3. kapitola

Rajský domov v dohledu

1–3. (a) Proč není rozumné předpokládat, že lidem bude dovoleno zneužívat zemi do té míry, že by již na ní nebyl život možný? (b) Je člověk schopen z pozorování stvořeného a z vlastního usuzování odhalit, proč je vše takové a jaké je Boží předsevzetí? (Job 28:12–14, 28) (c) Je rozumné věřit, že Bůh nám dal Bibli jako záznam svých myšlenek a cest?

SVĚTEM se šíří stále větší nářek, že člověk činí z naší Země jedno velké smetiště. Dojde k tomu opravdu někdy?

² Přes všechny škody způsobené lidskou chamtivostí a násilím zůstává naše planeta stále krásná. Pomysleme jen na zelená údolí, zasněžené vrcholky hor, hřmící vodopády, palmami lemované mořské pláže a nesmírnou rozmanitost rostlinného a živočišného světa. Dovedli bychom si představit, že tvůrce toho všeho by dovolil, aby lidstvo prohospodařilo a zneužilo bohatství země natolik, že by na této nádherné planetě nebyl už život možný? Zdravý rozum říká Ne! Co tedy Bůh zamýšlí učinit s naší zemí? Hmotné viditelné stvoření nám sice může něco říci o tvůrci Země, ale nemůže nám sdělit, vše, co potřebujeme znát. Nemůže nám odhalit Boží předsevzetí do budoucnosti. Co nebo kdo nám to může říci?

³ Abychom se to dozvěděli, potřebujeme od samotného tvůrce nějaké zjevení. Všemohoucí Bůh, Jehova, nám dal zjevení v psané formě, aby lidé nemusili tápat ve tmě, pokud jde o jeho předsevzetí. Toto psané zjevení je obsaženo v Bibli. Pravda, tuto knihu sice psali lidé, ale ti přitom uznávali, že to, co zapsali, nebyla jejich vlastní moudrost. Jeden z pisatelů Bible, král David, prohlásil: „Byl to Jehovův duch, který skrze mne mluvil, a jeho slovo bylo na mém jazyku.“ (2. Samuelova 23:2) Jistě nebylo pro tvůrce lidského mozku obtížné ovlivnit v lidech určité myšlenkové pochody, takže tito lidé zaznamenávali Boží myšlenky. Vzhledem k tomu,  že Bible je jedinou starověkou knihou, která o sobě prohlašuje, že je inspirována stvořitelem Země, Jehovou Bohem, nemáme žádný jiný zdroj, z něhož bychom poznali, jaké předsevzetí má Bůh se Zemí a s lidmi. — 2. Timoteovi 3:16, 17.

JEŽÍŠOVO ZASLÍBENÍ RÁJE

4. Který vynikající jedinec poukázal na velkolepou budoucnost lidstva a proč bychom měli jeho slovům věřit?

⁴ Slova, která byla vyřčena před devatenácti sty lety jedním inspirovaným mužem a byla určena jistému zločinci, jasně poukazují na velkolepou budoucnost. Oním inspirovaným mužem byl Ježíš, který je všeobecně uznáván za proroka a jednoho z největších učitelů, kteří kdy žili. Bible o něm mluví jako o zaslíbeném Mesiáši neboli Kristu, Božím Synu, který existoval jako duchovní osoba již dříve, než se narodil jako člověk. (Matouš 16:13–16; Lukáš 1:30–33; Filippenským 2:5–7) Tomuto zločinci Ježíš Kristus řekl: „Vpravdě ti dnes říkám: Budeš se mnou v ráji.“ — Lukáš 23:43.

5, 6. (a) Co způsobilo, že různí lidé různě rozuměli Ježíšovým slovům u Lukáše 23:43? (b) Co nám pomůže správně porozumět Ježíšovým slovům k zločinci?

⁵ Čtenáři Bible rozuměli různě tomuto zaslíbení Ježíše Krista. Mnohé překlady Bible podávají Ježíšův výrok slovy: „Vpravdě ti pravím: Dnes budeš se mnou v ráji.“ (Žilka, Petrů, KB, Slov. bible) Vzhledem k použití interpunkce bychom se mohli domnívat, že zločinec měl být s Ježíšem v ráji ještě tentýž den. Je však nutné upozornit na to, že v původním řeckém textu se objevuje buď velmi skrovná nebo vůbec žádná interpunkce. To potom od překladatele vyžaduje, aby interpunkci zavedl podle své vlastní volby. Stejná slova by se s odlišnou interpunkcí dala napsat i takto: „Vpravdě ti pravím dnes: Budeš se mnou v ráji.“ Takto předložená myšlenka ovšem poukazuje na to, že zločinec bude s Ježíšem v ráji až někdy v budoucnosti.

