Kapitola 15

Je „konec světa“ blízko?

„JSI připraven na konec světa?“ Tak zněla otázka uveřejněná v torontském listu Star. Taková otázka může některé lidi přimět k přemýšlení o zprávách, jako je tato:

„Sydney, Austrálie — V australské buši se skupina 100 obyvatel města, kteří opustili své domovy a vzdali se pohodlí dnešního života, připravuje na ‚konec světa‘, který se podle jejich názoru rychle blíží.“

² Mnozí lidé se však dnes obávají, že „konec“ by mohl nastat následkem nukleární války, znečištění životního prostředí nebo jiných reálných nebezpečí. Například:

„Vědec a spisovatel Isaac Asimov vypočítal asi dvacet způsobů, jak by mohl být ze Země vyhlazen život, počínaje vyhasínáním Slunce a konče nedostatkem potravin.“ — Torontský list Star.

³ Na základě spolehlivého Božího slova však máme ještě vážnější důvod k obavám. Mnozí lidé  četli v Bibli o „skonání světa“. (Matouš 13:39, 40; 24:3, Kralická bible) Víme, že se stane všechno, co Bůh slibuje. Proto bychom měli vědět, co o tom říká Bible a jak to může zapůsobit na náš život dnes i v budoucnosti.

KONEC — ČEHO A KDY?

⁴ Bible nás ujišťuje, že Bůh odstraní ty, kteří nesou odpovědnost za zlo a utrpení. (Žalm 37:28; 145:20) Ježíš Kristus i apoštol Petr srovnali toto nadcházející vykonání rozsudku se zničením lidí, jež Bůh způsobil v Noemově době a při němž postupoval na základě výběru. Země sama nebyla zničena, ale ničemní přišli o život celosvětovou potopou. Bůh zachránil Noema a jeho rodinu; tvořili na očištěné zeměkouli spravedlivou pozemskou společnost. Petr se o tom zmínil a potom pod Boží inspirací předpověděl nadcházející ‚den soudu a zničení bezbožných lidí‘. Potom přijdou „nová nebesa a nová země“, v nichž má „přebývat spravedlnost“. — 2. Petra 3:5–7, 13; Kazatel 1:4; Izajáš 45:18.

⁵ Chceme přirozeně vědět, kdy přijde tento zhoubný konec nynějšího systému věcí. Ježíš řekl, že o „tom dni a hodině“ ví jedině Otec. (Matouš 24:36) Znamená to však, že o tom nevíme vůbec nic? Neznamená, protože Bůh nám laskavě dal ve svém Slově poučení, takže jeho ctitelé budou vědět, až se konec přiblíží. — Srovnej Amosa 3:7.

⁶ Bible nám poskytuje důvod k důvěře, že Bůh je schopen předpovědět budoucí vývoj událostí. Například u Daniela 9:24–27 dal zaznamenat proroctví,  které naznačovalo, kdy přijde Mesiáš neboli Kristus. Lékař Lukáš, který žil v prvním století, podává zprávu, že Židé, kteří znali Danielovo proroctví, očekávali v roce 29. n. l. Mesiáše. (Lukáš 3:1, 2, 15) Židovský učenec Abba Hillel Silver s tím souhlasí a píše: „Mesiáš byl očekáván asi ve druhé čtvrtině prvního století n. l.“ Ježíš byl pokřtěn a stal se Kristem v roce 29. n. l., přesně v roce, na který poukazovalo Danielovo proroctví.

⁷ Totéž proroctví v Danielově knize předpovídá, že po Mesiášově smrti bude ‚město a svaté místo zničeno‘. Ano, Bůh předem předpověděl, že Jeruzalém a jeho svatý chrám mají být zničeny, čímž skončí židovský systém věcí. — Daniel 9:26.

⁸ Krátce před svou smrtí v roce 33 n. l. se Ježíš zabýval touto otázkou podrobněji. Řekl, že Bůh opustí Jeruzalém a jeho chrám. Také prohlásil, že odchází a že se později vrátí. (Matouš 23:37 až 24:2) Ale jeho učedníci se ptali:

„Pověz nám: Kdy to bude a co bude znamením tvé přítomnosti a závěru systému věcí [nebo ‚skonání světa‘]?“ — Matouš 24:3.

