Studie o inspirovaných Písmech a jejich pozadí

Studie číslo 3 — Měření událostí v proudu času

Počítání času v biblických dobách a pojednání o chronologii význačných událostí Hebrejských a Řeckých písem.

1. a) Co ukazuje, že Jehova je přesný časoměřič? b) Jaký pokrok nastal v porozumění biblické chronologii?

KDYŽ Jehovův anděl dával Danielovi vidění o „králi severu“ a „králi jihu“, použil několikrát výraz „ustanovený čas“. (Dan. 11:6, 27, 29, 35) Je rovněž mnoho jiných biblických textů, které ukazují, že Jehova je přesný časoměřič, který uskutečňuje svá předsevzetí přesně včas. (Luk. 21:24; 1. Tes. 5:1, 2) Ve svém Slově, Bibli, opatřil řadu „ukazatelů“, které nám pomáhají umístit důležité události v proudu času. V porozumění biblické chronologii došlo k velkému pokroku. Archeologické a jiné výzkumy stále vrhají světlo na různé problémy a umožňují nám správně časově zařadit klíčové události biblického záznamu. — Přísl. 4:18.

2. Uveď příklad počítání s řadovými číslovkami.

² Řadové a základní číslovky. V předcházející studii (odstavce 24 a 25) jsme poznali, že je rozdíl mezi základními číslovkami a řadovými číslovkami. To bychom měli mít na mysli, když měříme biblická období v souladu s moderními datovacími metodami. Například v odkazu na ‚třicátý sedmý rok vyhnanství judského krále Jehojachina‘ je výraz „třicátý sedmý“ řadovou číslovkou. To představuje třicet šest plných roků plus několik dnů, týdnů nebo měsíců (jakýkoli čas, který uplynul od konce 36. roku). — Jer. 52:31.

3. a) Které státní záznamy pomáhají ke stanovení biblických dat? b) Co byl vládní rok a co byl nástupní rok?

³ Vládní a nástupní roky. Bible se odvolává na státní záznamy judské a izraelské vlády i na babylónské a perské státní záležitosti. Ve všech těchto čtyřech královstvích se státní chronologie přesně počítala podle panování králů, a tentýž systém počítání se přenesl do Bible. Bible velmi často cituje název dokladu, jako například „kniha Šalomounových záležitostí“. (1. Král. 11:41) Králova vláda zahrnovala část nástupního roku, za nímž následoval úplný počet vládních let. Vládní roky byly oficiálními roky kralování, a všeobecně se počítaly od nisanu do nisanu neboli od jara do jara. Když nastoupil na trůn další král, byly zbylé měsíce až do příštího jarního měsíce nisanu označovány jako jeho nástupní rok, v němž doplňoval vládní období kralování svého předchůdce. Avšak jeho vlastní úřední vládní období se počítalo od příštího 1. nisana.

4. Ukaž, jak se dá biblická chronologie počítat podle vládních roků.

⁴ Například Šalomoun začal vládnout zřejmě někdy před nisanem 1037 př. n. l., když ještě žil David. Krátce potom David zemřel. (1. Král. 1:39, 40; 2:10) Avšak Davidův poslední vládní rok trval až do jara 1037 př. n. l. a počítal se ještě jako část jeho čtyřicetileté správy. O části roku od začátku Šalomounovy vlády do jara 1037 př. n. l. se mluví jako o Šalomounově nástupním roce a nelze jej počítat jako jeho vládní rok, protože ještě doplňoval správní období svého otce. Proto Šalomounův první plný vládní rok nezačal dříve než v nisanu 1037 př. n. l. (2. Král. 2:12) Šalomounově královské správě bylo nakonec připsáno čtyřicet plných vládních roků. (1. Král. 11:42) Když takto odlišujeme vládní roky od roků nástupních, je možné biblickou chronologii přesně počítat. *

POČÍTÁNÍ ZPĚT K ADAMOVU STVOŘENÍ

5. Jak se stanoví datum obnovení Jehovova uctívání v Jeruzalémě?

⁵ Začíná se od klíčového data. Klíčové datum pro počítání zpět k Adamovu stvoření je datum Cyrova vyvrácení babylónské dynastie v roce 539 př. n. l. * Cyrus vydal svůj osvobozovací výnos pro Židy ve svém prvním roce, před jarem 537 př. n. l. Ezra 3:1 podává zprávu, že izraelští synové byli zase zpět v Jeruzalémě do sedmého měsíce neboli tišri, který odpovídá části září a října. Tak se podzim roku 537 př. n. l. počítá jako datum obnovení Jehovova uctívání v Jeruzalémě.

6. a) Jaké předpověděné období skončilo na podzim roku 537 př. n. l.? b) Kdy muselo toto období začít a jak to podporují skutečnosti?

 ⁶ Toto obnovení Jehovova uctívání na podzim roku 537 př. n. l. vyznačilo konec prorockého období. Jakého období? Bylo to „sedmdesát let“, během nichž se Zaslíbená země „stane zpustošeným místem“ a o kterých Jehova také řekl: „Ve shodě s naplněním sedmdesáti let v Babylóně k vám obrátím svou pozornost a chci vůči vám potvrdit své dobré slovo tím, že vás přivedu zpět na toto místo.“ (Jer. 25:11, 12; 29:10) Daniel, který toto proroctví dobře znal, jednal v souladu s ním, když se „sedmdesát let“ chýlilo ke konci. (Dan. 9:1–3) Období „sedmdesáti let“, které skončilo na podzim roku 537 př. n. l., muselo tedy začít na podzim roku 607 př. n. l. Skutečnosti to potvrzují. Jeremjáš, 52. kapitola, popisuje závažné události při obležení Jeruzaléma, babylónský průlom a zajetí krále Sedekjáše v roce 607 př. n. l. Potom, jak uvádí 12. verš, „v pátém měsíci, desátý den“, to znamená desátý den měsíce abu (odpovídá částem července a srpna), spálili Babylóňané chrám a město. To však ještě nebyl výchozí bod „sedmdesáti let“. Určitý pozůstatek židovské svrchovanosti ještě zůstal v osobě Gedaljáše, jehož babylónský král ustanovil jako místodržitele zbývajících židovských osad. „V sedmém měsíci“ byli Gedaljáš a někteří jiní zavražděni, takže zbylí Židé uprchli ze strachu do Egypta. Teprve tehdy, asi od 1. října 607 př. n. l., země v úplném smyslu „ležela zpustlá . . ., aby se naplnilo sedmdesát let“. — 2. Král. 25:22–26; 2. Par. 36:20, 21.

7. a) Jak můžeme počítat roky zpět k rozdělení království po Šalomounově smrti? b) Jakou podporu poskytuje Ezekielovo proroctví?

⁷ Od roku 607 př. n. l. do roku 997 př. n. l. Výpočet tohoto období od pádu Jeruzaléma zpět k době rozdělení království po Šalomounově smrti přináší mnoho obtíží. Avšak srovnání vlád izraelských a judských králů, jak je zaznamenává První a Druhá Královská, naznačuje, že toto časové období zahrnuje 390 roků. Silným svědectvím, že je to správné číslo, je Ezekielovo proroctví 4:1–13. V tomto proroctví se poukazuje na dobu, kdy národy oblehnou Jeruzalém a jeho obyvatele odvedou do zajetí, což se stalo v roce 607 př. n. l. A tak 40 let, o kterých se mluví v případě Judy, skončilo zničením Jeruzaléma. A 390 let, o kterých se mluví v případě Izraele, neskončilo zničením Samaří, protože k němu došlo dávno předtím, než prorokoval Ezekiel, a proroctví jasně říká, že poukazuje na obležení a zničení Jeruzaléma. „Provinění izraelského domu“ proto rovněž skončilo v roce 607 př. n. l. Počítáme-li zpět od tohoto data, vidíme, že období 390 let začalo v roce 997 př. n. l. V tom roce se tedy Jeroboam odtrhl po Šalomounově smrti od Davidova domu a „odloučil Izrael od následování Jehovy a způsobil, že hřešili velkým hříchem“. — 2. Král. 17:21.

8. a) Jak se počítají roky zpět k vyjití z Egypta? b) Jaká změna v té době se dotýká biblické chronologie?

⁸ Od roku 997 př. n. l. do roku 1513 př. n. l. Poslední z Šalomounových čtyřiceti plných vládních roků skončil na jaře roku 997 př. n. l., a proto musel jeho první vládní rok začít na jaře roku 1037 př. n. l. (1. Král. 11:42) Biblická zpráva v 1. Královské 6:1 říká, že Šalomoun začal stavět Jehovův dům v Jeruzalémě v druhém měsíci čtvrtého roku své vlády. To znamená, že uplynuly tři plné roky a jeden úplný měsíc jeho vlády. To nás přivádí k dubnu až květnu roku 1034 př. n. l. jako začátku stavby chrámu. Avšak tentýž text uvádí, že to bylo také „ve čtyřstém osmdesátém roce po tom, co izraelští synové vyšli z egyptské země“. A opět, 480. je řadová číslovka, která představuje 479 úplných let. Připočteme-li tedy 479 k 1 034, dostáváme datum 1513 př. n. l. jako rok, kdy Izrael vyšel z Egypta. V 19. odstavci druhé studie se vysvětluje, že od roku 1513 př. n. l. se měl aviv (nisan) počítat pro Izrael jako „první z měsíců roku“ (2. Mojž. 12:2), a že předtím se řídili rokem, který začínal na podzim měsícem tišri. The New Schaff-Herzog Encyclopedia of Religious Knowledge (Nová Schaff–Herzogova encyklopedie náboženského poznání), 1957, sv. 12, strana 474, uvádí: „Počítání vládních roků králů je založeno na roku, který začínal na jaře, a je obdobné babylónské metodě, kde se tak postupovalo.“ Když byla změna začátku roku od podzimu k začátku roku od jara uplatněna na časové úseky v Bibli, tak při počítání času došlo někde ke ztrátě nebo zisku šesti měsíců.

9. a) Jak je datován záznam zpět k době, kdy vešla v platnost abrahamská smlouva? b) Jak se počítá prvních 215 let tohoto období? c) Jak starý byl Abraham, když přešel Eufrat na cestě do Kanaánu?