⁶ Volba této poslední interpunkce v Ježíšových slovech je v plném souladu s celou ostatní Biblí. Onen den, kdy zemřel, Ježíš neodešel do nebe nebo na nějaké jiné přechodné místo. Byl mrtvý v hádesu *, v obecném hrobu lidí, a to po tři dny (nebo částí tří dnů). — Matouš 27:62–66; Skutky 2:24, 27.

7. (a) Jak rozuměli lidé slovu „ráj“ v době, kdy Ježíš Kristus učinil slib zločinci? (b) Jak můžeme dokázat, že muž, se kterým Ježíš hovořil, neměl žádnou představu nebeského ráje?

7 A navíc, zločinec rozuměl Ježíšově zmínce o „ráji“ tak,  jak se tomuto slovu tehdy rozumělo všeobecně. Pro tohoto zločince byl „ráj“ nějaká zahrada nebo park. Tento muž nebyl Ježíšovým učedníkem, a proto nemohl mít představu nějakého nebeského ráje. Knihy Bible, které byly v té době po ruce, nestavěly věřícím před oči příležitost žít s Bohem v duchovní oblasti. Teprve od příchodu Ježíše Krista se upozorňovalo na nadějí žít v neviditelných nebesích. (2. Timoteovi 1:10) A ačkoli i Ježíšovi učedníci slyšeli Ježíše mluvit o „nebeském království“, přesto ani oni plně nepochopili, co tím myslel. (Matouš 13:24, 31, 33) Později se vzkříšeného Ježíše Krista zeptali: „Pane, obnovíš nyní Izraelovi království?“ (Skutky 1:6; srovnej s rozhovorem apoštolů u Jana 16:17, 18) Stále tedy měli pozemské představy, když očekávali, že Ježíš zřídí své království v Jeruzalémě. Když tudíž Ježíšovi vlastní učedníci ve své době plně nechápali nebeské věci, jak si potom mohl onen zločinec myslet, že Ježíš mluví o něčem jiném než o pozemském ráji?

8. Jak byl Ježíšův slib zločinci v souladu s Hebrejskými písmy, s nimiž byli Židé všeobecně seznámeni?

⁸ Ježíšův slib zločinci je v souladu s biblickými výroky, že Země byla vytvořena k nějakému určitému účelu. Bůh „ji nestvořil jen tak naprázdno, ale vytvořil ji dokonce proto, aby byla obývána.“ (Izaiáš 45:18; Žalm 104:5) Bylo by nerozumné předpokládat, že Bůh, který strávil celá staletí pečlivou přípravou Země, by ji zničil nebo ji zanechal opuštěnou jenom proto, že si jí někteří lidé neváží. Země může být skutečně nádherným bydlištěm lidí!

PŘEDPOVĚĎ RAJSKÉ „NOVÉ ZEMĚ“

9–11. (a) Měli Židé vůbec nějakou zkušenost s tím, co je pozemský ráj? Kdy? (b) Jak popsal Mojžíš Palestinu jako zemi příjemnou k životu?

⁹ Je zajímavé, že představa pozemského ráje byla již dlouho známá Izraelitům, Ježíšovým soukmenovcům. Když se přestěhovali do Zaslíbené země, připadala jim jako ráj. Jehova ji prostřednictvím Mojžíše popsal jako mnohem krásnější a úrodnější než údolí Nilu, kde Izraelité v minulosti žili. Řekl:

¹⁰ „Země, do níž jdeš, abys ji vzal do vlastnictví, není totiž jako egyptská země, ze které jste vyšli, kde jsi zaséval své semeno a musel jsi zavlažovat svou nohou jako zeleninovou zahradu. Země, do níž přicházíte, abyste ji vzali do vlastnictví, je však zemí hor a údolních rovin. Pije vodu z nebeského deště; je to země, o kterou pečuje Jehova, tvůj Bůh. Oči Jehovy, tvého Boha, na ni spočívají trvale, od začátku roku do konce roku.“ — 5. Mojžíšova 11:10–12.

