Přejít k článku

Přejít na obsah

Univerzální zákon objasňuje smysl života

Univerzální zákon objasňuje smysl života

9. kapitola

Univerzální zákon objasňuje smysl života

1. Jak smýšlí mnozí lidé o zákonech?

MNOZÍ lidé — mladí i staří — považují jakékoli omezení svého způsobu života za nežádoucí. Můžeme však být opravdu šťastni, když odmítáme všechny předpisy pro své jednání? Nebo neceníme si osobní svobody ve skutečnosti mnohem více, když se podřídíme jistým předpisům — zvláště těm, které určil náš stvořitel — a když se podle nich dobrovolně řídíme?

2. Kterým zákonům nemůžeme uniknout a proč jsou přesto užitečné?

2 Jaký užitek mají zákony pro náš život, můžeme vidět na jistých řídících a závazných silách ve vesmíru, které se nazývají „přírodní zákony“. Jeden z nich je zákon o přitažlivosti. Takovým přírodním zákonům není možné uniknout. Nemůžeme je ignorovat nebo zrušit. Nemůžeme je přestupovat beztrestně. Trest za přestoupení těchto zákonů je obyčejně proveden ihned. To se například stane, skočí-li někdo z vysoké budovy.

3. Proč je k našemu užitku, že jsou fyzikální zákony neměnné a spolehlivé?

3 Fyzikální zákony jsou navíc konstantní, neměnné. Kdyby se den za dnem měnily, mohli bychom stěží něco vykonat. Kdybychom nemohli počítat s tím, že slunce každé ráno vyjde, nebo se nemohli spolehnout, že roční doby následují po sobě v určitém pořádku, mohli bychom snadno pozbýt rozum. Bez stálosti přírodních zákonů by byl život nanejvýš obtížný.

4. Jmenuj látku, která reaguje podle pevných zákonů, a vysvětli, proč je to užitečné.

4 Vezměme například některé látky, s nimiž jsme ve styku v každodenním životě. Kyslík je plyn, který musíme dýchat, abychom zůstali naživu. Ve svém normálním stavu je pro lidský i zvířecí život nepostradatelný. Když se však tři atomy kyslíku spojí, vznikne jedovatý ozón. Ke vzniku ozónu v atmosféře jsou však nutné zvláštní podmínky. Nevzniká náhodně kdykoli a kdekoli. Atomy kyslíku se řídí stejně jako ostatní prvky pevnými zákony, čímž je zabráněno takovým náhodným změnám. Proto se nemusíme při každém vdechnutí obávat, že by se kyslík změnil v ozón.

5. Co prozrazuje existence fyzikálních zákonů o stvořiteli?

5 Kde působí zákony, musí být pořádek. Zákon se nevztahuje na něco přechodného, náhodného, ale na něco trvalého, stálého. A když pozorujeme u fyzikálních zákonů tuto stálost, víme, že je tím sledován určitý účel. To nám pomáhá pochopit, že stvořitel všemu dává nějaký smysl. Bůh musí tyto zákony také sám uznávat a starat se o jejich dodržování. Není možné, aby zůstával „vzdálen“ neboli neměl zájem o vesmír. — Skutky 17:27.

6. (a) Vysvětli, jak ve skutečnosti vědci vkládají svou víru ve spolehlivost fyzikálních zákonů, které platí ve vesmíru? (b) V co většího by měli ještě věřit na základě své znalosti, že tyto zákony jsou spolehlivé?

6 Přírodní zákony si zaslouží naši plnou důvěru. Když kosmonauté vzlétli k Měsíci, spoléhali se na gravitační zákony a na přesnou rychlost a čas Země a Měsíce na jejich oběžné dráze. Věděli, že tyto zákony jsou spolehlivé a přesné. Nejmenší odchylka by mohla vést k tomu, že kosmonauté by navždy kroužili v prostoru. Kromě toho byli závislí na zásadách rádiového přenosu a na mnoha jiných zákonech. Vložili svou důvěru — ano, svou víru — ve spolehlivost těchto zákonů. Ve skutečnosti učinili svůj život závislý na této víře. Jejich úspěch je vynikajícím svědectvím univerzálního zákona. Což nejsou pravidelné a přesné pohyby nebeských těles, mezi nimiž nedochází k zmatku nebo srážce, známkou, že jejich zákonodárce se vědomě stará o dodržování svých zákonů? — Izaiáš 40:26.

