Biblická kniha číslo 26 — Ezekiel

Pisatel: Ezekiel

Místo psaní: Babylón

Psaní dokončeno: asi 591 př. n. l.

Doba v ní zahrnutá: 613 – asi 591 př. n. l.

1. Jaké byly poměry vyhnanců v Babylóně a před jakými novými zkouškami stáli?

V ROCE 617 př. n. l. vydal judský král Jehojachin Jeruzalém Nebukadnecarovi, který odvedl nejpřednější lidi země s poklady Jehovova a králova domu do Babylóna. Mezi zajatci byla králova rodina a knížata, stateční, silní muži, řemeslníci a stavitelé, a také Ezekiel, syn kněze Buziho. (2. Král. 24:11–17; Ezek. 1:1–3) S těžkým srdcem dokončili tito izraelští vyhnanci únavnou cestu ze země pahorků, pramenů a údolí do jedné z ohromných nížin. Nyní žili u řeky Kebaru uprostřed mocné říše, obklopeni lidmi podivných zvyků a pohanského uctívání. Nebukadnecar jim dovolil, aby měli své vlastní domy, drželi si sluhy a zabývali se obchodem. (Ezek. 8:1; Jer. 29:5–7; Ezra 2:65) Jestliže by byli přičinliví, mohli dosáhnout úspěchu. Upadnou do léček babylónského náboženství a hmotařství? Budou se nadále bouřit proti Jehovovi? Přijmou vyhnanství jako kázeň od něho? V zemi svého vyhnanství měli čelit novým zkouškám.

2. a) Kteří tři proroci vynikali v kritických letech před zničením Jeruzaléma? b) Jak významně je Ezekiel oslovován a co znamená jeho jméno? c) V kterých letech Ezekiel prorokoval a co víme o jeho životě a smrti?

² V těchto kritických letech, jež vedla k zničení  Jeruzaléma, Jehova nepřipravil sebe ani Izraelity o služby proroka. Jeremjášovi bylo určeno zůstat v Jeruzalémě, Daniel byl u dvora v Babylóně a Ezekiel byl prorokem pro židovské vyhnance v Babylónii. Ezekiel byl knězem i prorokem, což byla pocta, které se těšil i Jeremjáš a později Zecharjáš. (Ezek. 1:3) V celé své knize je víc než 90krát oslovován jako „syn člověka“. To je důležitý bod při studiu jeho proroctví, protože v Křesťanských řeckých písmech se o Ježíšovi mluví téměř 80krát rovněž jako o „Synu člověka“. (Ezek. 2:1; Mat. 8:20) Jeho jméno Ezekiel (v hebrejštině Jechezkel) znamená „Bůh posiluje“. Ezekiel byl pověřen Jehovou jako prorok v roce 613 př. n. l., v pátém roce Jehojachinova vyhnanství. Čteme o něm, že ještě působil ve dvacátém sedmém roce vyhnanství, tedy o 22 let později. (Ezek. 1:1, 2; 29:17) Byl ženatý, ale jeho manželka zemřela toho dne, kdy Nebukadnecar začal své konečné obléhání Jeruzaléma. (24:2, 18) Datum a způsob jeho smrti jsou neznámé.

3. Co lze říci o Ezekielovu autorství a o kanonicitě a věrohodnosti knihy?

³ Ezekiel bezesporu napsal knihu, která nese jeho jméno, a tato kniha má oprávněné místo v kánonu Písem. Byla zahrnuta do kánonu v Ezrových dnech a objevuje se v seznamech raných křesťanských dob, jmenovitě v Origenově kánonu. Její věrohodnost také dosvědčuje nápadná podobnost mezi její symbolikou a symbolikou Jeremjáše a Zjevení. — Ezek. 24:2–12 — Jer. 1:13–15; Ezek. 23:1–49 — Jer. 3:6–11; Ezek. 18:2–4 — Jer. 31:29, 30; Ezek. 1:5, 10 — Zjev. 4:6, 7; Ezek. 5:17 — Zjev. 6:8; Ezek. 9:4 — Zjev. 7:3; Ezek. 2:9; 3:1 — Zjev. 10:2, 8–10; Ezek. 23:22, 25, 26 — Zjev. 17:16; 18:8; Ezek. 27:30, 36 — Zjev. 18:9, 17–19; Ezek. 37:27 — Zjev. 21:3; Ezek. 48:30–34 — Zjev. 21:12, 13; Ezek. 47:1, 7, 12 — Zjev. 22:1, 2.

