Studie o inspirovaných Písmech a jejich pozadí

Studie číslo 1 — Návštěva v Zaslíbené zemi

Kraje té země, její fyzikální rysy, její hory a údolí, řeky a jezera, její podnebí, půda a rozmanité rostlinstvo.

1. a) Proč je označení „Zaslíbená země“ nanejvýš vhodné? b) Jakou nádhernou vyhlídku můžeme mít na mysli, když zkoumáme zeměpis té země?

HRANICE starověké Zaslíbené země určil Jehova Bůh. (2. Mojž. 23:31; 4. Mojž. 34:1–12; Joz. 1:4) Po mnoho staletí někteří o této zemi hovořili jako o palestinské zemi, což je jméno odvozené z latinského Palaestina a řeckého Palaistine. To druhé slovo je odvozeno z hebrejského Pelešet. V Hebrejských písmech se Pelešet překládá „Filistea“ a vztahuje se jen na území Filištínů, kteří byli nepřátelé Božího lidu. (2. Mojž. 15:14) Jehova však slíbil tuto zemi věrnému Abrahamovi a jeho potomkům, a proto nejvhodnější označení je „Zaslíbená země“ neboli „Země slibu“. (1. Mojž. 15:18; 5. Mojž. 9:27, 28; Hebr. 11:9) Tato země je pozoruhodná svou zeměpisnou rozmanitostí, neboť zahrnuje na malé rozloze mnohé výrazné rysy a extrémy, které se nacházejí po celém světě. Jestliže Jehova mohl dát svým starověkým svědkům jako dědictví takovou slibnou zemi se vší její krásnou rozmanitostí, pak může jistě dát svým oddaným ctitelům pro potěšení skvělý ráj nového světa, který se bude rozprostírat po celé zemi, s horami, údolími, řekami a jezery. Pozorně se nyní věnujme geografickým zajímavostem Zaslíbené země, když ji navštívíme na pomyslné cestě. *

CELKOVÁ ROZLOHA

2. V jak velké části Zaslíbené země se Židé usadili a také na jakém dalším území?

² Podle svých Bohem stanovených hranic, jak jsou uvedeny ve 4. Mojžíšově 34:1–12, měla být země slíbená Izraeli úzkým územním pásem. Měla měřit asi 480 kilometrů od severu k jihu a být v průměru asi 56 kilometrů široká. Celé slíbené území bylo vojensky obsazeno teprve za Davidova a Šalomounova panování, kdy bylo podrobeno mnoho národů. Avšak část, kterou Židé skutečně osídlili, se obvykle popisuje jako území od Danu do Beer-šeby, což je vzdálenost asi 240 kilometrů od severu k jihu. (1. Král. 4:25) Vzdálenost od hory Karmelu ke Galilejskému moři napříč zemí je asi 51 kilometrů, a na jihu, kde se pobřeží Středozemního moře postupně stáčí k jihozápadu, je asi 80 kilometrů z Gazy k Mrtvému moři. Tato osídlená oblast západně od řeky Jordánu zaujímala jen asi 15 000 km². Avšak Izraelité se navíc usadili v zemích na východ od Jordánu (v zemích, které nebyly v rámci původně slíbených hranic), takže celé osídlené území měřilo skoro 26 000 km².

PŘÍRODNÍ OBLASTI

3. S pomocí mapy „Přírodní oblasti Zaslíbené země“ a pomocí odstavce stručně popiš oblasti zahrnuté v následujícím přirozeném rozdělení země: a) pláně západně od Jordánu, b) hornaté kraje západně od Jordánu, c) hory a náhorní plošiny východně od Jordánu.

³ Při své návštěvě v Zaslíbené zemi projdeme níže uvedenými oblastmi, na něž se země přirozeně dělí. Následující nástin nám dává klíč k připojené mapě, která ukazuje přibližné hranice území, o nichž se bude hovořit.

