Studie o inspirovaných Písmech a jejich pozadí

Studie číslo 8 — Výhody „Překladu nového světa“

Pojednání o jeho moderním jazyce, jednotnosti, pečlivém podání sloves a o dynamickém vyjádření inspirovaného Božího slova.

1. a) Jakou tendenci opravuje Překlad nového světa a jak? b) Proč se dává přednost výrazu Jehova před Jahve nebo nějakou jinou podobou jména?

V POSLEDNÍCH letech bylo vydáno mnoho moderních překladů Bible, které velmi pomohly těm, kdo milují Boží slovo, aby rychle pochopili smysl původních spisů. Mnoho překladů však vyloučilo z posvátného záznamu používání božského jména. Překlad nového světa naproti tomu vyvyšuje a ctí důstojné jméno Nejvyššího Boha, neboť mu v textu opět vrací jeho právoplatné místo. Jméno se nyní vyskytuje na 6 973 místech v oddíle Hebrejských písem a na 237 místech v oddíle Řeckých písem, celkem na 7 210 místech. Znalci hebrejštiny všeobecně dávají přednost podobě Jahve, ale zatím není jistota, jak se vyslovovalo. Proto se dále používá polatinštěná podoba Jehova, neboť se užívala po staletí a je nejběžněji přijímaným podáním tetragrammatu neboli čtyřpísmenného hebrejského jména יהוה v evropských jazycích. Znalec hebrejštiny R. H. Pfeiffer poznamenal: „Ať už se dá cokoli říci o jeho pochybné etymologii, ‚Jehovah‘ je a mělo by zůstat správným anglickým podáním slova Yahweh.“ *

2. a) Jsou nějaké precedenty pro obnovení božského jména v Křesťanských řeckých písmech? b) Jaké pochybnosti jsou tím odstraněny?

² Překlad nového světa není prvním překladem, který obnovil božské jméno v Křesťanských řeckých písmech. Nejméně od 14. století cítilo mnoho překladatelů nutnost vrátit Boží jméno do textu zejména na místech, kde pisatelé Křesťanského řeckého písma citují texty z Hebrejského písma, jež obsahují božské jméno. Mnoho moderních misionářských překladů, včetně afrických, asijských, amerických a tichomořských verzí Řeckých písem, hojně používají  jména Jehova, a některé překlady do evropských jazyků také. Kdekoli je uvedeno božské jméno, je zřejmé, o kterého „pána“ jde. Je to Pán nebes a země, Jehova, jehož jméno je posvěceno tím, že je v Překladu nového světa Svatých písem zachováno jako jedinečné a odlišné. *

3. Jakými způsoby Překlad nového světa pomáhá vyjádřit sílu, krásu a smysl původních spisů?

³ Překlad nového světa dále přispívá k posvěcení Jehovova jména tím, že předkládá Boží inspirovaná Písma v jasném, srozumitelném jazyce, který vrývá zamýšlený význam zřetelně do čtenářovy mysli. Používá prosté, moderní řeči, je ve svém podání co nejjednotnější a přesně tlumočí rod, vid nebo stav vyjádřený hebrejskými a řeckými slovesy. Těmito a ještě jinými způsoby Překlad nového světa v moderním jazyce mocně vyzdvihuje sílu, krásu a smysl původních spisů.

PODÁNÍ V MODERNÍM JAZYCE

4. a) Jaký vznešený záměr vyjádřil jeden raný překladatel Bible? b) Co však během doby bylo nutné?

⁴ Starší překlady Bible obsahují mnoho zastaralých slov ze 16. a 17. století. Ačkoli dnes srozumitelné nejsou, byly tehdy srozumitelné snadno. Například jeden muž, který si dal velkou práci, aby použil tato slova v anglické Bibli, byl William Tyndale. Jednomu ze svých náboženských odpůrců řekl: ‚Nechá-li mě Bůh naživu, za nemnoho let dokáži, že chlapec, který chodí za pluhem, bude vědět z Písem víc než vy.‘ Tyndalův překlad Řeckých písem byl natolik jednoduchý, že mu v té době mohl rozumět každý čeledín. Ale mnohá jím užitá slova znějí dnes již archaicky, takže ‚chlapec, který chodí za pluhem‘ již není schopen jasně porozumět významu mnoha slov v Překladu krále Jakuba ani v jiných starších překladech Bible. Proto bylo nutné odstranit závoj archaického jazyka a obnovit v Bibli jednoduchou mluvenou řeč prostého člověka.