4. Jak se dramaticky splnila Ezekielova proroctví?

⁴ Dalším důkazem věrohodnosti je dramatické splnění Ezekielových proroctví o okolních národech, jako o Tyru, Egyptu a Edomu. Ezekiel například prorokoval, že Tyrus bude zpustošen. To se částečně splnilo, když Nebukadnecar dobyl město po třináctiletém obléhání. (Ezek. 26:2–21) Tato válka však neznamenala pro Tyrus úplný konec. Nicméně Jehovův soud zněl, že Tyrus má být zničen úplně. Předpověděl skrze Ezekiela: „Chci z něho oškrábat jeho prach a udělat z něho zářivý holý povrch skalního útesu. . . Tvé kameny a tvé dílo ze dřeva a tvůj prach složí přímo doprostřed vody.“ (26:4, 12) To vše se splnilo o více než 250 let později, když Alexandr Veliký vytáhl proti ostrovnímu městu Tyru. Alexandrovi vojáci shrnuli všechny trosky zničeného pevninského města a navezli je do moře, takže vytvořili asi 800 metrů dlouhý násep k ostrovnímu městu. Pak pomocí složitého obléhacího zařízení ztekli 46 metrů vysoké hradby a dobyli tak v roce 332 př. n. l. město. Tisíce lidí bylo zabito a daleko více jich bylo prodáno do otroctví. Jak tedy Ezekiel předpověděl, Tyrus se stal ‚holým povrchem skalního útesu a místem k sušení vlečných sítí‘. (26:14) * Na opačné straně Zaslíbené země byli rovněž vyhlazeni zrádní Edomité, a tak se splnilo jiné Ezekielovo proroctví. (25:12, 13; 35:2–9) * A Ezekielova proroctví o zničení Jeruzaléma a obnově Izraele se ovšem ukázala také jako přesná. — 17:12–21; 36:7–14.

5. Jak reagovali Židé na Ezekielova raná proroctví?

⁵ V prvních letech své prorocké dráhy ohlašoval Ezekiel Boží jisté soudy proti nevěrnému Jeruzalému a varoval vyhnance před modlářstvím. (14:1–8; 17:12–21) Zajatí Židé neprojevovali žádné známky skutečného pokání. Jejich odpovědní muži měli ve zvyku radit se s Ezekielem, ale nevěnovali žádnou pozornost poselstvím od Jehovy, která jim Ezekiel předával. Pokračovali ve svém modlářství a hmotařských zvycích. Zánik chrámu, svatého města a dynastie králů byla pro ně hrozným otřesem, ale probudila pouze málo z nich k pokoře a pokání. — Žalm 137:1–9.

6. Co zdůrazňovala Ezekielova pozdější proroctví a jak je vyzdvihováno posvěcení Jehovova jména?

⁶ Ezekielova proroctví v pozdějších letech zdůrazňovala naději na obnovu. Obviňovala také národy okolo Judy, že jásaly nad jejím pádem. Jejich pokoření spolu s obnovou Izraele posvětí Jehovu před jejich očima. Souhrnem lze říci, že účelem zajetí a obnovy bylo, aby ‚lidé jak z Židů, tak i z národů poznali, že já jsem Jehova‘. (Ezek. 39:7, 22) Posvěcení Jehovova jména vyzdvihuje celá kniha. Nejméně 60krát se v ní vyskytuje výrok: „Budete muset [nebo budou muset] poznat, že já jsem Jehova.“ — 6:7, poznámka pod čarou v Rbi8.

