Potřebujeme Boží panství?
4. kapitola
Potřebujeme Boží panství?
1, 2. Co si může myslet ten, kdo vidí zemi v tak špatném stavu?
KDYŽ se rozhlížíme kolem sebe a vidíme na zemi tolik neradostného — nemoce, nespravedlnost, zločinnost, nenávist a války — je nám snad zatěžko srovnat si tuto skutečnost s představou, že je vesmír řízen nějakou nejvyšší mocí.
2 Někdo možná řekne: „Kdyby existoval stvořitel, dávno by již něco podnikl.“ Mnozí lidé vyjadřují tento názor, když se ptají: „Proč Bůh nic nepodniká? Je mu to už lhostejné?“
3. Mohl by nějaký člověk, který má moc, provést na světě násilné změny, které by učinily lidi šťastnými?
3 Předpokládejme, že bys měl moc ihned zamezit všemu, co působí zármutek. Učinilo by to lidi šťastnými? Musel bys potom provést ve všech systémech a zřízeních na světě převratné změny, dokonce bys musel naprosto změnit celý běh světa. Každý by musel zásadně změnit své osobní plány a způsob života. Uvítali by všichni takové drastické změny s nadšením? Asi sotva. Nikdo si nenechává rád vnucovat určitý způsob života. Většina lidí chce dělat to, co se jim líbí.
SVOBODNÁ VŮLE JE NUTNÁ
4, 5. Jsou lidé šťastní, mají-li svůj život do všech podrobností uspořádaný podle předpisů? Uveď příklad.
4 Aby lidé spolu vycházeli a mohli být šťastni, musí změnit svou mysl a srdce. Těchto změn nelze dosáhnout použitím moci. Lidé se musí změnit dobrovolně.
5 Někdo například je milujícím otcem a zaopatřuje své děti životními potřebami i ostatními příjemnými věcmi. Co však, když otec uplatňuje svoji autoritu tak, že řídí každou maličkost v životě dítěte, i když už dítě není zrovna malé? Dítě má sice zdánlivě zabezpečený život a netrpí hmotným nedostatkem — ale bude šťastné? Nikoli. Často slyšíme, že si děti bohatých a vlivných rodičů stěžují: „Chtěl bych žít svůj vlastní život. Raději bych činil svá vlastní rozhodnutí. Pravděpodobně bych se dopouštěl nějakých chyb, ale byl by to konečně můj vlastní život.“ Takové osoby tím vyjadřují, že přes všechny zdánlivé výhody ve skutečnosti trpí pocitem nejistoty. Absolutní nadvláda nevede k lidskému štěstí.
6. Proč chtějí lidé svobodně jednat tak, jak se jim líbí?
6 Bůh, který stvořil lidstvo, ví, že je tento pocit v lidech hluboce zakořeněn. Udělal je „ke svému obrazu“ a s tím souvisí, že jim dal hojnou míru svobodné vůle a svobodného rozhodování. (1. Mojžíšova 1:27) Bůh mohl vytvořit lidi jako automaty, které by nemohly udělat nic špatného. Neučinil to však. Lidé také nejsou řízeni vnitřním instinktem jako zvířata. Bůh stvořil lidi s vlastní svobodnou vůlí a s přáním používat ji.
7. (a) Co dal Bůh lidem, aby mohli moudře používat svou svobodnou vůli? (b) Jaké vlastnosti projevil Jehova Bůh tím, že nenutil lidi k poslušnosti, jak je ukázáno v Římanům 2:4 a ve 2. Petra 3:15?
7 Z tohoto důvodu milují lidé svobodu někdy více než samotný život. Aby však každý člověk mohl používat svou svobodnou vůli moudře, poskytl nám Bůh vedení v podobě svědomí, a navíc svou vlastní moudrou radu a vodítko. Bůh však není diktátor. Nikoho nenutí, aby jednal tak, jak mu on doporučuje. Měli bychom mu být skutečně vděčni, že s námi tak moudře jedná. — Římanům 2:4; 2. Petra 3:15.