Zeměpisné oblasti

A. Pobřeží Velkého moře — Joz. 15:12

B. Pláně západně od Jordánu

1. Pláň Ašer — Soud. 5:17

2. Dorský pobřežní pás — Joz. 12:23

3. Šaronské pastviny — 1. Par. 5:16

4. Filistejská pláň — 1. Mojž. 21:32; 2. Mojž. 13:17

5. Střední východo–západní údolí

a. Pláň Megido (Esdrelon) — 2. Par. 35:22

b. Nížina Jezreelu — Soud. 6:33

 C. Hornaté kraje západně od Jordánu

1. Galilejská vrchovina — Joz. 20:7; Iz. 9:1

2. Vrchovina Karmel — 1. Král. 18:19, 20, 42

3. Samařská vrchovina — Jer. 31:5; Amos 3:9

4. Šefela — Joz. 11:2; Soud. 1:9

5. Judská pahorkatina — Joz. 11:21

6. Judská pustina (Ješimon) — Soud. 1:16; 1. Sam. 23:19

7. Negeb — 1. Mojž. 12:9; 4. Mojž. 21:1

8. Pustina Paran — 1. Mojž. 21:21; 4. Mojž. 13:1–3

D. Velká Araba (příkopová propadlina) — 2. Sam. 2:29; Jer. 52:7

1. Pánev Hula

2. Kraj kolem Galilejského moře — Mat. 14:34; Jan 6:1

3. Oblast údolí Jordánu (Ghor) — 1. Král. 7:46; 2. Par. 4:17; Luk. 3:3

4. Solné (Mrtvé) moře (moře Araby) — 4. Mojž. 34:3; 5. Mojž. 4:49; Joz. 3:16

5. Araba (jižně od Solného moře) — 5. Mojž. 2:8

E. Hory a náhorní plošiny východně od Jordánu — Joz. 13:9, 16, 17, 21; 20:8

1. Země Bašan — 1. Par. 5:11; Žalm 68:15

2. Země Gilead — Joz. 22:9

3. Země Ammona a Moaba — Joz. 13:25; 1. Par. 19:2; 5. Mojž. 1:5

4. Edomská náhorní rovina — 4. Mojž. 21:4; Soud. 11:18

F. Libanonské hory — Joz. 13:5

A. POBŘEŽÍ VELKÉHO MOŘE

4. Jaké jsou význačné rysy a podnebí mořského pobřeží?

⁴ Svou návštěvu začínáme od západu a díváme se nejprve na pobřeží táhnoucí se podél krásného modrého Středozemního moře. Kvůli rozsáhlým písečným dunám je jižně od hory Karmel jediný dobrý přirozený přístav v Joppe, ale severně od Karmelu je několik dobrých přirozených přístavů. Féničané, kteří žili na území podél této části pobřeží, se stali slavnými mořeplavci. Průměrná roční teplota podél slunného mořského pobřeží je příjemná, asi 19° C, ačkoli léta jsou velmi horká s průměrnou denní teplotou v Gaze kolem 34° C.

B-1 PLÁŇ AŠER

5, 6. Popiš krátce a) pláň Ašer, b) dorský pobřežní pás.

⁵ Tato pobřežní pláň se táhne na sever od hory Karmelu v délce asi 40 kilometrů. Její největší šířka je asi 13 kilometrů. Je to část země, která při dělení připadla kmeni Ašera. (Joz. 19:24–30) Byl to úrodný pruh pláně, který dobře rodil, a tak zásoboval potravou Šalomounův královský stůl. — 1. Mojž. 49:20; 1. Král. 4:7, 16.

B-2 DORSKÝ POBŘEŽNÍ PÁS

⁶ Tento pobřežní pás lemuje v délce asi 32 kilometrů pohoří Karmel. Je pouze něco přes 4 kilometry široký. Jde o pobřežní pás země ležící mezi Karmelem a Středozemním mořem. V jeho jižní části je přístavní město Dor, a na jih od něho začínají písečné duny. Z pahorků za Dorem pocházela vybraná potrava pro Šalomounovy hostiny. Jedna z Šalomounových dcer se provdala za zástupce z tohoto kraje. — 1. Král. 4:7, 11.

B-3 ŠARONSKÉ PASTVINY

7. a) Jak se mluví o Šaronu v proroctví a proč? b) K čemu sloužila tato krajina v dobách Hebrejců?

⁷ Vzhledem k příslovečné kráse tamních květin je vhodné, že je o Šaronu zmínka v Izajášově prorockém vidění o obnovené izraelské zemi. (Iz. 35:2) Je to úrodná, dobře zavlažovaná země. Je to pláň se šířkou pohybující se od 16 do 19 kilometrů, která se táhne v délce asi 64 kilometrů jižně od dorského pobřežního pásu. V dobách Hebrejců rostly v severní části Šaronu dubové lesy. Po sklizni obilí se tam popásalo mnoho stád. Právě proto se tomu říkalo šaronské pastviny. V době krále Davida se v Šaronu chovala královská stáda. (1. Par. 27:29) Dnes jsou na tomto území rozsáhlé citrusové háje.

B-4 FILISTEJSKÁ PLÁŇ

8. Kde je filistejská pláň a jaké jsou její rysy?

⁸ Tato část země leží jižně od šaronských pastvin a rozkládá se v délce asi 80 kilometrů podél pobřeží a asi 24 kilometrů do vnitrozemí. (1. Král. 4:21) Písečné duny podél pobřeží pronikají místy až do vzdálenosti přes 6 kilometrů. Je to zvlněná pláň podobající se stepi, jež se zvedá od 30 metrů do téměř 200 metrů za Gazou na jihu. Půda je bohatá, ale deště nejsou hojné a stále tu existuje nebezpečí sucha.

B-5 STŘEDNÍ VÝCHODO–ZÁPADNÍ ÚDOLÍ

9. a) Které dvě části tvoří střední východo–západní údolí? Jakou mělo praktickou hodnotu? b) Popiš s použitím nákresů „Typické průřezy Zaslíbenou zemí“ celkový terén této oblasti.