OBSAH EZEKIELA

7. Do kterých tří částí se přirozeným způsobem dělí Ezekielova kniha?

⁷ Kniha se přirozeným způsobem dělí do tří částí. První část, kapitoly 1 až 24, obsahuje  výstrahy před jistým zničením Jeruzaléma. Druhá část, kapitoly 25 až 32, obsahuje proroctví o zkáze několika pohanských národů. Poslední část, kapitoly 33 až 48, se skládá z proroctví o obnově, která vrcholí viděním nového chrámu a svatého města. Proroctví jsou převážně uspořádána chronologicky a také podle námětů.

8. Co vidí Ezekiel ve svém počátečním vidění?

⁸ Jehova pověřuje Ezekiela jako strážného (1:1–3:27). Ve svém počátečním vidění v roce 613 př. n. l. vidí Ezekiel prudký vítr od severu s množstvím oblaků a třesoucím se ohněm. Z něho vycházejí čtyři okřídlení živí tvorové s obličeji člověka, lva, býka a orla. Mají vzezření hořících uhlů, a každého doprovází jakoby kolo uprostřed kola ohromné výšky, s loukotěmi plnými očí. Pohybují se kterýmkoli směrem ve stálé jednotě. Nad hlavami živých tvorů je podoba prostoru a nad prostorem trůn, na němž je „vzhled podoby Jehovovy slávy“. — 1:28.

9. V čem spočívá Ezekielův úkol?

⁹ Jehova vyzývá Ezekiela, který se vrhl k zemi: „Synu člověka, postav se.“ Pak ho pověřuje jako proroka pro Izrael a okolní vzpurné národy. Není rozhodující, zda na něj budou dbát, či nikoli. Alespoň poznají, že v jejich středu byl prorok Pána Jehovy. Jehova přiměje Ezekiela, aby snědl svitek knihy, který je v jeho ústech sladký jako med. Říká mu: „Synu člověka, učinil jsem tě strážným pro izraelský dům.“ (2:1; 3:17) Ezekiel musí věrně dávat výstrahu, nebo zemře.

10. Jaká znamení pro Izrael Ezekiel předvádí?

¹⁰ Je předvedeno obležení Jeruzaléma (4:1–7:27). Jehova přikazuje Ezekielovi, aby vyryl na cihlu náčrt Jeruzaléma. Musí proti němu zinscenovat jakoby obležení, na znamení pro Izrael. Má ležet před cihlou 390 dní na levém boku a 40 dní na pravém boku, aby to bylo působivé, a udržovat se při životě velmi skrovnou stravou. Ezekiel skutečně tuto scénu hraje, jak ukazuje jeho prosba k Jehovovi, aby mu změnil palivo na vaření. — 4:9–15.

11. a) Jak Ezekiel líčí nešťastný konec obležení? b) Proč nenastane žádná úleva?

¹¹ Jehova pověřuje Ezekiela, aby znázornil nešťastný konec obležení tím, že si oholí vlasy a vousy. Třetinu jich spálí, třetinu rozseká mečem a třetinu rozptýlí do větru. Podle toho někteří jeruzalémští obyvatelé zemřou na konci obležení hladem, morem a mečem a zbytek bude rozptýlen mezi národy. Jehova zpustoší Jeruzalém. Proč? Pro nestoudnost jeho zvráceného a odporného modlářství. Bohatstvím si nevykoupí žádnou úlevu. V den Jehovova rozlícení rozhází jeruzalémský lid své stříbro po ulicích, „a budou muset poznat, že já jsem Jehova“. — 7:27.

12. Jaké odporné věci vidí Ezekiel ve svém vidění odpadlého Jeruzaléma?

¹² Ezekielovo vidění odpadlého Jeruzaléma (8:1–11:25). Je rok 612 př. n. l. Ezekiel je ve vidění přenesen do vzdáleného Jeruzaléma, kde vidí odporné věci, které se dějí v Jehovově chrámu. Na nádvoří je ohavný symbol, který podněcuje Jehovu k žárlivosti. Ezekiel provrtá zeď a najde 70 starších mužů, kteří se klanějí před nástěnnými řezbami hnusných zvířat a hnojných model. Omlouvají se slovy: „Jehova nás nevidí. Jehova opustil zemi.“ (8:12) U severní brány pláčou ženy nad pohanským bohem Tamuzem. To však není vše! Přímo ve vchodu do chrámu je 25 mužů, kteří uctívají slunce obráceni zády k chrámu. Znesvěcují Jehovu tváří v tvář, a on bude jistě ve svém vzteku jednat!