¹¹ V jednom z dřívějších popisů země Mojžíš řekl:  „Jehova, tvůj Bůh, tě totiž přivádí do dobré země, do země, [v níž jsou] koryta potoků s vodou, s prameny a vodními hlubinami, které vyvěrají v údolní rovině a v hornaté krajině, do země pšenice a ječmene, vinné révy, fíků a granátových jablek, do země olejnatých oliv a medu, do země, v níž nebudeš jíst chléb v nedostatku, v níž ti nebude nic chybět, do země, v níž je kamení železo a z jejíchž hor budeš dolovat měď.“ — 5. Mojžíšova 8:7–9.

12. Jak Bůh vytvořil v Judeji „nová nebesa“ a „novou zemi“ v době, kdy se izraelský národ vrátil ze zajetí?

¹² Bůh předpověděl dlouhou dobu předem prostřednictvím svého proroka Izaiáše, že izraelský národ bude pro svou neposlušnost odveden svými nepřáteli do zajetí. Tehdy se stane jejich země, podobná ráji, pustinou. Tímto proroctvím však neponechal Bůh svůj národ v beznaději, neboť řekl: „Tvořím nová nebesa a novou zemi... tvořím Jeruzalém pro radost a jeho lid k jásání.“ (Izaiáš 65:17, 18) Bůh tudíž slíbil opětovné obnovení Izraele v Judeji s jejím hlavním městem Jeruzalémem. „Novými nebesy“ nebudou neviditelná nebesa, ale vláda nad judskou zemí v rukách Zorobábela z kmene Juda, tedy panství nad zemí. „Novou zemí“ byl kajícný, očištěný a ukázněný lid, jenž byl přiveden zpět do své zpustošené země, kterou začal pěstovat a zkrášlovat. Obnovil také uctívání Jehovy Boha a znovuvystavěl chrám v Jeruzalémě. — Ezdráš 3:1, 2, 10.

13. Co ukazuje, že Bůh pomohl Izraelitům, kteří se vrátili domů, v jejich úsilí přivést svou zpustošenou zemi do rajských podmínek?

¹³ Izaiášovo proroctví o návratu Izraele naznačilo, že v úsilí přivést judskou zemi do jejího původního rajského stavu obdrží Izraelité přímou pomoc od Boha. Bůh zaslíbil: „Jásat bude pustina a vyprahlé místo, radovat se bude poušť a pokvete jako šafrán.“ (Izaiáš 35:1, 2) Podobně se vyjádřil i žalmista. Řekl, že když bude národ poslouchat Boha, „Jehova sám také dá to, co je dobré, a naše vlastní země vydá svůj výnos.“ — Žalm 85:12; 85:13, KB.

SLAVNÁ „NOVÁ ZEMĚ“ V DOHLEDU

14. Jaké dostáváme ujištění, že proroctví o „nové zemi“ mají dnes pro nás větší význam?

¹⁴ Vztahuje se nějak toto proroctví o „nové zemi“ na dnešek? Ano, je to náznak toho, co učiní Bůh na celé zemi. Staletí po tom, co prorokoval Izaiáš, napsal apoštol Petr křesťanům rozptýleným po tehdy známé zemi: „Jsou však nová nebesa a nová země, které očekáváme podle jeho zaslíbení, a v těch bude bydlet spravedlnost.“ (2. Petra 3:13) Předpověděná společnost „nové země“ bude tedy obývat mnohem větší území, než byla starověká Judea.

15. Co nám zjevuje vidění dané apoštolu Janovi o přicházejícím pozemském ráji?

 ¹⁵ A navíc, vidění, které zaznamenal apoštol Jan v biblické knize Zjevení, nás nenechává ani na okamžik na pochybách, že v konečném splnění tohoto proroctví osídlí společnost „nové země“ a celou tuto planetu. Apoštol Jan píše: „Viděl jsem nové nebe a novou zemi... ‚Hle, Boží stan je s lidstvem a bude s nimi přebývat a oni budou jeho lid.‘“ (Zjevení 21:1–3) Výraz „nová nebesa“ se vztahuje na Boží panství v nebi, kde je umístěn Jehovův trůn (Matouš 5:34) V patřičném čase budou lidé přinášet Bohu výlučně čisté uctívání, a Boží přízeň, pomoc i ochrana budou s nimi. „Nová nebesa“ udělí lidstvu na zkrášlené zemi hojná požehnání. — Žalm 115:16.