⁹ Jeho odpověď byla pro křesťany v prvním století životně důležitá. Stejně důležitá je i pro nás, protože, jak uvidíme, Ježíšova odpověď daleko přesahovala to, nač se apoštolové ptali nebo čemu mohli rozumět. — Jan 16:4, 12, 13.

¹⁰ Ježíš se odvolal na Danielovo proroctví. (Matouš 24:15) Toto proroctví neurčovalo, ve kterém roce má být Jeruzalém zničen, a nemluvil o tom ani Ježíš. Popsal však události, které měly tvořit  „znamení“ toho, že nadešly poslední dny židovského systému. Jeho slova si můžeš přečíst u Matouše 24:4–21 a Lukáše 21:10–24. Předpověděl falešné mesiáše (kristy), války, nedostatek potravin, zemětřesení, nákazy, pronásledování křesťanů a rozsáhlé kazatelské dílo. Dějiny ukazují, že tyto události nastaly v generaci, která byla ještě naživu, když Římané zničili v roce 70 n. l. Jeruzalém.

FALEŠNÍ KRISTOVÉ: Josephus, historik z prvního století, se zmiňuje o třech mužích, kteří se vydávali za mesiáše.

VÁLKY: V jihozápadní Asii byly partské války; vzpoury byly v Galii a ve Španělsku; v části říše bylo povstání Židů; Syřané a Samaritáni povstali proti Židům.

NEDOSTATEK POTRAVIN: Nedostatek potravin nastal v Římě, v Řecku a v Judeji; o jednom z nich je zmínka ve Skutcích apoštolů 11:28.

ZEMĚTŘESENÍ: K těm došlo na Krétě, ve Smyrně, v Hierapoli, v Kolosech, na ostrově Chios, v Milétu, na ostrově Samos, v Římě a v Judeji.

KŘESŤANÉ BYLI PRONÁSLEDOVÁNI, ale VŠUDE KÁZALI: Viz zprávu ve Skutcích 8:1, 14; 9:1, 2; 24:5; 28:22.

¹¹ Křesťané důvěřovali Ježíšovu proroctví, a proto mohli něco podniknout pro záchranu svého života. Kristus varoval: ‚Až uvidíte Jeruzalém obklopený utábořenými vojsky, utečte.‘ (Lukáš 21:20–24) Jak bylo předpověděno, obklíčili Římané pod vedením generála Galla v říjnu 66 n. l. Jeruzalém. Jak mohli křesťané utéci? Vojska neočekávaně odtáhla. Křesťané, kteří jednali podle Ježíšovy výstrahy, uprchli z města. V roce 70 n. l. se Římané pod vedením generála Tita vrátili.  Zpustošili město a pobili přes milión Židů. Navštívíš-li někdy Řím, uvidíš tam Titův oblouk s reliéfy, které to na památku zobrazují.

¹² Co se stalo během posledních dnů židovského systému, dokazuje naprostou spolehlivost „znamení“, které dal Ježíš. To je pro nás důležité, protože Ježíšovo proroctví o „závěru systému věcí“ má dnes ještě větší význam.

DALŠÍ SPLNĚNÍ JEŽÍŠOVA PROROCTVÍ

¹³ Ježíšova předpověď o falešných kristech, o válkách, nedostatku potravin, o zemětřeseních a pronásledování křesťanů se splnila před rokem  70 n. l. Ježíš však předpověděl ještě další věci, které měly zřejmě nastat až později. Řekl, že „všechny kmeny země“ budou nuceny uznat jeho přítomnost v nebeské slávě. (Matouš 24:30) Také předpověděl, že lidé budou oddělováni jako „ovce od kozlů“ a že ti, kteří se budou podobat ovcím, vejdou do věčného života. (Matouš 25:32, 46) Tyto věci se před rokem 70 n. l. nestaly.

