Přejít k článku

Přejít na obsah

Biblická kniha číslo 1 — Genesis

Biblická kniha číslo 1 — Genesis

Biblická kniha číslo 1 Genesis

Pisatel: Mojžíš

Místo psaní: pustina

Psaní dokončeno: 1513 př. n. l.

Doba v ní zahrnutá: „Na počátku“ do 1657 př. n. l.

1. Jaké životně důležité náměty obsahuje Genesis?

PŘEDSTAVTE si, že se vám dostane do ruky kniha, která má pouze 50 krátkých kapitol a na prvních dvou stránkách najdete jediný přesný záznam o nejranějších dějinách člověka, zprávu o vztahu člověka k Bohu, jeho Stvořiteli, a také zprávu o jeho vztahu k zemi s jejími myriádami tvorů! Na těchto několika málo stránkách rovněž hluboce proniknete do Božího předsevzetí s člověkem na zemi. Budete-li ve čtení pokračovat, dozvíte se, proč člověk umírá a co je příčinou jeho dnešního ubohého stavu. Poučíte se o skutečném základu pro víru a naději a zjistíte dokonce, jaký prostředek použije Bůh k osvobození — že je to slíbené Semeno. Touto pozoruhodnou knihou, která obsahuje všechny tyto věci, je Genesis (1. Mojžíšova), první z 66 knih Bible.

2. Jaký význam má slovo Genesis a čeho je Genesis první částí?

2 Název knihy „Genesis“ znamená „původ; zrod“ a pochází z řeckého překladu Septuaginta. V hebrejských rukopisech je názvem úvodní slovo Berešit, „na počátku“ (řecky en archei). Genesis je první kniha Pentateuchu (označení vychází z řeckých slov pro „pět svitků“ nebo „pětinásobný svazek“). Původně to byla zřejmě jedna kniha zvaná Tora (Zákon) neboli „kniha Mojžíšova zákona“, ale později byla pro snadnější úpravu rozdělena do pěti svitků. — Joz. 23:6; Ezra 6:18.

3. a) Kdo je Autorem Genesis, avšak kdo ji napsal? b) Jak asi Mojžíš obdržel informace, které včlenil do Genesis?

3 Jehova Bůh, který je Autorem Bible, inspiroval Mojžíše, aby napsal knihu Genesis. Odkud Mojžíš dostal informace, jež zaznamenal v Genesis? Některé mohl získat přímo božským zjevením a jiné, pod vedením svatého ducha, prostřednictvím ústního podání. Je také možné, že Mojžíš vlastnil psané doklady uchovávané jeho praotci jako vzácné, cenné zprávy o původu lidstva. *

4. a) Kde a kdy dokončil Mojžíš tuto zprávu? b) Jak mohl Mojžíš obdržet látku, kterou začlenil do poslední části Genesis?

4 Mojžíš, pod inspirací, dokončil psaní zřejmě v pustině Sinaj v roce 1513 př. n. l. (2. Tim. 3:16; Jan 5:39, 46, 47) Kde Mojžíš obdržel informace pro poslední část Genesis? V jeho vlastní rodině se o těchto podrobnostech přesně vědělo, protože jeho praděd Levi byl nevlastním bratrem Josefa. Je dokonce možné, že se život Leviho částečně překrýval s životem Mojžíšova otce Amrama. A kromě toho Jehovův duch opět zajistil správné zaznamenání této části Písem. — 2. Mojž. 6:16, 18, 20; 4. Mojž. 26:59.

5. Jaký vnitřní biblický důkaz potvrzuje, že tuto knihu napsal Mojžíš?

5 Jistě nepochybujeme o tom, kdo napsal Genesis. „Kniha Mojžíšova zákona“ a podobné poukazy na prvních pět knih Bible, z nichž jednou je Genesis, nalézáme často od doby Mojžíšova nástupce Jozua. V 27 pozdějších knihách Bible je skutečně asi 200 odkazů na Mojžíše. Židé nikdy nepochybovali o tom, že pisatelem je Mojžíš. Křesťanská řecká písma se běžně zmiňují o Mojžíšovi jako o pisateli „zákona“, a korunním svědectvím je svědectví Ježíše Krista. Mojžíš psal na Jehovův přímý příkaz a pod jeho inspirací. — 2. Mojž. 17:14; 34:27; Joz. 8:31; Daniel 9:13; Luk. 24:27, 44.