8. Proč lidé dávají přednost lidskému panství před panstvím Božím?
8 Mnozí lidé se domnívají, že kdyby připustili Boží existenci a kdyby uznali jeho panství, že by to bylo nutně v rozporu s možností používat svou svobodnou vůli. Proto dávají přednost lidskému panství, i když lidské panství s sebou přináší řadu omezení a dokonce těžkosti. Raději snášejí lidské panství, než aby si přáli Boží. Proč? Protože jim lidské panství dovoluje značnou dávku sobeckosti. Nevyžaduje žádné hluboké vnitřní změny — žádnou přestavbu vlastní osobnosti. Lidské panství také nevyžaduje, aby člověk uváděl svůj život do souladu s tím, co je naprosto správné, jak ho k tomu povzbuzuje panství Boží. Jestliže o tom někdo pochybuje, potřebuje se pouze rozhlédnout, aby zjistil, zda většina lidstva má opravdovou lásku ke svému bližnímu a zda se řídí ve svém denním životě čistými, poctivými a spravedlivými zásadami.
9. Ačkoli si většina lidí zvolila lidské panství, co jasně ukazuje, zda jsou šťastní a spokojení?
9 Pod lidským panstvím však lidé nebyli nikdy opravdu šťastni. Lidé jsou nespokojeni se všemi formami lidského panství a tato nespokojenost se dnes stále více rozšiřuje. Je to vidět z mnoha veřejných demonstrací proti určitým rozhodnutím vlád. A ještě zřetelněji to můžeme vidět, když pozorujeme povstání, revoluce a změny vlád po celém světě. A přece mnoho lidí nevěří, že Boží panství může přinést opravdové zlepšení. Proč ne?
JE BŮH „MRTEV“?
10. Co myslí lidé tím, když říkají „Bůh je mrtev“, a co jasně dokazuje, že nemají pravdu?
10 Někdo říká: „Bůh je mrtev“, to znamená, že se nezajímá o lidské záležitosti a že je lhostejný a nemá v úmyslu uplatňovat svoji autoritu. Tomu však tak vůbec není! Úžasná péče, kterou Bůh projevil až do nejmenší podrobnosti při tvoření vesmíru, ukazuje, že má živý zájem o své stvoření a zejména o člověka, jehož ‚udělal ke svému obrazu‘.
11. Jak ukazují slova Ježíše Krista a samotného Jehovy, že se Bůh zajímá o lidské záležitosti?
11 Jeho Syn, když byl na zemi, učil, že věřící by se měli k Bohu modlit: „Přijď tvé království. Staň se tvá vůle, jako v nebi, tak i na zemi.“ (Matouš 6:10) Vyzýval lidi, aby vzhlíželi po čase, v němž Bůh bude nesporně vládnout nad celou zemí. Sám Bůh mluvil k některým lidem, kteří pochybovali o tom, že se o ně zajímá, a že je „živý“. Objasnil jim slovy a skutky, že „Jehova žije v pravdě, v právu a ve spravedlnosti“. — Jeremiáš 4:2.
12. Proč Bůh nečeká, až ho lidstvo požádá, aby nad ním převzal panství?
12 Čeká tedy Bůh, až se lidé vzdají svého vlastního panství a požádají, aby se stal jejich jediným vládcem? Ne. Národy nikdy dobrovolně neodevzdají své panství Bohu. Bible prorocky říká: „Proč byl rozruch mezi národy a samy národnostní skupiny mumlaly něco prázdného? Králové země se staví a vysocí úředníci se srotili jako jeden muž proti Jehovovi a proti jeho pomazanému [neboli: Kristu], a říkají: ‚Roztrhněme jejich svazky a odhoďme od sebe jejich provazy [všechny požadavky a omezení, která by s sebou přineslo Boží panství].‘“ Žalm 2:1–3.
13. (a) Co Bůh myslel svými slovy: „Já jsem Alfa a Omega“? (b) Co je zřejmé z Božích zásahů do lidských záležitostí?
13 Jehova prohlašuje: „Já jsem Alfa a Omega, první a poslední, začátek a konec.“ (Zjevení 22:13) Protože Alfa a Omega jsou první a poslední písmena řecké abecedy, Bůh také říká, že každou věc, kterou začíná, dovede až do konce. Kromě toho biblické dějiny podávají zprávu za zprávou, v nichž Bůh řídil záležitosti lidí. Tyto zásahy ukázaly, že Bůh má velký zájem o to, aby uskutečnil, co si kdysi předsevzal. Podnikl všechny kroky k tomu, aby splnil své předsevzetí, že v určité době projeví na zemi svou vůli, jak o tom ještě později budeme mluvit.