5. V jakém jazyku by měla Bible vycházet a proč?

⁵ Při psaní inspirovaných Písem se používala řeč prostého člověka. Apoštolové a jiní křesťané rané doby nemluvili jako Platón klasickou řečtinou filozofů. Užívali každodenní řečtiny, totiž koiné neboli obecné řečtiny. Řecká písma, stejně jako předtím Hebrejská písma, byla tedy psána lidovou řečí. Je proto nanejvýš důležité, aby překlady původních Písem byly také v lidové řeči, aby byly snadno pochopitelné. Překlad nového světa nepoužívá proto archaického jazyka, starého tři nebo čtyři století, ale jasné, výrazné moderní mluvy, aby čtenáři mohli snadno poznat, o čem Bible pojednává.

6. Znázorni, jak je prospěšné užívat současné výrazy místo zastaralých slov.

⁶ Abychom měli představu o rozsahu změn v češtině mezi 17. a 20. stoletím, povšimněme si následujících srovnání mezi Kralickou biblí (1613) a Překladem nového světa. „Pošly“ v Kralické bibli se mění na „zakalily“ v Překladu nového světa (1. Mojž. 27:1), „nejvyšší nad drabanty“ se mění na „velitel tělesné stráže“ (1. Mojž. 39:1), „byl v hlávkách“ se mění na „měl poupata“ (2. Mojž. 9:31), „test“ se mění na „švagr“ (2. Mojž. 18:1), „loupežníci“ se mění na „plenitelé“ (Soudci 2:14), „nad okršlkem“ se mění na „nad kruhem“ (Iz. 40:22), „prchlivost“ se mění na „rozhořčení“ (Jer. 50:13), „svegruše“ se mění na „tchyně“ (Mat. 8:14), „ukrutní“ se mění na „zuřiví“ (Mat. 8:28), „šlakem poraženého“ se mění na „ochrnutého“ (Mar. 2:3) atd. Tak můžeme dobře ocenit hodnotu Překladu nového světa, který používá běžných slov namísto zastaralých.

JEDNOTNOST PODÁNÍ

7. Jak je Překlad nového světa důsledný ve svém podání?

⁷ Překlad nového světa vynakládá veškeré úsilí, aby byl ve svém podání důsledný. Pro dané hebrejské nebo řecké slovo bylo určeno jedno české slovo a to se používá tak důsledně, jak to jen dovolují ustálená rčení nebo kontext, aby bylo v češtině předáno plné porozumění. Například hebrejské slovo nefeš je důsledně překládáno jako „duše“. Odpovídající řecké slovo psyché je při každém výskytu překládáno také jako „duše“.

8. a) Uveď příklady homonym. b) Jak se s nimi zacházelo v překladu?

⁸ Na některých místech nastal problém s překladem homonym. Jsou to slova, která se v původním jazyce sice stejně píší, ale mají různý základní význam. Náročným úkolem je proto vystihnout správný význam slova při překladu. V češtině jsou homonyma neboli souzvučná slova např. kolej (stopa kola) a kolej (studentský domov) nebo zámek (u dveří) a zámek (budova). Tato slova mají stejné znění, ale různý smysl. Biblickým příkladem je hebrejské slovo rav, které představuje naprosto odlišná kořenová slova,  a ta jsou proto v Překladu nového světa podána odlišně. Nejběžnější smysl slova rav je „mnoho“, jak je uvedeno ve 2. Mojžíšově 5:5. Slova rav se však také používá v titulech, jako ve slově „rabšake“ (hebr. rav-šaqeh) ve 2. Královské 18:17, a zde znamená „přední“, podobně jako ve výrazu „jeho přední dvorní úředník“ v Danielovi 1:3. (Viz též Jeremjáše 39:3, poznámku pod čarou v Rbi8.) Slovo rav ve stejné podobě znamená „lučištník“ a tak je také uvedeno v Jeremjášovi 50:29. Při odlišení těchto stejně psaných slov uznali překladatelé za autority znalce slov, jakými jsou L. Koehler a W. Baumgartner.