6. Co dokazuje, že psaní mělo svůj začátek v rané lidské historii?

6 Někteří skeptikové se ptají: Jak to, že Mojžíš a jeho předchůdci uměli psát? Nebylo psaní výsledkem pozdějšího lidského vývoje? Psaní mělo svůj začátek zřejmě v rané lidské historii, snad před potopou v Noemových dnech, která nastala v roce 2370 př. n. l. Existuje nějaký důkaz o dávné schopnosti člověka psát? Ačkoli archeologové uvádějí o jistých hliněných tabulkách, které objevili, že pocházejí z doby před rokem 2370 př. n. l., jsou takové udaje založeny pouze na dohadech. Měli bychom si však povšimnout, že Bible jasně ukazuje, že budování měst, vývoj hudebních nástrojů a kovaného nářadí mají svůj počátek dlouho před potopou. (1. Mojž. 4:17, 21, 22) Rozumně vzato, pro lidi nemuselo být obtížné vyvinout metodu psaní.

7. Jaký existuje světský důkaz o celosvětové potopě a o třech větvích lidské rodiny, a to v souladu s popisem biblické zprávy?

7 Genesis prokázala v mnoha jiných ohledech, že se podivuhodně shoduje s dokázanými skutečnostmi. Pouze Genesis podává pravdivou a autentickou zprávu o potopě a o lidech, kteří ji přežili, ačkoli vyprávění o potopě a o přežití lidí (v mnoha případech v nějakém plavidle) nacházíme v legendách všech větví lidské rodiny. Zpráva Genesis také určuje místa, kde zpočátku přebývaly různé větve lidstva, jež povstaly z Noemových tří synů — Sema, Chama a Jafeta. * Dr. Melvin G. Kyle z Teologického semináře v Xenii, Missouri, USA, říká: „Je nepopiratelné, že z ústředního místa někde v Mezopotámii se chamitská rasa stěhovala k jihozápadu, jafetská větev k severozápadu a semitská větev ‚na východ‘ k ‚zemi Šinaru‘.“ *

8. Jaké další důkazy svědčí o věrohodnosti Genesis?

8 Věrohodnost Genesis jako části božské zprávy také prokazuje její vnitřní soulad a plná shoda s ostatními inspirovanými Písmy. Její otevřenost svědčí o tom, že pisatel se bál Jehovy a miloval pravdu a že bez váhání psal o hříších národa i význačných osob v Izraeli. A především naprostá přesnost, s níž se splnila proroctví, jak ukáže konec této kapitoly, označuje Genesis jako vynikající příklad spisu inspirovaného Jehovou Bohem. — 1. Mojž. 9:20–23; 37:18–35; Gal. 3:8, 16.

OBSAH GENESIS

9. a) Co se v úvodní kapitole Genesis vypráví o Božím tvoření? b) Jaké další podrobnosti o člověku přináší druhá kapitola?

9 Stvoření nebes a země a příprava země jako bydliště lidí (1:1–2:25). Genesis časově sahá miliardy let nazpět a s působivou jednoduchostí začíná: „Na počátku Bůh stvořil nebesa a zemi.“ Je významné, že tato úvodní věta označuje Boha jako Stvořitele a jeho hmotné stvoření jako nebesa a zemi. Vznešenými, vybranými slovy pokračuje první kapitola všeobecnou zprávou o stvořitelském díle vzhledem k zemi. Je dokončeno v šesti časových obdobích nazvaných dny. Každé začíná večerem, kdy je tvůrčí práce pro to období nerozeznatelná, a končí v jasném ránu, kdy se nádhera tvůrčího díla stává jasně zjevnou. Ve „dnech“, které po sobě následují, se objevuje světlo, prostor s ovzduším, souš a rostlinstvo, svítící tělesa oddělující den a noc, ryby a ptactvo, zemská zvířata a nakonec člověk. Bůh zde oznamuje svůj zákon ovládající druhy, nepřekročitelnou přehradu, jež znemožňuje jednomu druhu vyvinout se v jiný. Když vytvořil člověka k svému obrazu, ohlašuje Bůh své trojnásobné předsevzetí pokud jde o člověka na zemi: naplnit zemi spravedlivým potomstvem, podmanit si ji a mít v podřízenosti zvířata. Sedmému „dni“ Jehova žehná a prohlašuje jej za posvátný. Jehova nyní začíná ‚odpočívat od všeho svého díla, jež dělal‘. Zpráva dále poskytuje uzavřenější, podrobnější pohled na Boží tvůrčí dílo vzhledem k člověku. Popisuje zahradu Eden a její polohu, uvádí Boží zákon o zakázaném stromu, vypráví, jak Adam pojmenoval zvířata, a pak podává zprávu, jak Jehova uzavřel první manželství, když vytvořil z Adamova vlastního těla manželku a přivedl ji k Adamovi.

