11. kapitola

Boží předsevzetí můžeš poznat

1–4. Jak můžeme poznat, co je pravda?

ČASTO slýcháme otázku: ‚Co je pravda?‘, nebo ‚Jak může člověk vědět, že má pravdu?‘ Je možné s jistotou poznat Boží předsevzetí vzhledem k lidstvu? — Jan 18:38.

² Ježíš zodpověděl tyto otázky, když řekl: „Jestliže zůstanete v mém slově, jste skutečně moji učedníci a poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.“ — Jan 8:31, 32.

³ Ježíš bezpochyby věděl, že má pravdu, protože byl v Jehovově přítomnosti již předtím, než přišel na zem. (Jan 3:13; 17:5) Apoštolové zase věděli, že mají pravdu, protože se učili od Ježíše a z Hebrejských písem, která Ježíš uznal jako pravdu od Boha. Tím, co Ježíš řekl a udělal, se kromě toho splnilo mnoho z proroctví Hebrejských písem. Tato Písma, běžně nazývaná „Starý zákon“, dal Bůh izraelskému národu prostřednictvím inspirace svých služebníků.

⁴ Nyní máme úplnou Bibli. Obsahuje Hebrejská písma (často nazývaná „Starý zákon“) a Řecká písma (takzvaný „Nový zákon“) — dílo apoštolů a jejich blízkých společníků.

PÍSEMNÁ ZPRÁVA JE UŽITEČNÁ

5–7. Jak se Bůh zpočátku dorozumíval s člověkem, ale proč je dobré, že byla Boží sdělení zapsána?

⁵ Ale proč právě kniha? Proč ne přímé spojení Božím hlasem nebo prostřednictvím jím seslaných andělů?

⁶ Je pravda, že Bůh z počátku osobně mluvil s Adamem a poučoval ho. Ale od té doby používal jiné prostředky, stejně účinné a pro nedokonalé lidi i mnohem vhodnější. Protože všichni mají nedokonalou paměť, je skutečně dobré, že Bůh dal svá sdělení od Adamových dob zapsat.

⁷ Uvaž jen, jak je od Boha moudré, že způsobil, aby jeho sdělení lidstvu byla k dispozici v psané formě. Jistě je taková  zpráva spolehlivější, než by bylo pouhé mluvené slovo. Kdyby si lidé předávali informace jen ústně, docházelo by k nepřesnostem. Bůh by musel každé generaci opakovat všechny své pokyny. A jestliže měl Bůh poselství pro celé lidstvo, musel by mluvit k určitým představitelům národa či k prorokům, kteří by pak poselství předávali dalším. Jinak by musel promlouvat ke všem lidem děsivým, hromovým hlasem z nebe. I když by to bylo velmi působivé, mohlo by to mít nežádoucí účinky, jak je patrné z 2. Mojžíšovy 20:18, 19.

8. Obsahuje dnes pro nás Bible všechny Boží rady? Na základě čeho to můžeme říci?

⁸ V Bibli si však může každý přečíst „celou Boží radu“. (Skutky 20:27) Nic se nemusí přidávat ani ubírat. (Přísloví 30:5, 6) Zásady platné pro lidi jsou vždy a všude stejné. A protože je celá Boží zpráva pro nás obsažena v knize, můžeme se podle přání odvolat na jakoukoli její vhodnou část a podle ní si poradit s kterýmkoli problémem.

9. Jaký užitek získáme z historických zpráv v Bibli?

⁹ Musíme také myslet na to, že Bible neobsahuje pouze Boží radu, ale rovněž dějiny a zprávy ze života lidí, kteří sloužili Bohu, i těch, kteří mu nesloužili. Bible nás informuje o jednání Boha s lidstvem, takže víme, jak smýšlí o určitých věcech. (Římanům 15:4) Bůh vybral z tisíce dějinných událostí k zaznamenání jen některé, aby vyzdvihl určité zásady. Některé události byly prorocké. (Galatským 4:24) Jiné byly vzaty ze skutečného života, aby nám dnes jako příklady posloužily k vedení. — 1. Korintským 10:11.