9. Jak jeden znalec hebrejštiny a řečtiny oceňuje Překlad nového světa?

⁹ Pokud jde o tento charakteristický znak jednotnosti, povšimněme si, co říká znalec hebrejštiny a řečtiny Alexander Thomson ve své recenzi Překladu nového světa Křesťanských řeckých písem: „Překlad je zřejmě dílem zkušených a bystrých učenců, kteří se snažili odhalit tolik pravého smyslu řeckého textu, kolik jen angličtina může vyjádřit. Překlad se snaží uvádět jeden anglický význam pro každé důležitější řecké slovo a snaží se být co nejdoslovnější. . . Slovo, jež se běžně uvádí jako ‚ospravedlnit‘, je zde velmi správně překládáno jako ‚prohlásit za spravedlivé‘. . . Slovo pro kříž je překládáno jako ‚mučednický kůl‘, což je další zlepšení. . . Lukáš 23:43 je dobře přeložen: ‚Vpravdě ti dnes říkám: Budeš se mnou v ráji.‘ To je velké zlepšení ve srovnání se zněním většiny překladů.“ K překladu Hebrejských písem podává týž recenzent tento komentář: „Skutečně stojí za to opatřit si Překlad nového světa. Je svěží a realistický a vede čtenáře k přemýšlení a ke studiu. Není to dílo vyšších kritiků, ale učenců, kteří ctí Boha a jeho Slovo.“ — The Differentiator, duben 1952, strany 52–7, a červen 1954, strana 136.

10. Znázorni, jak důslednost Překladu nového světa podporuje biblickou pravdu.

¹⁰ Důslednost Překladu nového světa zvítězila v mnohých odborných diskusích o Bibli, jež byly vedeny v kazatelské službě. Jedna společnost volnomyšlenkářů v New Yorku požádala například před několika lety Společnost Strážná věž, aby vyslala dva řečníky, kteří by promluvili o biblických námětech k jejich skupině. Jejich žádosti se vyhovělo. Tito učení muži se drželi latinské zásady falsum in uno falsum in toto, což znamená, že tvrzení, o němž je dokázáno, že je falešné v jednom bodě, je falešné celé. Během diskuse jeden muž vyzývavě odporoval svědkům Jehovovým, pokud jde o spolehlivost Bible. Požádal, aby byla posluchačům přečtena 1. Mojžíšova 1:3. Byl přečten Překlad nového světa: „A Bůh řekl: ‚Ať nastane světlo.‘ Pak nastalo světlo.“ S jistotou pak požádal o 1. Mojžíšovu 1:14, a také toto místo se přečetlo z Překladu nového světa: „A Bůh dále řekl: ‚Ať nastanou v nebeském prostoru svítící tělesa. . .‘“ „Počkejte,“ řekl, „co to čtete? Moje Bible říká, že Bůh učinil světlo prvního dne a pak opět čtvrtého dne, a to nesouhlasí.“ Ačkoli tvrdil, že zná hebrejštinu, museli mu poukázat na to, že hebrejské slovo, přeložené ve 3. verši jako „světlo“, je or, zatímco slovo ve 14. verši je odlišné, totiž maor, což znamená svítící těleso neboli světelný zdroj. Učený muž se poraženě posadil. * Poctivá důslednost Překladu nového světa zvítězila a tak se potvrdilo, že Bible je spolehlivá a prospěšná.

PEČLIVÉ PODÁNÍ SLOVES

11. Který dynamický rys původních Písem je v Překladu nového světa zachován?

¹¹ Překlad nového světa věnuje zvláštní pozornost tomu, aby vyjádřil smysl a dynamiku řeckých i hebrejských sloves. Překlad nového světa se přitom snaží zachovat zvláštní půvab, jednoduchost, sílu i způsob vyjádření, které zrcadlily spisy v původním jazyce. Bylo proto nutné používat v některých moderních jazycích pomocná slovesa, aby se přesně zachytil skutečný stav děje. Původní Písma jsou tak dynamická a plná děje právě v důsledku síly svých sloves.

