Přejít k článku

Přejít na obsah

Biblická kniha číslo 53 — 2. Tesaloničanům

Biblická kniha číslo 53 — 2. Tesaloničanům

Biblická kniha číslo 53 — 2. Tesaloničanům

Pisatel: Pavel

Místo psaní: Korint

Psaní dokončeno: asi 51 n. l.

1. Co naznačuje čas a místo psaní a co bylo podnětem k druhému dopisu Tesaloničanům?

DRUHÝ dopis apoštola Pavla Tesaloničanům následoval těsně za prvním. Víme, že byl napsán krátce po prvním dopise a také z téhož města Korintu, protože stejní bratři, Silvanus a Timoteus, se opět připojují k Pavlovi a pozdravují s ním sbor v Tesalonice. Všichni byli cestujícími služebníky raného křesťanského sboru a není zpráva o tom, že by se všichni tři opět sešli po tomto společném pobytu v Korintu. (2. Tes. 1:1; Sk. 18:5, 18) Z námětu a způsobu psaní je patrné, že Pavel cítil naléhavou potřebu rychle zjednat ve sboru nápravu, pokud jde o omyl, do něhož upadli.

2. Co potvrzuje věrohodnost tohoto dopisu?

2 Věrohodnost dopisu je dokázána stejně dobře jako v případě Prvního Tesaloničanům. Také z něho cituje Irenaeus (2. století n. l.) i jiní pisatelé raných dob, včetně Justina Mučedníka (také z 2. století), který se zřejmě zmiňuje o 2. Tesaloničanům 2:3, když píše o ‚člověku bezzákonnosti [hříchu]‘. Dopis se vyskytuje v týchž raných seznamech jako První Tesaloničanům. Ačkoli nyní chybí v papyru Chester Beatty č. 2 (P46), téměř jistě byl na prvních dvou ze sedmi listů, které chybějí po Prvním Tesaloničanům.

3, 4. a) Jaký problém vznikl v tesalonickém sboru? b) Kdy a kde byl dopis napsán a s jakým záměrem?

3 Co bylo účelem tohoto dopisu? Z rady, kterou Pavel dal Tesaloničanům, se dovídáme, že někteří ve sboru tvrdili, že je na dosah Pánova přítomnost, že tito spekulanti aktivně kázali tuto svou teorii a způsobili ve sboru nemalý rozruch. Zřejmě toho někteří dokonce využívali jako omluvy, že nepracovali a nestarali se o sebe. (2. Tes. 3:11) V prvním dopise se Pavel zmiňoval o Pánově přítomnosti, a když tito spekulanti slyšeli čtení dopisu, bezpochyby se rychle chopili toho, že překroutili Pavlova slova a vkládali do nich smysl, který nikdy neměla. Je také možné, že nějaký dopis mylně připisovaný Pavlovi byl vykládán jako náznak, že „Jehovův den je zde“. — 2:1, 2.

4 Pavel dostal zprávu o tomto stavu pravděpodobně od osoby, která doručila sboru jeho první dopis, a proto se velmi snažil opravit smýšlení svých bratrů, k nimž měl tak velkou náklonnost. Proto v roce 51 n. l. spolu se svými dvěma druhy zaslal z Korintu dopis sboru v Tesalonice. Pavel v něm opravuje nesprávný názor na Kristovu přítomnost a kromě toho vřele povzbuzuje, aby stáli pevně v pravdě.

OBSAH DRUHÉHO TESALONIČANŮM

5. Za co Pavel se svými druhy děkuje Bohu, jaké ujištění dávají a za co se modlí?

5 Zjevení Pána Ježíše (1:1–12). Pavel a jeho druhové děkují Bohu za to, že pěkně vzrůstá víra Tesaloničanů i jejich vzájemná láska. Jejich vytrvalost a víra v pronásledování jsou důkazem Božího spravedlivého soudu, že jsou uznáni za hodné Království. Bůh oplatí soužením těm, kteří je působí sboru, a dá úlevu těm, kteří trpí. Bude to „při zjevení Pána Ježíše z nebe s jeho mocnými anděly. . . v čase, kdy přijde, aby byl oslaven ve spojitosti se svými svatými“. (1:7, 10) Pavel a jeho druhové se vždy modlili za Tesaloničany, aby je Bůh uznal za hodné svého povolání a aby jméno Pána Ježíše v nich bylo oslaveno a oni ve spojení s ním.

6. Co musí přijít před Jehovovým dnem a jak?

6 Odpadnutí má přijít před Ježíšovou přítomností (2:1–12). Bratři by se neměli vzrušovat žádným poselstvím, že Jehovův den je zde. „Nepřijde, pokud nejprve nepřijde odpadnutí a nebude zjeven člověk bezzákonnosti, syn zničení.“ Nyní znají „to, co působí jako zábrana“, ale záhada této bezzákonnosti je již v činnosti. Až bude tato zábrana odstraněna, „potom bude vskutku zjeven ten bezzákonný, kterého Pán Ježíš odstraní duchem svých úst a přivede vniveč zjevením své přítomnosti“. Přítomnost bezzákonného je podle Satanova působení s mocnými skutky a podvodem, a Bůh připouští, aby působení omylu přišlo na ty, kteří nepřijali lásku k pravdě, a aby uvěřili lži. — 2:3, 6, 8.

