Kapitola 2

Je rozumné věřit v Boha?

JEDNA z nejdůležitějších otázek, s nimiž se kdy setkáš, zní: ‚Existuje Bůh?‘ Závěr, k němuž dospěješ, může ovlivnit tvůj postoj k rodině, k práci, k penězům, k morálce a k samotnému životu.

² Na otázku ‚Existuje Bůh?‘ odpovědí mnozí lidé tím, že opakují, co si přečetli nebo co slyšeli od někoho jiného. O této otázce bys však měl přemýšlet ty sám. V knize Man, God and Magic (Člověk, Bůh a duchovní sféra) píše dr. Ivar Lissner, že „hlavní rozdíl mezi člověkem a zvířetem“ tkví v tom, že „člověk se nespokojí jen s tím, aby spal, jedl a zahřál se“. Člověk má „zvláštní a sobě vlastní touhu“, kterou lze označit jako „duchovnost“. Dr. Lissner dodává, že ‚všechny lidské kultury vznikly z hledání Boha‘. A tak skutečnost, že se zabýváš otázkou, zda existuje Bůh, dokazuje, že jsi ještě nezanedbal důležitou lidskou vlastnost — svou duchovnost.

³ Jak můžeš zjistit, zda existuje ‚tvůrce a vládce vesmíru, Svrchovaná bytost‘, jak definuje „Boha“ jeden slovník? Existuje-li ‚tvůrce vesmíru‘, musely by být logicky důkazy o tom, že vesmír měl počátek, a také důkazy o tom, že existuje na základě plánu a že v něm panuje řád. Chceš-li prozkoumat tyto otázky, zveme tě, abys uvažoval o tom, co o životě zjistili biologové a co o vesmíru  poznali pomocí teleskopů a kosmických sond fyzici a astronomové.

TVŮJ ŽIVOT — VZNIKL NÁHODOU?

⁴ Proč nezačít přímo u tebe? Kde jsi získal svůj život? Je pravda, že ti jej předali rodiče. Ale jak vznikl život na Zemi?

⁵ Chemici se snažili vytvořit život v laboratoři a tak vysvětlit, jak vznikl. Vystavili směsi určitých plynů elektrickým výbojům. Tak se vytvořily některé aminokyseliny (takové molekuly, které jsou považovány za ‚stavební kameny‘ živých organismů). Ale tyto aminokyseliny byly bez života. Nevznikly také pouhou náhodou; vytvořili je vzdělaní vědci za kontrolovaných podmínek v moderních laboratořích.

⁶ Existuje více než 200 přirozených aminokyselin, ale v proteinech živých organismů je obsaženo pouze 20 zvláštních aminokyselin. I kdyby některé aminokyseliny mohly vzniknout bleskem, kdo potom vybral právě těch 20 správných aminokyselin, které jsou v živých organismech? A jak byly sestaveny přesně do toho pořadí, které je nutné pro bílkovinnou molekulu? Vědec a analytik dr. J. F. Coppedge vypočítal, že ‚pravděpodobnost, že by náhodným uspořádáním aminokyselin vznikla jen jediná bílkovinná molekula, je jedna ku 10²⁸⁷‘. (To je číslo s dalšími 287 nulami.) Poukázal také na to, že nejmenší teoretická forma života potřebuje ‚nejméně 239 bílkovinných molekul‘. Máš za to, že tyto skutečnosti potvrzují, že život povstal slepou náhodou? Nebo svědčí o inteligentním plánování?

 ⁷ Uvažuj ještě o jiném laboratorním experimentu, který byl ve sdělovacích prostředcích označen jako „stvoření života“. Pomocí složitého zařízení rozložili vědci virus, produkovaný v živém organismu, na jeho jednotlivé složky. Později zase tyto složky spojili, takže opět vznikl virus. Biolog René Dubos však v díle Encyclopædia Britannica vysvětluje, že ve skutečnosti není správné označovat tento postup jako „stvoření života“. Tito vědci ani jiní nemohli vytvořit z neživé hmoty nový život. Tento pokus nenaznačil, že by život vznikl náhodou, ale naopak ukázal, že „celý biologický postup“ nutný pro život „musel být dán životem, který existoval již předtím“.