14. Jak si můžeme získat jistotu, že lidské panství nikdy nemůže přinést na zemi mír a štěstí?
14 Jak to, že potřebujeme Boží panství? Protože ze žádného jiného zdroje nemůže přijít panství, které přinese na zem mír a soulad. Žádný člověk nebo skupina lidí nemůže vykonávat nad lidstvem správné panství. Když Bůh stvořil zemi, neměl v úmyslu, aby si lidé navzájem vládli. A také když Izraelité požadovali krále, jako ho měly ostatní národy, Bůh jim vysvětlil, že to povede k těžkostem a dokonce to bude pro ně znamenat ztrátu svobody. A k tomu skutečně došlo. (1. Samuelova 8:7–9) I jeden z izraelských králů, muž, který věnoval mnoho času studiu života a jeho problémů, řekl, že „člověk panuje nad člověkem k jeho škodě“. — Kazatel 8:9.
15. Nad čím dovolil Bůh člověku panovat?
15 Bůh na počátku nedal člověku žádné oprávnění, aby panoval nad jinými lidmi. Bůh mu řekl: „Buďte plodní a množte se a naplňte zemi a podmaňte si ji a mějte v poddanosti mořské ryby a létající tvory nebes a každého živého tvora, který se hýbe na zemi.“ (1. Mojžíšova 1:28) Lidé však šli nad to, převzali panství nad jinými lidmi a bojovali o ně.
16, 17. (a) V čem Bůh jednal moudře, když nedal člověku panství nad jinými lidmi? (b) Jak vyjádřil Boží inspirovaný prorok důvod, proč člověk nemůže panovat nad jiným člověkem?
16 Zkoumáme-li světové dějiny, můžeme vidět, že Bůh jednal moudře, když nedal lidem panství nad druhými lidmi. Některý pozemský vládce snad určitou dobu jedná dobře, ale obvykle dojde k tomu, že čím vládne déle, tím se pro něho stávají zájmy lidí méně a méně důležitými. Anglické rčení „moc kazí“ je pravdivé, protože časem začne lidský vládce svou moc zneužívat. Obvykle začne být stranický, dává přednost svým oblíbencům, zvláště těm, od nichž něco dostává, a to poškozuje druhé. Ti, kteří jsou mu blízko, často zastírají skutečnost a brání jiným, aby se k němu přiblížili. Někteří se bojí, aby neobrátili jeho pozornost na pravý stav věcí.
17 Vládnout nad druhými je na každého člověka příliš mnoho. Postupně ztrácí kontakt a přehled o tom, co se děje mezi obyčejnými lidmi. Biblická zpráva ukazuje, že i nejlepší lidští panovníci se dopouštěli vážných chyb. Jak to řekl jeden prorok: „Dobře vím, Jehovo, že pozemskému člověku nepatří jeho cesta. Muži, který chodí, ani nenáleží, aby řídil svůj krok.“ — Jeremiáš 10:23.
POUZE BOŽÍ PANSTVÍ JE USPOKOJUJÍCÍ
18. Proč je jedině Boží panství uspokojující?
18 Zcela jinak však jedná všemohoucí Bůh. Moudrost, která je zřejmá z celého stvoření, svědčí o ohromné hloubce jeho intelektu. (Žalm 147:5) Zná každý detail tvorstva a všechny zákony, které je řídí. (Izaiáš 40:12–14) Když rozumně uvažujeme, docházíme k závěru, že vesmír udržuje a řídí nejvyšší síla. Nebylo by moudré podrobit se takovému vládci?
19. Jak v jednání s jednotlivci Bůh vynikajícím způsobem převyšuje lidské vládce?
19 Bůh nevykonává své panství stranicky, jako to dělají pozemští vládci. Každý má příležitost stát se jeho přítelem. Nic od svých tvorů nepotřebuje. Není možné ho podplatit. (Žalm 50:9–12) Všichni jsou před ním stejní, protože kdo může něco dát stvořiteli? Apoštol Pavel se ptá: „Kdo mu nejprve dal, aby mu to muselo být odplaceno?“ — Římanům 11:35.
20. Jak může jedině Bůh jako vládce vědět, co je pro člověka nejlepší?
20 Dobrý vládce by musel znát dokonale založení lidí. O nikom jiném vyjma Jehovy však nelze říci: „Seznámil ses dokonce se všemi mými cestami. Vždyť na mém jazyku není ani slovo, však hle, Jehovo, ty to již všechno víš. Tvé oči viděly i můj zárodek a do tvé knihy byly zapsány všechny jeho části, pokud jde o dny, kdy byly utvářeny a ještě žádná z nich nebyla.“ — Žalm 139:3, 4, 16.