10. Jak nám pomáhá okolnost, že k napsání Bible byli použiti lidé, abychom porozuměli a jednali ve víře?

¹⁰ Jestliže máme a potřebujeme tyto zprávy k vlastnímu vedení, jak je dobře, že byly napsány skutečnými lidmi o skutečných lidech, lidmi, kteří psali často sami o sobě! Byli přitom velmi upřímní a otevření a neskrývali své chyby a hříchy. Nepůsobí to na naše srdce, když čteme o zkušenostech, útrapách, radostech, odvaze a víře skutečných lidí? Takové věci promlouvají k srdci a ke svědomí daleko lépe než kniha plná předpisů. Události zaznamenané v Bibli si můžeš potom představit tak, jak se opravdu staly; můžeš se s nimi doslova osobně ztotožnit. Nezahřeje nás u srdce, když čteme o opravdových životních zkušenostech Mojžíše, Davida, Jeremiáše a Pavla? A tyto zprávy jsou pravdivé. Nejsi dojat opravdovostí a působivostí těchto písemných zpráv? — Srovnej Jeremiáše 20:8–11; Skutky 23:12–24.

VĚROHODNÁ, AČKOLI BYLA PSÁNA LIDMI

11, 12. Jak si můžeme být jisti, že je Bible věrohodná a přesná, i když byla napsána nedokonalými lidmi?

¹¹ Bůh nám předal svou zprávu rukou nedokonalých lidí.  Neměli bychom si však myslet, že je tím Bible nějak méně věrohodná, než by bylo přímé poselství z úst Boha, které by předával prostřednictvím andělů nebo knihou napsanou v nebi a shozenou na zem. Naopak, daleko více tím na lidi působí. Bible je nejrozšířenější knihou, a to dokazuje její přitažlivost. Byla přeložena do mnohem více jazyků než kterákoli jiná kniha. Vytrvale osvěcovala muže i ženy každého stáří i původu.

¹² Bůh nelže. (4. Mojžíšova 23:19) Když zprostředkovával lidstvu poselství, jistě věděl, že neobsahuje žádnou lež. Vidění o „proměnění“ je příkladem, kdy Boží vidění spolu s Božími slovy podpořilo věrohodnost událostí a postav „Starého zákona“. — Matouš 17:1–9.

13. Jak Bůh dohlížel na psaní Bible?

¹³ Způsoby používané k předávání písemných informací, jež máme v Bibli, se měnily. Bůh však při tom měl vždy účast. Sám napsal Desatero, základní zákony smlouvy s Izraelem. (2. Mojžíšova 31:18; 5. Mojžíšova 10:1–4) Bůh mluvil „od úst k ústům“ s Mojžíšem, který zapsal slovo za slovem většinu toho, co slyšel. (4. Mojžíšova 12:8) Vzor svatostánku byl Mojžíšovi ukázán ve vidění. (2. Mojžíšova 25:9; 4. Mojžíšova 8:4) Pak to byli andělé, kteří občas přinášeli přímá poselství od Boha. (1. Mojžíšova 19:1; Soudců 6:12, 21; Lukáš 1:26–28) Proroci mívali vidění a Bohem řízené sny. (1. Mojžíšova 46:2; Daniel 1:17) Jiní pisatelé byli vedeni ve svém vyjadřování Boží neviditelnou účinnou silou, jeho duchem. — 2. Samuelova 23:2; 2. Timoteovi 3:16, 17; 2. Petra 1:20, 21.

14. Jaký máme další pádný důkaz, že můžeme skutečně poznat Jehovovy cesty?

¹⁴ Máme navíc zaznamenaná slova a skutky Ježíše Krista, který vyšel jako přímý zástupce Jehovy Boha. Jehovu nám zjevil dokonale. (Jan 16:27, 28) Zobrazil v každém ohledu tak dobře myšlení a cesty svého Otce, že mohl říci: „Kdo viděl mne, viděl také Otce.“ (Jan 14:9) Zprávu o Ježíšově životě najdeme v Bibli, takže můžeme vidět, jak mluvil a jednal. Mohlo by nám být sděleno něco lepšího? — Židům 1:1, 2.

SESTAVOVÁNÍ BIBLE BYLO STŘEŽENO

15, 16. Jakou máme jistotu, že dnešní Bible obsahuje všechno, co Bůh radil svému lidu?