16, 17. (a) Jak ukazuje 1. Mojžíšova, že Božím původním předsevzetím vzhledem k člověku byl věčný život v ráji? (b) Jak nám proroctví v 1. Mojžíšově 3:15 zjevuje, že se Bůh po Adamově hříchu nezřekl svého předsevzetí?

¹⁶ Boží jednání s lidstvem dostatečně dokazuje, že tyto vyhlídky pro zemi jsou v souladu s celým Božím předsevzetím. Bible ukazuje, že prvnímu člověku Adamovi bylo řečeno, že to bude pouze neposlušnost, která mu může přivodit smrt. Kdyby byl tedy zůstal poslušný, nikdy by nezemřel. (1. Mojžíšova 2:17; 3:19) Neustále by žil a také rajská zahrada by byla trvalým, od Boha daným domovem dokonalého člověka. Jak by rostla Adamova rodina, rozšiřoval by se pod Božím vedením i ráj po celé zemi.

¹⁷ Po Adamově hříchu naznačil Bůh Adamovu potomstvu, že se nezřekl svého původního předsevzetí se zemí. Slíbil vyvést „semeno“, potomka, který by se stal osvoboditelem lidstva. (1. Mojžíšova 3:15) Vzhledem k tomuto předsevzetí s lidstvem Bůh dovolil, aby měl Adam děti. Ty pak mohly žít s nadějí na splnění Božího slibu.

18. (a) Které pozdější zjevení ukázalo, že zaslíbení „semene“ bude pro lidstvo na zemi důležité? (b) Kdo je oním „semenem“ a jako autoritu měl dostat?

¹⁸ Později byla tato naděje na budoucí ráj posílena zjevením Abrahámovi, jemuž bylo oznámeno, že prostřednictvím jeho rodové linie přijde „semeno“, které ‚požehná všem rodinám na zemi‘. (1. Mojžíšova 22:18) Asi o osm set let dále v proudu času řekl Bůh králi Davidovi z Jeruzaléma, že jeho potomek bude sedět na trůnu navždy. (2. Samuelova 7:12, 13, 16) Vše poukazovalo na jednoho syna z Davidovy rodové linie, vyššího než všichni předcházející králové oné dynastie. On by byl tím Mesiášem (což znamená „pomazaný“), který by dosedl navždy na Davidův trůn. (Žalm 45:6, 7; 45:7, 8, KB; Galatským 3:16) Apoštol uplatňuje toto proroctví na Ježíše Krista, Božího Syna, který se narodil na zemi v Davidově rodové linii. Pavel o něm říká: „Bůh je navždy tvým trůnem“, což znamená, že Bůh je základem a oporou Kristova trůnu po všechny budoucí časy. — Židům 1:8, 9.

19. Jak nás ujišťují žalmy, že ráj, který přivodí Kristus, „semeno“, bude trvat navždy?

 ¹⁹ V žalmech, které byly sepisovány po dlouhá staletí, je opětovně poukazováno na Boží spravedlivé panství nad zemí, jež potrvá „na neurčitý čas“, „na neurčitý čas, ano navždy“. (Žalm 9:7, 8; 9:8, 9, KB; 10:16, 17; 29:10; 145:21) Všechna tato proroctví se splňují na panství Ježíše Krista, kterého Bůh vzkřísil z mrtvých a vyvýšil do druhého nejvyššího postavení po sobě. (Efezským 1:20–22) Žalm 37:29 ukazuje, že lidé budou žít v tomto rajském domově navždy: „Spravedliví budou vlastnit zemi a budou na ní přebývat navždy.“

PŘED ZŘÍZENÍM RÁJE — OČIŠTĚNÁ ZEMĚ

20. Jaký příklad nás utvrzuje v tom, že Bůh odstraní ze země všechny živly, které by rušily mír?

²⁰ Mohli bychom se však zeptat: „Jak jen Bůh může zaručit, že na zemi bude vládnout trvalý mír, takže radost ze života nebude ničím kalena?“ Stejně jako lidé začínají s očišťováním svého domu tak, že vykáží špatné nájemníky, Bůh si předsevzal, že před tím, než vytvoří předpoklady pro trvalý mír na zemi, očistí zemi ode všech špatných živlů. Totéž Bůh učinil pro starověký Izrael, když vypudil zkažené kanaánské národy, které zemi předtím vlastnily, takže Izrael v ní mohl žít v míru. — 3. Mojžíšova 18:24–27.