10. Jak Genesis vysvětluje původ hříchu a smrti a jaké důležité předsevzetí se zde oznamuje?

10 Hřích a smrt vstupují do světa; „semeno“ předpověděno jako osvoboditel (3:1–5:5). Žena jí zakázané ovoce a přemlouvá svého manžela, aby se k ní ve vzpouře připojil, a tak je Eden poskvrněn neposlušností. Bůh okamžitě poukazuje na prostředek, jenž provede jeho předsevzetí: „A Jehova Bůh pak řekl hadovi [Satanovi, neviditelnému podněcovateli vzpoury]: ‚. . . A položím nepřátelství mezi tebe a ženu a mezi tvé semeno a její semeno. On ti zhmoždí hlavu a ty mu zhmoždíš patu.‘“ (3:14, 15) Člověk je vyhnán ze zahrady, aby žil v bolesti a dřině plné potu mezi trním a bodláčím. Nakonec musí zemřít a vrátit se do zemské půdy, ze které byl vzat. Pouze jeho potomstvo může doufat ve slíbené Semeno.

11. Jaké ničivé účinky hříchu pokračují mimo Eden?

11 Ničivé účinky hříchu pokračují mimo Eden. Kain, první lidský potomek, se stává vrahem svého bratra Abela, věrného Jehovova služebníka. Jehova vyhání Kaina do země Uprchlictví, kde plodí potomstvo, které později potopa vyhladila. Adam má nyní jiného syna, Seta, který se stává otcem Enoše. V té době lidé začínají pokrytecky vzývat Jehovovo jméno. Adam umírá ve věku 930 let.

12. Jak dochází za Noemových dnů ke zkažení země?

12 Ničemní lidé a andělé kazí zemi; Bůh přivádí potopu (5:6–11:9). Je uveden Setův rodokmen. Mezi Setovými potomky vyniká Enoch, který posvěcuje Jehovovo jméno tím, že ‚chodí s pravým Bohem‘. (5:22) Dalším mužem pozoruhodné víry je Enochův pravnuk Noe, který se narodil 1 056 let po stvoření Adama. V té době dochází k něčemu, co rozmnoží na zemi násilí. Boží andělé opouštějí své nebeské obydlí, aby se ženili s pohlednými lidskými dcerami. Z těchto neoprávněných styků vzniká hybridní rasa obrů známých jako Nefilim (což znamená „porážeči“), kteří nedělají jméno Bohu, ale sobě. Proto Jehova oznamuje Noemovi, že hodlá vyhladit člověka i zvířata pro pokračující špatnost lidstva. Pouze Noe nachází u Jehovy přízeň.

13. Jak Jehova posvěcuje své jméno?

13 Noe se stává otcem Sema, Chama a Jafeta. Jak na zemi pokračuje násilí a ničení, Bůh zjevuje Noemovi, že přikročí k posvěcení svého jména velkou potopou, a přikazuje mu, aby postavil archu záchrany. Dává mu podrobné stavební plány. Noe neprodleně poslechne a shromáždí svou osmičlennou rodinu, spolu se zvířaty a ptáky; a potom, v 600. roce jeho života (2370 př. n. l.), začíná potopa. Liják trvá čtyřicet dní, dokud i vysoké hory nepokrývá voda až do výše 15 loket (asi 6,7 metrů). Když je Noe schopen po roce konečně vyvést svou rodinu z archy, jeho prvním činem je, že obětuje velkou oběť díkůvzdání Jehovovi.

14. Co Jehova přikazuje, jakou smlouvu uzavírá a které události vyplňují Noemův život?

14 Jehova nyní žehná Noemovi a jeho rodině a přikazuje jim, aby naplnili zemi svým potomstvem. Boží výnos povoluje jíst maso, ale vyžaduje zdržovat se krve, jež je duše neboli život těla, a žádá popravení vraha. Duha, jež se objeví na nebesích, potvrzuje Boží smlouvu, že Bůh již nikdy neuvede na zemi potopu. Později projeví Cham neúctu k Jehovovu proroku Noemovi. Když se to Noe dozví, prokleje Chamova syna Kanaána, ale připojí požehnání, z něhož je patrné, že Semovi bude projevena zvláštní přízeň a že Jafet dostane také požehnání. Noe umírá ve věku 950 let.

15. Jak se lidé snaží učinit si pro sebe proslulé jméno a jak Jehova maří jejich záměr?

15 Noemovi tři synové provedou Boží příkaz, aby se rozmnožovali, a zplodí 70 rodin, prapředky dnešní lidské rodiny. Nimrod, Chamův vnuk, není započítán zřejmě proto, že se stává „mocným lovcem v odporu proti Jehovovi“. (10:9) Zřídí království a začne stavět města. V té době má celá země jeden jazyk. Místo aby se lidé rozptýlili po zemi, aby ji zalidnili a obdělávali, rozhodují se stavět město a věž s vrcholkem v nebesích, aby si tak pro sebe učinili proslulé jméno. Jehova však maří jejich záměr zmatením jejich jazyka, a tak je rozptýlí. Město je nazváno Babel (což znamená „zmatek“).