13. Jaké příkazy provádí muž v plátně a šest mužů se zbraněmi?

¹³ Ale pohleďme! Objevuje se šest mužů s ničivými zbraněmi v rukou. Je mezi nimi i sedmý, oděný plátnem, s kalamářem tajemníka. Jehova přikazuje tomuto muži v plátně, aby prošel středem města a označil na čele lidi, kteří vzdychají a sténají nad odpornými věcmi, které se dějí uprostřed něho. Pak přikazuje šesti mužům, aby vyšli a zabili každého, „starce, mladého muže a pannu a děťátko a ženy“, na němž není označení. Dělají to a začínají od starců před domem. Muž v plátně potom podává zprávu: „Učinil jsem, právě jak jsi mi přikázal.“ — 9:6, 11.

14. Co nakonec ukazuje vidění o Jehovově slávě a o jeho soudech?

¹⁴ Ezekiel opět vidí Jehovovu slávu vycházející nad cherubíny. Jeden cherubín vytahuje ohnivé uhly ze soukolí a muž v plátně je bere a rozhazuje po městě. Jehova slibuje, že opět shromáždí rozptýlené z Izraele a dá jim nového ducha. Co však s těmito ničemnými falešnými ctiteli v Jeruzalémě? „Jistě uvedu na jejich hlavu jejich vlastní cestu,“ říká Jehova. (11:21) Je vidět Jehovovu slávu, jak vystupuje nad město, a Ezekiel vypráví o tomto vidění lidu ve vyhnanství.

15. Jakým dalším znázorněním ukazuje Ezekiel, že obyvatelé Jeruzaléma jistě půjdou do zajetí?

¹⁵ Další proroctví v Babylóně o Jeruzalému (12:1–19:14). Ezekiel se stává hercem na jiné symbolické scéně. Ve dne vynáší ze svého domu zavazadla do vyhnanství a pak v noci prolézá se zakrytým obličejem dírou v městské zdi. Vysvětluje, že je to předzvěst: „Půjdou do vyhnanství, do zajetí.“ (12:11) Ti hloupí proroci, kteří chodí  podle svého vlastního ducha! Volají: „Je mír!“, když žádný mír není. (13:10) I kdyby v Jeruzalémě byli Noe, Daniel a Job, nemohli by osvobodit jinou duši než svou.

16. Jak je znázorněna bezcennost Jeruzaléma, ale proč dojde k obnově?

¹⁶ To město je jako bezcenná réva. Její dřevo se nehodí ani na kůly, a dokonce ani na kolíky! Je ohořelé na obou koncích a uprostřed sežehnuté — nedá se použít. Jak nevěrným a bezcenným se stal Jeruzalém! Zrodil se ze země Kananejců a Jehova ho pozdvihl jako opuštěné dítě. Vychoval ho a vstoupil s ním do manželské smlouvy. Učinil ho krásným, ‚vhodným pro královské postavení‘. (16:13) Ale Jeruzalém se stal prostitutkou, která se obrací ke kolemjdoucím národům. Uctívá jejich obrazy a pálí své syny v ohni. Její konec bude zničení z rukou právě těchto národů, jejích milenců. Je horší než její sestry Sodoma a Samaří. Jehova, milosrdný Bůh, pro ni však vykoná smíření a obnoví ji podle své smlouvy.

17. Co ukazuje Jehova hádankou o orlu a révě?

¹⁷ Jehova dává prorokovi hádanku a pak mu oznamuje její výklad. Znázorňuje, jak je marné, že se Jeruzalém obrací o pomoc do Egypta. Přilétá velký orel (Nebukadnecar), utrhne vrcholek (Jehojachin) vznosného cedru, odnese jej do Babylóna a zasadí na jeho místo révu (Sedekjáš). Réva obrací své ratolesti k jinému orlu (Egypt), má to však úspěch? Je vytržena i s kořeny! Sám Jehova bere křehkou větvičku z vrcholku vysokého cedru a přesazuje ji na velkou a vznosnou horu. Tam vyroste v majestátní cedr jako příbytek pro „všechny ptáky s všemožnými křídly“. Všichni poznají, že to učinil Jehova. — 17:23, 24.

