Kapitola 4

Můžeš poznat to, co nevidíš

MNOHÉ z nejúžasnějších věcí nemůžeme vidět. Například podivuhodný vývoj dítěte v mateřském lůně byl pro člověka dlouho neviditelným „zázrakem“. Proto jeho první fotografie vyvolaly velký úžas.

² Existují i jiné důležité věci, které nemůžeme vidět, například magnetismus a přitažlivost. Jsou to však reálné skutečnosti. Můžeme se o nich dovědět více, pozorujeme-li jejich účinky. Totéž platí o Bohu. Zajímáme-li se však o to, abychom se poučili o svém Stvořiteli — což bychom měli —, musíme vynaložit určité úsilí. — Srovnej Jana 3:12.

³ V podstatě jsou dva způsoby, jak se můžeme dovědět o Bohu, kterého nemůžeme vidět. O jednom z nich se zmínil Pavel, apoštol Ježíše Krista. Napsal: „Jeho neviditelné vlastnosti jsou totiž jasně patrné od stvoření světa, protože je lze pochopit z učiněných věcí, dokonce i jeho věčnou moc a Božství.“ (Římanům 1:20) Ano, stvoření svědčí o existenci Nejvyšší bytosti. Kromě toho naznačuje i jeho vlastnosti, ukazuje, jaký je. Druhý způsob je daleko důležitější, protože nám poskytuje o Bohu přesnější informaci. Je to napsané zjevení, které je obsaženo v Bibli.

 JAKÁ BYTOST JE BŮH?

⁴ V Bibli je zaznamenáno, co Ježíš řekl o Bohu: „Bůh je Duch.“ (Jan 4:24) To znamená, že Stvořitel nemá hmotné masité tělo jako my. To mohou bez obtíží pochopit lidé, kteří vědí o takových neviditelných skutečnostech, jako je přitažlivost, magnetismus a rádiové vlny. Ale nejdůležitější rys, jímž se Bůh od nich liší, je, že je živou, inteligentní osobností s vlastnostmi, které můžeme rozeznat. Co patří k těmto vlastnostem?

⁵ Pozoroval jsi někdy vysoké vlny tříštící se o skalnaté pobřeží? Nebo ohromnou sílu sopky? To jsou jen nepatrné náznaky moci, kterou musí mít Stvořitel, protože on stvořil zemi i všechny její síly.

⁶ Na základě Einsteinovy slavné rovnice E=mc² vědci vysvětlují, že hmota není nic jiného než energie vázaná v atomech. Lidé to dokázali, když způsobili výbuchy atomových bomb. Věděl jsi však, že takové ohromné výbuchy uvolňují méně než jedno procento potenciální energie atomů? Představ si tu úžasnou moc Stvořitele, který sestavil všechny atomy ve vesmíru. Tisíciletí před narozením Einsteinovým bylo v Bibli vyjádřeno, že Nejvyšší bytost je zdrojem ohromné energie. (Izajáš 40:26) Bible ji právem často označuje slovy „Bůh, Všemohoucí“. — 1. Mojžíšova 17:1; Zjevení 11:17.

⁷ Bůh často používal svou moc tak, aby zapůsobil přímo na lidi. Jedním příkladem je odchod Mojžíše a Izraelitů z Egypta, kdy je Bůh odtud vysvobodil. Snad si rád nahlas přečteš stručnou zprávu ve 2. Mojžíšově 13:21 až 14:31. Představ si, že bys byl  mezi Izraelity, kteří byli ve dne pod ochranou bázeň vzbuzujícího oblačného sloupu a které v noci chránil sloup planoucího ohně. Co bys asi cítil v situaci, když se zdálo, že vás pronásledující vojsko vehnalo do pasti u Rudého moře? Představ si, že bys viděl, jak Bůh použil svou moc a způsobil, že se vody rozdělily, takže vznikla po obou stranách vysoká zeď a vy jste mohli uniknout. Jaký je to Bůh! — 2. Mojžíšova 15:1, 2, 11; Daniel 4:35.

⁸ Při odchodu z Egypta se také ukázalo, že Bůh je schopen něco způsobit na dálku. Používá k tomu své neviditelné činné síly, svého ducha neboli svatého ducha. Ačkoli tato činná síla není osoba, může být velmi mocná, podobně jako je mocný závan vzduchu. Bůh použil svého ducha, když tvořil hmotný vesmír. (Žalm 33:6; 1. Mojžíšova 1:2) Může však tohoto ducha použít i k tomu, aby posílil lidi a pomohl jim. — Soudců 14:5, 6; Žalm 143:10.