16. a) Proč je Semův rodokmen důležitý? b) Proč je Abram nazván „Jehovovým přítelem“ a jaká požehnání obdrží?

16 Boží jednání s Abrahamem (11:10–25:26). Sledujeme důležitou rodovou linii od Sema k Abramovi, synovi Teracha, která poskytuje rovněž chronologické spojovací články. Abram se nesnaží udělat si pro sebe jméno, ale projevuje víru v Boha. Na Boží příkaz opouští kaldejské město Ur a ve věku 75 let překračuje Eufrat na cestě do kananejské země. Vzývá Jehovovo jméno. Pro svou víru a poslušnost je nazván „Jehovovým přítelem [milovaným]“ a Bůh s ním uzavírá smlouvu. (Jak. 2:23; 2. Par. 20:7; Iz. 41:8) Bůh chrání Abrama a jeho manželku během krátkého pobytu v Egyptě. Po návratu do Kanaánu projevuje Abram svou velkorysost a mírumilovnost, když dovolí svému synovci a spoluctiteli Lotovi, aby si vybral nejlepší část země. Později zachrání Lota před čtyřmi králi, kteří jej zajali. Potom při návratu z boje potká Abram Melchizedeka, salemského krále, který žehná Abramovi jako Boží kněz a jemuž Abram zaplatí desátky.

17. Jak Bůh rozšiřuje svou smlouvu a co je odhaleno ohledně Abramova semene?

17 Bůh se později objeví Abramovi a oznámí mu, že je Abramovým štítem, a rozšíří svůj smluvní slib, když zjeví, že Abramovo semeno bude tak početné jako nebeské hvězdy. Abram se dozví, že jeho semeno bude snášet trápení po 400 let, ale že je Bůh osvobodí a provede soud nad národem, který je trápil. Když je Abramovi 85 let, dá mu jeho stále ještě bezdětná manželka Saraj svou egyptskou služku Hagar, aby s ní měl dítě. Narodí se Išmael a je považován za možného dědice. Jehova však má jiné předsevzetí. Když je Abramovi 99 let, mění Jehova jeho jméno na Abraham, Sarajino jméno na Sára a slibuje, že Sára porodí syna. Abraham dostává smlouvu obřízky a okamžitě dává obřezat svou domácnost.

18. Jakými pozoruhodnými událostmi vrcholí Lotův život?

18 Bůh nyní oznamuje svému příteli Abrahamovi své rozhodnutí, že zničí Sodomu a Gomoru pro jejich těžký hřích. Jehovovi andělé varují Lota a pomáhají mu, aby uprchl ze Sodomy společně se svou manželkou a dvěma dcerami. Jeho manželka však otálí, ohlíží se za tím, co zanechala, a stává se z ní solný sloup. Lotovy dcery opíjejí svého otce vínem, aby opatřily potomstvo. Ze styku s ním porodí dva syny, kteří se stanou otci národů Moaba a Ammona.

19. V jaké zkoušce ve spojitosti se Semenem Abraham úspěšně obstojí a co Jehova potom zjevuje na potvrzení svého slibu?

19 Bůh chrání Sáru před poskvrněním od Filištína Abimelecha. Slíbený dědic, Izák, se narodí, když je Abrahamovi 100 let a Sáře asi 90 let. Asi o pět let později si 19letý Išmael tropí žerty z dědice Izáka. Proto jsou Hagar a Išmael s Božím schválením propuštěni. O několik let později Bůh zkouší Abrahama příkazem, aby obětoval svého syna Izáka na jedné z hor Moria. Abrahamova velká víra v Jehovu nezakolísá. Pokouší se obětovat svého syna a dědice, ale Jehova jej zadrží a opatří jako náhradní oběť berana. Jehova opět potvrzuje svůj slib Abrahamovi a říká, že rozmnoží Abrahamovo semeno jako nebeské hvězdy a jako zrnka písku, která jsou na mořském břehu. Vysvětluje, že toto semeno si vezme do vlastnictví bránu svých nepřátel a že všechny národy země si budou určitě žehnat prostřednictvím tohoto Semene.

20. Jakou péči projeví Abraham při výběru manželky pro Izáka a jak se Izák stává jediným dědicem?

20 Sára umírá ve věku 127 let a je pohřbena na poli, které Abraham kupuje od synů Heta. Abraham nyní posílá hlavního sluhu své domácnosti, aby získal manželku pro Izáka ze země svých příbuzných. Jehova vede sluhu k rodině Nachorova syna Betuela a dochází k dohodě, že se s ním Rebeka vrátí. Rebeka jde ochotně, s požehnáním své rodiny, a stává se Izákovou nevěstou. Abraham si vezme jinou manželku, Keturu, která mu porodí šest synů. Dá jim však dary a pošle je pryč a svým jediným dědicem učiní Izáka. Pak Abraham umírá ve věku 175 let.