ZÁKON O ROZMNOŽOVÁNÍ DOKAZUJE, ŽE ŽIVOT MÁ SMYSL

7. Může někdo pozorováním fyzikálních zákonů postřehnout neviditelné vlastnosti? (Římanům 1:20)

7 Fyzikální zákony a jejich působení na živé tvory zrcadlí dobrotu a moudrost. Něco dobrého může povstat jen s vědomým úmyslem. Velmi působivým příkladem je Boží zákon o rozmnožování. V čem?

8, 9. (a) Proč je Boží zákon o rozmnožování dobrý? (b) V jaké Boží zaslíbení můžeme proto věřit?

8 Adam a Eva vstoupili podle biblických dějin na pozemskou scénu asi před 6000 roky. Přestoupili Boží zákon — zhřešili a předali svým dětem dědičné nedostatky. Tyto nedostatky během generací narůstaly. Každá generace něco k těmto nedostatkům přidala, protože velmi mnoho lidí dělalo vše možné, co škodilo jejich tělu. Mnozí se stali opilci nebo uživateli drog a jiní si přivodili nemravností ošklivé nemoci. Špatné myšlenky, nenávist a vraždy měly také škodlivé následky.

9 Ačkoli nikdo není dokonalý, je velká většina dětí, které se dnes rodí, poměrně zdravá. Mají dvě oči, dvě paže, dvě nohy, mají všechny tělesné a duševní schopnosti a mohou vést poměrně „normální“ život. Vzhledem ke všem negativním činitelům, které již po tisíciletí působí v člověku, to hraničí se zázrakem. Je to důkaz lásky a péče stvořitelovy, stejně jako dobré kvality a stálosti jeho díla. Jestliže Bůh stvořil lidský rod tak, že přes špatné poměry, které si tento rod přivodil, může stále trvat, neměli bychom Bohu věřit, když nám slibuje, že nám dá věčný život za dokonalých podmínek?

MRAVNÍ ZÁKONY — DŮLEŽITÉ PRO SMYSLUPLNÝ ŽIVOT

10. Které další zákony musíme poslouchat, jestliže chceme plně porozumět Bohu a účelu, který sleduje?

10 Bůh dal svým inteligentním tvorům ještě jiný druh zákonů — mravní zákony. Ty ukazují ještě více účel, který Bůh sleduje. Skutečně, ve spojení s Božími mravními zákony se velmi často mluví o účelu. (Příklady najdeme v 5. Mojžíšově 5:16, 33; Matoušovi 19:17; Žalmu 19:7–11; 19:8–12, KB; 1. Timoteovi 4:8)

11. Jsou mravní zákony na rozdíl od fyzikálních zákonů měnitelné, nebo je možno jim uniknout?

11 Mravní zákony jsou ve svém působení stejně stálé a spolehlivé jako fyzikální zákony. Žádný, kdo přestoupí mravní zákony, nevyvázne bez trestu. Tyto předpisy působí stejně jako zákon přitažlivosti, i když trest za přestoupení není vždy tak bezprostřední.

12. Co říká Bible o spolehlivém působení Božích mravních zákonů?

12 Bible vyjadřuje o mravních zákonech tuto zásadu: „Bohu se nelze vysmívat. Neboť cokoli člověk rozsévá, to bude také sklízet; neboť kdo rozsévá s ohledem na své tělo, bude také sklízet od svého těla zkázu, ale kdo rozsévá s ohledem na ducha, bude od ducha sklízet věčný život.“ — Galatským 6:7, 8.

13, 14. Vysvětli, co myslel apoštol Pavel, když mluvil o tom, že někdo „rozsévá s ohledem na své tělo“ a jiný „s ohledem na ducha“.

13 Výrazem „tělo“ myslel apoštol Pavel žádosti nedokonalého těla. (Efezským 2:3) Výrazem „duch“ myslel ducha neboli účinnou Boží sílu, která vede jeho služebníky k rozumnému životu. Pavel popisuje účinnost těchto sil v Galatským 5:19–23:

14 „Skutky těla jsou zjevné, totiž smilstvo, nečistota, volné chování, modlářství, provádění spiritismu, nenávisti, spor, žárlivost, výbuchy hněvu, hádky, rozdělení, sekty, závisti, pitky, nevázané zábavy, a podobné věci... Na druhé straně ovoce ducha je láska, radost, pokoj, shovívavost, laskavost, dobrota, víra, mírnost, sebeovládání. Proti takovým věcem není zákon.“

ODPLATA TĚM, KTEŘÍ „ROZSÉVAJÍ S OHLEDEM NA TĚLO“

15, 16. Jakými slovy popsal apoštol Pavel následky přestoupení Božích mravních zákonů?