⁹ Střední východo–západní údolí je vlastně tvořeno dvěma částmi, údolní plání Megido neboli Esdrelon na západě a nížinou Jezreelu na východě. (2. Par. 35:22; Soud. 6:33) Celé toto střední údolí nabízelo snadné cestování napříč zemí od příkopové propadliny Jordánu k pobřeží Středozemního moře a stalo se důležitou obchodní cestou. Pláň Megido odvodňuje údolí bystřiny Kišonu, které se táhne úzkou průrvou mezi horou Karmelem a galilejskou vrchovinou do pláně Ašer a odtamtud do Středozemního moře. Tento skrovný vodní tok v letních  měsících téměř vysychá, ale v jiných obdobích se mění v bystřinu. — Soud. 5:21.

10. a) Popiš nížinu Jezreelu. b) Které biblické události se spojují s tímto územím?

¹⁰ Nížina Jezreelu má spád na jihovýchod směrem k Jordánu. Tento údolní koridor, jezreelská pláň, je asi 3,2 kilometru široký a po délce zabírá téměř 19 kilometrů. Výchozí nadmořská výška je asi 90 metrů a pak stále klesá až na 120 metrů pod mořem poblíž Bet-šanu. Celé střední údolí je velmi úrodné a jezreelský úsek je jednou z nejbohatších částí celé země. Jezreel znamená „Bůh zaseje semeno“. (Oz. 2:22) Písma mluví o příjemnosti a kráse této oblasti. (1. Mojž. 49:15) Megido i Jezreel byly strategickými místy v bitvách, ve kterých bojoval Izrael a okolní národy, a právě tady bojoval Barak, Gideon, král Saul a Jehu. — Soud. 5:19–21; 7:12; 1. Sam. 29:1; 31:1, 7; 2. Král. 9:27.

C-1 GALILEJSKÁ VRCHOVINA

11, 12. a) Do jaké míry hrála Galilea úlohu v Ježíšově službě a kdo pocházel z této oblasti? b) Porovnej Horní Galileu s Dolní Galileou.

¹¹ V jižní části galilejské vrchoviny (a kolem Galilejského moře) konal Ježíš větší část svého svědeckého díla o Jehovově jménu a Království. (Mat. 4:15–17; Mar. 3:7) Většina Ježíšových následovníků pocházela z Galileje, včetně všech jeho jedenácti věrných apoštolů. (Sk. 2:7) V této oblasti, které se někdy říká Dolní Galilea, je opravdu nádherná krajina a pahorky zde nepřesahují 600 metrů. Od podzimu do jara této příjemné zemi nechybí déšť, a proto není pouštní oblastí. V jarním období jsou všechna úbočí poseta květinami a v každé údolní pánvi je hojnost obilí. Na malých náhorních rovinách je dostatek půdy pro zemědělství, a pahorky se velmi hodí pro pěstování olivovníků a vinné révy. Proslulá biblická města v této oblasti jsou Nazaret, Kana a Nain. (Mat. 2:22, 23; Jan 2:1; Luk. 7:11) Tato oblast byla pro Ježíše vhodným prostředím, z něhož mohl čerpat svá znázornění. — Mat. 6:25–32; 9:37, 38.

¹² V severní části neboli v Horní Galileji se pahorky zvedají do výše přes 1 100 metrů a stávají se ve skutečnosti předhořím Libanonských hor. Horní Galilea je vyvýšená a větrná a vydatně tam prší. V biblických dobách byly západní svahy hustě zalesněné. Tento kraj byl přidělen kmeni Naftaliho. — Joz. 20:7.

C-2 VRCHOVINA KARMEL

13. a) Co je vlastně Karmel? b) Jaká je o něm zmínka v Bibli?

¹³ Výběžek hory Karmelu vyčnívá majestátně do Středozemního moře. Karmel je vlastně kopcovitý hřeben dlouhý asi 48 kilometrů, který se zvedá až do nadmořské výšky 545 metrů. Táhne se od samařských vrchů k Středozemnímu moři a jeho výspa, která tvoří hlavní hřeben na severozápadním konci, je nezapomenutelná svým půvabem a krásou. (Píseň 7:5) Jméno Karmel znamená „sad“, což se opravdu hodí na tento úrodný výběžek, zdobený proslulými vinicemi, ovocnými stromy a olivovníky. Izajáš 35:2 jej používá jako symbol plodné nádhery obnovené izraelské země: ‚Bude jí dána nádhera Karmelu.‘ Zde vyzval Elijáš Baalovy kněze a zde „spadl Jehovův oheň“ na důkaz Jehovovy nadřazenosti. A z vrcholku Karmelu upozornil Elijáš na malý oblak, z něhož přišel velký liják, který zázračně ukončil sucho v Izraeli. — 1. Král. 18:17–46.

C-3 SAMAŘSKÁ VRCHOVINA

14. Které kmeny sídlily v samařské vrchovině a pro jaké plodiny se hodí toto území?

¹⁴ Jižní část tohoto kraje je kopcovitější a na východě vystupuje nad 900 metrů. (1. Sam. 1:1) Vodní srážky jsou zde větší a spolehlivější než v Judě na jihu. Tento kraj osídlili potomci Josefova mladšího syna Efraima. Severní část tohoto kraje, která byla přidělena polovině kmene Manaseho, Josefova staršího syna, zahrnuje údolní pánve a malé pláně obklopené pahorky. Pahorkatina není tak úrodná, ale díky rozsáhlým terasám vybudovaným na nižších svazích jsou tam vinice a olivové háje. (Jer. 31:5) Avšak větší údolní pánve se výborně hodí pro pěstování obilí a pro zemědělství vůbec. V biblických dobách byla v tomto kraji roztroušena četná města. V době severního království Manase poskytl postupně tři hlavní města — Šechem, Tircu a Samaří — a celý kraj se začal nazývat Samaří podle hlavního města. — 1. Král. 12:25; 15:33; 16:24.

