Přejít k článku

Přejít na obsah

Biblická kniha číslo 64 — 3. Jana

Biblická kniha číslo 64 — 3. Jana

Biblická kniha číslo 64 — 3. Jana

Pisatel: apoštol Jan

Místo psaní: Efez nebo okolí

Psaní dokončeno: asi 98 n. l.

1. Komu byl adresován Třetí Jana a co o tom muži víme?

TENTO dopis je psán Gaiovi, věrnému křesťanovi, kterého Jan opravdu miloval. Jméno Gaius bylo ve dnech raného sboru běžné. Objevuje se čtyřikrát v jiných částech Křesťanských řeckých písem, kde se týká nejméně tří, a snad čtyř různých mužů. (Sk. 19:29; 20:4; Řím. 16:23; 1. Kor. 1:14) Není k dispozici žádná informace, jež by s určitostí ztotožňovala Gaia, jemuž psal Jan, s některým z těch ostatních. Vše, co o Gaiovi víme, je to, že byl členem křesťanského sboru, že byl zvláštním Janovým přítelem a že dopis mu byl adresován osobně. Proto se v něm vždy používá osobního zájmena „ty“.

2. Co označuje pisatelovu totožnost, dobu a místo psaní?

2 Způsob psaní úvodních a závěrečných pozdravů je stejný jako v Druhém Jana a pisatel se opět označuje jako „starší muž“, a proto nelze pochybovat, že apoštol Jan napsal i tento dopis. (2. Jana 1) Obsahová a jazyková podobnost rovněž nasvědčuje, že byl napsán v Efezu nebo v jeho blízkosti asi v roce 98 n. l., stejně jako ostatní dva dopisy. Pro jeho krátkost jej raní pisatelé zřídkakdy citovali, ale spolu s Druhým Jana se nachází v raných seznamech inspirovaných Písem. *

3. Co vyjadřuje Jan tímto dopisem a jaký zajímavý pohled na bratrství raných křesťanů získáváme?

3 Jan ve svém dopise vyjadřuje ocenění pro Gaiovu pohostinnost k cestujícím bratrům a zmiňuje se o nějakých těžkostech s jistým ctižádostivým Diotrefem. Zdá se, že tento dopis Gaiovi nesl Démétrios, o němž je tu zmínka, takže je možné, že byl Janem vyslán a na své cestě potřeboval Gaiovo pohostinství, jež mu měl dopis zajistit. Stejně jako v případě Gaiově, nevíme ani o Diotrefovi a Démétriovi nic víc, než co zde čteme. Avšak dopis nás nechává letmo nahlédnout do úzkého mezinárodního bratrství raných křesťanů. To mezi jinými věcmi zahrnovalo i zvyk pohostinně přijímat ty, kteří cestovali ‚ve prospěch jména‘, ačkoli je snad jejich hostitelé osobně neznali. — Verš 7.

OBSAH TŘETÍHO JANA

4. Za co Jan chválí Gaia, jaké vzpurné chování odsuzuje a jakou zdravou radu dává?

4 Apoštol radí k pohostinnosti a k dobrým skutkům (verše 1–14). Jan se raduje, když slyší, že Gaius stále ‚chodí v pravdě‘. Chválí ho pro jeho věrnou práci, že prokazuje láskyplnou péči přicházejícím bratrům. „Jsme. . . povinni,“ říká Jan, „pohostinně přijímat takové osoby, abychom se stali spolupracovníky v pravdě.“ Jan již předtím psal sboru, ale povýšený Diotrefes nepřijímá od Jana ani od ostatních odpovědných bratrů nic s vážností. Jestliže Jan přijde, povolá ho k odpovědnosti, protože „tlachá ničemnými slovy“. Milovaný Gaius dostává radu, aby ‚nenapodoboval to, co je špatné, ale to, co je dobré‘. Démétrios je uváděn jako chvályhodný příklad. Místo aby o mnoha věcech psal, Jan doufá, že brzy uvidí Gaia tváří v tvář. — Verše 4, 8, 10, 11.

PROČ JE PROSPĚŠNÁ

5. a) Jak Jan ukázal, že je příkladným dozorcem, a jakého ducha bylo důležité zachovat? b) Proč byl Jan tak otevřeně proti Diotrefovi? c) O co bychom se dnes měli horlivě snažit, a to v souladu s kterou zásadou vyslovenou Janem?

5 Apoštol Jan se tu ve své horlivosti chránit sbor před poskvrňujícími vlivy představuje jako příkladný dozorce. Duch lásky a pohostinnosti, který prostupoval sbor, byl chvályhodný, a bylo vskutku jejich povinností zachovat tento šťastný stav, aby místní bratři a „cizí“ (jednotlivci, které předtím jejich křesťanský hostitel neznal), kteří mezi ně přišli, sloužili společně jako ‚spolupracovníci v pravdě‘. (Verše 5, 8) Avšak Diotrefes měl povýšené oči, což Jehova nenávidí. Nevážil si teokratické autority, dokonce ničemně tlachal o apoštolu Janovi. (Přísl. 6:16, 17) Kladl překážku do cesty křesťanské pohostinnosti sboru. Není divu, že Jan byl tak otevřeně proti tomuto zlu a pro ryzí křesťanskou lásku ve sboru. Dnes bychom se měli stejně horlivě snažit zachovat pokoru, chodit v pravdě a projevovat zbožnou lásku a štědrost v souladu se zásadou, kterou uvádí Jan: „Kdo činí dobré, pochází od Boha. Kdo činí špatné, neviděl Boha.“ — 3. Jana 11.

[Poznámka pod čarou]

^ 2. odst. Viz tabulku „Význačné rané seznamy Křesťanských řeckých písem“, strana 303.

[Studijní otázky]