18. a) Které zásady stanoví Jehova při kárání židovských vyhnanců? b) Jaký rozsudek očekává judské krále?

¹⁸ Jehova kárá židovské vyhnance za jejich příslovečné rčení: „Otcové jedí nezralé hrozny, ale trnou zuby synů.“ Nikoli, „duše, která hřeší — ta zemře“. (18:2, 4) Spravedlivý zůstane naživu. Jehova nemá potěšení ze smrti ničemného. Jeho potěšením je, když vidí, jak se ničemný obrací zpět od svých zlých cest a žije. Judští králové, ti byli chyceni do léčky Egyptem a Babylónem jako mladí lvi. Nikdo již neuslyší jejich hlas „na izraelských horách“. — 19:9.

19. a) Jakou naději oznamuje Ezekiel na pozadí zkázy? b) Jak znázorňuje nevěrnost Izraele a Judy a její následek?

¹⁹ Otevřená odsouzení Jeruzaléma (20:1–23:49). Čas se posunul k roku 611 př. n. l. Starší mezi vyhnanci opět přicházejí k Ezekielovi, aby se dotazovali Jehovy. Slyší však dlouhou historii o vzpouře Izraele a o jeho zvráceném modlářství a výstrahu, že Jehova zavolal meč, aby nad ním vykonal rozsudek. Udělá z Jeruzaléma „zkázu, zkázu, zkázu“. Avšak je tu nádherná naděje! Jehova podrží kralování („korunu“) pro toho, kdo přijde se „zákonným právem“, a tomu je dá. (21:26, 27) Ezekiel připomíná odporné věci, jež se dějí v Jeruzalémě, ‚městě provinilém krví‘. Dům Izraele se stal jakoby „zpěněnou struskou“ a má být shromážděn do Jeruzaléma a tam roztaven jako v peci. (22:2, 18) Nevěrnost Samaří (Izrael) a Judy je znázorněna dvěma sestrami. Samaří jako Ohola se oddává prostituci s Asyřany, a její milenci ji zničí. Juda jako Oholiba se tím nepoučí, ale jedná ještě hůře a oddává se prostituci nejprve s Asýrií a potom s Babylónem. Bude naprosto zničena, „a budete muset poznat, že já jsem Svrchovaný Pán Jehova“. — 23:49.

20. K čemu je přirovnán obležený Jeruzalém a jaké mocné znamení dává Jehova ohledně svého rozsudku nad ním?

²⁰ Začíná konečné obležení Jeruzaléma (24:1–27) V roce 609 př. n. l. Jehova oznamuje Ezekielovi, že babylónský král oblehl Jeruzalém právě desátý den desátého měsíce. Přirovnává obezděné město k hrnci na vaření se širokým hrdlem, v němž jsou jeho vybraní obyvatelé jako maso. Roztopte pod ním! Rozvařte všechnu nečistotu ohavného jeruzalémského modlářství! V tentýž den umírá Ezekielova manželka, ale prorok poslechne Jehovu a netruchlí. To je znamení, že lid nemá truchlit nad zničením Jeruzaléma, protože je to rozsudek od Jehovy, a tak poznají, kdo je Jehova. Jehova pošle uprchlíka, aby přinesl zprávu o zničení „krásného předmětu jejich jásání“, a dokud nepřijde, Ezekiel nemá dále mluvit k vyhnancům. — 24:25.

21. Jak budou muset národy poznat Jehovu a jeho pomstu?

²¹ Proroctví proti národům (25:1–32:32). Jehova předvídá, že okolní národy se budou radovat z pádu Jeruzaléma a použijí toho jako příležitosti k hanění Boha Judy. Neuniknou bez trestu! Ammon bude dán Orientálcům a Moab také. Z Edomu se stane zpustošené místo a nad Filištíny budou vykonány velké skutky pomsty. Všichni, říká Jehova, „budou muset poznat, že já jsem Jehova, až na ně uvedu svou pomstu“. — 25:17.