¹⁴ Více než 25 let po pádu Jeruzaléma přiměl Bůh apoštola Jana, aby napsal ve Zjevení o budoucích událostech. V šesté kapitole Jan předem viděl „jezdce“, kteří přinesou zemi katastrofální věci. Až si přečteš Zjevení 6:3–8, uvidíš, že Jan předpověděl: 1. války, 2. „nedostatek potravin“ a 3. „smrtelnou ránu“. To jsou některé z věcí, jež předpověděl i Ježíš ve svém „znamení“. Máme tedy další důkaz, že mělo nastat druhé a větší splnění Ježíšovy předpovědi. Profesor A. T. Robertson o tom říká:

„Pro náš účel stačí, abychom si představili, že Ježíš použil zničení chrámu a Jeruzaléma, k němuž došlo v oné generaci roku 70 n. l., také jako symbolického znázornění jeho vlastního druhého příchodu a konce světa neboli skonání věku.“ — Word Pictures in the New Testament (Slovní obrazy v Novém zákoně), svazek 1, strana 188.

¹⁵ Někdo však namítne: ‚Ale války, nedostatek potravin a mory byly vždy. Jak je tedy možné rozeznat druhé splnění tohoto „znamení“?‘

¹⁶ Musí to být zřejmě něco mimořádného, odlišného od nějaké místní války, od izolovaného moru nebo jednotlivého zemětřesení. Povšimni si slov ve Zjevení 6:4, kde je řečeno, že byl „odňat ze země [nejen z jednoho národa nebo z jedné oblasti] mír“. Ježíš také ukázal, že to bude složené znamení. Společně s rozsáhlými válkami měl tedy nastat  znatelný nedostatek potravin, měla být zemětřesení a měly vypuknout nákazy, a to jmenujeme jen některé rysy. To všechno mělo přijít na jednu generaci. (Matouš 24:32–34) Mnozí lidé, kteří tomu rozumějí a zkoumají lidské dějiny, jasně rozeznávají, že ‚znamení závěru systému věcí‘ je možno vidět nyní.

„ZNAMENÍ“ V NAŠÍ DOBĚ

¹⁷ Ze Zjevení 6:4 je patrné, že budou celosvětové války. Bylo to tak? Ano, počínaje válkou v letech 1914–1918. Novinář Sydney J. Harris píše, že do ‚první světové války bylo zataženo tolik zemí, že to zahrnovalo 90 procent obyvatel světa‘. Podle díla Encyclopedia Americana bylo v první světové válce zabito přes 8 000 000 vojáků a přes 12 000 000 civilistů zemřelo při hromadném zabíjení, hladem nebo vysílením.

¹⁸ Někteří lidé se snaží zamítnout tyto důkazy poukazem na to, že lidé dříve neměli dopravní a technické možnosti pro světovou válku. Právě to však ukazuje, v čem byla první světová válka jediná svého druhu.

„Od srpna roku 1914 bylo stále jasnější, že vypuknutím první světové války skončila jedna epocha.“ — The Norton History of Modern Europe.

„První světová válka — pro přežijící prostě Velká válka — zůstává v lidské mysli předělem novodobých dějin. . . Je něco pravdy v podvědomém pocitu většiny lidí, že nová doba začala první světovou válkou. Byla to doba, kdy jsme ztratili svou nevinnost.“ — Montrealský list Gazette.

„Rok 1918 nebyl úvodem k miléniu, ale uvedl půl století konfliktů, neklidu, válek, revolucí, pustošení  a zkázy v dosud nebývalé a nepředstavitelné míře.“ — Profesor H. S. Commager.

¹⁹ Ano, došlo k válce dosud nevídaného rozsahu, jak to předpověděla Bible. Brzy nato vypukla druhá světová válka, která si vyžádala „35 000 000 až 60 000 000“ životů.

„Druhá světová válka roznesla téměř po celém světě smrt a zpustošení v míře dosud nebývalé. . . Pokus vyjádřit ve finanční hodnotě cenu majetku a životně důležitých věcí, jež byly zničeny, je zbytečný: výsledkem by byla astronomická čísla.“ — Encyclopedia Americana.