21. Za jakých okolností mají Izák a Rebeka dvojčata?

21 Jak Jehova předpověděl, stává se Izákův nevlastní bratr Išmael hlavou velkého národa založeného na jeho dvanácti synech — náčelnících. Dvacet let je Rebeka neplodná, ale protože Izák stále snažně prosí Jehovu, porodí Rebeka dvojčata, Esaua a Jákoba, o nichž jí Jehova řekl, že starší bude sloužit mladšímu. Izákovi je nyní 60 let.

22. Jak nahlížejí Esau a Jákob na smlouvu s Abrahamem a k čemu to vede?

22 Jákob a jeho dvanáct synů (25:27–37:1). Esau se stává milovníkem lovu. Opomine vážit si smlouvy s Abrahamem a jednoho dne při návratu z lovu prodává své právo prvorozeného Jákobovi za pouhé sousto dušeného jídla. Ožení se také s dvěma Hetitkami (a později s Išmaelitkou), které se stanou zdrojem hořkosti pro jeho rodiče. S matčinou pomocí se Jákob přestrojí za Esaua, aby obdržel požehnání prvorozeného. Esau neprozradil Izákovi, že prodal své právo prvorozeného. Nyní, když se dozví, co Jákob udělal, plánuje, že ho zabije. Rebeka proto radí, aby Jákob uprchl do Haranu k jejímu bratru Labanovi. Před jeho odchodem mu Izák opět požehná a poučí jej, aby si nebral za manželku pohanskou ženu, ale ženu z domácnosti své matky. Na cestě do Haranu se mu v Betelu zjeví ve snu Jehova, dodává mu odvahu a potvrzuje mu svůj smluvní slib.

23. a) Jak se narodí dvanáct Jákobových synů? b) Jak Ruben pozbývá práva prvorozeného?

23 V Haranu pracuje Jákob pro Labana a ožení se s jeho dvěma dcerami, Leou a Ráchel. Ačkoli ho přivedla do tohoto polygamního manželství Labanova lest, Bůh tomuto svazku požehná a dá Jákobovi dvanáct synů a dceru z manželek a jejich dvou služek, Zilpy a Bilhy. Bůh se postará, aby se Jákobova stáda bravu velmi rozrostla, a potom mu dává pokyn, aby se vrátil do země svých praotců. Laban ho pronásleduje, ale pak spolu učiní smlouvu na místě zvaném Galed a Strážní věž (hebrejsky ham–Micpa). Jákob pokračuje v cestě a andělé mu dodávají odvahu. V noci se potýká s andělem, který mu nakonec požehná a změní jeho jméno z Jákoba na Izrael. Jákob pokojně vyjednává schůzku s Esauem a cestuje do Šechemu. Zde jeho dceru Dinu znásilní syn chivijského náčelníka. Její bratři Simeon a Levi se pomstí a pobijí muže ze Šechemu. Jákobovi se to nelíbí, protože mu to jako Jehovovu představiteli způsobí špatné jméno v zemi. Bůh mu říká, aby šel do Betelu a udělal tam oltář. Na cestě z Betelu Ráchel umírá při porodu Jákobova dvanáctého syna, Benjamina. Ruben znásilní Ráchelinu služku Bilhu, matku dvou Jákobových synů, a pozbývá za to práva prvorozeného. Krátce nato umírá Izák ve věku 180 let, a Esau a Jákob ho pohřbí.

24. Proč se Esau a jeho domácnost stěhují do hornatého kraje Seiru?

24 Esau a jeho domácnost se stěhují do hornatého kraje Seiru, protože nahromaděné bohatství Esaua a Jákoba je příliš velké a již jim nedovoluje dál společně bydlet. Je uveden soupis Esauova potomstva, stejně jako šejků a králů Edomu. Jákob nadále bydlí v Kanaánu.

25. Jaké události vedou k tomu, že se Josef stává otrokem v Egyptě?

25 Do Egypta pro záchranu života (37:2–50:26). Starší bratři začnou nenávidět Josefa, protože má Jehovovu přízeň a Jehova mu dává určité sny. Úkladně plánují, že ho zabijí, ale nakonec ho prodávají několika projíždějícím išmaelským kupcům. Namočí Josefův pruhovaný oděv do kozlí krve a předloží jej Jákobovi jako důkaz, že tohoto sedmnáctiletého jinocha usmrtilo nějaké divoké zvíře. Josefa zatím vezmou do Egypta a prodají ho Potifarovi, veliteli faraónovy tělesné stráže.