15. a) Jak se na samařské oblasti splnilo Mojžíšovo požehnání Josefovi? b) Jaká další požehnání měla tato země v Ježíšově době?

¹⁵ Mojžíšovo požehnání Josefovi se vzhledem k této zemi opravdu splnilo. „O Josefovi řekl: ‚Kéž je jeho země ustavičně požehnaná od Jehovy vybranými nebeskými věcmi, rosou . . . a vybranými věcmi, plody slunce, a vybranými věcmi, výnosem lunárních měsíců, a tím nejvybranějším z hor na východě, a vybranými věcmi pahorků trvajících na neurčito.‘“ (5. Mojž. 33:13–15) Ano, byla to nádherná země. Její hory byly hustě zalesněné, její údolí byla úrodná a zaplnila se vzkvétajícími a lidnatými městy. (1. Král. 12:25; 2. Par. 15:8) V pozdější době kázali v samařské zemi Ježíš i jeho učedníci a křesťanství tam našlo mnoho zastánců. — Jan 4:4–10; Sk. 1:8; 8:1, 14.

C-4 ŠEFELA

16. a) Co charakterizuje Šefelu? b) Jak důležitá byla tato oblast v biblických dobách?

¹⁶ Jméno Šefela sice znamená „nížina“, ale ve skutečnosti je to kopcovitý kraj dosahující v jižní části  nadmořské výšky až asi 450 metrů. Brázdí jej mnoho údolí, která se táhnou od východu na západ. (2. Par. 26:10) Zdvihá se přímo na východ od pobřežní filistejské pláně a za nížinu se dá považovat pouze ve srovnání s vyššími judskými pahorky dále na východě. (Joz. 12:8) Na jejích kopcích, které pokrývaly sykomory, se nyní daří vinicím a olivovým hájům. (1. Král. 10:27) Měla mnoho měst. V biblických dějinách byla nárazníkovým pásmem mezi Izraelem a Filištíny nebo jinými útočícími vojsky, která se snažila vniknout do Judy ze směru od pobřežní pláně. — 2. Král. 12:17; Obad. 19.

C-5 JUDSKÁ PAHORKATINA

17. a) Jak úrodná byla judská pahorkatina v biblických dobách a jak je to dnes? b) Proč považovali Judu za dobré místo?

¹⁷ Je to vysoké skalnaté území asi 80 kilometrů dlouhé a 32 kilometrů široké, s nadmořskou výškou od 600 do více než 1 000 metrů. V biblických dobách bylo území porostlé stromy a hlavně na západní straně byly pahorky a údolí bohaté na obilná pole, olivovníky a vinice. Byla to oblast, jež rodila mnoho dobrého obilí, oleje a vína pro Izrael. Zejména území okolo Jeruzaléma utrpělo od biblických dob velkým odlesňováním, a tak se zdá neúrodné ve srovnání s tím, jaké bylo kdysi. Ve vyšších polohách ve středu území, jako například v Betlémě, někdy v zimě padá sníh. Ve starověku považovali Judu za dobré místo pro města a pevnosti, a v časech tísně mohli lidé uprchnout do bezpečí těchto hor. — 2. Par. 27:4.

18. a) Kdy se stal Jeruzalém hlavním městem Izraele a Judy? b) Uveď některé zajímavé rysy tohoto města.

¹⁸ Význačný v dějinách Judy a Izraele je Jeruzalém, zvaný také Sion podle jména své tvrze. (Žalm 48:1, 2) Původně to bylo kananejské město Jebus, ležící ve vysokém terénu nad místem, kde se spojuje údolí Hinom a údolí Kidronu. Když je David dobyl a učinil hlavním městem, rozšířilo se na severozápad a nakonec zabralo také Tyropeonské údolí. Časem dostalo údolí Hinom název Gehenna. Židé tam přinášeli modlářské oběti, a proto bylo prohlášeno za nečisté a obráceno ve skládku odpadků a mrtvých těl zločinců. (2. Král. 23:10; Jer. 7:31–33) Tak se jeho ohně staly symbolem úplného zničení. (Mat. 10:28; Mar. 9:47, 48) Jeruzalém byl pouze omezeně zásoben vodou z rybníka Siloe, západně od údolí Kidronu, a Ezechjáš ji ochránil tím, že postavil vnější zeď, aby zdroj vody byl uvnitř města. — Iz. 22:11; 2. Par. 32:2–5.

C-6 JUDSKÁ PUSTINA (JEŠIMON)

19. a) Jak Ješimon odpovídá významu svého jména? b) Které biblické události se staly v tomto kraji?