⁸ I kdyby vědci mohli vytvořit živé bílkovinné molekuly z neživé hmoty, potvrdilo by to jen, že nejprve musela existovat inteligentní živá bytost jako řídící síla. V době, kdy na Zemi povstal život, neexistovali ovšem žádní lidé. A přece byl život vytvořen, a to i lidský život. Kdo to způsobil? Již dávno došli pisatelé Bible k závěru, který si zaslouží vážnou pozornost. Jeden z nich řekl: „Dech Všemohoucího mě přivedl k životu.“ Jiný dodal: „[Bůh] dává všem lidem život, dech a všechno.“ *

⁹ Podrobnější pozorování lidského těla ti pomůže dále o tom uvažovat.

TVÉ BUŇKY — TVŮJ MOZEK — TY

¹⁰ Život pulsuje v tvém těle, které se skládá asi ze 100 000 000 000 000 nepatrných buněk. Buňka  je základní složka každého živého organismu na zemi. Čím podrobněji ji vědci zkoumají, tím složitější se jim jeví.

¹¹ Každou buňku tvého těla můžeme srovnat s mikroskopickým opevněným městem. Buňka obsahuje složky, které se podobají elektrárnám, protože se v nich vytváří energie. „Továrny“ v buňce vyrábějí bílkoviny a hormony, které jsou rozesílány do jiných částí těla. Složitou sítí kanálů se do buňky i z ní dopravují chemické látky. „Stráže“ kontrolují, co se dostává dovnitř, a odrážejí vetřelce. Klíčem k tomu všemu je buněčné jádro, „radnice“ buňky. Řídí veškerou činnost buňky a obsahuje genetické plány. Některé buněčné složky jsou tak nepatrné, že jejich podrobnosti není možné jasně vidět ani při 200 000násobném zvětšení pomocí elektronového mikroskopu. (Mravenec by měl při takovém zvětšení délku přes 800 metrů.) Jak je možné vysvětlit takovou úžasnou složitost a organizaci v každé z tvých 100 000 000 000 000 nepatrných buněk?

¹² Kdysi jsi byl jedinou oplodněnou buňkou v děloze své matky. Tato buňka se rozdělila ve dvě, pak ve čtyři a tak dále. Později se z některých těchto buněk stala svalová tkáň. Z jiných vznikly tvé oči, kosti a srdce. Jak je možné, že buňky vytvářely každou jednotlivou část tvého těla v pravý čas a na správném místě? Proč se ti například buňky vyvinuly v uši na správném místě, a ne na koleně nebo na paži?

¹³ Pohleď však na věc ještě blíže. V každé buňce máš desetitisíce genů a životně důležitou DNK, která buňkám říká, jak mají fungovat a rozmnožovat  se. Tvrdí se, že DNK v každé buňce obsahuje tolik informací, že by naplnily encyklopedii o 1 000 svazcích. Určuje, jakou barvu budou mít tvé vlasy, jak rychle porosteš, jak široký bude tvůj úsměv a bezpočet jiných podrobností o tobě. To všechno bylo ‚zapsáno‘ v DNK jediné buňky v děloze tvé matky.

¹⁴ Uvedli jsme si zde jen několik málo skutečností o buňce. Ve světle těchto poznatků se ptáme: Jestliže tento neuvěřitelný genetický stavební plán nebo buňku vědomě nepřipravili naši rodiče, kdo to tedy byl? Je možné najít pro to nějaké logické vysvětlení, aniž bereme v úvahu inteligentního konstruktéra?

 ¹⁵ Jeden ze svých orgánů, pravděpodobně nejúžasnější z nich, nikdy neuvidíš — svůj mozek. Skládá se asi z 10 000 000 000 nervových buněk, tedy z dvojnásobně většího počtu, než kolik je lidí na zemi. Každá z těchto buněk má opět tisíce spojení s jinými nervovými buňkami. Celkový počet spojení je nepředstavitelný!