⁹ Od roku 1513 př. n. l. k roku 1943 př. n. l. V 2. Mojžíšově 12:40, 41 Mojžíš zaznamenává, že „přebývání izraelských synů, kteří bydleli v Egyptě, trvalo čtyři sta třicet let“. Z těchto slov je patrné, že ne všechno toto „přebývání“ bylo v Egyptě. Toto časové období začíná Abrahamovým přechodem Eufratu na jeho cestě do Kanaánu. V té době vešla v platnost Jehovova smlouva s Abrahamem. Prvních 215 let tohoto  „přebývání“ bylo v Kanaánu a stejné období strávili Izraelité v Egyptě, dokud se v roce 1513 př. n. l. nestali úplně nezávislými na Egyptu a jeho nadvládě. * Poznámka pod čarou v Překladu nového světa (Rbi8) k 2. Mojžíšově 12:40 ukazuje, že řecká Septuaginta, která je založena na hebrejském textu, který je starší než masoretský, připojuje za slovem „v Egyptě“ slova „a v kananejské zemi“. Podobně činí Samaritánský Pentateuch. Galaťanům 3:17, kde se rovněž mluví o 430 letech, potvrzuje, že toto období začalo potvrzením abrahamské smlouvy v době, kdy Abraham překročil Eufrat cestou do Kanaánu. To bylo tedy v roce 1943 př. n. l., když bylo Abrahamovi 75 let. — 1. Mojž. 12:4.

10. Jaká další řada dokladů podporuje chronologii Abrahamovy doby?

¹⁰ Tento výpočet podporuje i jiná řada údajů: Ve Skutcích 7:6 je zmínka, že Abrahamovo semeno bude trápeno 400 let. Jehova odstranil egyptský útlak v roce 1513 př. n. l., a tak trápení muselo začít v roce 1913 př. n. l. To bylo pět let po narození Izáka a shoduje se to s dobou, kdy si Išmael ‚tropil žerty‘ z Izáka při jeho odstavení. — 1. Mojž. 15:13; 21:8, 9.

11. Jak nás vede biblický časový rozvrh zpět k datu potopy?

¹¹ Od roku 1943 př. n. l. do roku 2370 př. n. l. Poznali jsme, že Abrahamovi bylo 75 let, když vešel v roce 1943 př. n. l. do Kanaánu. Nyní se může proud času datovat dále zpět do Noemových dnů. Použijeme přitom časová období, která nám poskytuje 1. Mojžíšova 11:10 až 12:4. Tento výpočet, který činí celkem 427 let, se dělá takto:

Od začátku potopy

k narození Arpachšada 2 roky

Potom k narození Šely 35 let

K narození Ebera 30 “

K narození Pelega 34 “

K narození Reua 30 “

K narození Seruga 32 “

K narození Nachora 30 “

K narození Teracha 29 “

K Terachově smrti, když bylo

Abrahamovi 75 let 205 “

Celkem 427 let

Když připočteme 427 let k roku 1943 př. n. l., přivede nás to k roku 2370 př. n. l. Tak biblický časový rozvrh ukazuje, že potopa v Noemově době začala v roce 2370 př. n. l.

12. Jak se počítá čas zpět ke stvoření Adama?

¹² Od roku 2370 př. n. l. do roku 4026 př. n. l. Jdeme-li ještě dále zpět v proudu času, shledáme, že Bible datuje celé období od potopy až k Adamovu stvoření. To určuje 1. Mojžíšova 5:3–29 a 7:6, 11. Uvádíme souhrnný časový výpočet:

Od Adamova stvoření

k narození Seta 130 let

Potom k narození Enoše 105 “

K narození Kenana 90 “

K narození Mahalalela 70 “

K narození Jareda 65 “

K narození Enocha 162 “

K narození Metuselacha 65 “

K narození Lamecha 187 “

K narození Noema 182 “

K potopě 600 “

Celkem 1 656 let

Připočteme-li 1 656 let k našemu předešlému datu 2370 př. n. l., docházíme k roku 4026 př. n. l. jako datu stvoření Adama, a to snad na podzim, protože na podzim začínal rok ve většině starověkých kalendářů.

13. a) Jak dlouhé jsou tedy dějiny lidstva na této zemi? b) Proč se to neshoduje s délkou Jehovova dne odpočinku?

¹³ Jaký to má dnes význam? První vydání této knihy, uveřejněné v roce 1963, uvádělo: „Znamená to, že jsme v roce 1963 pokročili 5 988 roků do ‚dne‘, v němž Jehova ‚odpočinul od všeho svého díla‘? (1. Mojž. 2:3) Nikoli, neboť Adamovo stvoření se neshoduje se začátkem Jehovova dne odpočinku. Zdá se, že po Adamově stvoření, a ještě v šestém stvořitelském dni, Jehova vytvořil další zvířata a ptáky. Dal též Adamovi příkaz, aby pojmenoval zvířata, což si vyžádalo nějakého času, a stvořil též Evu. (1. Mojž. 2:18–22; viz též NS, vydání 1953, poznámka pod čarou k verši 19) Čas, který uplynul od Adamova stvoření do konce ‚šestého dne‘, musí být odečten od 5 988 roků, abychom dostali skutečnou délku doby od začátku ‚sedmého dne‘ až dodnes [1963]. Není dobré používat biblické chronologie k spekulacím o datech, která teprve přijdou v proudu času. — Mat. 24:36.“ *

14. Proč máme dát přednost biblické zprávě o původu lidstva před lidskými hypotézami a teoriemi?

¹⁴ A jak je to s vědeckými tvrzeními, že člověk existuje na této zemi statisíce nebo dokonce milióny  roků? Žádné z nich nelze doložit psanými záznamy z oněch raných dob tak, jak jsou doloženy biblické události. Fantastická data, udávaná pro „prehistorického člověka“, vycházejí z neprokazatelných předpokladů. Spolehlivé světské dějiny spolu se svou chronologií sahají zpět jen několik málo tisíc let. Země prodělala mnoho převratných změn zemské kůry, jako za celosvětové potopy v Noemových dnech, takže se velmi porušily skalní vrstvy a fosilní ložiska, a proto jakákoli vědecká prohlášení o datech před potopou jsou pouhými dohady. * Na rozdíl od všech protichůdných lidských hypotéz a teorií se Bible dovolává rozumu svou názornou, harmonickou zprávou o původu lidstva a pečlivě doloženými dějinami Jehovova vyvoleného lidu.

15. Jak by na nás mělo studium Bible zapůsobit?

¹⁵ Studium Bible a rozjímání o dílech velkého Časoměřiče, Jehovy Boha, by nás mělo vést k pocitu hluboké pokory. Smrtelný člověk je opravdu malý ve srovnání s všemohoucím Bohem, jehož úžasný skutek stvoření, jenž provedl před nesčetnými tisíciletími, popisuje Písmo tak prostě: „Na počátku Bůh stvořil nebesa a zemi.“ — 1. Mojž. 1:1.

JEŽÍŠŮV POZEMSKÝ POBYT

16. a) V jakém pořadí byla napsána čtyři evangelia? b) Jak můžeme stanovit datum počátku Ježíšovy služby? c) Jaké pořadí sledují události v různých evangeliích a čeho si máme povšimnout v Janově zprávě?

¹⁶ Zdá se, že čtyři inspirované zprávy o Ježíšově pozemském životě byly napsány v tomto pořadí: Matouš (asi 41 n. l.), Lukáš (asi 56–58 n. l.), Marek (asi 60–65 n. l.) a Jan (asi 98 n. l.). Jak vysvětlovala minulá kapitola, použití informací v Lukášovi 3:1–3 spolu s datem roku 14 n. l. pro začátek vlády císaře Tiberia přicházíme k roku 29 n. l. jako k výchozímu bodu Ježíšovy pozoruhodné služby na této zemi. Ačkoli události v Matoušovi nejdou vždy za sebou v chronologickém pořadí, zdá se, že ostatní tři knihy podávají závažné události ve většině případů v pořadí, jak  šly za sebou. Průvodní tabulka je shrnuje. Povšimněme si, že Janova zpráva, napsaná víc než 30 let po ostatních třech, doplňuje v příběhu hlavní mezery, jež ponechali ostatní pisatelé. Zvlášť pozoruhodné je, že se Jan zřejmě zmiňuje o čtyřech svátcích pasach během Ježíšovy pozemské služby. To potvrzuje třiapůlroční službu, která skončila v roce 33 n. l. * — Jan 2:13; 5:1; 6:4; 12:1 a 13:1.

17. Jaká další svědectví potvrzují datum Ježíšovy smrti?

¹⁷ Ježíšovu smrt v roce 33 n. l. také potvrzují další svědectví. Podle Mojžíšova zákona byl 15. nisan vždy zvláštním sabatem, bez ohledu na den, na který připadl. Jestliže se shodoval s běžným sabatem, pak se ten den stal známým jako „velký“ Sabat. Jan 19:31 ukazuje, že takový Sabat připadl na den po Ježíšově smrti, k níž tedy došlo v pátek. A 14. nisan nepřipadl na pátek ani v roce 31 ani 32, ale pouze v roce 33 n. l. Muselo to tedy být 14. nisana roku 33 n. l., kdy Ježíš zemřel. *

18. a) Co prorokoval Daniel ohledně 69 „týdnů“? b) Kdy začalo toto období podle Nehemjáše? c) Jak dospějeme k datu, kdy začala Artaxerxova vláda?

¹⁸ Sedmdesátý „týden“, roky 29–36 n. l. Rovněž Daniel 9:24–27 uvádí základní časové údaje Ježíšovy služby, neboť předpovídá uplynutí šedesáti devíti týdnů let (483 roků) „od vyjití slova o obnově a znovuvýstavbě Jeruzaléma do Vůdce Mesiáše“. Podle Nehemjáše 2:1–8 vyšlo toto slovo „v dvacátém roce Artaxerxa“, perského krále. Kdy začal Artaxerxes vládnout? Jeho otec a předchůdce Xerxes zemřel v druhé polovině roku 475 př. n. l. Artaxerxův nástupní rok tedy začal v roce 475 př. n. l. a to je podpořeno mocným svědectvím z řeckých, perských a babylónských pramenů. Například řecký dějepisec Thukydides (který je proslulý svou přesností) píše, že řecký státník Themistokles utekl do Persie, když Artaxerxes „nedávno nastoupil na trůn“. Jiný řecký dějepisec z 1. století př. n. l., Diodoros Sicilský, umožňuje určit datum Themistoklovy smrti do let 471/470 př. n. l. Po útěku ze své země žádal Themistokles, aby mu Artaxerxes dovolil jeden rok studovat perský jazyk, než před něj předstoupí. Bylo to povoleno. Themistokles se tedy musel usadit v Persii nejpozději roku 472 př. n. l. a jeho příchod je možné rozumně datovat do roku 473 př. n. l. Tou dobou Artaxerxes „nedávno nastoupil na trůn“. *

19. a) Jak určíme datum, kdy se objevil Mesiáš, počítáme-li do „dvacátého roku Artaxerxa“? b) Jak se splňovalo proroctví o sedmdesáti „týdnech“ od tohoto data?