¹⁹ Ješimon je biblické jméno pro judskou pustinu. Znamená „poušť“. (1. Sam. 23:19, poznámka pod čarou v Rbi8) Jak charakteristické a vhodné je toto jméno! Pustina sestává z rozeklaných východních svahů neúrodných křídových útvarů judských pahorků, které na délce asi 24 kilometrů klesají o více než 900 metrů, až dosáhnou k Mrtvému moři, kde je hradba členitých útesů. V Ješimonu nejsou žádná města a jen málo osad. Do této judské pustiny uprchl David před králem Saulem. Mezi touto pustinou a Jordánem kázal Jan Křtitel a do tohoto kraje odešel Ježíš, aby se čtyřicet dní postil. * — 1. Sam. 23:14; Mat. 3:1; Luk. 4:1.

C-7 NEGEB

20. Popiš Negeb.

²⁰ Jižně od judské pahorkatiny leží Negeb, kde přebývali po mnoho let patriarchové Abraham a Izák. (1. Mojž. 13:1–3; 24:62) Bible také mluví o jižní části tohoto území jako o „pustině Cin“. (Joz. 15:1) Semiaridní Negeb se rozprostírá od oblasti Beer-šeby na severu ke Kadeš-barneji na jihu. (1. Mojž. 21:31; 4. Mojž. 13:1–3, 26; 32:8) Země klesá od judské pahorkatiny řadou hřebenů, které se rozbíhají na východ a na západ a tvoří tak přirozenou překážku dopravě nebo vpádu od jihu. Od pahorků ve východní části Negebu území klesá k pouštní pláni na západě podél mořského pobřeží. V létě je země neúrodná jako poušť kromě okolí několika bystřin. Avšak vodu lze získat vyhloubením studně. (1. Mojž. 21:30, 31) Novodobý stát Izrael části Negebu zavodňuje a rozvíjí. „Egyptská řeka“ vymezovala jihozápadní hranice Negebu a zároveň tvořila část jižní hranice Zaslíbené země. — 1. Mojž. 15:18.

C-8 PUSTINA PARAN

21. Kde je Paran a jakou úlohu hrál v biblických dějinách?

²¹ Jižně od Negebu leží pustina Paran, která splývá s pustinou Cin. Když Izraelité odtáhli od Sinaje, prošli touto pustinou na své cestě do Zaslíbené země. A z Paranu vyslal Mojžíš dvanáct vyzvědačů. — 4. Mojž. 12:16–13:3.

D. VELKÁ ARABA (PŘÍKOPOVÁ PROPADLINA)

22. Použij mapu na straně 272 a nákresy na straně 273 spolu s tímto odstavcem a popiš stručně hlavní rysy Araby (příkopové propadliny) a její vztah k okolnímu území.

²² Jedním z nejneobvyklejších zemských útvarů na světě je velká příkopová propadlina. V Bibli se tato část, jež prořezává Zaslíbenou zemi od severu k jihu, nazývá „Araba“. (Joz. 18:18) Ve 2. Samuelově 2:29 se tento zlom v zemské kůře popisuje jako rokle. Na sever od ní je hora Hermon. (Joz. 12:1) Od úpatí Hermonu se příkopová propadlina prudce  svažuje k jihu až do úrovně asi 800 metrů pod hladinou moře na dně Mrtvého moře. Araba pokračuje od jižního konce Mrtvého moře a asi v půli cesty mezi Mrtvým mořem a Akabským zálivem se zvedá do nadmořské výšky více než 200 metrů. Pak prudce klesá do vlažných vod východního výběžku Rudého moře. Průvodní mapy průřezů ukazují poměr příkopové propadliny k okolní krajině.

D-1 PÁNEV HULA

23. S čím byla spojena krajina Hula v biblických dobách?

²³ Příkopová propadlina začíná na úpatí hory Hermonu a pak se prudce svažuje o víc než 490 metrů do kraje Hula, který je asi na úrovni mořské hladiny. Tato oblast je dobře zavodněná a zůstává krásně zelená i v horkých letních měsících. Právě v tomto prostoru se usídlili Danité ve svém městě Dan, jež bylo střediskem modlářského uctívání od dob soudců až do doby desetikmenného izraelského království. (Soud. 18:29–31; 2. Král. 10:29) A ve Filipově Cesareji, městě blízko místa, kde leželo starověké Dan, potvrdil Ježíš svým učedníkům, že je Kristus. Mnozí se domnívají, že na blízké hoře Hermonu došlo o šest dní později k jeho proměnění. Od Huly klesá příkopová propadlina ke Galilejskému moři, které leží asi 210 metrů pod mořskou hladinou. — Mat. 16:13–20; 17:1–9.

D-2 KRAJ KOLEM GALILEJSKÉHO MOŘE

24. a) Jakými jinými jmény se v Bibli nazývá Galilejské moře? b) Jaké bylo jeho okolí v Ježíšových dnech?