7. Jak mohou bratři stát pevně a najít ochranu před tím ničemným?

7 Stůjte pevně ve víře (2:13–3:18). Pavel pokračuje: „Jsme. . . zavázáni vždy děkovat Bohu za vás, bratři milovaní Jehovou, protože vás Bůh vybral od počátku k záchraně tím, že vás posvětil duchem a vaší vírou v pravdu.“ Proto jim byla oznámena dobrá zpráva. Bratři by tedy měli stát pevně a nadále se držet ústních podání, kterým byli vyučováni, aby Ježíš Kristus a Otec, který v lásce dal věčnou útěchu a naději, je upevnil „v každém dobrém skutku a slovu“. (2:13, 17) Pavel prosí, aby se modlili, „aby Jehovovo slovo rychle postupovalo a bylo oslaveno“. (3:1) Pán, který je věrný, je upevní a uhlídá je před tím ničemným, a Pavel se modlí, aby Pán nadále úspěšně řídil jejich srdce k Boží lásce a k vytrvalosti pro Krista.

8. Jaké přísné napomenutí je dáno a v čem dal Pavel se svou skupinou příklad?

8 Následuje přísné napomenutí: „Bratři, dáváme vám nařízení ve jménu Pána Ježíše Krista, abyste se odtáhli od každého bratra, jenž chodí nepořádně, a ne podle ústního podání, které jste přijali od nás.“ (3:6) Apoštol jim připomíná příklad, který dala jeho misionářská skupina, usilovně pracující dnem i nocí, aby jim nepůsobila výdaje, takže mohli dát nařízení: „Jestliže někdo nechce pracovat, ať také nejí.“ Nyní však slyší, že někteří nepořádní nepracují a jsou všeteční. Ti by si měli sami vydělávat na svůj pokrm. — 2. Tes. 3:10; 1. Tes. 4:11.

9. Co říká Pavel o konání dobra a o zahanbování neposlušných a jak končí svůj dopis?

9 Bratři by neměli polevovat v konání dobra. Jestliže však někdo neposlouchá Pavlův dopis, sbor by ho měl zahanbit tím, že si ho označí a přestane se s ním stýkat, ale současně ho napomene jako bratra. Pavel vyjadřuje modlitbu, aby jim Pán pokoje trvale dával ‚pokoj v každém ohledu‘, a uzavírá dopis svými vlastnoručně psanými pozdravy. — 2. Tes. 3:16.

PROČ JE PROSPĚŠNÁ

10. Co patří k základním naukám a zásadám, o nichž pojednává Druhý Tesaloničanům?

10 Tento krátký inspirovaný dopis Tesaloničanům se dotýká rozsáhlé řady křesťanských pravd a je prospěšné uvažovat o každé z nich. Povšimněme si následujících základních nauk a zásad, na něž dopis obrací pozornost: Jehova je Bůh záchrany a posvěcuje duchem a vírou v pravdu (2:13); křesťan musí snášet utrpení, aby mohl být uznán za hodného Božího království (1:4, 5); křesťané mají být shromážděni k Pánu Ježíši Kristu při jeho přítomnosti (2:1); Jehova vynese spravedlivý soud nad těmi, kteří neposlouchají dobrou zprávu (1:5–8); povolaní budou oslaveni ve spojení s Kristem Ježíšem, v souladu s Boží nezaslouženou laskavostí (1:12); jsou povoláni prostřednictvím kázání dobré zprávy (2:14); víra je životně důležitý požadavek (1:3, 4, 10, 11; 2:13; 3:2); je správné pracovat a starat se ve službě o své živobytí; jestliže člověk nepracuje, může zlenivět a začít se plést do věcí, které se ho netýkají (3:8–12); Boží láska je spojena s vytrvalostí (3:5). Jaký poklad budujícího poučení je možné najít v jednom krátkém inspirovaném dopise!

11. Které důležité poučení a ujištění je předloženo ve spojení s Královstvím?

11 V tomto dopise Pavel projevil hluboký zájem o duchovní blaho svých bratrů v Tesalonice a o jednotu a zdar sboru. Ujasnil jim čas příchodu Jehovova dne a ukázal, že se nejprve musí objevit „člověk bezzákonnosti“ a posadit se ‚v chrámu Boha a veřejně ukazovat, že je bohem‘. Ti však, kteří jsou „uznáni za hodné Božího království“ mohou mít naprostou jistotu, že Pán Ježíš se v náležitém čase zjeví z nebe, aby provedl pomstu planoucím ohněm „v čase, kdy přijde, aby byl oslaven ve spojitosti se svými svatými a aby se na něj v ten den pohlíželo s údivem ve spojitosti se všemi těmi, kteří projevovali víru“. — 2:3, 4; 1:5, 10.

[Studijní otázky]