¹⁹ Tak by „dvacátý rok Artaxerxa“ připadl na rok 455 př. n. l. Počítáme-li 483 roků (69 „týdnů“) od tohoto bodu a máme-li na mysli, že při přechodu do našeho letopočtu nebyl žádný nultý rok, dospějeme k roku 29 n. l., kdy se měl objevit „Vůdce Mesiáš“. Ježíš se stal Mesiášem, když byl pokřtěn a pomazán svatým duchem na podzim toho roku. Proroctví také ukazuje, že „v polovině [sedmdesátého] týdne způsobí, že přestane oběť a obětní dar“. To se stalo, když předobrazné židovské oběti pozbyly své platnosti, protože Ježíš obětoval sebe sama. „Polovina“ tohoto „týdne“ let nás přivádí po třech a půl letech k jaru roku 33 n. l., kdy byl Ježíš usmrcen. Avšak „pro mnohé bude udržovat smlouvu v platnosti“ po celý sedmdesátý týden. To ukazuje, že Jehovova zvláštní přízeň spočívala na Židech po sedm let, od roku 29 n. l. do roku 36 n. l. Teprve potom byla otevřena cesta pro neobřezané pohany, aby se stali duchovními Izraelity, jak to ukazuje Kornéliovo obrácení na víru v roce 36 n. l. * — Sk. 10:30–33, 44–48; 11:1.

POČÍTÁNÍ ROKŮ V APOŠTOLSKÝCH DOBÁCH

20. Jak se propojuje světská historie s biblickou zprávou v určení doby Herodovy smrti a předcházejících událostí?

²⁰ Mezi lety 33 n. l. a 49 n. l. Pro toto období může být přijat jako užitečné datum rok 44 n. l. Podle Josepha (Židovské starožitnosti, XIX, 351 [viii, 2]), Herodes Agrippa I. vládl tři roky po nastoupení římského císaře Claudia (v roce 41 n. l.). Historické doklady ukazují, že tento Herodes zemřel v roce 44 n. l. * Když se nyní podíváme do biblické zprávy, shledáme, že právě před Herodovou smrtí prorokoval Agabos „prostřednictvím ducha“ o velkém hladomoru, jenž měl přijít, že apoštol Jakub byl usmrcen mečem a Petr uvězněn (v době pasach) a zázračně osvobozen. Všechny tyto události lze datovat do roku 44 n. l. — Sk. 11:27, 28; 12:1–11, 20–23.

21. Na jakém podkladu můžeme přibližně určit dobu Pavlovy první misionářské cesty?

²¹ Předpověděný hladomor přišel asi v roce 46 n. l. Muselo to tedy být asi v této době, kdy Pavel a Barnabáš „vykonali podpůrnou službu v Jeruzalémě“. (Sk. 12:25) Po návratu do Syrské Antiochie byli odděleni svatým duchem, aby  vykonali první misionářskou cestu, která zahrnovala Kypr a mnoho měst a oblastí Malé Asie. * Trvala pravděpodobně od jara roku 47 n. l. do podzimu roku 48 n. l. Jednu zimu strávili v Malé Asii. Pavel strávil následující zimu patrně opět v Syrské Antiochii, a to nás přivádí k jaru roku 49 n. l. — Sk. 13:1–14:28.

22. Jak můžeme datovat Pavlovy dvě návštěvy v Jeruzalémě, o nichž je zmínka v 1. a 2. kapitole Galaťanům?

²² Zdá se, že zpráva v 1. a 2. kapitole Galaťanům navazuje na tuto chronologii. Pavel zde mluví o tom, že po svém obrácení vykonal další dvě zvláštní návštěvy v Jeruzalémě, jednu „po třech letech“, a druhou „po čtrnácti letech“. (Gal. 1:17, 18; 2:1) Jestliže bereme tato dvě časová období jako řadové číslovky, jak to tehdy bylo zvykem, a jestliže k Pavlovu obrácení na víru došlo časně v apoštolské době, jak to zřejmě naznačuje záznam, pak můžeme počítat, že ty tři roky a těch čtrnáct let šly po sobě jako roky 34–36 n. l. a 36–49 n. l.

23. Jaké údaje naznačují, že 2. kapitola Galaťanům i 15. kapitola Skutků se vztahují k Pavlově návštěvě v Jeruzalémě v roce 49 n. l.?

²³ Pavlova druhá návštěva v Jeruzalémě, o níž je zmínka v Galaťanům, se patrně týkala sporné otázky o obřízce, neboť je řečeno, že ani na Titovi, který doprovázel Pavla, se nevyžadovalo, aby byl obřezán. Jestliže se to shoduje s návštěvou, kdy obdrželi směrodatné rozhodnutí o obřízce, jak je popsáno ve Skutcích 15:1–35, pak rok 49 n. l. dobře odpovídá, protože spadá mezi Pavlovu první a druhou misionářskou cestu. A dále, podle Galaťanům 2:1–10 využil Pavel tuto příležitost, aby předložil „vynikajícím mužům“ jeruzalémského sboru dobrou zprávu, kterou kázal, ‚aby snad neběžel marně‘. Je logické, že by to učinil hned po své první misionářské cestě, aby jim o ní podal zprávu. Pavel vykonal tuto návštěvu Jeruzaléma „kvůli zjevení“.

24. V kterých letech podnikl Pavel druhou misionářskou cestu a proč nepochybně došel do Korintu teprve pozdě v roce 50 n. l.?

²⁴ Pavlova druhá misionářská cesta v letech 49–52 n. l. Po návratu z Jeruzaléma strávil Pavel nějaký čas v Syrské Antiochii, takže to muselo být až v průběhu léta roku 49 n. l., kdy odtamtud odešel na svou druhou cestu. (Sk. 15:35, 36) Ta byla mnohem rozsáhlejší než první a vyžadovala, aby přečkal zimu v Malé Asii. Pravděpodobně na jaře roku 50 n. l. odpověděl na makedonskou výzvu a přešel do Evropy. Pak kázal a organizoval nové sbory ve Filipech, Tesalonice, Beroji a Athénách. To ho přivedlo na podzim roku 50 n. l. do Korintu v achajské provincii, když měl již za sebou cestu přes 2 000 kilometrů, většinou pěšky. (Sk. 16:9, 11, 12; 17:1, 2, 10, 11, 15, 16; 18:1) Podle Skutků 18:11 tam Pavel zůstal osmnáct měsíců, tedy do začátku roku 52 n. l. Když skončila zima, mohl se Pavel plavit do Cesareje přes Efez. Zašel pozdravit sbor, zřejmě v Jeruzalémě, a pak se vrátil do své domovské základny v Syrské Antiochii, pravděpodobně v létě roku 52 n. l. * — Sk. 18:12–22.

25. a) Jak podporuje archeologie roky 50–52 n. l. jako dobu Pavlovy první návštěvy v Korintu? b) Jak to potvrzuje skutečnost, že Aquila a Priscilla ‚nedávno přišli z Itálie‘?

²⁵ Jeden archeologický objev podporuje roky 50–52 n. l. jako data Pavlovy první návštěvy v Korintu. Je to úlomek nápisu, výnos césara Claudia řeckým Delfanům, který obsahuje slova „[Lucius Ju]nius, Gallio,. . . proconsul“. Historikové se obecně shodují, že číslo 26, které se také v textu objevuje, se vztahuje k tomu, že Claudius byl po dvacáté šesté prohlášen císařem. Jiné nápisy ukazují, že Claudius byl prohlášen císařem po dvacáté sedmé před 1. srpnem 52 n. l. Prokonsulovo období trvalo rok a začínalo počátkem léta. A tak Galliův rok, kdy byl prokonsulem v Achaji, zřejmě probíhal od léta roku 51 do léta roku 52 n. l. ‚Zatímco byl Gallio prokonsulem v Achaji, Židé jednomyslně povstali proti Pavlovi a vedli ho před soudní stolici.‘ Když Gallio zprostil Pavla obžaloby, apoštol tam zůstal „ještě o dost dnů déle“, a pak odplul do Sýrie. (Sk. 18:11, 12, 17, 18) Zdá se, že to všechno potvrzuje jaro 52 n. l. jako závěr Pavlova osmnáctiměsíčního pobytu v Korintu. Jiné časové vyznačení nacházíme ve výroku, že Pavel našel při svém příchodu do Korintu „jistého Žida jménem Aquila, rodáka z Pontu, který nedávno přišel z Itálie, a jeho manželku Priscillu, protože Claudius nařídil, aby všichni Židé odešli z Říma“. (Sk. 18:2) Podle historika Paula Orosia ze začátku 5. století byl tento příkaz k odchodu vydán v Claudiově 9. roce, tedy v roce 49 n. l. nebo počátkem roku 50 n. l. A tak Aquila a Priscilla mohli přijít do Korintu nějaký čas před podzimem toho roku. Podle toho by tam Pavel mohl pobývat od podzimu roku 50 n. l. do jara roku 52 n. l. *

26. Která data vyznačují postupné etapy Pavlovy třetí misionářské cesty?

²⁶ Pavlova třetí misionářská cesta asi v letech 52–56 n. l. Když Pavel strávil „nějaký čas“ v Syrské  Antiochii, znovu se odebral do Malé Asie a je pravděpodobné, že přišel do Efezu v zimě na přelomu let 52/53 n. l. (Sk. 18:23; 19:1) Pavel strávil „tři měsíce“ a potom „dva roky“ vyučováním v Efezu. Pak odešel do Makedonie. (Sk. 19:8–10) Později připomněl dozorcům v Efezu, že mezi nimi sloužil „tři roky“. Dost dobře to však může být zaokrouhlené číslo. (Sk. 20:31) Pavel odešel z Efezu asi po „svátku letnic“ časně roku 55 n. l. a cestoval až do Korintu v Řecku, takže tam mohl strávit tři zimní měsíce. Pak se dal zpět na sever a došel až do Filip v době pasach roku 56 n. l. Odtud se plavil přes Troadu a Miletus do Cesareje a cestoval do Jeruzaléma, kam došel do letnic roku 56 n. l. * — 1. Kor. 16:5–8; Sk. 20:1–3, 6, 15, 16; 21:8, 15–17.