15 Aby ukázal, že Boží mravní zákony nelze ignorovat, obrací apoštol Pavel pozornost na to, co lidé udělali. Vysvětluje, že lidé měli dobrou příležitost, aby se naučili víc o Bohu a aby mu sloužili, protože viděli jeho stvořitelská díla. Z velké většiny jej však zavrhli a sloužili bohům, které si sami vytvořili. Dále píše:

16 „Proto je Bůh vydal podle žádostí jejich srdcí nečistotě, aby jejich těla byla mezi nimi zneuctívána... Proto je Bůh vydal hanebným pohlavním choutkám, protože jak jejich ženy zaměnily přirozené užívání sebe za protipřirozené, tak i muži zanechali přirozené užívání ženy a prudce vzplanuli ve své vášni k sobě navzájem, muži k mužům, a prováděli oplzlosti a sami dostali plnou odplatu, která jim patřila za jejich provinění.“ — Římanům 1:24–27.

17, 18. Jaké těžkosti mimo nemocí si lidé přivodili přestupováním Božích zákonů?

17 Tato „odplata“ je zřejmá ve formě mnohých nemocí, a to zejména pohlavních. Když však někdo přestane dělat to, co je správné, má to za následek také duševní problémy a všechny druhy špatnosti. O dalších podrobnostech „odplaty“ Pavel napsal:

18 „A právě proto, že neuznali za dobré přidržet se Boha v přesném poznání, vydal je Bůh neschválenému stavu mysli, aby dělali nevhodné věci, naplněni, jak byli, vší nespravedlností, špatností, chamtivostí, škodlivostí, neboť byli plní závisti, vraždy, sporu, podvodu, zlovolného sklonu, a byli našeptávači, pomlouvači, nenávidějící Boha, nestydatí, zpupní, domýšliví, vymýšlející škodlivé věci, neposlušní rodičů, bez porozumění, nedodržující smlouvy, bez přirozené náklonnosti, nemilosrdní.“ — Římanům 1:28–31.

19, 20. Jaké poměry, panující dnes na zemi, dokazují, že přítomný zlý systém věcí se blíží ke konci?

19 ‚Rozsévání s ohledem na tělo‘ bylo hlavní příčinou smutných lidských dějin. Ale v dnešní době působí skutky těla větší problémy než kdy předtím, a to ve světovém rozsahu. Rasová a nacionální nenávist, pokrytectví, nemravnost, nepoctivost, užívání drog, zločiny, vandalismus a terorismus přinesly zemi strach a neštěstí. Podle Bible je toto světové rozšířené, veřejné pohrdání Božími mravními zákony důkazem toho, že přítomný svět je ve svých posledních dnech. Čteme:

20 „Věz však, že v posledních dnech nastanou kritické časy, s nimiž bude těžké se vyrovnat. Lidé totiž budou milovat sami sebe, budou milovat peníze, budou sebejistí, domýšliví, rouhači, neposlušní rodičů, nevděční, nevěrní, bez přirozené náklonnosti, nepřístupní jakékoli dohodě, pomlouvači, bez sebeovládání, suroví, bez lásky k dobru, zrádci, svéhlaví, nadutí pýchou, milovníci rozkoše spíše než milovníci Boha, kteří mají způsob zbožné oddanosti, ale vzhledem k její síle se prokazují jako falešní; a od těch se odvracej.“ — 2. Timoteovi 3:1–5.

NÁBOŽENSKÉ POKRYTECTVÍ

21. Jak se dnes splňují slova apoštola Pavla z 2. Timoteovi 3:5?

21 Poslední část apoštolova tvrzení ukazuje, že nemáme být překvapeni, jestliže dnes vidíme nejzvrhlejší formu pokrytectví — lidi, kteří tvrdí, že jsou Božími služebníky, ale prokazují se v tom jako falešní. Projevují sice způsob zbožné oddanosti, ale za tou nic není. Nevěří, že zbožnost vede k pravému bohatství — k duchovnímu smýšlení, životu a pokoji. Tento zisk si ve skutečnosti vůbec nepřejí. Jejich „způsob zbožné oddanosti“ je předstíráním falešných skutečností, které má dát zdání „svatosti“ jejich sobeckému, nemravnému způsobu života. Boží slovo k tomu říká: „Veřejně oznamují, že znají Boha, ale svými skutky ho zapírají, protože jsou odporní a neposlušní a nezpůsobilí k jakémukoli dobrému dílu.“ — Titovi 1:16.