¹⁵ Pro Boha je snadné, aby plně dosáhl svého cíle způsobem, který považuje za správný. (Izaiáš 46:10) Poněvadž inspiroval psaní Písem, je logické, že dohlédl, aby věrní muži shromáždili Hebrejská písma tak, jako by to udělal přímo on. Tyto knihy uznával židovský národ po staletí za Boží zprávu. A naši důvěru, že jejich volba byla božsky vedena a nebyla výsledkem lidského úsudku, posiluje skutečnost, že právě tyto knihy často odsuzovaly židovský národ za jeho neposlušnost.

 ¹⁶ Později raní křesťané, vedeni stejným Božím duchem, vybírali a zařazovali inspirované spisy apoštolů a jejich druhů. Tyto písemnosti významně poučovaly křesťany uplynulých devatenácti století.

17. Co označuje Bibli jako Boží knihu?

¹⁷ Nepotřebujeme tudíž čekat na hlas z nebes nebo dokonce na jinou knihu, abychom poznali Boží předsevzetí. Bible obsahuje jedinečné, spolehlivé dějiny lidstva od jeho počátku. Prozkoumej všechny náboženské knihy světa a nenajdeš v nich to, co je v Bibli, totiž realistickou a rozumnou zprávu o stvoření, důvod proč lidstvo umírá, rodopisnou a chronologickou zprávu o lidstvu od samotného Adama, způsob osvobození od hříchu a smrti, Boží předsevzetí s člověkem a zemí a zásady, podle kterých máme žít, abychom získali věčný život. K tomu jsou připojena proroctví. Řada z nich se již splnila, jiná se ještě mají šťastně splnit, až nakonec zavládne na zemi věčný mír.

18–22. Není dnešní Bible nespolehlivá a neobsahuje mnoho chyb, když bylo učiněno již tolik opisů původních textů? Vysvětli to.

¹⁸ Uplynula tisíciletí od doby, kdy začala být psána Bible. A co říci o Bibli, jak ji máme dnes? Původní, vlastnoručně psané rukopisy biblických pisatelů nejsou ovšem k dispozici. Ale existuje mnoho opisů v původních jazycích. Bible byla psána zpočátku hebrejsky a řecky, několik částí a slov aramejsky. Můžeme věřit, že Bůh, který inspiroval Bibli, střežil její opisování, aby její čtenář nebyl oklamán závažnými chybami v ní. Co říkají učenci, kteří studují stovky rukopisů, jež jsou k dispozici v původním jazyku?

¹⁹ Biblický učenec a bývalý ředitel Britského muzea, Sir Frederic Kenyon, v úvodu ke svému sedmisvazkovému dílu „Biblické papyry Chester Beatty“ (což byly velmi staré řecké rukopisy částí „Nového zákona“) prohlásil:

²⁰ „První a nejdůležitější závěr vyplývající ze zkoumání [Papyrů] je uspokojující. V základě potvrzují spolehlivost existujících textů. Nenaznačují žádnou nápadnou nebo zásadní odchylku ani ve Starém ani v Novém zákoně. V pasážích není vynecháno ani přidáno nic důležitého a neexistují žádné odchylky, které by ovlivňovaly životně důležitá fakta a nauky. Odchylky v textu jsou způsobeny maličkostmi, jako pořadím slov nebo přesností používaných slov... Ale jejich hlavní důležitost spočívá v tom, že potvrzují pravost existujících textů, protože jsou staršího data, než texty, jež jsou dosud k dispozici. V tomto ohledu jsou přínosem jedinečné hodnoty.“

²¹ A o „Novém zákonu“ tento učenec řekl:

²² „Nyní byl odstraněn poslední důvod pro jakoukoli  pochybnost, že Písmo se nám zachovalo v podstatě tak, jak bylo napsáno. Jak věrohodnost, tak celková pravost knih Nového zákona může být považována za konečně prokázanou.“

23. Jakou výhodu mají různé biblické překlady, které jsou dnes k dispozici?

²³ Dnešní překlady Bible do moderních jazyků jsou výsledkem pečlivého studia Svatých písem, kterému někteří učenci zasvětili celý svůj život. Je pečlivě vydáváno mnoho překladů, které jsou výsledkem porovnávání hebrejských a řeckých rukopisů. Mohou zprostředkovat dobré porozumění Božích předsevzetí. Jestliže ti není jasný smysl určitého textu, můžeš si porovnat několik překladů ve své mateřštině, které se obvykle nepatrně liší na několika místech, zejména ve volbě slov. Tak můžeš vycítit smysl původních hebrejských a řeckých výrazů a dosáhnout daleko přesnějšího porozumění.

