²⁰ Ale jak uvede stvořitel do pořádku Zemi, která je už po staletí znečišťována? Má v úmyslu udržet ji čistou? Je možné, aby se Země stala pro člověka trvalým rajským domovem podobným zahradě?

[Studijní otázky]