27. Jaký je časový sled událostí do konce Pavlova prvního věznění v Římě?

²⁷ Závěrečné roky 56–100 n. l. Krátce po svém příchodu do Jeruzaléma byl Pavel zatčen. Byl odvezen do Cesareje a zůstal tam ve vazbě dva roky, dokud nebyl Felix nahrazen místodržitelem Festem. (Sk. 21:33; 23:23–35; 24:27) Datem Festova příchodu a Pavlova následujícího odjezdu do Říma byl zřejmě rok 58 n. l. * Pavel ztroskotal a přečkal zimu na Maltě a cestu dokončil asi roku 59 n. l. Zpráva ukazuje, že zůstal ve vazbě v Římě, kde kázal a vyučoval, po dobu dvou let, neboli asi do roku 61 n. l. — Sk. 27:1; 28:1, 11, 16, 30, 31.

28. Která data lze logicky stanovit pro závěrečné události Pavlova života?

²⁸ Historická zpráva Skutků nás nevede dále než sem, avšak jsou náznaky, že Pavel byl propuštěn a pokračoval v misionářské činnosti. Cestoval na Krétu, do Řecka a Makedonie. Není známo, zda se dostal až do Španělska. Pavel byl pravděpodobně umučen za Nerona krátce po svém posledním uvěznění v Římě kolem roku 65 n. l. Světské dějiny uvádějí červenec roku 64 n. l. jako datum velkého požáru v Římě, po němž propuklo Neronovo pronásledování křesťanů. Pavlovo uvěznění v „řetězech“ a jeho následující poprava logicky zapadají do tohoto období. — 2. Tim. 1:16; 4:6, 7.

29. Kdy a napsáním kterých biblických knih skončil apoštolský věk?

²⁹ Pět knih od apoštola Jana bylo napsáno ke konci doby pronásledování, které způsobil císař Domitianus. V posledních třech letech své vlády, jež trvala od roku 81 do roku 96 n. l, si prý počínal jako šílenec. Ve vyhnanství na ostrově Patmu napsal Jan Zjevení asi v roce 96 n. l. * Když byl propuštěn, následovalo jeho evangelium a tři dopisy z Efezu nebo jeho okolí, a tento poslední apoštol zemřel asi roku 100 n. l.

30. Jaký prospěch přináší toto studium biblické chronologie?

³⁰ Z toho je vidět, že srovnání událostí světských dějin s vnitřní chronologií a proroctvími Bible nám pomáhá zařadit biblické události mnohem jasněji do proudu času. Soulad biblické chronologie zvyšuje naši důvěru v Svatá písma jako v Boží slovo.

[Poznámky pod čarou]

[Studijní otázky]

[Tabulka na straně 287]

HLAVNÍ UDÁLOSTI JEŽÍŠOVA POZEMSKÉHO ŽIVOTA — Čtyři evangelia uspořádaná chronologicky

Čas Místo Událost

Události vedoucí k Ježíšově službě

3 př. n. l. Jeruzalém, Narození Jana Křtitele

chrám předpověděno Zecharjášovi

Lk 1:5–25

asi 2 př. n. l. Nazaret; Narození Ježíše předpověděno

Judea Marii, která navštěvuje Alžbětu

Lk 1:26–56

2 př. n. l. Judská Narození Jana Křtitele; později

pahorka- jeho život v poušti

tina Lk 1:57–80

2 př. n. l. Betlém Narození Ježíše (Slova, skrze něž

asi 1. říjen začalo existovat všechno

ostatní) jako Abrahamova

a Davidova potomka Mt 1:1–25

Lk 2:1–7 Jan 1:1–5, 9–14

Poblíž Anděl ohlašuje dobrou zprávu;

Betléma pastýři navštěvují děťátko

Lk 2:8–20

Betlém; Ježíš obřezán (8. dne), představen

Jeruzalém v chrámu (po 40. dni)

Lk 2:21–38

1 př. n. l. nebo Jeruzalém; Astrologové; útěk do Egypta;

1 n. l. Betlém; pobití děťátek; Ježíšův návrat

Nazaret Mt 2:1–23 Lk 2:39, 40

12 n. l. Jeruzalém Dvanáctiletý Ježíš při pasach;

jde domů Lk 2:41–52

29, jaro Pustina, Služba Jana Křtitele

Jordán Mt 3:1–12 Mr 1:1–8

Lk 3:1–18 Jan 1:6–8, 15–28

Začátek Ježíšovy služby

29, podzim Řeka Křest a pomazání Ježíše

Jordán narozeného jako

člověk v Davidově linii;

ale prohlášeného za Božího Syna

Mt 3:13–17 Mr 1:9–11

Lk 3:21–38 Jan 1:32–34

Judská Půst a pokoušení Ježíše

pustina Mt 4:1–11 Mr 1:12,13

Lk 4:1–13

  Betanie za Svědectví Jana Křtitele

Jordánem o Ježíšovi

Jan 1:15, 29–34

Horní údolí První Ježíšovi učedníci

Jordánu Jan 1:35–51

Galilejská Ježíšův první zázrak; navštěvuje

Kana; Kafarnaum Jan 2:1–12

Kafarnaum

30, pasach Jeruzalém Slavnost pasach; vyhání

obchodníky

z chrámu Jan 2:13–25

Jeruzalém Ježíšův rozhovor s Nikodémem

Jan 3:1–21

Judea; Enon Ježíšovi učedníci křtí; Jan se

menší Jan 3:22–36

Tiberias Jan uvězněn; Ježíš odchází do

Galileje Mt 4:12; 14:3–5

Mr 1:14; 6:17–20

Lk 3:19,20; 4:14 Jan 4:1–3

Sychar Cestou do Galileje Ježíš vyučuje

v Samaří Samaritány Jan 4:4–43

Ježíšova velká služba v Galileji

Galilea Poprvé ohlašuje:„Nebeské

království se přiblížilo“

Mt 4:17 Mr 1:14, 15

Lk 4:14, 15 Jan 4:44, 45

Nazaret; Uzdravuje chlapce; čte pověření;

Kana; odmítnut; odchází do Kafarnaum

Kafarnaum Mt 4:13–16 Lk 4:16–31

Jan 4:46–54

Galilejské Povolává Šimona a Ondřeje

moře, poblíž Jakuba a Jana Mt 4:18–22

Kafarnaum Mr 1:16–20 Lk 5:1–11

Kafarnaum Uzdravuje posedlého démony,

rovněž Petrovu tchyni a mnoho

dalších Mt 8:14–17

Mr 1:21–34 Lk 4:31–41

Galilea První cesta Galileou se čtyřmi

právě povolanými Mt 4:23–25

Mr 1:35–39 Lk 4:42, 43

Galilea Malomocný uzdraven; zástupy se

hrnou k Ježíšovi Mt 8:1–4

Mr 1:40–45 Lk 5:12–16

Kafarnaum Uzdravuje ochrnutého Mt 9:1–8

Mr 2:1–12 Lk 5:17–26

Kafarnaum Povolává Matouše; hostina

s výběrčími daní Mt 9:9–17

Mr 2:13–22 Lk 5:27–39

Judea Káže v judejských synagógách

Lk 4:44

31, pasach Jeruzalém Navštěvuje svátek, uzdravuje

muže; přísně napomíná

farizey Jan 5:1–47

Při návratu Učedníci otrhávají klasy

z Jerualéma v sabatu

(?) Mt 12:1–8 Mr 2:23–28

Lk 6:1–5

Galilea; V sabatu uzdravuje ruku;

Galilejské v ústraní na břehu moře;

moře uzdravuje Mt 12:9–21

Mr 3:1–12 Lk 6:6–11

Hora poblíž Dvanáct je vyvoleno za apoštoly

Kafarnaum Mr 3:13–19 Lk 6:12–16

Poblíž Kázání na hoře Mt 5:1–7:29

Kafarnaum Lk 6:17–49

Kafarnaum Uzdravuje sluhu důstojníka

Mt 8:5–13 Lk 7:1–10

Nain Křísí syna vdovy Lk 7:11–17

Galilea Uvězněný Jan posílá učedníky

k Ježíšovi Mt 11:2–19

Lk 7:18–35

Galilea Pokárání měst; zjevení

nemluvňatům; příjemné jho

Mt 11:20–30

Galilea Hříšná žena pomazává nohy;

podobenství o dlužnících

Lk 7:36–50

Galilea Druhá kazatelská cesta Galileou,

se dvanácti Lk 8:1–3

Galilea Posedlý démony uzdraven; obvinění

ze spolku s Belzebubem

Mt 12:22–37 Mr 3:19–30

Galilea Znalci Zákona a farizeové hledají

znamení Mt 12:38–45

Galilea Kristovi učedníci jeho blízkými

příbuznými Mt 12:46–50

Mr 3:31–35 Lk 8:19–21

Galilejské Podobenství: rozsévač, plevel

moře a další; vysvětlení Mt 13:1–53

Mr 4:1–34 Lk 8:4–18

Galilejské Utišuje větrnou bouři při plavbě

moře přes jezero Mt 8:18, 23–27

Mr 4:35–41 Lk 8:22–25

Gadara, JV od Uzdraveni dva posedlí démony;

Galilejského vepři posednuti démony

moře Mt 8:28–34 Mr 5:1–20

Lk 8:26–39

Pravděpo- Jairova dcera vzkříšena; žena

dobně uzdravena Mt 9:18–26

Kafarnaum Mr 5:21–43 Lk 8:40–56

Kafarnaum Uzdravuje dva slepce a němého,

(?) posedlého démonem Mt 9:27–34

Nazaret Znovu navštěvuje město, kde byl

vychován, a je opět odmítnut

Mt 13:54–58 Mr 6:1–6

Galilea Třetí cesta Galileou, rozšířena

vysláním apoštolů

Mt 9:35–11:1

Mr 6:6–13 Lk 9:1–6

Tiberias Jan Křtitel sťat; Herodův

provinilý strach Mt 14:1–12

Mr 6:14–29 Lk 9:7–9

32, krátce Kafarnaum Návrat apoštolů z kazatelské

před pasach (?);SV břeh cesty; nasycení 5 000

(Jan 6:4) Galilejského Mt 14:13–21 Mr 6:30–44

moře Lk 9:10–17 Jan 6:1–13

  SV břeh Pokus o korunování Ježíše;