26. Proč je zpráva o Perecově narození důležitá?

26 Kapitola 38 na chvíli odbočuje a podává zprávu o narození Perece z Tamar, která úskokem přiměla svého tchána Judu, aby vůči ní splnil manželskou povinnost, kterou měl splnit jeho syn. Tato zpráva znovu zdůrazňuje krajní péči, s níž Písma zaznamenávají každý článek vedoucí k zrození slíbeného Semene. Judův syn Perec se stává jedním z Ježíšových předků. — Luk. 3:23, 33.

27. Jak se stává Josef egyptským ministerským předsedou?

27 Jehova zatím žehná Josefovi v Egyptě a ten se stává velkým v Potifarově domácnosti. Pronásledují ho však těžkosti, když odmítne pohanět Boží jméno smilstvem s Potifarovou manželkou. Je tedy falešně obviněn a uvržen do vězení. Tam ho Jehova používá k výkladu snů dvou spoluvězňů, faraónova číšníka a pekaře. Později, když má farao znepokojující sen, je upozorněn na Josefovu schopnost, takže Josefa rychle přivedou k faraónovi z vězeňské kobky. Josef připisuje zásluhu Bohu a vykládá sen, který předpovídá sedm let nadbytku, po nichž bude následovat sedm let hladomoru. Farao poznává, že na Josefovi je „Boží duch“ a ustanoví ho ministerským předsedou, aby zvládl situaci. (1. Mojž. 41:38) Josef, nyní třicetiletý, moudře spravuje záležitosti a uskladňuje potraviny během sedmi let nadbytku. Potom během následujícího celosvětového hladomoru prodává obilí lidu Egypta a lidem z jiných národů, kteří přicházejí do Egypta pro potraviny.

28. Proč se Jákobova domácnost stěhuje do Egypta?

28 Nakonec Jákob posílá svých deset starších synů do Egypta pro obilí. Josef je poznává, ale oni ho nepoznávají. Podrží Simeona jako rukojmí a vyžaduje, aby s sebou při příští cestě pro obilí přivedli svého nejmladšího bratra. Když se devět synů vrátí s Benjaminem, Josef se dává poznat, odpouští deseti provinilcům a posílá je, aby vzali Jákoba a přestěhovali se ve svém zájmu po dobu hladomoru do Egypta. A tak se Jákob stěhuje se 66 lidmi ze svého potomstva do Egypta. Farao jim dává k bydlení nejlepší zemi, zemi Gošen.

29. Jakou řadu důležitých proroctví vysloví Jákob na svém smrtelném loži?

29 Krátce před smrtí Jákob žehná Josefovým synům Efraimovi a Manasemu, a pak svolá svých dvanáct synů, aby jim pověděl, co se s nimi stane v „konečné části dnů“. (49:1) Pronáší podrobně řadu proroctví, jež se od té doby všechna pozoruhodně splnila. * Předpovídá, že vladařské žezlo zůstane v kmeni Judy, dokud nepřijde Šilo (což znamená „ten, jehož je“; „ten, jemuž patří“), slíbené Semeno. Když takto požehná hlavám dvanácti kmenů a dá jim příkaz ohledně svého nastávajícího pohřbu v Zaslíbené zemi, umírá Jákob ve věku 147 let. Josef se nadále stará o bratry a jejich domácnosti až do své smrti ve věku 110 let, kdy vyjádří víru, že Bůh opět uvede Izrael do jeho země. Žádá, aby rovněž jeho kosti byly vzaty do Zaslíbené země.

PROČ JE PROSPĚŠNÁ

30. a) Jaký základ poskytuje Genesis pro porozumění pozdějších knih Bible? b) Na jaký správný cíl Genesis upozorňuje?

30 Genesis je jako počátek inspirovaného Božího slova neocenitelně prospěšná, protože uvádí nádherná předsevzetí Jehovy Boha. Jaký základ pro porozumění pozdějších knih Bible poskytuje! Popisuje ve svém širokém rozhledu začátek a konec spravedlivého světa v Edenu, rozvoj prvního světa bezbožných lidí a jeho katastrofální smetení vodou a vzestup přítomného zlého světa. Významně určuje námět celé Bible, totiž ospravedlnění Jehovy skrze Království, ve kterém vládne slíbené „semeno“. Ukazuje, proč člověk umírá. Od 1. Mojžíšovy 3:15 dál, a zejména ve zprávě o Božím jednání s Abrahamem, Izákem a Jákobem, vyzdvihuje naději na život v novém světě pod Královstvím Semene. Je prospěšná, protože upozorňuje celé lidstvo na správný cíl — zachovávat ryzost a posvěcovat Jehovovo jméno. — Řím. 5:12, 18; Hebr. 11:3–22, 39, 40; 12:1; Mat. 22:31, 32.