Nehledě na mnoho válek, jež byly vedeny od roku 1914, je nyní před námi hrozba války nukleární.

²⁰ Nebývalé nemoci jsou dalším důkazem toho, že se „znamení“ začalo ve větším měřítku splňovat  vypuknutím první světové války. (Lukáš 21:11) Časopis Science Digest nejprve uznává, že dřívější nákazy připravily v průběhu několika desetiletí o život mnoho lidí. Potom ukazuje, oč větší rozsah měla španělská chřipka v roce 1918:

„Válka pobila během čtyř let rozhořčených bojů přes 21 000 000 lidí; epidemie chřipky si vyžádala přibližně stejný počet obětí během čtyř měsíců. Ještě nikdy v lidských dějinách nepřišla smrt tak nelítostně a rychle. . . Jeden lékař to nazval nejhorší lékařskou katastrofou všech dob.“

„Obvykle se udává v celosvětovém rozsahu počet 21 miliónů obětí, to je však ‚pravděpodobně velmi nízký odhad‘. Tolik lidí zemřelo možná jen na indickém subkontinentu; úmrtnost v říjnu 1918 tam byla ‚v dějinách nemocí bez obdoby‘.“ — Scientific American.

Ani vědci nejsou schopni zastavit žeň smrti, kterou působí nemoci. Jakmile se zdá, že jedna nemoc je „přemožena“, vyvstává jiná. Lidé posílají rakety k Měsíci, ale nepřemohli malárii, rakovinu a srdeční nemoci.

²¹ Ježíš řekl, že ke „znamení“ budou také patřit „zemětřesení na jednom místě za druhým“. (Matouš 24:7; Lukáš 21:11) V průběhu dějin opravdu zemětřesení probíhala. Ale jak je tomu v období po první světové válce ve srovnání s dřívější dobou? V listu Il Piccolo píše Geo Malagoli:

„Jak je patrné ze statistik, žije naše generace v nebezpečném období vysoké seismické aktivity. Během 1 059 let (od roku 856 do roku 1914) zaznamenávají spolehlivé zdroje pouze 24 větších zemětřesení, jež si vyžádala 1 973 000 obětí. Ale při katastrofách v poslední době zahynulo 1 600 000 lidí během pouhých  63 let, a to následkem 43 zemětřesení, k nimž došlo v letech 1915 až 1978. Tento dramatický růst potvrzuje další známou skutečnost — že naše generace je nešťastná v mnoha směrech.“

²² Někdo možná namítne, že větší počet obětí při zemětřeseních od roku 1914 je následkem rostoucího počtu obyvatel světa a rostoucích rozměrů měst. I kdyby tomu tak bylo, nic to na skutečnostech nemění. Totéž platí o hladu. Ačkoli bylo ve výrobě potravin dosaženo pokroků — například tzv. zelenou revolucí — čteme zprávy:

„Nejméně jeden z každých osmi lidí na zemi je stále ještě postižen nějakou formou podvýživy.“

„Světová rada pro výživu při Spojených národech se sešla letos na podzim v Ottawě a potvrdila, že každý rok umírá hladem 50 miliónů lidí.“

„Odborníci v oblasti světové výživy odhadují, že letos nebude mít dostatek jídla více než miliarda lidí.“

²³ „Závěr systému věcí“ se měl vyznačovat také ‚vzrůstem bezzákonnosti‘ a ochladnutím lásky. (Matouš 24:3, 12) Asi nepotřebuješ žádnou statistiku o zločinnosti a terorismu, která by tě měla přesvědčit, že se to dnes splňuje. Ale přečti si v této souvislosti prorocký popis „posledních dnů“ ve 2. Timoteovi 3:1–5. Všimni si, jak přesně to odpovídá naší době.

 CO TO PRO TEBE ZNAMENÁ?