Galilejského jde po moři; léčí Mt 14:22–36

moře; Mr 6:45–56 Jan 6:14–21

Genezaret

Kafarnaum Vysvětluje totožnost„chleba

života“; mnoho učedníků odpadá

Jan 6:22–71

32, po pasach Pravdě- Ústní podání činí Boží slovo

podobně neplatným Mt 15:1–20

Kafarnaum Mr 7:1–23 Jan 7:1

Fénicie; Poblíž Tyru, Sidonu; potom do

Dekapolis Dekapole; nasycení 4 000

Mt 15:21–38 Mr 7:24–8:9

Magadan Saduceové a farizeové znovu

hledají znamení Mt 15:39–16:4

Mr 8:10–12

SV břeh Varuje před kvasem farizeů;

Galilejského uzdravuje slepého

moře; Mt 16:5–12 Mr 8:13–26

Betsaida

Filipova Ježíš Mesiáš; předpovídá smrt,

Cesarea vzkříšení Mt 16:13–28

Mr 8:27–9:1 Lk 9:18–27

Pravdě- Proměnění před Petrem, Jakubem a

podobně Janem Mt 17:1–13

hora Hermon Mr 9:2–13 Lk 9:28–36

Filipova Uzdravuje posedlého démonem,

Cesarea jehož učedníci nemohli uzdravit

Mt 17:14–20 Mr 9:14–29

Lk 9:37–43

Galilea Znovu předpovídá svou smrt

a vzkříšení Mt 17:22, 23

Mr 9:30–32 Lk 9:43–45

Kafarnaum Peníz na daň zázračně opatřen

Mt 17:24–27

Kafarnaum Největší v Království; urovnávání

chyb; milosrdenství Mt 18:1–35

Mr 9:33–50 Lk 9:46–50

Galilea; Odchází z Galileje na svátek

Samaří chýší;vše dát stranou kvůli

kazatelské službě Mt 8:19–22

Lk 9:51–62 Jan 7:2–10

Ježíšova pozdější služba v Judeji

32, svátek Jeruzalém Ježíšovo veřejné vyučování

chýší při svátku chýší Jan 7:11–52

Jeruzalém Vyučování po svátku; léčí slepého

Jan 8:12–9:41

Pravděpodobně 70 vysláno kázat; jejich návrat,

Judea zpráva Lk 10:1–24

Judea; Vypráví o laskavém Samaritánovi;

Betanie v domě Marty a Marie

Lk 10:25–42

Pravděpodobně Znovu vyučuje vzorové modlitbě;

Judea vytrvalost v prosbách

Lk 11:1–13

Pravděpodobně Vyvrací falešné obvinění;

Judea poukazuje na odsouzenou

generaci Lk 11:14–36

Pravděpodobně U farizeova stolu, Ježíš otevřeně

Judea odsuzuje pokrytce Lk 11:37–54

Pravděpodobně Výklad o Boží péči;

Judea věrný správce Lk 12:1–59

Pravděpodobně Uzdravuje zmrzačenou ženu

Judea v sabatu; tři podobenství

Lk 13:1–21

32, svátek Jeruzalém Ježíš na svátku zasvěcení;

zasvěcení znamenitý pastýř Jan 10:1–39

Ježíšova pozdější služba východně od Jordánu

Za Mnozí uvěřili v Ježíše

Jordánem Jan 10:40–42

Perea Vyučuje v městech a vesnicích

(za směřuje do Jeruzaléma

Jordánem) Lk 13:22

Perea Vstup do Království; Herodova

hrozba;dům opuštěn

Lk 13:23–35

Pravděpodobně Pokora; podobenství

Perea o velkolepé večeři Lk 14:1–24

Pravděpodobně Spočítat si náklady před

Perea rozhodnutím stát se

učedníkem Lk 14:25–35

Pravděpodobně Podobenství: ztracená ovce,

Perea ztracená mince, marnotratný

syn Lk 15:1–32

Pravděpodobně Podobenství: nespravedlivý

Perea správce, boháč a Lazar

Lk 16:1–31

Pravděpodobně Odpuštění a víra; neužiteční

Perea otroci Lk 17:1–10

Betanie Ježíš vzkřísil z mrtvých Lazara

Jan 11:1–46

Jeruzalém; Kaifášova rada proti Ježíšovi;

Efraim Ježíš odchází Jan 11:47–54

Samařsko; Uzdravuje a vyučuje na cestě

Galilea Samařskem a Galileou

Lk 17:11–37

Samařsko Podobenství; neodbytná vdova,

nebo farizeus a výběrčí daní

Galilea Lk 18:1–14

Perea Prochází Pereou; vyučuje o rozvodu

Mt 19:1–12 Mr 10:1–12

Perea Přijímá děti a žehná jim

Mt 19:13–15 Mr 10:13–16

Lk 18:15–17

Perea Bohatý mladý muž; podobenství

o dělnících na vinici

Mt 19:16–20:16 Mr 10:17–31

Lk 18:18–30

  Pravděpodobně Ježíš potřetí předpovídá svou

Perea smrt, vzkříšení Mt 20:17–19

Mr 10:32–34 Lk 18:31–34

Pravděpodobně Prosba o místo Jakuba a Jana

Perea v Království Mt 20:20–28

Mr 10:35–45

Jericho Prochází Jerichem a uzdravuje dva

slepce; navštěvuje Zachea;

podobenství o deseti minách

Mt 20:29–34 Mr 10:46–52

Lk 18:35–19:28

Ježíšova závěrečná služba v Jeruzalémě

8. nisana 33 Betanie Přichází do Betanie šest dní před

pasach Jan 11:55–12:1

9. nisana Betanie Hostina v domě Šimona,

malomocného; Marie pomazává

Ježíše; Židé se přicházejí

podívat na Ježíše a Lazara

Mt 26:6–13 Mr 14:3–9

Jan 12:2–11

Betanie– Kristův triumfální vjezd do

Jeruzalém Jeruzaléma Mt 21:1–11, 14–17

Mr 11:1–11 Lk 19:29–44

Jan 12:12–19

10. nisana Betanie– Neplodný fíkovník proklet;

Jeruzalém druhé vyčištění chrámu

Mt 21:18, 19, 12, 13

Mr 11:12–17 Lk 19:45, 46

Jeruzalém Přední kněží a znalci Zákona

úkladně plánují zabití Ježíše

Mr 11:18, 19 Lk 19:47, 48

Jeruzalém Rozhovor s Řeky; nevíra Židů

Jan 12:20–50

11. nisana Betanie– Neplodný fíkovník uschl

Jeruzalém Mt 21:19–22 Mr 11:20–25

Jeruzalém, Kristova autorita zpochybněna;

chrám podobenství o dvou synech

Mt 21:23–32 Mr 11:27–33

Lk 20:1–8

Jeruzalém, Podobenství o ničemných

chrám pěstitelích, o svatební hostině

Mt 21:33–22:14 Mr 12:1–12

Lk 20:9–19

Jeruzalém, Dostává otázky o dani, vzkříšení,

chrám přikázání Mt 22:15–40

Mr 12:13–34 Lk 20:20–40

Jeruzalém, Ježíš umlčuje otázkou o Mesiášově

chrám původu Mt 22:41–46

Mr 12:35–37 Lk 20:41–44

Jeruzalém, Zničující otevřené odsouzení

chrám znalců Zákona a farizeů

Mt 23:1–39 Mr 12:38–40

Lk 20:45–47

Jeruzalém, Vdovin nepatrný příspěvek

chrám Mr 12:41–44 Lk 21:1–4

Olivová Předpověď pádu Jeruzaléma,

hora Ježíšovy přítomnosti, konce

systému Mt 24:1–51

Mr 13:1–37 Lk 21:5–38

Olivová Podobenství: deset panen,

hora talenty, ovce a kozli

Mt 25:1–46

12. nisana Jeruzalém Náboženští vůdci osnují Ježíšovu

smrt Mt 26:1–5 Mr 14:1, 2

Lk 22:1, 2

Jeruzalém Jidáš se domlouvá s kněžími, že

Ježíše zradí Mt 26:14–16

Mr 14:10, 11 Lk 22:3–6

13. nisana Blízko Přípravy pro pasach

(čtvrtek Jeruzaléma Mt 26:17–19 Mr 14:12–16

odpoledne) a v něm Lk 22:7–13

14. nisana Jeruzalém Jídlo pasach jí se dvanácti

Mt 26:20, 21 Mr 14:17, 18

Lk 22:14–18

Jeruzalém Ježíš umývá svým apoštolům nohy

Jan 13:1–20

Jeruzalém Jidáš označen jako zrádce

a poslán pryč Mt 26:21–25

Mr 14:18–21 Lk 22:21–23

Jan 13:21–30

Jeruzalém Památná večeře zavedena

s jedenácti Mt 26:26–29

Mr 14:22–25 Lk 22:19, 20,

24–30 [1. Kor. 11:23–25]

Jeruzalém Předpověděno, že Petr zapře

a apoštolové se rozprchnou

Mt 26:31–35 Mr 14:27–31

Lk 22:31–38 Jan 13:31–38

Jeruzalém Pomocník; vzájemná láska; soužení;

Ježíšova modlitba

Jan 14:1–17:26

Getsemane Agónie v zahradě; Ježíš zrazen a

zatčen Mt 26:30, 36–56

Mr 14:26, 32–52 Lk 22:39–53

Jan 18:1–12

Jeruzalém Dotazován Annášem; vyslýchán

Kaifášem, Sanhedrinem; Petr

zapírá Mt 26:57–27:1

Mr 14:53–15:1 Lk 22:54–71

Jan 18:13–27

Jeruzalém Zrádce Jidáš se oběsí Mt 27:3–10

[Sk. 1:18, 19]