²⁴ Galilejské moře a jeho okolí jsou půvabné. * Zájem o tento kraj se zvyšuje tím, že se v něm stalo mnoho událostí z Ježíšovy služby. (Mat. 4:23) Moře se také nazývá Genezaretské nebo Kineretské jezero a také Tiberiadské moře. (Luk. 5:1; Joz. 13:27; Jan 21:1) Je to srdcovité jezero téměř 21 kilometrů dlouhé a nejvíce asi 11 kilometrů široké a tvoří důležitý rezervoár vody pro celou zemi. Je těsně sevřeno pahorky téměř ze všech stran. Hladina jezera je asi 210 metrů pod mořem. To působí, že jsou zde příjemné, teplé zimy a velmi dlouhá, horká léta. V Ježíšových dnech to bylo středisko vysoce rozvinutého rybářství a na břehu jezera nebo blízko něho se rozkládala vzkvétající města Chorazin, Betsaida, Kafarnaum a Tiberias. Poklidné jezero se může rychle rozvlnit bouřemi. (Luk. 8:23) Severozápadně od jezera leží malá trojúhelníková genezaretská pláň. Půda je bohatá a nese téměř všechny druhy plodin známých v Zaslíbené zemi. Na jaře hýří pestře zbarvené svahy nádherou, kterou nic v izraelské zemi nepředstihne. *

D-3 OBLAST ÚDOLÍ JORDÁNU (GHOR)

25. Jaké jsou hlavní rysy údolí Jordánu?

²⁵ Celé toto svažující se údolí, které se podobá roklině, se rovněž nazývá „Araba“. (5. Mojž. 3:17) Arabové o něm dnes mluví jako o Ghoru, což znamená „proláklina“. Údolí začíná u Galilejského moře a je celkem široké — místy asi 19 kilometrů. Řeka Jordán sama leží asi 46 metrů pod údolní plání a vine se a klikatí na dráze 320 kilometrů, aby urazila vzdálenost 105 kilometrů k Mrtvému moři. * Přeskakuje přes 27 kaskádovitých peřejí a klesá asi o 180 metrů, než dosáhne Mrtvého moře. Dolní Jordán vroubí houští stromů a keřů, hlavně tamaryšků, oleandrů a vrb, mezi nimiž v biblických dobách číhali lvi a jejich mláďata. Dnes je tato část známá jako Zor a na jaře je zčásti zaplavená. (Jer. 49:19) Nad oběma stranami tohoto úzkého pásu, podobného džungli, ční Qattara, nehostinný okraj pusté země s malými náhorními rovinami a členitými svahy, které vedou k pláním samotného Ghoru. Pláně v severní části Ghoru neboli v Arabě jsou dobře obdělány. Dnes velmi vyprahlá náhorní rovina Araba prý kdysi rodila početné druhy datlí a mnoho jiného tropického ovoce i v jižní části, směrem k Mrtvému moři. Nejproslulejším městem v údolí Jordánu bylo a stále je Jericho. — Joz. 6:2, 20; Mar. 10:46.

D-4 SOLNÉ (MRTVÉ) MOŘE

26. a) Uveď některé pozoruhodné skutečnosti o Mrtvém moři. b) Jaké nápadné svědectví o Jehovových rozsudcích podává tento kraj?

²⁶ Je to jeden z nejpozoruhodnějších vodních útvarů na povrchu země. Vhodně se nazývá mrtvé, protože v něm nežijí žádné ryby a podél jeho břehu je málo vegetace. Bible je nazývá Solné moře nebo moře Araby, protože se rozkládá v příkopové propadlině Araba. (1. Mojž. 14:3; Joz. 12:3) Moře měří přibližně 75 kilometrů od severu k jihu a 15 kilometrů napříč. Jeho hladina je asi 400 metrů pod hladinou Středozemního moře. Je to nejnižší bod na zemském povrchu. V severní části má hloubku asi 400 metrů. Moře je z každé strany sevřeno pustými pahorky a příkrými srázy. Ačkoli řeka Jordán přináší čerstvou vodu, žádná voda neodtéká, pouze se vypařuje, a vypařování je stejně rychlé jako přítok vody. Zachycená voda obsahuje asi 25 procent rozpuštěných pevných látek, ponejvíce soli, takže je pro ryby jedovatá a lidským očím působí bolest. Na návštěvníky většiny území kolem Mrtvého moře často drtivě doléhá pocit opuštěnosti a zkázy. Je to místo mrtvých. Ačkoli celý kraj byl kdysi „dobře zavlažovaný kraj . . . jako Jehovova  zahrada“, nyní je okolí Mrtvého moře převážně „opuštěným úhorem“ a je takové téměř 4 000 let jako nápadné svědectví neměnnosti Jehovových rozsudků, které tam byly vykonány na Sodomě a Gomoře. — 1. Mojž. 13:10; 19:27–29; Sef. 2:9.