31. Ukaž s ohledem na připojenou tabulku, že Genesis obsahuje a) významná proroctví a b) cenné zásady.

31 Křesťanská řecká písma se zmiňují o každé význačné události a osobě zaznamenané v knize Genesis. Jak potom ukazují všechna Písma, proroctví zapsaná v Genesis se všechna neomylně splnila. Jedno z nich, o „čtyři sta letech“ trápení Abrahamova semene, se začalo plnit v roce 1913 př. n. l., když se Išmael posmíval Izákovi, a skončilo osvobozením z Egypta v roce 1513 př. n. l. * (1. Mojž. 15:13) Příklady jiných významných proroctví a jejich splnění ukazuje připojená tabulka. Nesmírně prospěšné pro růst naší víry a našeho porozumění jsou také božské zásady poprvé uvedené v Genesis. Starověcí proroci, stejně jako Ježíš a jeho učedníci, se často odvolávali na části z knihy Genesis a uplatňovali je. Učiníme dobře, napodobíme-li jejich příklad. Studium připojené tabulky nám v tom pomůže.

32. Jaké důležité poučení obsahuje Genesis o manželství, rodokmenu a výpočtu času?

32 Genesis velmi jasně zjevuje Boží vůli a předsevzetí ohledně manželství, správný vztah mezi manželem a manželkou a zásady vedení a školení rodiny prostřednictvím hlavy. Sám Ježíš použil tohoto poučení a v jednom svém prohlášení citoval z první a druhé kapitoly Genesis: „Nečetli jste, že ten, kdo je stvořil, učinil je od počátku mužského a ženského rodu a řekl: ‚Proto muž opustí svého otce a svou matku a přidrží se své manželky, a ti dva budou jedno tělo‘?“ (Mat. 19:4, 5; 1. Mojž. 1:27; 2:24) Zpráva v Genesis je základní pro zkoumání rodokmene lidské rodiny a také pro výpočet doby, po kterou je člověk na této zemi. — 1. Mojž. kapitoly 5, 7, 10, 11.

33. Jmenuj některé zásady a zvyky patriarchální společnosti, jež jsou důležité pro porozumění Bible.

33 Skutečný prospěch má badatel Písma také ze studia patriarchální společnosti, které Genesis umožňuje. Patriarchální společnost byla společenská forma rodinné vlády, jež existovala mezi Božím lidem od Noemových dnů až do Zákona, který byl dán u hory Sinaj. Mnohé podrobnosti včleněné do smlouvy Zákona se již uplatňovaly v patriarchální společnosti. Takové zásady jako kolektivní zásluha (18:32), kolektivní odpovědnost (19:15), trest smrti a posvátnost krve a života (9:4–6) i Boží nenávist vůči oslavování lidí (11:4–8) působí na lidstvo po celou jeho historii. Mnoho právních zvyklostí a výrazů vrhá světlo na pozdější události, dokonce až do Ježíšovy doby. Musíme znát patriarchální zákon o ochraně osob a majetku (1. Mojž. 31:38, 39; 37:29–33; Jan 10:11, 15; 17:12; 18:9) a způsob převádění majetku (1. Mojž. 23:3–18), stejně jako zákon o dědickém nároku toho, kdo obdržel právo prvorozeného (48:22), máme-li mít potřebnou průpravu k jasnému porozumění Bible. Jinými zvyky patriarchální společnosti, včleněnými do Zákona, byly oběti, obřízka (daná nejprve Abrahamovi), uzavírání smluv, švagrovské manželství (38:8, 11, 26) a používání přísahy k potvrzení nějaké záležitosti. — 22:16; 24:3. *

34. Jaká poučení, velmi cenná pro křesťany, můžeme získat studiem Genesis?

34 Genesis, úvodní kniha Bible, dává mnoho poučení o ryzosti, víře, věrnosti, poslušnosti, úctě, správném chování a odvaze. Zde je několik příkladů: Enochova víra a odvaha, když chodil s Bohem před očima násilných nepřátel; Noemova spravedlnost, bezúhonnost a bezvýhradná poslušnost; Abrahamova víra, jeho odhodlanost a vytrvalost, jeho smysl pro odpovědnost jako hlavy rodiny a pro odpovědnost vyučovat Božím příkazům své děti, jeho velkorysost a láska; Sářina poddajnost jejímu manželovi — hlavě a její pracovitost; Jákobova mírná povaha a jeho zájem o Boží slib; Josefova poslušnost otce, jeho mravní přímost, odvaha, dobré chování ve vězení, jeho úcta k nadřazeným autoritám, pokora, s níž vzdával slávu Bohu, a jeho milosrdné odpuštění bratrům; stravující touha všech těchto lidí, aby posvětili Jehovovo jméno. Tyto příkladné povahové rysy vystupují v životě těch, kteří chodili s Bohem po dlouhou dobu 2 369 let od stvoření Adama až k Josefově smrti, jak to popisuje kniha Genesis.