22. Jaká zvláštní zmínka je uvedena o Tyru a jak bude Jehova posvěcen v souvislosti se Sidonem?

²² Zvláštní zmínka je věnována Tyru. V pýše nad svým vzkvétajícím obchodem je jako krásná  loď uprostřed moří, ale brzy bude ležet rozbitý v hlubinách vod. „Jsem bůh,“ chlubí se jeho vůdce. (28:9) Jehova dává svému prorokovi pronést žalozpěv o tyrském králi: Byl jako krásný pomazaný cherubín v Edenu, Boží zahradě, ale Jehova ho odstraní ze své hory jako neposvátného, a bude zevnitř pohlcen ohněm. Jehova o sobě říká, že bude také posvěcen tím, že přivede zkázu na posmívající se Sidon.

23. Co bude muset poznat Egypt a jak se to stane?

²³ Jehova nyní přikazuje Ezekielovi, aby zaměřil obličej proti Egyptu a jeho faraónovi a prorokoval proti nim. „Má řeka Nil patří mně a já – já jsem si ji udělal,“ chvástá se farao. (29:3) Farao a Egypťané, kteří v něj věří, budou muset rovněž poznat, že Jehova je Bůh, a tuto lekci dostanou v podobě 40 let zpustošení. Ezekiel sem vkládá informaci, která mu však byla odhalena později, v roce 591 př. n. l. Jehova dá Egypt Nebukadnecarovi jako odškodnění za jeho službu při dobytí Tyru. (Nebukadnecar získal v Tyru nepatrnou kořist, protože Tyřané unikli s většinou svého bohatství do ostrovního města.) Ezekiel oznamuje v žalozpěvu, že Nebukadnecar vyplení pýchu Egypta, „a také budou muset poznat, že já jsem Jehova“. —32:15.

24. a) Jakou odpovědnost má Ezekiel jako strážný? b) Jaké poselství ohlašuje Ezekiel vyhnancům při zprávě o pádu Jeruzaléma? c) Jaký slib požehnání zdůrazňuje 34. kapitola?

²⁴ Strážný pro vyhnance; předpověď obnovy (33:1–37:28). Jehova rozebírá s Ezekielem jeho odpovědnost strážného. Lidé říkají: „Jehovova cesta není správně urovnaná.“ Ezekiel jim proto musí objasnit, jak se mýlí. (33:17) Ale nyní je rok 607 př. n. l., pátý den desátého měsíce. * Přichází uprchlík z Jeruzaléma a říká prorokovi: „Město bylo sraženo!“ (33:21) Ezekiel může nyní opět volně mluvit k vyhnancům a říká jim, že se marně domnívali, že Juda bude zachráněna. Přicházejí sice k Ezekielovi, aby slyšeli Jehovovo slovo, ale je pro ně jen jako zpěvák milostných písní, jako někdo s hezkým hlasem, kdo dobře hraje na strunný nástroj. Nevěnují mu žádnou pozornost. Až se to však splní, poznají, že v jejich středu byl prorok. Ezekiel přísně napomíná falešné pastýře, kteří opustili stádo a pasou sami sebe. Jehova, Dokonalý pastýř, shromáždí rozptýlené ovce a přivede je na tučnou pastvu na izraelských horách. Tam nad nimi vzbudí jednoho pastýře, „svého sluhu Davida“. (34:23) Sám Jehova se stane jejich Bohem. Učiní s nimi smlouvu pokoje a vylije na ně deště požehnání.

25. a) Proč a jak učiní Jehova zemi jako Eden? b) Co znázorňuje vidění o suchých kostech a o dvou holích?

²⁵ Ezekiel opět prorokuje zpustošení pro horu Seir (Edom). Avšak zpustošená místa Izraele budou obnovena, protože Jehova bude mít soucit se svým svatým jménem a posvětí je před národy. Dá svému lidu nové srdce a nového ducha, a jejich země se opět stane „podobnou zahradě Eden“. (36:35) Ezekiel spatří nyní ve vidění Izrael jako údolí suchých kostí. Prorokuje nad kostmi. Zázrakem nabudou opět masa, dechu a života. Právě tak Jehova otevře pohřebiště zajetí v Babylóně a přivede Izrael zase do jeho země. Ezekiel bere dvě hole představující dva domy Izraele, Judu a Efraima. V jeho ruce se stanou jednou holí. Až Jehova obnoví Izrael, budou takto spojeni smlouvou pokoje pod jeho sluhou „Davidem“. — 37:24.