D-5 ARABA (JIŽNĚ OD SOLNÉHO MOŘE)

27. Jaký druh území tvoří jižní Arabu a kdo ji ovládal v dávných dobách?

²⁷ Tento závěrečný úsek příkopové propadliny se táhne na jih dalších 160 kilometrů. Celý tento kraj je vlastně pouští. Déšť je vzácný a slunce zde nemilosrdně praží. Bible nazývá tento kraj rovněž „Araba“. (5. Mojž. 2:8) Asi v polovině dosahuje svého nejvyššího bodu více než 200 metrů nad mořem a pak klesá opět na jih do Akabského zálivu, východního výběžku Rudého moře. Zde, v přístavu Ecjon-geber, postavil Šalomoun lodní flotilu. (1. Král. 9:26) Po většinu období judských králů byla tato část Araby pod nadvládou edomského království.

E. HORY A NÁHORNÍ PLOŠINY VÝCHODNĚ OD JORDÁNU

28. Jakou cenu pro zemědělství měly země Bašan a Gilead a jakou úlohu hrály tyto kraje v biblických dějinách?

²⁸ ‚Jordánská strana k východu‘ stoupá rychle od příkopové propadliny a vytváří řadu náhorních plošin. (Joz. 18:7; 13:9–12; 20:8) Na severu je země Bašan (E-1), kterou dostal společně s polovinou Gileadu kmen Manaseho. (Joz. 13:29–31) Byl to dobytkářský kraj, země pro rolníky, úrodná náhorní rovina s průměrnou nadmořskou výškou asi 600 metrů. (Žalm 22:12; Ezek. 39:18; Iz. 2:13; Zech. 11:2) V Ježíšových dnech se z tohoto území vyváželo mnoho obilí a dnes je zemědělsky produktivní. Dále k jihu leží země Gilead (E-2), jejíž dolní polovina byla přidělena kmeni Gada. (Joz. 13:24, 25) Je to hornatý kraj, dosahující výšky 1 000 metrů, v zimě zavlažovaný vydatnými dešti a v létě bohatou rosou. Byl také vhodným krajem pro pěstování dobytka a zvlášť proslul balzámem. Dnes je známý vybranými hrozny. (4. Mojž. 32:1; 1. Mojž. 37:25; Jer. 46:11) Do země Gilead prchl David před Absalomem, a v západní části kázal Ježíš v ‚krajích Dekapole‘. — 2. Sam. 17:26–29; Mar. 7:31.

29. Které země, na východ od Jordánu, ležely na jihu a čím byly známé?

²⁹ „Země synů Ammona“ (E-3) leží bezprostředně na jih od Gileadu a polovinu z ní obdržel kmen Gada. (Joz. 13:24, 25; Soud. 11:12–28) Je to zvlněná náhorní plošina, která se nejlépe hodí pro pasení ovcí. (Ezek. 25:5) Ještě dále na jih je „moabská země“. (5. Mojž. 1:5) Moabité byli velkými pastýři a až dodnes je chov ovcí hlavním zaměstnáním v tomto kraji. (2. Král. 3:4) Jihovýchodně od Mrtvého moře potom přicházíme k edomské náhorní rovině (E-4). Zříceniny jejích největších obchodních pevností, jako je Petra, zůstaly až dodnes. — 1. Mojž. 36:19–21; Obad. 1–4.

30. Co ohraničuje náhorní plošiny na východě?

³⁰ Na východ od těchto pahorků a náhorních plošin leží rozsáhlá skalnatá pustina, která prakticky znemožňuje přímé cestování mezi Zaslíbenou zemí a Mezopotámií. Proto se musejí karavanní cesty odchýlit mnoho kilometrů na sever. Na jihu se tato pustina spojuje s písečnými dunami velké Arabské pouště.

F. LIBANONSKÉ HORY

31. a) Co patří k Libanonským horám? b) Které rysy Libanonu přetrvaly od biblických dob dodnes?

³¹ Krajině Zaslíbené země dominují Libanonské hory. Jsou to ve skutečnosti dva souběžné horské hřebeny. Pahorky na úpatí vlastního Libanonského hřebenu přecházejí do Horní Galileje. Na mnoha místech sahají tyto pahorky až k mořskému pobřeží. Nejvyšší vrchol tohoto hřebenu má nadmořskou výšku asi 3 000 metrů. Nejvyšší vrchol v sousedním Antilibanonském hřebenu je krásná hora Hermon vysoká 2 814 metrů. Její tající sníh je hlavním zdrojem vody pro řeku Jordán a je zdrojem rosy v suchém období pozdního jara. (Žalm 133:3) Libanonské hory zvlášť prosluly svými obrovskými cedry, jejichž dřevo se používalo při stavbě Šalomounova chrámu. (1. Král. 5:6–10) Dnes zbývá již jen málo cedrových hájů, ale na nižších svazích se stále udržují vinice, olivové háje a ovocné sady, stejně jako v biblických dobách. — Oz. 14:5–7.