12. a) Čím se hebrejština mimo jiné liší od západních jazyků? b) Vysvětli dva stavy (vidy) hebrejského slovesa.

¹² Hebrejské sloveso nemá „časy“ v tom smyslu, v jakém je tento výraz používán ve většině západních jazyků. Také v češtině se na sloveso pohlíží zejména z hlediska času: minulého, přítomného a budoucího. Hebrejské sloveso však v podstatě vyjadřuje stav dění neboli vid, totiž činnost se považuje za ukončenou (dokonavý vid; perfektum) nebo neukončenou (nedokonavý vid; imperfektum). Těchto stavů děje hebrejského slovesa se může používat v souvislosti s činností v minulosti nebo budoucnosti, přičemž čas je udán kontextem. Například dokonavý vid čili ukončený stav slovesa přirozeně představuje děj v minulosti, ale používá se také pro budoucí událost, jako kdyby se již stala a pominula, čímž se naznačuje její budoucí jistota neboli to, že se nutně stane.

13. Jak se projeví správný ohled na vid hebrejského slovesa a jak pomáhá správně porozumět 1. Mojžíšově 2:2, 3?

 ¹³ Přesné převedení vidu hebrejského slovesa je nanejvýš důležité, jinak se význam může zkreslit a může se vyjádřit úplně jiná myšlenka. Například uvažujme o slovesných výrazech v 1. Mojžíšově 2:2, 3. V mnohých překladech, jež mluví o tom, že Bůh odpočinul sedmého dne, se používá výrazů „odpočinul“, „upustil“, „potom odpočinul“, „Bůh odpočinul“ a „přestal konat“. Z těchto znění se dá usuzovat, že Boží odpočinek sedmého dne byl dokončen v minulosti. Ale povšimněme si, jak Překlad nového světa objasňuje smysl sloves použitých v 1. Mojžíšově 2:2, 3: „A do sedmého dne Bůh dokončil své dílo, které dělal, a sedmý den začal odpočívat od všeho svého díla, jež dělal. A Bůh potom požehnal sedmému dni a učinil jej posvátným, protože v něm odpočívá od všeho svého díla, jež Bůh stvořil, aby bylo uděláno.“ Výraz ve 2. verši „začal odpočívat“ je v hebrejštině sloveso v imperfektu, takže vyjadřuje myšlenku neukončené nebo pokračující činnosti. Překlad „začal odpočívat“ je v souladu s tím, co se říká v Hebrejcům 4:4–7. Sloveso v 1. Mojžíšově 2:3 je naopak v perfektu, takže je obtížné najít správný tvar, aby ladil s 2. veršem a s Hebrejcům 4:4–7, tvar v dokonavém vidu a trvající až do budoucna. (Srovnej: „odpočívá“ či snad lépe „doodpočívá“ oproti „začal odpočívat“ anebo „odpočinul“.)

14. Jak usiluje Překlad nového světa při podání hebrejských sloves, aby se vyhnul chybnému náhledu na vav consecutivum?

¹⁴ Jednou z příčin nepřesností v překladech hebrejských slovesných tvarů je gramatická teorie, která se dnes nazývá vav consecutivum. Vav (ו) je hebrejská spojka, která v podstatě znamená „a“. Nikdy nestojí sama, ale vždy se spojuje s některým jiným slovem, často s hebrejským slovesem, aby s ním vytvořila jedno slovo. Tvrdilo se, a dodnes někteří tvrdí, že toto spojení má moc změnit jeden slovesný vid v jiný, to znamená z imperfekta v perfektum (jak to učinili mnozí překladatelé, i moderní, ve 2. Mojžíšově 2:2, 3), nebo z perfekta v imperfektum. Tento účinek byl popisován i jako vav conversivum. Toto nesprávné používání slovesného vidu vedlo ke značnému zmatku a k chybným překladům hebrejského textu. Překlad nového světa neuznává, že by písmeno vav mělo schopnost měnit slovesný vid. Spíše se vždy vynakládá úsilí, aby se vyjádřila náležitá a výrazná síla hebrejského slovesa. Tak je přesně zachován smysl originálu. *

15. a) S jakou pečlivostí byla překládána řecká slovesa? b) Znázorni, jak je prospěšné správně tlumočit myšlenku vyjadřující trvání.