BIBLE — ÚPLNÉ VODÍTKO

24, 25. (a) Proč Bible neuvádí každý detail z toho, co se událo? (b) V jakém smyslu je tedy Bible „dokonalá“?

²⁴ Existují lidé, kteří si při čtení biblických zpráv stěžují: ‚Jestliže to je Boží slovo a naše vodítko, proč je v některých zprávách tak málo podrobností?‘ Mezi jiným poukazují na stručnost zprávy o stvoření. Bible na to sama říká, že Bůh vložil do Bible to, co je dostačující, co skutečně potřebujeme. Čteme: „Celé Písmo je inspirováno Bohem a užitečné k učení, ke kárání, k napravování věcí, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl zcela způsobilý, úplně vyzbrojený pro každé dobré dílo.“ (2. Timoteovi 3:16, 17) Bible je tedy způsobilá „učinit moudrým k záchraně“. (2. Timoteovi 3:15) V tomto smyslu je „dokonalá“.

²⁵ Je vhodné si všimnout ještě něčeho jiného: Jako Boží slovo či poselství k lidstvu je Bible psána tak, že ti, kteří nehledají Boha opravdově — nemají v Boha pravou víru — jsou přinuceni „ukázat svou pravou tvář“. Bible například nepodává veškeré podrobnosti v každé zprávě, kterou zaznamenává. Občas v nějaké záležitosti popisuje jednání nebo rozsudek Boha, aniž vysvětluje, proč tak Bůh jednal. Tím je dovoleno, aby dva pisatelé pohlíželi na jednu událost z různých hledisek. * Těm, kteří nechtějí sloužit Bohu, je poskytnuto ‚východisko‘. Když chtějí, mohou se vymluvit poukazem na chybu. V tom je také úplnost či dokonalost Bible, protože to odpovídá Božímu úmyslu, aby lidé — pyšní i pokorní — dali najevo, co je v jejich srdci. — Židům 4:12; Matouš 13:34, 35; Lukáš 8:10.

 SPOJENÍ S BOHEM

26. Můžeme i my hovořit s Bohem?

²⁶ Bible nám přináší poselství od Boha a zároveň nám ukazuje způsob, jak můžeme sdělovat Bohu své nejvnitřnější myšlenky a upřímná přání. Je to prostřednictvím modlitby. Nemusíš se obávat, že ti Bůh nebude naslouchat. Požaduje pouze, abys měl upřímné srdce a uznával, že jsi hříšník, který potřebuje pomoc. (Žalm 119:145; 34:18; 34:19, KB) Tomu, kdo k němu volá, ukáže, co má dělat. Člověk pozná, že modlitby určené Bohu musí být předkládány skrze Ježíše Krista, Bohem ustanoveného velekněze. — Jan 16:23, 24; Židům 4:15.

27. O čem se vhodně můžeme zmínit v modlitbě? (Matouš 6:9–13)

²⁷ O čem se můžeme v modlitbě zmínit? O všem, co ovlivňuje náš vztah k Bohu; o všem, co nás duchovně ovlivňuje. Apoštol Jan napsal: “[On] nás slyší, ať žádáme o cokoli podle jeho vůle.“ — 1. Jana 5:14.

28. (a) Co znamená modlit se ‚podle Boží vůle‘? (b) O jaké osobní věci je vhodné se modlit?

²⁸ Výraz „podle jeho vůle“ znamená, že bychom se správně neměli modlit o věci, které jsou výlučně otázkou sobeckých zájmů. To znamená o bohatství, o nadřízené postavení, o pomstu, o sobecké radovánky a podobné věci. Můžeme však Boha například prosit ohledně manželství — aby nám pomohl při hledání vhodného partnera. Manželské dvojice se mohou modlit o založení rodiny nebo o moudrost při výchově svých dětí. (1. Samuelova 1:10, 11, 17, 20; Soudců 13:8–14) Takové věci rozhodně ovlivňují náš život a vyžadují přizpůsobivost, ke které potřebujeme Boží moudrost. Bůh se zajímá o naše osobní problémy. Dokonce i stěhování nebo změna zaměstnání mohou být předmětem modlitby, protože je to věc, která může ovlivnit rodinu ekonomicky i duchovně. Ať je to cokoli, rozhodující je přání nalézt a činit Boží vůli. Každý člověk žije samozřejmě ve svých vlastních poměrech, odlišných od druhých, a to ovlivňuje obsah jeho modliteb.