¹⁶ Ve tvém mozku jsou uloženy stamilióny skutečností a představ, ale není to jen sklad informací. Pomocí svého mozku se můžeš naučit zavázat uzel, mluvit cizím jazykem, péci chléb nebo pískat. Můžeš si představovat, jaká asi bude tvá dovolená, nebo jak chutná šťavnaté ovoce. Můžeš analyzovat a tvořit. Můžeš tedy plánovat, oceňovat něco, milovat a spojovat své myšlenky s minulostí, přítomností a budoucností. Moudrost toho, kdo vytvořil mozek, musí daleko převyšovat moudrost kteréhokoli člověka. Vědci připouštějí:

„Je naprosto nejasné, jak toto úžasně zkonstruované, systematické a fantasticky komplexní soustrojí vykonává své funkce . . . , lidské bytosti možná nikdy nevyřeší všechny jednotlivé záhady mozku.“ — Scientific American.

¹⁷ Při svých úvahách o tom, zda existuje Stvořitel, nejvyšší bytost, nepřehlédni ostatní části svého těla: své oči, které jsou přesnější a přizpůsobivější než jakákoli kamera; své uši, které rozlišují množství zvuků a poskytují ti smysl pro směr a rovnováhu; své srdce, úžasnou pumpu o výkonnosti, kterou neumějí napodobit ani ti nejlepší inženýři; svůj jazyk, zažívací systém  a ruce, a to jmenujeme jen některé orgány. Jeden inženýr, který měl navrhnout a postavit velký počítač, prohlásil:

„Jestliže můj počítač musí mít konstruktéra, oč spíše jej musel mít ten složitý fyziologicko–chemicko–biologický aparát, mé tělo, které je zase jen nepatrnou částečkou téměř nekonečného vesmíru.“

„PRVOTNÍ PŘÍČINA“ VESMÍRU

¹⁸ Asi před 3 000 lety jeden muž na Středním východě, který se jmenoval Elihu, řekl: „Podívej se na oblohu a pak přemýšlej.“ *

¹⁹ Už jsi to někdy učinil v temné noci, kdy jasně svítily hvězdy? Měl by to učinit každý. Pouhým okem je možné vidět asi 5 000 hvězd. Ale naše galaxie neboli Mléčná dráha se skládá z více než 100 000 000 000 hvězd. A kolik existuje galaxií? Astronomové říkají, že jich existují miliardy — ne hvězd, ale galaxií, a v každé z nich jsou miliardy hvězd! Jak malí jsme my lidé ve srovnání s celým vesmírem! Jak to ale vše vzniklo?

²⁰ Vědci zjistili, že se všechny galaxie jakoby vzdalují od určitého centrálního bodu. Mnozí astronomové zastávají teorii, že před stamilióny let došlo k ohromnému výbuchu, který nazývají „velký třesk“, a že se při něm začala energie a hmota rozpínat a začal se vytvářet vesmír, jak jej známe. Jejich teorie nevysvětluje, co způsobilo tento „velký třesk“. Nejzajímavější na ní však je, že předpokládá výchozí bod, okamžik, kdy se zrodil vesmír.

 „Dnes je možné cítit, jak se vědecký svět chvěje tváří v tvář hromadícím se důkazům o ‚velkém třesku‘, jímž vznikl vesmír. Vzniká otázka, co bylo předtím, a nejzákladnější víra vědců je otřesena, když poznávají, že nejsou schopni zodpovědět výchozí otázky.“ — The Wall Street Journal.

²¹ Ano, lidé, kteří nevěří v Boha, stojí před obtížnými otázkami: Kdo nebo co vytvořilo hmotu ve vesmíru? Byl vesmír vytvořen z ničeho? Hmota se považuje za formu energie; co je potom zdrojem energie?

²² Dr. Robert Jastrow, ředitel Goddardova ústavu NASA pro kosmický výzkum, napsal:  „Vzhledem k takovým důkazům je myšlenka o existenci Boha, který stvořil vesmír, stejně vědecky odůvodněná jako mnohé jiné představy.“

²³ V každé generaci docházeli dobře informovaní lidé k závěru, že musí existovat inteligentní prvotní příčina, Stvořitel, který je nejvyšší bytostí. Jejich názor vyjadřuje Bible slovy: „Nebesa oznamují Boží slávu a prostor vypráví o díle jeho rukou.“ *

²⁴ Bez ohledu na to, zda jsi došel k závěru, že Bůh existuje, nebo ne, mohla by ti naše úvaha o životě, o nás samotných a o vesmíru pomoci, abys pochopil, proč jsou mnozí přemýšliví lidé přesvědčeni, že existuje Bůh. To nás vede k otázce, jež s tím úzce souvisí: Jestliže existuje Stvořitel, není pak logické, že svým tvorům sděluje své myšlenky a odpovídá na naše otázky: Proč jsme zde? Proč existuje tolik ničemnosti? Co přinese budoucnost? Jak se můžeme stát šťastnými?