26. Proč útočí Gog z Magogu a s jakým výsledkem?

²⁶ Útok Goga z Magogu na obnovený Izrael (38:1–39:29). Pak přijde vpád z jiné strany. Gog z Magogu bude vyprovokován k útoku dráždivým pokojem a blahobytem Jehovova obnoveného lidu a podnikne svůj šílený útok. Náhle vyrazí, aby je pohltil. Vtom Jehova povstane v ohni svého rozlícení. Obrátí meč každého proti jeho bratrovi a přivede na ně mor a krev a zaplavující příval krupobití, ohně a síry. Zahynou s vědomím, že Jehova je „Svatý v Izraeli“. (39:7) Jeho lid pak rozdělá ohně z rozbité nepřátelské válečné výzbroje a pohřbí kosti v „Údolí Gogova zástupu“. (39:11) Mrchožraví ptáci a zvířata budou žrát maso zabitých a pít jejich krev. Izrael bude nadále bydlet v bezpečí. Nikdo je nepřiměje, aby se chvěli, a Jehova na ně vylije svého ducha.

27. Co vidí Ezekiel, když navštíví ve vidění izraelskou zemi, a jak se zjevuje Boží sláva?

²⁷ Ezekielovo vidění chrámu (40:1–48:35). Přicházíme k roku 593 př. n. l. Je to čtrnáctý rok od zničení Šalomounova chrámu a ti, kteří mezi vyhnanci činí pokání, potřebují povzbuzení a naději. Jehova přenáší Ezekiela ve vidění do izraelské země a staví ho na velmi vysokou horu. Tam spatří ve vidění chrám a ‚k jihu konstrukci města‘. Anděl ho poučuje: „Všechno, co vidíš, pověz izraelskému domu.“ (40:2, 4) Pak ukazuje Ezekielovi všechny podrobnosti chrámu a jeho nádvoří, měří stěny, brány, strážnice, jídelny a samotný chrám s jeho Svatou a Nejsvětější. Bere Ezekiela k východní bráně. „A pohleďme,  sláva Boha Izraele přicházela směrem od východu a jeho hlas byl jako hlas ohromných vod; a země zářila jeho slávou.“ (43:2) Anděl podrobně poučuje Ezekiela o Domě (neboli chrámu), oltáři a jeho obětech, o právech a povinnostech kněží, Levitů a náčelníka a o rozdělení země na podíly.

28. Co ukazuje vidění ohledně vody, která vytéká od Domu, a co je odhaleno o městu a jeho jménu?

²⁸ Anděl přivádí Ezekiela zpět ke vchodu do Domu, kde prorok vidí vodu tekoucí od prahu Domu k východu podél jižní strany oltáře. Začíná jako potůček, ale ten je pak stále větší a větší, až je z něj bystřina. Potom vtéká do Mrtvého moře, kde ožívají ryby a rozmůže se rybářství. Po obou stranách bystřiny jsou stromy, které poskytují lidem potravu a uzdravení. Potom vidění uvádí dědictví dvanácti kmenů. Nepřehlíží ani cizího usedlíka a náčelníka a popisuje svaté město na jihu s jeho dvanácti branami nazvanými podle kmenů. Město má být nazváno nejslavnějším jménem: „Jehova sám je tam.“ — 48:35.

PROČ JE PROSPĚŠNÁ

29. Jaký prospěch z Ezekielova proroctví měli židovští vyhnanci?

²⁹ Všechna prohlášení, vidění a sliby, které Jehova dal Ezekielovi, byly věrně tlumočeny Židům ve vyhnanství. Mnozí se prorokovi posmívali a zesměšňovali ho, ale někteří opravdu uvěřili. A měli z toho velký prospěch. Posilovaly je sliby obnovy. Na rozdíl od jiných národů odvedených do zajetí, Židé zachovali svou národní identitu, a Jehova podle své předpovědi obnovil ostatek v roce 537 př. n. l. (Ezek. 28:25, 26; 39:21–28; Ezra 2:1; 3:1) Postavili znovu Jehovův dům a obnovili tam pravé uctívání.