Jeruzalém Před Pilátem, potom Herodem,

a pakzpět k Pilátovi

Mt 27:2, 11–14

Mr 15:1–5 Lk 23:1–12

Jan 18:28–38

Jeruzalém Vydán na smrt potom, co Pilát

usiluje o jeho propuštění

Mt 27:15–30 Mr 15:6–19

Lk 23:13–25 Jan 18:39–19:16

(kolem 15. hodiny, Golgota, Ježíšova smrt na mučednickém

pátek) Jeruzalém kůlu a průvodní události

Mt 27:31–56 Mr 15:20–41

Lk 23:26–49 Jan 19:16–30

Jeruzalém Ježíšovo tělo sundáno

z mučednického kůlu a pohřbeno

Mt 27:57–61 Mr 15:42–47

Lk 23:50–56 Jan 19:31–42

15. nisana Jeruzalém Kněží a farizeové staví k hrobce

stráž Mt 27:62–66

16. nisana Jeruzalém Ježíšovo vzkříšení a události

a okolí toho dne Mt 28:1–15

Mr 16:1–8 Lk 24:1–49

Jan 20:1–25

po 16. nisanu Jeruzalém; Ježíš Kristus se dál objevuje

Galilea Mt 28:16–20 [1. Kor. 15:5–7]

[Sk. 1:3–8] Jan 20:26 až 21:25

25. ijaru Olivová Ježíšovo vystoupení do nebe,

hora, 40. den po jeho vzkříšení

poblíž [Sk. 1:9–12] Lk 24:50–53

Betanie

Otázky k tabulce „Hlavní události Ježíšova pozemského života“:

a) Jmenuj některé význačné události v Ježíšově službě do doby uvěznění Jana Křtitele.

b) Uveď místo a rok k následujícím událostem: ⁽¹⁾ Povolání Šimona a Ondřeje, Jakuba a Jana. ⁽²⁾ Vyvolení dvanácti apoštolů. ⁽³⁾ Kázání na hoře. ⁽⁴⁾ Proměnění. ⁽⁵⁾ Vzkříšení Lazara z mrtvých. ⁽⁶⁾ Ježíšova návštěva u Zachea.

c) Jmenuj některé Ježíšovy význačné zázraky; uveď kdy a kde se staly.

d) Jaké důležité události týkající se Ježíše nastaly 8. až 16. nisana roku 33 n. l.?

e) Která vynikající podobenství vyprávěl Ježíš během své pozemské služby?

 [Tabulka na straně 294 až 297]

TABULKA VÝZNAČNÝCH DĚJINNÝCH DAT

Zkratka př. znamená „před“

Datum Událost Odkaz

4026 př. n. l. Adamovo stvoření 1Mo 2:7

po 4026 př. n. l. Uzavření edenské smlouvy, 1Mo 3:15

první proroctví

př.3896 př. n. l. Kain zabíjí Abela 1Mo 4:8

3896 př. n. l. Setovo narození 1Mo 5:3

3404 př. n. l. Narození spravedlivého Enocha 1Mo 5:18

3339 př. n. l. Metuselachovo narození 1Mo 5:21

3152 př. n. l. Lamechovo narození 1Mo 5:25

3096 př. n. l. Adamova smrt 1Mo 5:5

3039 př. n. l. Enochovo přenesení; končí 1Mo 5:23, 24

období jeho prorokování Juda 14

2970 př. n. l. Noemovo narození 1Mo 5:28, 29

2490 př. n. l. Boží prohlášení ohledně 1Mo 6:3

lidstva

2470 př. n. l. Jafetovo narození 1Mo 5:32;

9:24;

10:21

2468 př. n. l. Semovo narození 1Mo 7:11;

11:10

2370 př. n. l. Metuselachova smrt 1Mo 5:27

Spadnutí vod potopy (na podzim) 1Mo 7:6, 11

2369 př. n. l. Uzavření smlouvy po potopě 1Mo 8:13;

9:16

2368 př. n. l. Arpachšadovo narození 1Mo 11:10

po 2269 př. n. l. Stavba babylónské věže 1Mo 11:4

2020 př. n. l. Noemova smrt 1Mo 9:28, 29

2018 př. n. l. Abrahamovo narození 1Mo 11:26, 32;

12:4

1943 př. n. l. Abraham překračuje Eufrat 1Mo 12:4, 7;

cestou do Kanaánu; 2Mo 12:40;

potvrzení abrahamské smlouvy; Gal. 3:17

začátek 430letého období do

smlouvy Zákona

př.1933 př. n. l. Záchrana Lota; 1Mo 14:16, 18;

Abraham navštěvuje

Melchizedeka

1932 př. n. l. Išmaelovo narození 1Mo 16:15, 16

1919 př. n. l. Uzavření smlouvy o obřízce 1Mo 17:1,10, 24

Odsouzení Sodomy a Gomory 1Mo 19:24

1918 př. n. l. Narození pravého dědice, 1Mo 21:2, 5;

Izáka; začátek „asi Sk. 13:17–20

450 roků“

1913 př. n. l. Odstavení Izáka; Išmael 1Mo 21:8;

poslán pryč; začátek 15:13;

400letého útisku Sk. 7:6

1881 př. n. l. Sářina smrt 1Mo 17:17;

23:1

1878 př. n. l. Svatba Izáka s Rebekou 1Mo 25:20

1868 př. n. l. Semova smrt 1Mo 11:11

1858 př. n. l. Narození Esaua a Jákoba 1Mo 25:26

1843 př. n. l. Abrahamova smrt 1Mo 25:7

1818 př. n. l. Esau se žení s prvními 1Mo 26:34

dvěma manželkami

1795 př. n. l. Išmaelova smrt 1Mo 25:17

1781 př. n. l. Jákob prchá do Haranu; 1Mo 28:2,

jeho vidění v Betelu 28:13, 19

1774 př. n. l. Jákob se žení s Leou 1Mo 29:23–30

a Ráchel

1767 př. n. l. Josefovo narození 1Mo 30:23, 24

1761 př. n. l. Jákob se vrací z Haranu 1Mo 31:18, 41

do Kanaánu

asi 1761 př. n. l. Jákob zápasí s andělem; 1Mo 32:24–28

je nazván Izrael

1750 př. n. l. Josef prodán jako otrok 1Mo 37:2, 28

svými bratry

1738 př. n. l. Izákova smrt 1Mo 35:28, 29

1737 př. n. l. Josef učiněn egyptským 1Mo 41:40, 46

ministerským předsedou

1728 př. n. l. Jákob s celou rodinou vstupuje 1Mo 45:6;

do Egypta 46:26;

47:9

1711 př. n. l. Jákobova smrt 1Mo 47:28

1657 př. n. l. Josefova smrt 1Mo 50:26

př. 1613 př. n. l. Jobova zkouška Job 1:8; 42:16

po 1600 př. n. l. Egypt nabývá významu jako 2Mo 1:8

první světová velmoc

1593 př. n. l. Mojžíšovo narození 2Mo 2:2, 10

1553 př. n. l. Mojžíš se nabízí jako 2Mo 2:11,

osvoboditel; prchá do 14, 15

Midianu Sk. 7:23

asi 1514 př. n. l. Mojžíš u hořícího trnitého 2Mo 3:2

keře

 1513 př. n. l. Pasach; Izraelité vycházejí 2Mo 12:12;

z Egypta; vysvobození 14:27,

u Rudého moře; egyptská 14:29, 30;

moc otřesena; konec 400letého 1Mo 15:13, 14

období útisku

Uzavření smlouvy Zákona 2Mo 24:6–8

u hory Sinaj (Choreb)

Konec 430letého období od Gal. 3:17;

potvrzení abrahamské smlouvy 2Mo 12:40

Mojžíš sestavuje v pustině Jan 5:46

1. Mojžíšovu; začíná psaní

Bible

1512 př. n. l. Dokončení stavby svatostánku 2Mo 40:17

Slavnostní uvedení áronského 3Mo 8:34–36

kněžstva

Mojžíš dokončuje 3Mo 27:34;

2. a 3. Mojžíšovu 4Mo 1:1

asi 1473 př. n. l. Mojžíš dokončuje Jobovu Job 42:16, 17

knihu

1473 př. n. l. Mojžíš dokončuje 4Mo 35:1; 36:13

4. Mojžíšovu na

moabských pláních

Smlouva s Izraelem u Moabu 5Mo 29:1

Mojžíš píše 5. Mojžíšovu 5Mo 1:1, 3

Mojžíš umírá na hoře 5Mo 34:1, 5, 7

Nebo v Moabu

Izrael vstupuje do Kanaánu Joz. 4:19

pod Jozuovým vedením

1467 př. n. l. Dobytí převážné části země Joz. 11:23;

dokončeno; konec ‚asi 450 Joz 14:7, 10–15

let‘ ze Skutků 13:17–20

asi 1450 př. n. l. Dokončení Jozuovy knihy Joz. 1:1; 24:26

Jozuova smrt Joz. 24:29

1117 př. n. l. Samuel pomazává Saula za 1. Sam. 10:24;

izraelského krále Sk. 13:21

1107 př. n. l. Davidovo narození v Betlémě 1. Sam. 16:1

asi 1100 př. n. l. Samuel dokončuje knihu Soudci Soud. 21:25

asi 1090 př. n. l. Samuel dokončuje knihu Rut Rut 4:18–22

asi 1078 př. n. l. Dokončení 1. Samuelovy 1. Sam. 31:6

1077 př. n. l. David se stává králem Judy 2. Sam. 2:4

v Hebronu

1070 př. n. l. David se stává králem nad 2. Sam. 5:3–7

celým Izraelem; činí

Jeruzalém hlavním městem

po 1070 př. n. l. Truhla smlouvy přinesena 2. Sam. 6:15;

do Jeruzaléma; uzavření 2Sa 7:12–16

smlouvy o království s Davidem

asi 1040 př. n. l. Gad a Natan dokončují 2. Sam. 24:18

2. Samuelovu

1037 př. n. l. Šalomoun nastupuje po 1Kr 1:39; 2:12

Davidovi jako král Izraele

1034 př. n. l. Začíná stavba Šalomounova 1Kr 6:1

chrámu

1027 př. n. l. Dokončení chrámu v Jeruzalémě 1Kr 6:38

asi 1020 př. n. l. Šalomoun dokončuje Pís. 1:1

Šalomounovu píseň

př. 1000 př. n. l. Šalomoun dokončuje knihu Kaz. 1:1

Kazatel

997 př. n. l. Rehoboam nastupuje po 1Kr 11:43;