⁹ Ten, kdo navrhne nějaký stroj a pak jej vyrobí, má jistě znalosti o jeho stavbě a funkcích. Nepotvrzuje nám snad to, co vidíme na zemi a na nebi, že Bůh má ohromné vědomosti? Chemici se celý život snaží pochopit skladbu přírodních látek. Jaké vědomosti potom musel mít ten, který tyto látky vytvořil? Vědci také studují buňky a nepatrné životní formy. Stvořitel musel znát podrobně tyto oblasti, aby vůbec mohl vytvořit život!

¹⁰ Bůh má vědomosti o vesmíru v celém jeho rozsahu. Může jmenovat každou ze všech miliard hvězd, jež vytvořil. (Izajáš 40:26) Když muž jménem Job slyšel výčet jen některých projevů Božích ohromných vědomostí, pokorně připustil: „Poznal  jsem, že jsi schopen udělat všechno, a není myšlenka, která je pro tebe nedosažitelná.“ (Job 42:2) Nemáme všechny důvody, abychom připustili totéž?

¹¹ Bůh je také zosobněná moudrost, protože úspěšně uplatňuje své vědomosti. Vytvořil například rostliny tak, aby mohly z vody a z oxidu uhličitého obsaženého ve vzduchu vytvářet cukry a škroby, látky, které potřebují k výživě lidé i zvířata. Rostliny mohou také vytvářet složité tuky, bílkoviny a vitamíny, které potřebujeme, abychom si zachovali zdraví. Veškerá naše výživa závisí na úžasném koloběhu, v němž má svou úlohu slunce i déšť, blesky i půdní bakterie. (Jeremjáš 10:12; Izajáš 40:12–15) Čím více toho poznáváme o Božích skutcích, tím více chápeme, proč jeden z pisatelů Bible zvolal: „Ó hloubko Božího bohatství a moudrosti a poznání!“ (Římanům 11:33) Neměl bys cítit totéž vzhledem k Bohu, kterého uctíváš?

PŘITAŽLIVÁ OSOBNOST

¹² Můžeme se snadno přesvědčit o tom, že Stvořitel je starostlivý a štědrý dárce. Již jsme se částečně zmínili o tom, jak se nám postaral o pokrm. Jeden z pisatelů biblických Žalmů však řekl:

„Prameny vysíláš do potoků, které mezi horami se vinou. Napájejí veškerou zvěř polí. . . Dáváš růst trávě pro dobytek i rostlinám, aby je pěstoval člověk, a tak si ze země dobýval chléb. Dáváš víno pro radost lidskému srdci, až se tvář leskne víc než olej; chléb dodá lidskému srdci síly.“ — Žalm 104:10–15, Ekumenický překlad.

 Bůh připravil zemi tak, že může poskytovat celému lidstvu víc než dost potravy. Tragický nedostatek potravin, který působí tolik utrpení, je obvykle důsledkem lidské chamtivosti nebo špatného hospodaření.

¹³ Náš Stvořitel se postaral nejen o to, abychom měli víc než hojnost všeho, co potřebujeme k udržení života. Všechno také vytvořil tak, abychom se z toho mohli radovat. Bůh by byl mohl vytvořit hodnotnou potravu, která by byla úplně bez chuti. Místo toho máme výživnou potravu, která má nekonečné množství chutí a vůní. Nepřehlédněme také, že nás Bůh vytvořil tak, abychom se mohli radovat z krásných barev, například z barev květin a plodů. A můžeme se radovat i z hudby. Když si to všechno uvědomíš, co si myslíš o Bohu?

¹⁴ Mnozí lidé, kteří o tom všem přemýšlejí, došli k závěru, že Bůh musí mít velkou lásku. Jsou přesvědčeni, že to tak je. Bible s tím souhlasí. Apoštol Jan napsal: „Bůh je láska.“ (1. Jana 4:8) Stvořitel je skutečně zosobněním lásky; je to jeho hlavní vlastnost. Kdyby se tě někdo zeptal, jaký Bůh vlastně je, pravděpodobně by to byla tvoje první odpověď. Projevuje nám lidem vřelou náklonnost. Bůh není nějaká abstraktní idea ani nějaké neosobní božstvo. Je to vřelá osobnost, k níž můžeme mít milující vztah. Ježíš řekl, že se jeho následovníci mohou modlit k Bohu jako ke svému Otci, který je jim blízko a zajímá se o ně. — Matouš 6:9.