30. Které zásady vyložené u Ezekiela jsou cenné pro nás dnes?

³⁰ Zásady vyložené v Ezekielově knize mají i pro nás dnes nesmírnou cenu. Odpadlictví a modlářství, spojené se vzpourou, mohou vést jen k Jehovově nelibosti. (Ezek. 6:1–7; 12:2–4, 11–16) Každý bude odpovídat za svůj vlastní hřích, ale Jehova odpustí tomu, kdo se odvrátí od svého nesprávného způsobu života. Dostane se mu milosrdenství a zůstane naživu. (18:20–22) Boží služebníci musejí být věrnými strážnými jako Ezekiel, i když mají nesnadná pověření a snášejí posměch a pohanu. Nesmíme nechat zemřít ničemné bez výstrahy, aby jejich krev nepadla na naši hlavu. (3:17; 33:1–9) Pastýři Božího lidu nesou těžkou odpovědnost za péči o stádo. — 34:2–10.

31. Která Ezekielova proroctví předpovídají příchod Mesiáše?

³¹ V Ezekielově knize vynikají proroctví o Mesiášovi. Mluví se o něm jako o tom, „kdo má zákonné právo“ na Davidův trůn a jemuž musí být dán. Na dvou místech se o něm hovoří jako o ‚mém sluhovi Davidovi‘, dál také jako o „pastýři“, „králi“ a „náčelníkovi“. (21:27; 34:23, 24; 37:24, 25) David byl již dlouho mrtev, a proto zde mluvil Ezekiel o tom, kdo měl být Davidovým Synem i Pánem. (Žalm 110:1; Mat. 22:42–45) Ezekiel, stejně jako Izajáš, mluví o zasazení křehké větvičky, kterou Jehova povznese. — Ezek. 17:22–24; Iz. 11:1–3.

32. Jak můžeme porovnat Ezekielovo vidění chrámu s viděním „svatého města“ ve Zjevení?

³² Je zajímavé srovnat Ezekielovo vidění chrámu s viděním „svatého města Jeruzaléma“ ve Zjevení. (Zjev. 21:10) Jsou zde určité rozdíly; například Ezekielův chrám je oddělený a je na sever od města, zatímco chrámem města ve Zjevení je sám Jehova. V obou případech však odtud vytéká řeka života, stromy nesou každý měsíc úrodu ovoce a listí k uzdravování a je zde přítomna Jehovova sláva. Každé z těchto vidění přispívá svým dílem k ocenění Jehovova kralování a toho, jaká opatření záchrany činí pro ty, kteří mu prokazují posvátnou službu. — Ezek. 43:4, 5 — Zjev. 21:11; Ezek. 47:1, 8, 9, 12 — Zjev. 22:1–3.

33. Co zdůrazňuje Ezekiel a co obdrží ti, kteří nyní posvěcují Jehovu ve svém životě?

³³ Ezekielova kniha zdůrazňuje, že Jehova je svatý. Oznamuje, že posvěcení Jehovova jména je důležitější než cokoli jiného. „‚Jistě posvětím své velké jméno,. . . a národy budou muset poznat, že já jsem Jehova,‘ je výrok Svrchovaného Pána Jehovy.“ Jak ukazuje proroctví, posvětí své jméno zničením všech těch, kteří je znesvěcují, včetně Goga z Magogu. Moudří jsou všichni, kteří nyní posvěcují Jehovu ve svém životě tím, že plní jeho požadavky pro přijatelné uctívání. Najdou uzdravení a věčný život z řeky, která vytéká z Božího chrámu. Neporovnatelně slavné a vybraně krásné je město nazvané „Jehova sám je tam“! — Ezek. 36:23; 38:16; 48:35.

[Poznámky pod čarou]

[Studijní otázky]