Šalomounovi; rozštěpení 1Kr 12:19, 20

království Jeroboam začíná

vládnout jako izraelský král

993 př. n. l. Šišak napadá Judu a odnáší 1Kr 14:25, 26

poklady z chrámu

980 př. n. l. Abijam (Abijáš) nastupuje 1Kr 15:1, 2

po Rehoboamovi jako judský král

977 př. n. l. Asa nastupuje po Abijamovi 1Kr 15:9, 10

jako judský král

asi 976 př. n. l. Nadab nastupuje po 1Kr 14:20

  Jeroboamovi jako izraelský král

asi 975 př. n. l. Baeša nastupuje po Nadabovi 1Kr 15:33

jako izraelský král

asi 952 př. n. l. Ela nastupuje po Baešovi 1Kr 16:8

jako izraelský král

asi 951 př. n. l. Zimri nastupuje po Elovi 1Kr 16:15

jako izraelský král

Omri a Tibni nastupují po 1Kr 16:21

Zimrim jako izraelští králové

asi 947 př. n. l. Omri vládne sám jako 1Kr 16:22, 23

izraelský král

asi 940 př. n. l. Achab nastupuje po Omrim 1Kr 16:29

jako izraelský král

936 př. n. l. Jehošafat nastupuje po Asovi 1Kr 22:41, 42

jako judský král

asi 919 př. n. l. Achazjáš nastupuje po 1Kr 22:51, 52

Achabovi jako jediný

izraelský král

asi 917 př. n. l. Izraelský Jehoram nastupuje 2Kr 3:1

po Achazjášovi jako jediný král

913 př. n. l. Judský Jehoram ‚se stává 2Kr 8:16, 17

králem‘ s Jehošafatem

asi 906 př. n. l. Achazjáš nastupuje po 2Kr 8:25, 26

Jehoramovi jako judský král

asi 905 př. n. l. Královna Atalja uchvacuje 2Kr 11:1–3

judský trůn

Jehu nastupuje po Jehoramovi 2Kr 9:24, 27;

jako izraelský král 2Kr 10:36

898 př. n. l. Jehoaš nastupuje po 2Kr 12:1

Achazjášovi jako judský král

876 př. n. l. Jehoachaz nastupuje po 2Kr 13:1

Jehuovi jako izraelský král

asi 859 př. n. l. Jehoaš nastupuje po 2Kr 13:10

Jehoachazovi jako jediný

izraelský král

858 př. n. l. Amacjáš nastupuje po 2Kr 14:1, 2

Jehoašovi jako judský král

asi 844 př. n. l. Jeroboam II. nastupuje po 2Kr 14:23

Jehoašovi jako izraelský král

Jonáš dokončuje Jonášovu Jonáš 1:1, 2

knihu

 829 př. n. l. Uzijáš (Azarjáš) nastupuje 2Kr 15:1, 2

po Amacjášovi jako judský král

asi 820 př. n. l. Asi tehdy Joel píše Joel 1:1

Joelovu knihu

asi 804 př. n. l. Amos dokončuje Amosovu knihu Amos 1:1

asi 792 př. n. l. Zecharjáš vládne jako 2Kr 15:8

izraelský král (6 měsíců)

asi 791 př. n. l. Šalum nastupuje po 2Kr 15:13, 17

Zecharjášovi jako izraelský král

Menachem nastupuje po

Šalumovi jako izraelský král

asi 780 př. n. l. Pekachjáš nastupuje po 2Kr 15:23

Menachemovi jako izraelský král

asi 778 př. n. l. Pekach nastupuje po 2Kr 15:27

Pekachjášovi jako izraelský král

asi 778 př. n. l. Izajáš začíná prorokovat Iz. 1:1; 6:1

777 př. n. l. Jotam nastupuje po Uzijášovi 2Kr 15:32, 33

(Azarjáš) jako judský král

asi 761 př. n. l. Achaz nastupuje po Jotamovi 2Kr 16:1, 2

jako judský král

asi 758 př. n. l. Hošea ‚začíná vládnout‘ 2Kr 15:30

jako izraelský král

745 př. n. l. Ezechjáš nastupuje po 2Kr 18:1, 2

Achazovi jako judský král

po 745 př. n. l. Ozeáš dokončuje Ozeášovu knihu Oz. 1:1

740 př. n. l. Asýrie si podrobuje Izrael, 2Kr 17:6,13, 18

dobývá Samaří

732 př. n. l. Senacherib vpadá do Judy 2Kr 18:13

po 732 př. n. l. Izajáš dokončuje Izajášovu Iz. 1:1

knihu

př. 717 př. n. l. Micheáš dokončuje Micheášovu Mich. 1:1

knihu

asi 717 př. n. l. Dokončení sbírky Přísloví Přísl. 25:1

716 př. n. l. Manase nastupuje po 2Kr 21:1

Ezechjášovi jako judský král

661 př. n. l. Amon nastupuje po Manaseovi 2Kr 21:19

jako judský král

659 př. n. l. Josiáš nastupuje po Amonovi 2Kr 22:1

jako judský král

př. 648 př. n. l. Sefanjáš dokončuje Sef. 1:1

Sefanjášovu knihu

647 př. n. l. Jeremjáš pověřen jako prorok Jer. 1:1, 2,

Jer. 1:9, 10

př. 632 př. n. l. Nahum dokončuje Nahumovu knihu Nah. 1:1

632 př. n. l. Ninive dobyto Kaldejci a Médy Nah. 3:7

Babylón nyní na cestě stát se

třetí světovou velmocí

628 př. n. l. Jehoachaz, Josijášův nástupce, 2Kr 23:31

vládne jako judský král

Jehojakim nastupuje po 2Kr 23:36

Jehoachazovi jako judský král

asi 628 př. n. l. Habakuk dokončuje Hab. 1:1

Habakukovu knihu

625 př. n. l. Nebukadnecar (II.) se stává Jer. 25:1

babylónským králem; první

vládní rok se počítá od

nisana roku 624 př. n. l.

620 př. n. l. Nebukadnecar činí Jehojakima 2Kr 24:1

svým vazalem

618 př. n. l. Jehojachin se stává judským 2Kr 24:6, 8

králem po Jehojakimovi

617 př. n. l. Nebukadnecar odvádí první Dan. 1:1–4;

židovské zajatce do Babylóna

Sedekjáš je dosazen jako 2Kr 24:12–18

judský král

613 př. n. l. Ezekiel začíná prorokovat Ezek. 1:1–3

609 př. n. l. Nebukadnecar potřetí napadá 2Kr 25:1, 2

Judu; začíná obležení

Jeruzaléma

607 př. n. l. Pátý měsíc (Ab), rozbořen 2Kr 25:8–10

chrám a Jeruzalém zničen ; Jer. 52:12–14

Sedmý měsíc, Židé opouštějí 2Kr 25:25, 26;

Judu; začínají se počítat Luk. 21:24

„ustanovené časy národů“

Jeremjáš píše Nářky Nář., úvod LXX

asi 607 př. n. l. Obadjáš píše Obadjášovu knihu Obad. 1

asi 591 př. n. l. Ezekiel dokončuje

Ez 40:1; 29:17

Ezekielovu knihu

580 př. n. l. Knihy 1. a 2. Královská Jer. 52:31;

a Jeremjáš dokončeny 2Kr 25:27

539 př. n. l. Babylón dobyt Médy a Peršany; Da 5:30, 31

Médo-Persie se stává čtvrtou

světovou velmocí

537 př. n. l. Nabývá platnost výnos Cyra 2Pa 36:22, 23;

Perského, dovolující Židům Jer 25:12; 29:10

návrat do Jeruzaléma; končí

sedmdesátileté zpustošení Jeruzaléma

asi 536 př. n. l. Daniel dokončuje Dan. 10:1

Danielovu knihu

536 př. n. l. Zerubabel pokládá Ezra 3:8–10

základ chrámu

522 př. n. l. Uvalen zákaz na Ezra 4:23, 24

stavbu chrámu

520 př. n. l. Ageus dokončuje Ageovu knihu Ag. 1:1

518 př. n. l. Zecharjáš dokončuje Zech. 1:1

Zecharjášovu knihu

515 př. n. l. Zerubabel dokončuje Ezra 6:14, 15

druhý chrám

asi 475 př. n. l. Mordechaj dokončuje Ester 3:7; 9:32

knihu Ester

468 př. n. l. Ezra a kněží se vracejí Ezra 7:7

do Jeruzaléma

asi 460 př. n. l. Ezra dokončuje knihy Ezra 1:1;

1. a 2. Paralipomenona Ezrovu; 2. Par. 36:22

konečné sestavení Žalmů

 455 př. n. l. Nehemjáš obnovuje Ne 1:1; 2:1, 11;

jeruzalémské hradby; Neh. 6:15;

začíná se splňovat proroctví Dan. 9:24

o sedmdesáti týdnech

po 443 př. n. l. Nehemjáš dokončuje Neh. 5:14

Nehemjášovu knihu

Malachiáš dokončuje Mal. 1:1

Malachiášovu knihu

406 př. n. l. Obnova Jeruzaléma Dan. 9:25

zřejmě dokončena

332 př. n. l. Řecko, pátá světová velmoc Dan. 8:21

ovládá Judeu

asi 280 př. n. l. Začátek řeckého

překladu Septuaginta

165 př. n. l. Nové zasvěcení chrámu po Jan 10:22

znesvěcení řeckým modlářstvím;

svátek zasvěcení

63 př. n. l. Řím, šestá světová velmoc, Jan 19:15;

ovládá Jeruzalém Zjev. 17:10

asi 37 př. n. l. Herodes (Římem ustanovený

král) dobývá útokem Jeruzalém

2 př. n. l. Narození Jana Křtitele a Ježíše Luk. 1:60; 2:7

29 n. l. Jan a Ježíš začínají Luk. 3:1,2, 23

svou službu

33 n.l. 14. nisan: Ježíš se stává Lk 22:20; 23:33

obětí, jež dává základ pro

novou smlouvu, je přibit na kůl

16. nisan:Ježíšovo vzkříšení Mat. 28:1–10

6. sivan, letnice: vylití Sk 2:1–17, 38

ducha; Petr otvírá Židům

cestu do křesťanského sboru

36 n. l. Konec 70 týdnů let; Petr Dan. 9:24–27;