¹⁵ Podobná péče se věnovala překladu řeckých sloves. V řečtině slovesné časy vyjadřují nejen čas děje nebo stavu, ale také způsob činnosti, zda je okamžitá, začíná nebo pokračuje, opakuje se nebo je ukončena. Když věnujeme pozornost těmto rysům, které jsou obsaženy v řeckých slovesných formách, vede to k přesnému překladu, jenž zachytí plnou sílu popsaného děje. Vyjádří-li se dejme tomu trvání děje tam, kde je obsaženo v řeckém slovese, pak lze nejen správně vykreslit situaci, ale také napomenutí a rady mají větší sílu. Například trvalý nedostatek víry farizeů a saduceů vystihují Ježíšova slova: „Ničemná a cizoložná generace stále hledá znamení.“ A potřebu pokračující činnosti, pokud jde o správné věci, dobře vyjadřují Ježíšova slova: „Neustále milujte své nepřátele.“ „Neustále tedy hledejte nejprve království.“ „Neustále proste, a bude vám dáno; neustále hledejte, a naleznete; neustále klepejte, a bude vám otevřeno.“ — Mat. 16:4; 5:44; 6:33; 7:7.

16. Jak je správně vyjádřen Janův výrok o „hříchu“ v 1. Jana 2:1, bereme-li v úvahu řecký čas aorist?

¹⁶ Řečtina má zvláštní čas zvaný aorist, který se týká okamžitého nebo prchavého děje. Slovesa v aoristu se mohou překládat rozmanitými způsoby podle souvislosti. Jeden způsob, jak se tento čas používá, je označením jednoho činu určitého druhu, ačkoli není spojen s žádným určitým časem. Takový příklad lze najít v 1. Jana 2:1, kde mnohé překlady uvádějí sloveso „hřešit“, což připouští myšlenku pokračujícího hříšného způsobu jednání, zatímco Překlad nového světa uvádí „zhřešit“, to znamená jediný hříšný skutek. Tak je vyjádřena správná myšlenka, že kdyby se křesťan dopustil hříšného skutku, má u nebeského Otce přímluvce neboli pomocníka, Ježíše Krista. Výrok v 1. Jana 2:1 tedy naprosto není v rozporu s odsouzením ‚hřešení‘, o němž se mluví v 1. Jana 3:6–8 a 5:18. *

17. Co kromě trvající činnosti může vyjadřovat řecký imperfektní čas? Znázorni to.

¹⁷ Imperfektum řečtiny může vyjadřovat nejen činnost, která pokračuje, ale také děj zamýšlený,  ale nedovršený. Hebrejcům 11:17 zní v Kralické bibli takto: „Věrou obětoval Abraham Izáka, byv pokoušín, a to jednorozeného obětoval ten, kterýž byl zaslíbení přijal.“ Sloveso „obětoval“ se v těchto dvou výskytech v řečtině liší. V prvním případě je v dokonavém vidu (ukončený děj), zatímco v druhém místě je sloveso nedokonavé (čas minulý trvací). Překlad nového světa bere v úvahu různé časy a překládá verš: „Vírou Abraham, když byl zkoušen, vlastně obětoval Izáka, a muž. . . se pokoušel obětovat svého jediného zplozeného syna.“ Tak je zachován ukončený časový význam u prvního slovesa, kdežto nedokonavá forma u druhého slovesa naznačuje, že čin byl zamýšlen nebo došlo k pokusu, ale nebyl dokonán. — 1. Mojž. 22:9–14.