21. Proč je dnes nemožné, aby všude zavládly spravedlivé poměry, i když po nich mnozí lidé touží?

²¹ Dnes žije mnoho lidí, kteří by rádi viděli, jak na zemi kvete mír a spravedlnost. Přítomný svět ovládaný mocnými silami — však drží lidi v pevném sevření. Lidé jsou jen s obtížemi schopni činit to, co je správné. A dobré poselství o Božím předsevzetí se zemí naráží na odpor duchovenstva všech vládnoucích náboženských systémů, na odpor rostoucímu ateismu, sdělovacích prostředků a propagandy. Bible říká, že národy chodí „v neužitečnosti své mysli, přičemž jsou myšlenkově ve tmě a odcizeni životu, který náleží Bohu, pro nevědomost, jež je v nich, pro necitelnost jejich srdce.“ — Efezským 4:17, 18; srovnej Jana 3:19.

22. Co Bůh slibuje lidem, kteří chtějí činit to, co je správné?

²² Tento svět obestřel zemi jakoby oslepujícím závojem. Bůh však slibuje, že tento závoj strhne. Prorocky naznačil, že odstraní „zastření, kteréž zastírá všecky lidi, a přikrytí, jimiž přikryti jsou všickni národové“. — Izaiáš 25:7, KB.

23. (a) Proč musí být vybojován boj, aby byla země očištěna? (b) Kdo se tohoto boje nemusí bát a proč?

²³ Nebeský král Ježíš Kristus ukončí tento svět tím, co Bible nazývá bojem „velikého dne Boha, Všemohoucího“.  (Zjevení 16:14) Lidé, kteří hledají to, co je správné, se nemusí tohoto boje bát, protože v něm budou odstraněni pouze ti, kteří škodí ostatním a kteří nechtějí sloužit Bohu. Tito zlí svým sobectvím a chamtivostí „ničí zemi“, a proto musí být sami zničeni. — Zjevení 11:18; 2. Petra 2:9.

24. Proč zde není k nastolení míru a štěstí jiné cesty než odstranit chamtivé osoby, které působí neustále škody ostatním lidem?

²⁴ A tak Bůh slibuje, že odstraní svět, který lidi utlačuje. Zároveň s tím Bůh zamýšlí očistit Zemi i od těch, kteří neustále druhé odvádějí od správné cesty, podvádějí a utlačují. (Žalm 72:4; 103:6) Dokud tito „nájemníci“ zůstávají v Božím pozemském „domě“, nemohou se těšit z míru a štěstí ti, kteří si je upřímně přejí. Neexistuje žádná jiná cesta. Odstranění těchto chamtivých lidí — to je cena, která musí být za ráj zaplacena. Pravidlo zní: „Zlý je výkupným za spravedlivého.“ Jak to říká přísloví: „Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.“ To znamená, že bezbožný, který způsobuje úzkost, dostává svou odplatu, která zároveň osvobozuje od úzkosti spravedlivého. — Přísloví 21:18; 11:8, KB.

25, 26. (a) K čemu Bible připodobňuje očištění země? (b) Jaká otázka vyvstává, pokud jde o to, zda očištěná země bude trvat navždy?

²⁵ Odstraněním přítomného světa, v němž převládá falešné náboženství, politika, obchod a hmotařství, zmizí bezpráví a útlak. Bible připodobňuje prostředek, který k tomu Bůh použije, k velké vichřici: „Hle, vichřice Jehovova, zuřivost sama, jistě přijde, ano vířivá bouře. Nad hlavou zlých bude vířit. Hněv Jehovův se neodvrátí, dokud neprovede a neuskuteční myšlenky svého srdce. V poslední části dnů budete o tom, lidé, uvažovat s porozuměním.“ — Jeremiáš 23:19, 20.

²⁶ Boží panství bude potom na zemi nesporné. Přinese to však trvalé štěstí, které se později neobrátí v neposlušnost a nezpůsobí opět ztrátu ráje? V čem je Boží panství vyšší než jakékoli lidské panství — to je námět, který zasluhuje naší další pozornosti.

[Poznámka pod čarou]

[Studijní otázky]