navštěvuje Kornélia, prvního Sk. 10:1, 45

z neobřezaných lidí z národů,

aby se stal členem křesťanského sboru

asi 41 n. l. Matouš píše evangelium

nazvané „podle Matouše“

asi 47–48 n. l. Začíná Pavlova první Sk. 13:1–14:28

misionářská cesta

asi 49 n. l. Vedoucí sbor rozhoduje Sk. 15:28, 29

proti požadavku obřízky

pro věřící z národů

asi 49–52 n. l. Pavlova druhá misionářská cesta Sk. 15:36–18:22

asi 50 n. l. Pavel píše 1. Tesaloničanům 1. Tes. 1:1

z Korintu

asi 51 n. l. Pavel píše 2. Tesaloničanům 2. Tes. 1:1

z Korintu

asi 50–52 n. l. Pavel píše dopis Galaťanům Gal. 1:1

z Korintu nebo Syrské Antiochii

asi 52–56 n. l. Pavlova třetí misionářská cesta Sk. 18:23–21:19

asi 55 n. l. Pavel píše 1. Korinťanům 1. Kor. 15:32;

z Efezu a 2. Korinťanům 2Ko 2:12, 13

z Makedonie

asi 56 n. l. Pavel píše dopis Římanům Řím. 16:1

z Korintu

asi 56–58 n. l. Lukáš píše evangelium Luk. 1:1, 2

nazvané „podle Lukáše“

asi 60–61 n. l. Pavel píše z Říma:

Efezanům Ef. 3:1

Filipanům Fil. 4:22

Kolosanům Kol. 4:18

Filemonovi Filem. 1

asi 61 n. l. Pavel píše dopis Hebr. 13:24;

Hebrejcům z Říma 10:34

Lukáš dokončuje knihu

Skutků v Římě

př. 62 n. l. Jakub, Ježíšův bratr, Jak. 1:1

píše „dopis Jakuba“

z Jeruzaléma

asi 60–65 n. l. Marek píše evangelium

nazvané „podle Marka“

asi 61–64 n. l. Pavel píše 1. Timoteovi 1. Tim. 1:3

z Makedonie

Pavel píše Titovi Titus 1:5

z Makedonie (?)

asi 62–64 n. l. Petr píše 1. Petra z Babylóna 1. Petra 1:1;

1. Petra 5:13

asi 64 n. l. Petr píše 2. Petra 2. Petra 1:1

z Babylóna (?)

asi 65 n. l. Pavel píše 2. Timoteovi 2. Tim. 4:16–18

z Říma

Juda, Ježíšův bratr, píše Juda 1,17, 18

„dopis Judy“

70 n. l. Jeruzalém a jeho chrám Dan. 9:27;

zničeny Římany Mat. 23:37, 38;

Luk. 19:42–44

asi 96 n. l. Jan píše na Patmu Zjevení Zjev. 1:9

asi 98 n. l. Jan píše evangelium Jan 21:22, 23

nazvané „podle Jana“

a své dopisy 1., 2. a 3. Jana;

dokončeno psaní Bible

asi 100 n. l. Jan, poslední z apoštolů, 2. Tes. 2:7

umírá

POZNÁMKA: Měli bychom mít na mysli, že zatímco mnohá z těch dat jsou pevně stanovena, v některých případech jsou udávána přibližná data založená na dostupných údajích. Účelem tabulky není stanovit nezměnitelná data pro každou událost, ale pomoci badatelům Bible umístit události do proudu času a vidět jejich vzájemný vztah.

Otázky k tabulkám: „Tabulka význačných dějinných dat“ a „Tabulka biblických knih“:

a) Uveď po srovnání obou tabulek některé proroky a pisatele Bible, kteří žili ⁽¹⁾ před zřízením izraelského království v roce 1117 př. n. l., ⁽²⁾ v době izraelského a judského království a ⁽³⁾ během doby od počátku vyhnanství v Babylóně až do ukončení kánonu Hebrejských písem.

b) Uveď dobu psaní Pavlových dopisů ve vztahu k jeho misionářským cestám.

c) Kterých dalších zajímavých bodů sis povšiml, pokud jde o dobu psaní jiných knih Křesťanských řeckých písem?

d) Uveď následující osoby do vztahu k některé význačné události v biblických dějinách; urči, zda žili před nebo po té události, nebo je spoj s jinými osobami žijícími v téže době: Sem, Samuel, Metuselach, Lot, král Saul, David, Job, izraelský král Hošea, Šalomoun, Áron, judský král Sedekjáš.

e) Které význačné události se staly za života ⁽¹⁾ Noema, ⁽²⁾ Abrahama, ⁽³⁾ Mojžíše?

f) Urči, ke kterým z uvedených dat (př. n. l.) — 4026, 2370, 1943, 1513, 1473, 1117, 997, 740, 607, 539, 537, 455 — se hodí následující význačné události:

Stvoření Adama

Uzavření smlouvy Zákona u Sinaje

Zničení Jeruzaléma

Návrat Židů do Jeruzaléma po Cyrově výnosu

Začátek psaní inspirované Bible

Začátek potopy

Pád Babylóna do rukou Médů a Peršanů

Pomazán první izraelský král

Abraham překračuje Eufrat; potvrzení abrahamské smlouvy

Rozštěpení království Izraele a Judy

Severní království podrobeno Asýrií

Nehemjáš obnovuje jeruzalémské zdi

Osvobození Izraelitů z Egypta

Jozue vede Izrael do Kanaánu

Konec sedmdesátiletého zpustošení Jeruzaléma

 [Tabulka na straně 298]

TABULKA BIBLICKÝCH KNIH

(Některá data [a místa psaní] jsou nejistá. Zkratka př. znamená „před“.)

Knihy Hebrejských písem před naším letopočtem (př. n. l.)

Název Pisatel Místo Psaní Zahrnuté

knihy psaní dokončeno období

1. Mojžíšova Mojžíš Pustina 1513 „Na počátku“

do 1657

2. Mojžíšova Mojžíš Pustina 1512 1657–1512

3. Mojžíšova Mojžíš Pustina 1512 1 měsíc (1512)

4. Mojžíšova Mojžíš Pustina/

Moabské

pláně 1473 1512–1473

5. Mojžíšova Mojžíš Moabské

pláně 1473 2 měsíce (1473)

Jozue Jozue Kanaán asi 1450 1473–asi 1450

Soudci Samuel Izrael asi 1100 asi 1450–

asi 1120

Rut Samuel Izrael asi 1090 11 let vlády

soudců

1. Samuelova Samuel;

Gad;

Natan Izrael asi 1078 asi 1180–1078

2. Samuelova Gad;

Natan Izrael asi 1040 1077–asi 1040

1. a

2. Královská Jeremjáš Juda/Egypt 580 asi 1040–580

1. a

2. Paralipomenon Ezra Jeruzalém asi 460 po 1. Par. 9:44

(?) 1077–537

Ezra Ezra Jeruzalém asi460 537–asi 467

Nehemjáš Nehemjáš Jeruzalém po 443 456–po 443

Ester Mordechaj Šušan, Elam asi 475 493–asi 475

Job Mojžíš Pustina asi1473 přes 140 let

mezi

1657 a 1473

Žalmy David a jiní asi 460

Přísloví Šalomoun; Jeruzalém asi 717

Agur;

Lemuel

Kazatel Šalomoun Jeruzalém př. 1000

Šalomounova Šalomoun Jeruzalém asi 1020

píseň

Izajáš Izajáš Jeruzalém po 732 asi 778–po 732

Jeremjáš Jeremjáš Juda/Egypt 580 647–580

Nářky Jeremjáš poblíž 607

Jeruzaléma

Ezekiel Ezekiel Babylón asi 591 613–asi 591

Daniel Daniel Babylón asi 536 618–asi 536

Ozeáš Ozeáš Samaří po 745 př. 804–po 745

(oblast)

Joel Joel Juda asi 820 (?)

Amos Amos Juda asi 804

Obadjáš Obadjáš asi 607

Jonáš Jonáš asi 844

Micheáš Micheáš Juda př. 717 asi 777–717

Nahum Nahum Juda př. 632

Habakuk Habakuk Juda asi 628 (?)

Sefanjáš Sefanjáš Juda př. 648

Ageus Ageus Jeruzalém 520 112 dní (520)

Zecharjáš Zecharjáš Jeruzalém 518 520–518

Malachiáš Malachiáš Jeruzalém po 443

Knihy Řeckých písem napsané během našeho letopočtu (n. l.)

Název Pisatel Místo Psaní Zahrnuté

knihy psaní dokončeno období

Matouš Matouš Palestina asi 41 2 př. n. l.–33

n. l.

Marek Marek Řím asi 60–65 29–33 n. l.

Lukáš Lukáš Cesarea asi 56–58 3 př. n.

l.–33 n. l.

Jan apoštol Efez nebo asi 98 po úvodu

Jan poblíž 29–33 n.

Skutky Lukáš Řím asi 61 33–asi 61 n.

Římanům Pavel Korint asi 56

1. Korinťanům Pavel Efez asi 55

2. Korinťanům Pavel Makedonie asi 55

Galaťanům Pavel Korint asi 50–52

nebo Syrská

Antiochie

Efezanům Pavel Řím asi 60–61

Filipanům Pavel Řím asi 60–61

Kolosanům Pavel Řím asi 60–61

1. Tesaloničanům Pavel Korint asi 50

2. Tesaloničanům Pavel Korint asi 51

1. Timoteovi Pavel Makedonie asi 61–64

2. Timoteovi Pavel Řím asi 65

Titovi Pavel Makedonie asi 61–64

(?)

Filemonovi Pavel Řím asi 60–61

Hebrejcům Pavel Řím asi 61

Jakub Jakub Jeruzalém př. 62

(Ježíšův bratr)

1. Petra Petr Babylón asi 62–64

2. Petra Petr Babylón (?)asi 64

1. Jana apoštol Efez nebo asi 98

Jan poblíž

2. Jana apoštol Efez nebo asi 98

Jan poblíž

3. Jana apoštol Efez nebo asi 98

Jan poblíž

Juda Juda Palestina asi 65

(Ježíšův bratr) (?)

Zjevení apoštol Patmos asi 96

Jan