32. Jak Mojžíš správně popsal Zaslíbenou zemi?

³² Když nyní končíme návštěvu v Jehovově Zaslíbené zemi, která je vklíněná mezi nehostinnou pustinu na východě a Velké moře na západě, můžeme si v mysli utvořit obraz slávy, která ji halila kdysi ve dnech Izraele. Skutečně to byla „velmi, velmi dobrá země . . ., kde teče mléko a med“. (4. Mojž. 14:7, 8; 13:23) Mojžíš o ní mluvil těmito slovy: „Jehova, tvůj Bůh, tě totiž přivádí do dobré země, do země údolí bystřin s vodou, zřídel a vodních hlubin vyvěrajících v údolní pláni a v hornatém kraji, do země pšenice a ječmene a révových keřů a fíků a granátových jablek, do země olejnatých oliv a medu, do země, v níž nebudeš jíst chléb spoře, v níž nebudeš mít nedostatek, do země, jejíž kameny jsou železo a z jejíchž hor budeš těžit měď. Až se najíš a nasytíš, budeš žehnat také Jehovovi, svému Bohu, za dobrou zemi, kterou ti dal.“ (5. Mojž. 8:7–10) Kéž všichni, kteří milují Jehovu, rovněž vzdávají díky za to, že má v úmyslu učinit z celé země slavný ráj podle vzoru své starověké Zaslíbené země. — Žalm 104:10–24.

[Poznámky pod čarou]

[Studijní otázky]

 [Mapa na straně 272]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

PŘÍRODNÍ OBLASTI ZASLÍBENÉ ZEMĚ

(a sousedních území)

MI 0 10 20 30 40 50 60

KM 0 20 40 60 80

(Průřezy V—V, W—W, X—X, Y—Y a Z—Z, viz protější stranu)

KLÍČ K ČÍSLŮM

STŘEDOZEMNÍ MOŘE

A Pobřeží Velkého moře

Joppe

B-1 Pláň Ašer

B-2 Dorský pobřežní pás

Dor

B-3 Šaronské pastviny

B-4 Filistejská pláň

Ašdod

Aškalon

Ekron

Gat

Gaza

B-5 Střední východo– západní údolí (pláň Megido, nížina

Jezreelu)

Bet-šan

C-1 Galilejská vrchovina

Kana

Nain

Nazaret

Tiberias

C-2 Vrchovina Karmel

C-3 Samařská vrchovina

Betel

Jericho

Samaří

Tirca

Šechem

C-4 Šefela

Lachiš

C-5 Judská pahorkatina

Betlém

Geba

Hebton

Jeruzalém

C-6 Judská pustina (Ješimon)

C-7 Negeb

Beer-šeba

Kadeš-barnea

Egyptská řeka

C-8 Pustina Paran

D-1 Pánev Hula

Dan

Filipova Cesarea

D-2 Kraj kolem Galilejského moře

Betsaida

Kafarnaum

Chorazin

Galilejské moře

Tiberias

D-3 Oblast údolí Jordánu (Ghor)

Řeka Jordán

D-4 Solné (Mrtvé) moře (moře Araby)

Solné moře

D-5 Araba (jižně od Solného moře)

Ecjon-geber

Rudé moře

E-1 Země Bašan

Damašek

Edrei

E-2 Země Gilead

Raba

Ramot-gilead

údolí bystřiny Jaboku

E-3 Země Ammona a Moaba

Hebron

Kir-chareset

Medeba

údolí bystřiny Arnonu

údolí bystřiny Zeredu

E-4 Edomská náhorní rovina

Petra

F Libanonské hory

Sidon

Libanonské hory

hora Hermon

 [Mapy na straně 273]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

TYPICKÉ PRŮŘEZY ZASLÍBENOU ZEMÍ

(Poloha míst — viz mapu na protější straně)

Výška je přibližně desetinásobek délkové míry

Západo–východní řez Efraimem (V—V)

Středozemní moře

B-3 Šaronské pastviny

C-3 Samařská vrchovina

D-3 Araba neboli údolí Jordánu (Ghor)

Qattara

Zor

E-2 Země Gilead

KM 0 8 16

METRY

+900

+600

+300

0 (hladina moře)

−300

−600

Západo–východní řez Judou (W—W)

Středozemní moře

B-4 Písečné duny

Filistejská pláň

C-4 Šefela

C-5 Judská pahorkatina

Jeruzalém

C-6 Judská pustina

D-4 Příkopová propadlina

E-3 Země Ammona a Moaba

KM 0 8 16

+900

+600

+300

0 (hladina moře)

−300

−600

Západo–východní řez Judou (X—X)

Středozemní moře

B-4 Písečné duny

Filistejská pláň

C-4 Šefela

C-5 Judská pahorkatina

C-6 Judská pustina

D-4 Příkopová propadlina

Solné moře

E-3 Země Ammona a Moaba

KM 0 8 16

+900

+600

+300

0 (hladina moře)

−300

−600

−900

Jiho–severní řez podél hor západně od Jordánu (Y—Y)

C-7 Negeb

C-5 Judská pahorkatina

C-3 Samařská vrchovina

B-5 Nížina Jezreelu

C-1 Galilejská vrchovina

F

KM 0 8 16 32

+900

+600

+300

0 (hladina moře)

Jiho–severní řez podél Araby neboli příkopové propadliny (Z—Z)

D-5

D-4 Solné moře

D-3 Araba neboli údolí Jordánu (Ghor)

D-2 Galilejské moře

D-1 Pánev Hula

F

KM 0 8 16 32

+900

+600

+300

0 (hladina moře)

−300

−600

−900