¹⁵ Jestliže někoho skutečně miluješ, budeš mu přát jedině dobro. Totéž cítí Bůh k lidstvu. Z lásky  nás varuje před tím, co by nám mohlo ublížit. Tyto výstrahy jsou ochranou. Také nám pomáhají porozumět Božím měřítkům a poznat, jak bude jednat nebo reagovat. Z Bible se například dovídáme, že Bůh nenávidí lež. (Přísloví 6:16–19; 8:13; Zecharjáš 8:17) To nás ujišťuje, že Bůh sám nemůže lhát; můžeme věřit naprosto všemu, co říká. (Titovi 1:2; Hebrejcům 6:18) Jestliže tedy v Bibli narazíme na výroky, které by někdo mohl považovat za velice omezující, měli bychom pochopit, že je z nich patrná Boží laskavá a spravedlivá osobnost a jeho zájem o nás.

¹⁶ Bible nám ukazuje, že se máme na Boha dívat jako na osobu, k níž můžeme mít vztah a jež má kromě lásky i jiné pocity. Pociťuje například bolest, když se člověk vzepře jeho spravedlivým cestám. (Žalm 78:8–12, 32, 41) Raduje se, když se lidé zastávají toho, co je správné. (Přísloví 27:11; Lukáš 15:10) Když se dopouštíme chyb, projevuje soucit, milosrdenství a porozumění. Povzbudí tě, když si o tom přečteš v Žalmu 103:8–14. A Stvořitel je navíc nestranický; postaral se, aby na všechny svítilo slunce, a uznává jako své ctitele lidi všech ras a národností. — Skutky 14:16, 17; 10:34, 35.

¹⁷ Většina z nás si přeje šťastný život. Proto máme důvod poznat Nejvyššího. Bible jej popisuje jako ‚šťastného Boha‘ a ukazuje, že si přeje, abychom byli šťastní. (1. Timoteovi 1:11; 5. Mojžíšova 12:7) Vždy odměňuje ty, kteří v něj věří. (Hebrejcům 11:6; 13:5) A Bůh se postaral o to, aby lidé mohli být zdraví a šťastní nekonečně dlouho. Budeme o tom mluvit v pozdějších kapitolách.

 BŮH, KTERÝ MÁ JMÉNO

¹⁸ Další důležitá skutečnost, kterou Bible zjevuje o Stvořiteli, je jeho osobní jméno. V hebrejštině se psalo čtyřmi souhláskami asi tímto způsobem: יהוה. Ve většině dnešních jazyků existuje všeobecně vžitý způsob, jak se toto vlastní jméno vyslovuje. V češtině je to Jehova. Žalm 83:18 nám říká, že lidé by měli poznat, že „ty, jehož jméno je Jehova, ty sám jsi Nejvyšší nad celou zemí“. (Srovnej Jana 17:6.) Povšimni si, že on sám je nejvyšší. Existuje jen jediná Nejvyšší bytost. Starověcí Izraelité se o tom často vyjadřovali slovy: „Jehova, náš Bůh, je jeden Jehova. A budeš milovat Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou životní silou.“ — 5. Mojžíšova 6:4, 5; srovnej Jana 17:3.

¹⁹ Náš Bůh, Jehova, existuje nezávisle na čase, jak nám to i rozum řekne. Vědci tvrdí, že vesmír existuje miliardy let. Stvořitel vesmíru tedy musel existovat již předtím. V souladu s tím jej Bible označuje jako ‚Krále věčnosti‘, bez začátku a konce. (1. Timoteovi 1:17; Zjevení 4:11; 10:6) Těch několik tisíc let, co jsou lidé na zemi, je jen krátký okamžik ve srovnání s Jehovovou věčností. — Žalm 90:2, 4.

JINÉ BYTOSTI, KTERÉ NEMŮŽEME VIDĚT

²⁰ Z Bible se dovídáme, že existují také stvořené duchovní osoby. Všemohoucí existoval dlouho sám, ale pak se rozhodl stvořit jiné duchovní osoby. Nejprve vytvořil ‚prvorozeného všeho stvoření‘, „počátek Božího stvoření“. (Kolosanům 1:15; Zjevení 3:14) Tento prvorozený byl u všemohoucího Boha na počátku stvoření. Jehova jej později  používal také jako svého mluvčího neboli Slovo, když mělo být navázáno spojení s druhými. (Jan 1:1–3; Kolosanům 1:16, 17) Tento prvorozený Syn byl nakonec poslán na zem, aby se stal člověkem. Je známý jako Ježíš Kristus. — Galaťanům 4:4; Lukáš 1:30–35.