18. K čemu vedla bedlivá pozornost k úloze jiných tvaroslovných prostředků? Uveď příklad.

¹⁸ Když se s bedlivou pozorností zkoumala úloha jiných tvaroslovných prostředků, jako jsou pády podstatných jmen, vyjasňovaly se zdánlivé rozpory. Například ve Skutcích 9:7, v záznamu o podivuhodné zkušenosti Saula na cestě do Damašku, mnoho překladů říká, že jeho druhové na cestě ‚slyšeli hlas‘, ale nikoho neviděli. Pak, ve Skutcích 22:9, kde Pavel vypráví tuto příhodu, stejné překlady říkají, že ačkoli viděli světlo, ‚hlas neslyšeli‘. V první zmínce je však řecké slovo pro „hlas“ ve 2. pádě, zatímco ve druhém případě je ve 4. pádě jako ve Skutcích 9:4. Proč tento rozdíl? Z většiny překladů do češtiny zde není patrná žádná odlišnost, ale řečtina ukazuje změnou pádu na něco odlišného. Muži doslova naslouchali „hlasu“, ale neslyšeli jej tak jako Pavel, totiž aby slyšeli slova a rozuměli jim. Překlad nového světa si tedy všímá použití 2. pádu ve Skutcích 9:7 a říká, že muži, kteří byli s Pavlem, „slyšeli sice zvuk hlasu, ale nikoho nespatřili“.

PŘEKLAD NOVÉHO SVĚTA V JINÝCH JAZYCÍCH

19. a) Jakou možnost získali další obyvatelé země, aby se mohli těšit z výhod Překladu nového světa? b) Jaký je celkový počet Biblí, vytištěných Společností Strážná věž do roku 1992?

¹⁹ V roce 1961 bylo oznámeno, že Společnost Strážná věž hodlá dále přeložit Překlad nového světa do šesti rozšířených jazyků, totiž do francouzštiny, holandštiny, italštiny, němčiny, portugalštiny a španělštiny. Tato překladatelská práce byla svěřena zkušeným a oddaným překladatelům, kteří všichni pracovali společně v ústředí Společnosti Strážná věž v Brooklynu (New York). Sloužili jako velký mezinárodní výbor pracující pod schopným vedením. V červenci 1963 při sjezdu svědků Jehovových „Věčné dobré poselství“ v Milwaukee (Wisconsin, USA) byly uveřejněny první plody této překladatelské práce, když byl vydán Překlad nového světa Křesťanských řeckých písem současně v šesti výše uvedených jazycích. Nyní se mohli obyvatelé zemí, ve kterých se mluví jinak než anglicky, zaradovat z předností tohoto moderního překladu. Od té doby překladatelská práce pokračuje, takže do roku 1992 se Překlad nového světa Svatých písem objevil ve třinácti jazycích a bylo vytištěno přes 60 380 000 výtisků. *

VDĚČNÍ ZA MOCNÝ NÁSTROJ

20, 21. V kterých vynikajících ohledech je tento překlad inspirovaných Písem prospěšný pro křesťana?

²⁰ Překlad nového světa je skutečně mocným nástrojem, jenž může doložit, že „celé Písmo je inspirováno Bohem a prospěšné“. Z myšlenek, o nichž pojednávala tato studie, lze s oceněním uznat, že tento překlad je přesný a spolehlivý a může přinést skutečné potěšení těm, kteří touží slyšet, jak Bůh mluví k člověku podnětně a moderní, živou řečí. Jazyk Překladu nového světa duchovně burcuje a rychle čtenáře uvádí do souladu s dynamickým vyjadřováním původních inspirovaných Písem. Není již zapotřebí znovu a znovu číst verše, abychom pochopili nejasné výrazy. Promlouvá mocnou a jasnou řečí již při prvním čtení.

²¹ Překlad nového světa Svatých písem je věrným překladem Božího slova, „meče ducha“. Je proto skutečně účinnou zbraní v duchovním boji křesťana, a pomáhá ‚vyvracet silně zakořeněné falešné nauky a uvažování, jež se pozvedají proti poznání Boha‘. Jak znamenitě nám umožňuje oznamovat s lepším porozuměním prospěšné a budující věci, slavné věci o Božím království spravedlnosti — ano, „velkolepé Boží věci“! — Ef. 6:17; 2. Kor. 10:4, 5; Sk. 2:11.

[Poznámky pod čarou]

[Studijní otázky]