[Poznámky pod čarou]

[Studijní otázky]

Proč bychom měli uvažovat o otázce, zda existuje Bůh? (1–3)

Co je patrné z existence života na Zemi? (4–9)

Co můžeme poznat o svých buňkách? Jak nám to může pomoci, když uvažujeme o tom, zda existuje Bůh? (10–14)

Jak poskytuje lidský mozek důkaz o tom, že musel vzniknout podle plánu? (15–17)

Co vede mnohé lidi k závěru, že vesmír stvořil Bůh? (18–24)

 [Rámeček na straně 13]

„Dnes nejméně 80 procent vědců, kteří se zabývají biologií, pravděpodobně uzná, že biologie a život jsou řízeny nějakou vyšší mocí.

Vynikající řád a řízení v různých projevech života a v základních pochodech na buněčné a molekulární úrovni silně ovlivnily názor, že existuje nějaká vyšší moc.“ — Journal of the American Medical Association.

[Rámeček na straně 19]

JAK VZNIKL ŘÁD?

Dr. Paul Davies, docent užité matematiky na londýnské King’s College, píše v časopise New Scientist :

„Ať se podíváme ve vesmíru kamkoli, od nejvzdálenějších galaxií až po nejhlubší část atomu, všude pozorujeme řád . . . Jestliže informace a řád mají vždy přirozenou tendenci ztrácet se, odkud potom pocházejí všechny ty informace, které činí svět něčím tak zvláštním?“

Sir Bernard Lovell, ředitel slavné observatoře Jodrell–Bank v Anglii, píše o tom, že má podobné pocity jako Albert Einstein:

„Žasneme nad harmonií přírodních zákonů, které svědčí o tak nadřazené inteligenci, že ve srovnání s ní je všechno systematické přemýšlení a jednání lidských bytostí naprosto nevýznamným odleskem.“ — Centre of Immensities (Centrum nesmírnosti).

[Obrázek na straně 13]

TVÉ BUŇKY

MITOCHONDRIE vyrábějí chemické látky, které jsou zdrojem energie

JÁDRO řídí veškerou činnost buňky

SÍŤ KANÁLŮ dopravuje chemické látky do buňky a z ní

BUNĚČNÁ MEMBRÁNA A BÍLKOVINY kontrolují, co se dostává dovnitř, a odrážejí vetřelce

RIBOZÓMY vyrábějí bílkoviny a hormony, které jsou rozesílány do jiných částí těla

[Obrázek na straně 15]

JEJÍ MOZEK

jí umožňuje —

udržovat na kole rovnováhu

slyšet přibližující se auta

vnímat vůni květů

cítit vánek

pozorovat psa

zapamatovat si cestu domů

 [Obrázek na straně 17]

KDO JE KONSTRUKTÉREM LIDSKÉHO TĚLA?

MOZEK: Je více než jen pouhý počítač; má kapacitu miliardkrát větší, než je potřebné pro dnešní lidský život.

OKO: Plně automatizovaná filmová kamera na barevný materiál se samočinným zaostřováním.

SRDCE: Pumpa s větší účinností než jakýkoli přístroj vytvořený člověkem. Pumpuje 5 700 litrů denně.

JÁTRA: Chemická laboratoř s více než 500 funkcemi. Vyrábí více než 1 000 enzymů.

KOSTI: Opěrná konstrukce, která váží jen asi 9 kg, ale je pevná jako ocelový nosník.

NERVOVÝ SYSTÉM: Spojovací síť, která přijímá a/nebo reaguje na 100 000 000 vjemů za sekundu.

[Obrázek na straně 20]

Jak vznikl vesmír se svými miliardami galaxií?