²¹ Prostřednictvím svého prvního stvořeného Syna vytvořil Bůh jiné duchovní tvory, kteří jsou všeobecně známí jako andělé. Ti slouží Bohu jako poslové a vykonávají různé povinnosti ve vesmíru. Také prokazují dobré služby lidem. — 2. Petra 2:11; Hebrejcům 2:6, 7; Žalm 34:7; 103:20.

²² Bible ukazuje to, co je také logické, že totiž Boží prvorozený Syn, kterého Bůh stvořil a poslal na zem, není svému Otci roven. Někteří lidé sice tvrdí, že věří v Bibli, ale učí, že Ježíš a jeho Otec jsou rovnocenní a tvoří složené božstvo. To není nová myšlenka, protože mnohá starověká náboženství uctívala skupiny bohů. Ale Bible naopak jasně říká, že Ježíš jako samostatná osoba dostal moc od svého všemohoucího Otce. Zmiňuje se také o tom, že Všemohoucí věděl věci, které Ježíš nevěděl, a že Ježíš Kristus nebyl roven svému Otci na zemi ani potom. — Jan 5:30; 8:28; 14:10, 28; Marek 13:32.

²³ Po tisíciletí měl Syn v nebi blízký vztah k všemohoucímu Bohu, takže se mohl od Boha učit a mohl napodobovat jeho cesty. Když Ježíše požádali jeho učedníci: „Ukaž nám Otce“, Ježíš odpověděl: „Kdo viděl mne, viděl také Otce.“ (Jan 14:8, 9; 1:18) Studujeme-li biblickou zprávu o Ježíšově pozemském životě, poznáme o Otci mnoho, například proč činí určité věci a co od nás očekává. Ježíš  jednou řekl: „Jsem cesta a pravda a život.“ (Jan 14:6) Je nezbytně nutné, abychom jej lépe poznali, a tak abychom také poznali Otce. K tomu ti velmi pomůže, přečteš-li si Janovo evangelium. Nesoustřeďuj se při tom jen na holé skutečnosti nebo na podrobnosti, ale snaž se pochopit, jakou osobností byl Kristus. Byl to nejvýznamnější člověk, o němž se můžeš něco dovědět.

POTŘEBUJEME BOHA

²⁴ Čím více toho poznáváme o Všemohoucím, když pozorujeme stvoření a čteme Bibli, tím zřetelněji cítíme, že lidé nebyli stvořeni tak, aby žili nezávisle na něm. Byli jsme stvořeni, abychom měli vztah k Bohu, od něhož jsme přijali život a který se každodenně stará o uspokojení našich životních potřeb. Snažíme-li se žít nezávisle na něm a na jeho Slovu, Bibli, jednáme jako člověk, který se snaží najít cestu v pustině bez dobré mapy. Časem úplně ztratí směr a zemře, protože mu dojdou zásoby. Podobně se stane lidem, kteří ze svého života vypustí Boha a nestarají se o jeho vedení. Bible i dějiny nám zřetelně ukazují, že k tomu, abychom žili šťastně, potřebujeme více než pokrm, oděv a přístřeší. Máme-li být skutečně šťastní, potřebujeme vedení a pomoc svého Stvořitele. — Matouš 4:4; Jan 4:34.

²⁵ Mnozí lidé vědí o Stvořiteli jen velmi málo. Když se s nimi dostaneš do styku a máš tu příležitost, proč bys jim neřekl o některé z těch dobrých věcí, o nichž jsme zde uvažovali? Je krásné, chtějí-li se lidé dělit s jinými o důležité pravdy, které poznali o Jehovovi, našem milujícím nebeském Otci. — Žalm 40:5.

[Studijní otázky]

Jak je možné poučit se o Bohu, který je neviditelný? (1–3)

Proč si můžeš být jistý, že Bůh má ohromnou moc a je schopen ji používat? (4–8)

Co bychom měli vědět o Božích vědomostech? A o moudrosti? (9–11)

Jaký z toho budeš mít užitek, poznáš-li projevy Boží osobnosti? (12–14)

Jak Bůh dokazuje, že se o tebe s láskou zajímá? Jak to na tebe působí? (Žalm 30:4, 5) (15–17)

Co víme o Božím jménu a o tom, jak dlouho Bůh existuje? (18, 19)

Proč Bůh není v nebi sám? (20, 21)

Jaký je vztah mezi Otcem a Synem? (22, 23)

Proč by měl Bůh hrát důležitou úlohu v tvém životě? (24, 25)

 [Obrázek na straně 33]

Boží moc rozdělila Rudé moře

 [Obrázky na straně 36]

Co naznačují slunce, déšť a úrodná půda o Bohu?

Není snad tím, kdo nám vše opatřuje v hojnosti a s láskou?