²⁴ Ježíš předpověděl, že mnozí lidé budou splňováním tohoto „znamení“ sklíčeni. „Lidé budou omdlévat strachem a očekáváním věcí přicházejících na obydlenou zem.“ Jeho následovníci se však budou chovat jinak. Kristus jim řekl: „Až se to však začne dít, napřimte se a pozvedněte hlavu, protože se přibližuje vaše vysvobození.“ (Lukáš 21:26, 28) Nesmíme přehlížet události a nesmíme je také odsunovat stranou, jako by šlo o souhru okolností. Lidé v Jeruzalémě, kteří ve své době přehlíželi splňování Ježíšova proroctví, přišli o život. Ježíš nám říká: „Zůstaňte. . . bdělí. . . , aby se vám podařilo uniknout.“ — Lukáš 21:34–36.

²⁵ Ano, je možné přežít konec nynějšího ničemného systému věcí. Žádný člověk nezná přesně „den a hodinu“ nadcházejícího konce, ale co se děje na zemi v naší době, dokazuje, že to je velmi blízko. Očekává se však od nás více, než jen abychom ‚zůstali bdělí‘. (Matouš 24:36–42) Mělo by to zapůsobit na náš způsob myšlení a na naše chování. Petr píše: „Jak svatě a zbožně musíte žít vy, kteří dychtivě očekáváte příchod Božího dne. . . Snažte se, abyste byli čistí a bez poskvrny.“ — 2. Petra 3:11–14, Ekumenický překlad.

²⁶ Jako část „znamení“ Ježíš také předpověděl: „A tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.“ (Matouš 24:14) Abychom se mohli správně podílet na této činnosti, musíme vědět, co je toto „království“ a proč je tak důležité od doby, kdy se blíží konec. To chceme nyní prozkoumat.

[Studijní otázky]

Proč bychom se měli zajímat o „skonání světa“? (1–3)

Co podle Bible skončí? (4)

Proč si můžeme být jisti, že přijde „konec“? (5, 6)

Co předpověděl Ježíš o židovském systému věcí? A co se stalo? (7–10)

Proč bylo důležité rozumět tomuto „znamení“? (11, 12)

Proč bychom měli vyhlížet další splnění tohoto „znamení“? Jak se to má lišit od prvního splnění? (13–16)

Jaké války byly podle předpovědi vedeny v naší době? (17–19)

Co se splnilo, pokud jde o nákazy? (20)

Na jaké další důkazy, že se plní toto „znamení“, můžeš poukázat? (21–23)

Jaký význam má nynější splňování „znamení“ v tvém životě? (24–26)

[Rámeček na straně 140]

„Předpovědi o konci světa existovaly již ve starověku. . . Dnes však vidíme hrozivé příznaky, které nezmizí: ‚problémy lidstva‘, které se jeví neřešitelné i těm nejbystřejším politikům, šílené balancování světa vyzbrojeného nukleárními zbraněmi a ničení nenahraditelného životního prostředí, které lidé pustoší jako termiti.“ — „The Spectator“, Ontario, Kanada.

[Rámeček na straně 147]

„Nikdy nebylo snadné vysvětlit válku, a vysvětlení první světové války je snad nejtěžší ze všech. Za suchými zprávami o soupeření a paktech, jimiž historikové obvykle tuto válku vysvětlují, je něco daleko většího, něco neklidného, co sužuje svět. . . Sotva válka skončila, začal se svět připravovat na další.“ — Barry Renfrew, Associated Press.

„Události, které se rozpoutaly 4. srpna 1914. . . zničily mravní a politický řád, rozrušily mezinárodní rovnováhu sil, skončily s úlohou Evropy jako rozhodujícího činitele ve světových záležitostech a postupně si vyžádaly několik desítek miliónů lidských životů. . . V roce 1914 ztratil svět soudržnost, kterou od té doby již nikdy nezískal.“ — Londýnský „The Economist“.

[Rámeček na straně 149]

OBĚTI ZEMĚTŘESENÍ

(Odhad za období 1 122 let)

Do roku 1914 — 1 800 ročně

Od roku 1914 — 25 300 ročně

[Obrázek na straně 144]

Křesťané jednali podle Ježíšova varování a utekli z Jeruzaléma, než ho Římané zničili