22. Jací muži dělali Ježíšovi největší těžkosti a proč tedy varoval lidi, aby nejednali tak jako oni?

22 Mezi náboženskými vůdci Židů byli takoví muži a působili Ježíši Kristu velké těžkosti. Řekl jim: „Pokrytci, vhodně o vás prorokoval Izaiáš, když řekl: ‚Tento lid mne ctí svými rty, ale jejich srdce je ode mne daleko vzdáleno. Je to marné, že mě ustavičně uctívají, neboť učí jako nauky lidské příkazy.‘“ (Matouš 15:7–9) Řekl lidem varovně, že se mají chránit, aby konali spravedlnost před druhými jen proto, aby od nich byli viděni. Prohlásil, že pokrytci vystavují na odiv své „milosrdenství“ v synagogách a na ulicích, „aby je lidé oslavovali“. — Matouš 6:1, 2.

23. Jsou takoví náboženští lidé i v dnešní době, kdy se blíží soud?

23 Když mluvil o dni, v němž přijde jako soudce lidstva, pravil Ježíš: „Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, což jsme neprorokovali v tvém jménu a v tvém jménu nevyháněli démony a v tvém jménu nekonali mnoho mocných skutků?‘ A přece jim pak vyznám: Nikdy jsem vás neznal. Odstupte ode mne, činitelé bezzákonnosti.“ — Matouš 7:22, 23.

24. (a) Přijde někdy čas, kdy nikdo nebude přestupovat Boží zákony? (b) Kteří lidé budou odsouzeni a komu bude prokázáno milosrdenství?

24 Z Ježíšových slov poznáváme, že Jehova, univerzální zákonodárce se postará, aby jeho zákony byly dodržovány. Je také jeho předsevzetím, aby všichni rozumem obdaření tvorové byli uvedeni do plného souladu s jeho mravními zákony, takže již nebude docházet k jejich přestupování. Proto je nutné, aby tvrdošíjní, nepolepšitelní přestupníci zákona byli odsouzeni. (1. Petra 4:17, 18) Naproti tomu musí být též brán zřetel na to, může-li být prokázáno milosrdenství jiným, kteří přestoupili mravní zákony. (Žalm 103:8–10) Kdo přichází v úvahu? Lidé, kteří zhřešili pro nevědomost, nedokonalost nebo slabost. Mimoto vládne ve světě duch, který — stejně jako davová psychóza — působí, že lidé přestupují zákony poctivosti a slušnosti. (Efezským 2:1–3) Mohlo by se stát, že lidé, kteří se dali tímto duchem nakazit, později litují a Bůh jim snad prokáže milosrdenství. — Lukáš 19:8–10; Skutky 7:57–60; 1. Korintským 15:9.

25, 26. Proč je rozumné a načase dostat se opět do harmonického vztahu ke stvořiteli?

25 Můžeme se spolehnout, že s námi bude jednáno spravedlivě, a přece milosrdně? Ano, protože jak fyzikální zákony, tak i mravní zákony Boží slouží ve skutečnosti tomu účelu, aby lidem pomáhaly a ne aby je odsuzovaly.

26 Není tedy načase, aby se všichni poctivě smýšlející obyvatelé země obrátili k univerzálnímu zákonodárci a opět se dostali do harmonického vztahu k němu? Poslušnost jeho zákonů není břemenem, nýbrž znamená svobodu — opak toho, co vidíme dnes. — 1. Jana 5:3; 2. Korintským 3:17.

27. Co může dělat ten, kdo miluje život a pokoj, aby získal Boží pokoj a jeho přízeň?

27 Každý, kdo by chtěl žít v míru a bezpečí, měl by si to vzít k srdci a neváhat se změnami ve svém životě. Měl by uvést život pokud možno do souladu s Božími zákony. Jehova vybízel izraelský národ: „Pojďte nyní a urovnejme mezi sebou své záležitosti... I kdyby se vaše hříchy ukázaly jako šarlat, budou vyběleny jako sníh.“ — Izaiáš 1:18.

28. Která důležitá otázka si nyní zaslouží naší pozornosti?

28 Někdo se snad zeptá: „Jak mohu s Bohem urovnat záležitosti? Má Jehova Bůh o mne zájem a bude se zabývat se mnou jako s jednotlivcem? Snad jsem příliš špatný, než aby mne vyslyšel.“ Zda má Bůh o tebe osobně zájem, zjistíme v příští kapitole.

[Studijní otázky]