29. Jak člověk obdrží odpověď na svou modlitbu o určitou věc?

²⁹ Odpověď Boha může každý sám očekávat v podobě moudrého vedení. (Žalm 32:8) Měl by být samozřejmě důsledný a jednat v souladu se svou modlitbou. V Bibli by měl hledat radu ke svému problému. Může se poradit s jinými, kteří mu mohou pomoci, aby poznal, co o jeho záležitosti říká Bible. Měl by se vytrvale modlit o pomoc, dokud jasně nepochopí, jak má rozumně jednat. (Lukáš 18:2–5) Když to všechno činí, nikdo jej nemůže oprávněně kritizovat za rozhodnutí, které svědomitě učinil, protože „stojí nebo padá svému vlastnímu Pánu  [Bohu]. Vskutku, on obstojí, neboť Jehova jej může upevnit.“ — Římanům 14:4, 10, 12.

30. (a) Do jakého šťastného stavu nás modlitba přivede? (b) Proč můžeme beze strachu předkládat Bohu v modlitbě jakoukoli záležitost či problém?

³⁰ Ten, kdo se modlí a jedná s vírou v Boha, může mít jistotu, že bude veden tak, aby jednal co nejlépe. (Přísloví 3:5, 6) Skutečně pozná Boha, který slibuje: „Důvěrný vztah k Jehovovi náleží těm, kteří se jej bojí.“ (Žalm 25:14) Nejde o chorobný strach, ale o náležitou úctu k Bohu, protože miluješ-li Boha, budeš mu chtít předkládat své problémy bez obav, že budeš odvržen či zamítnut. Apoštol Jan o takovém svazujícím strachu říká: „V lásce není strach, protože strach působí zábranu. Vskutku, kdo má strach, nebyl zdokonalen v lásce.“ (1. Jana 4:18) Nikdy by ses neměl bát nebo váhat jakkoli důvěrné záležitosti předkládat Jehovovi — a to včetně svých hříchů. Nebude se na tvůj problém dívat jako na pošetilost, ani se mu nebude smát. „Všem dává štědře a bez výčitek.“ — Jakub 1:5; 1. Jana 1:9.

31. Jak nám pomůže porozumění Bible a poslušnost jejích zásad, abychom nyní žili dobře a šťastně?

³¹ Někteří si snad stěžují, že se často setkávají se špatnými nebo zastrašujícími okolnostmi. Snad říkají: ‚Proč Bůh připustil, aby na zemi existovaly tak hrozné podmínky?‘ Neměli bychom však přehlédnout, co Bůh udělal pro své pozemské tvory, když jim dal Bibli. Kdyby lidé podle inspirovaného Slova jednali, bylo by celé lidstvo schopno žít velmi slušným životem i za nedokonalých podmínek. Přemýšlej o tom, jak jinak by to vypadalo, kdyby lidé uplatňovali například toto pravidlo: „Všechno tedy, co chcete, aby vám lidé činili, musíte stejným způsobem činit jim.“ (Matouš 7:12) Jakou by to přineslo na zemi změnu! A v Božím novém světě se budou všichni lidé řídit touto zásadou. To je jeden z důvodů, proč se potom země stane místem, na němž bude radostí žít.

32. Co doporučuje Bibli jako knihu, jež má být studována, těm, kteří o ní pochybují?

³² Ježíš řekl: „I kdybyste nevěřili mně, věřte těm skutkům [které činím], abyste poznali a nadále věděli, že Otec je ve spojení se mnou a já jsem ve spojení s Otcem.“ (Jan 10:38) Jestliže pochybuješ o hodnotě Bible, můžeš si všimnout, jak cenné výsledky přináší biblické vedení v životě tisíců lidí. Proto můžeme mít důvěru, že se jistě splní biblická zaslíbení života pro ty, kteří se nechávají vést Biblí.

[Poznámka pod čarou]

[Studijní otázky]