21. Ukaž, že se Bůh nezajímá o lidi pouze jako o celek, ale o každého jednotlivce.
21 Bůh se stará a zajímá o každého z nás. Inspirované přísloví říká: „Oči Jehovovy jsou na každém místě a neustále pozorují špatné i dobré.“ (Přísloví 15:3; srovnej s 2. Paralipomenon 16:9; 1. Petra 3:12) Do jaké míry můžeme spoléhat na jeho péči? Ježíš Kristus řekl: „Což se neprodávají dva vrabci za minci malé ceny? A přece ani jeden z nich nepadne na zem bez vědomí našeho Otce. Ale i vlasy na vaší hlavě jsou sečteny. Proto nemějte strach: Máte větší cenu než mnoho vrabců.“ (Matouš 10:29–31) Pouze stvořitel zná mysl a srdce lidí. „Jehova vidí, jaké je srdce.“ (1. Samuelova 16:7) Pouze on ví, co je zapotřebí k takovému utváření lidí, kteří mají ochotné srdce, aby je mohl přivést k míru a souladu se sebou samým i s druhými.
22, 23. Jak je možné odpovědět na otázku: „Proč Bůh dosud nepřevzal panství na zemi? Je tak pomalý?“
22 Snad se zeptáš: „Proč však Bůh ponechává lidi vládnout? Proč nyní neuplatní své svrchované právo, aby odstranil lidské utrpení a nastolil mír?“ Slibuje, že to určitě udělá. Má však proto ustanovený čas a můžeme si být jisti tím, že nezasáhne dříve, než to bude nezbytně nutné! Apoštol Petr napsal pro ty, kteří si myslí, že Bůh je pomalý: „Jehova není pomalý vzhledem ke svému zaslíbení, jak to někteří lidé pokládají za pomalost, ale je k vám trpělivý, protože si nepřeje, aby byl někdo zničen, ale přeje si, aby všichni dospěli k pokání.“ — 2. Petra 3:9.
23 Petr také radil: „Ať však neuniká vaší pozornosti jedna skutečnost, milovaní, že jeden den u Jehovy je jako tisíc let a tisíc let jako jeden den.“ (2. Petra 3:8) Protože Jehova žije věčně a není omezen časem, liší se od lidí, kteří musí své cíle uskutečnit v několika krátkých letech. Pozoruje minulost, přítomnost i budoucnost z hlediska věčnosti, a proto může jednat v nejvhodnější době, kdy největší množství lidí může získat záchranu a život. Může napravit všechny škody, které byly dříve napáchány, protože má moc vzkřísit mrtvé. — Lukáš 20:37, 38.
24. (a) Zajímá se Bůh jako panovník ohromného vesmíru o naši poměrně bezvýznamnou planetu? (b) Proč je pro Boha větší ctí, když jej poslouchají lidé než pouze hvězdy a planety?
24 Jehova Bůh sice ovládá a řídí ohromný hvězdný vesmír, v němž je Země pouhým smítkem, zajímá se však neméně i o toto „smítko“. Má zájem vykonávat plně svrchované panství nade všemi inteligentními tvory na nebi i na zemi a postarat se o jejich štěstí. Pro Boha a pro lesk jeho panství je mnohem oslavnější vládnout inteligentním tvorům, kteří se ochotně a moudře podřizují jeho svrchovanosti, než udržovat na jejich drahách nerozumné, neživé hvězdy. Bůh zamýšlí obnovit tento druh souladu. (Žalm 66:3, 4) K dosažení tohoto cíle neudělá Bůh o nic více nebo méně, než je nezbytně třeba.
25. O jaké důležité otázce budeme uvažovat dále?
25 Co však přivodilo nesoulad a proč je třeba, aby Bůh zasáhl a obnovil na zemi mír? Odpověď na tuto otázku pomůže také zodpovědět mnoho jiných otázek, jako například: Proč Bůh připustil zlo? Proč na tak dlouhou dobu? Pro nás je nanejvýš důležité získat v tomto ohledu správné a přesné porozumění. Proto se budeme ještě dále touto záležitostí zabývat.
[Studijní otázky]