35. Nač v budoucnosti poukazuje Genesis a jak to posiluje víru?

35 Zpráva v Genesis je pro růst naší víry opravdu prospěšná. Předkládá velkolepé příklady víry, a to víry, která je vyzkoušena a která vyhlíží město, jehož stavitelem a tvůrcem je Bůh. Tímto městem je královská vláda, kterou Bůh začal před dlouhou dobou připravovat skrze své slíbené Semeno, jež především posvětí Jehovovo velké jméno. — Hebr. 11:8, 10, 16.

[Poznámky pod čarou]

^ 3. odst. Insight on the Scriptures, sv. 1, strany 919–20; sv. 2, strana 1212.

^ 7. odst. Insight on the Scriptures, sv. 1, strany 328–9.

^ 7. odst. Biblical History in the Light of Archaeological Discovery, 1934, D. E. Hart-Davies, strana 5.

^ 29. odst. Strážná věž, 1962, strany 360–74, 392–408, angl., v českém vydání č. 2 a 3, 1963.

^ 31. odst. Insight on the Scriptures, sv. 1, strany 460–1, 776.

^ 33. odst. Strážná věž, 1952, strany 432–45, angl.

[Studijní otázky]

[Tabulka na straně 18]

GENESIS — INSPIROVANÁ A PROSPĚŠNÁ

Texty Zásada Zmínka od jiných

Genesis pisatelů

1:27; 2:24 Posvátnost, trvalost

manželského svazku Mat. 19:4, 5

2:7 Člověk je duše 1. Kor. 15:45

2:22, 23 Vedení prostřednictvím hlavy 1. Tim. 2:13;

1. Kor. 11:8

9:4 Posvátnost krve Sk. 15:20, 29

20:3 Nesprávnost cizoložství 1. Kor. 6:9

24:3; 28:1–8 Manželství pouze s věřícím 1. Kor. 7:39

28:7 Poslouchat rodiče Ef. 6:1

Splněná proroctví a prorocká srovnání

12:1–3; Zjištění totožnosti Abrahamova

22:15–18 Semene Gal. 3:16, 29

14:18 Melchizedek předobrazuje Krista Hebr. 7:13–15

16:1–4, 15 Obrazný význam Sáry, Hagar,

Išmaela, Izáka Gal. 4:21–31

17:11 Obrazný význam obřízky Řím. 2:29

49:1–28 Jákobovo požehnání pro 12 kmenů Joz. 14:1–21:45

49:9 Lev, který je z kmene Judy Zjev. 5:5

Jiné texty použité proroky, Ježíšem a učedníky — v podobenství, při poučování nebo jako příklad — další důkaz věrohodnosti Genesis

1:1 Bůh stvořil nebe a zemi Iz. 45:18;

Zjev. 10:6

1:26 Člověk udělán k Božímu obrazu 1. Kor. 11:7

1:27 Lidé stvořeni jako muž a žena Mat. 19:4;

Mar. 10:6

2:2 Bůh odpočinul v sedmém dnu Hebr. 4:4

3:1–6 Had oklamal Evu 2. Kor. 11:3

3:20 Všechno lidstvo je z původní

dvojice Sk. 17:26

4:8 Kain zabil Abela Juda 11;

1. Jana 3:12

4:9, 10 Abelova krev Mat. 23:35

Kapitoly 5, 10, 11

Rodokmen Luk., kap. 3

5:21 Enoch Juda 14

5:29 Noe Ezek. 14:14;

Mat. 24:37

6:13, 17–20 Potopa Iz. 54:9;

2. Petra 2:5

12:1–3, 7 Abrahamská smlouva Gal. 3:15–17

15:6 Abrahamova víra Řím. 4:3;

Jak. 2:23

15:13, 14 Pobyt v Egyptě Sk. 7:1–7

18:1–5 Pohostinnost Hebr. 13:2

19:24, 25 Zničení Sodomy a Gomory 2. Petra 2:6;

Juda 7

19:26 Lotova manželka Luk. 17:32

20:7 Abraham jako prorok Žalm 105:9, 15

21:9 Išmael popichuje Izáka Gal. 4:29

22:10 Abraham se pokouší

obětovat Izáka Hebr. 11:17

25:23 Jákob a Esau Řím. 9:10–13;

Mal. 1:2, 3

25:32–34 Esau prodává právo prvorozeného Hebr. 12:16, 17

28:12 Žebřík jako spojení s nebem Jan 1:51

37:28 Josef prodán do Egypta Žalm 105:17

41:40 Josef se stává ministerským

předsedou Žalm 105:20, 21