Kapitola 13

Spojení s duchovní říší

„ČLOVĚK má hluboce zakořeněnou touhu navazovat spojení.“ Tímto výrokem v knize Machines (Přístroje) začíná kapitola o rádiovém spojení. Pomocí rádia můžeme být ve spojení s lidmi po celé zeměkouli a můžeme dokonce dostávat zprávy od kosmonautů z kosmického prostoru.

² Rádiové spojení zaujímá dnes v lidském životě uznávané místo. Mnozí lidé však přehlížejí ještě důležitější druh spojení, nebo mu špatně rozumějí — jde totiž o spojení s duchovní říší.

MLUVIT SE STVOŘITELEM

³ Staletí před vynálezem rádia napsal král David:

„Dopřej přece sluchu mým řečem, Jehovo. . . Věnuj přece pozornost zvuku mého volání o pomoc, můj Králi a můj Bože, protože se modlím k tobě.“ — Žalm 5:1, 2.

Nezdá se rozumné, že Bůh, který je nejvyšší inteligencí ve vesmíru, může „dopřát sluchu“ tomu, co říkáme v modlitbě, jestliže si to přeje? A není rozumné, abychom hledali pomoc u Boha, který nám může poskytnout to nejlepší vedení? — Žalm 65:2.

⁴ K rádiovému spojení je nutný vysílač a přijímač. Co však potřebujeme, abychom navázali spojení s Jehovou v modlitbě? Prvním požadavkem  je víra. „Kdo se přibližuje k Bohu, musí věřit, že je a že se stává dárcem odměny těm, kteří ho vážně hledají.“ (Hebrejcům 11:6) Člověk také musí být správně naladěn, pokud jde o Boží mravní měřítka a cesty. Jinak mu Bůh nebude naslouchat, stejně jako by bezúhonný člověk nenaslouchal rozhlasovému programu, který by považoval za morálně nepřijatelný. — 1. Jana 3:22; Izajáš 1:15.

⁵ Jehova nevydal žádná přísná pravidla o tom, jaká modlitba je přijatelná. Ať již se modlíš nahlas nebo potichu, může tě „slyšet“. Můžeš se modlit vestoje, vsedě, vkleče, i když ležíš na lůžku. (1. Samuelova 1:12, 13; 1. Královská 8:54) Není nutné používat žádných zvláštních slov ani žádného náboženského jazyka. Důležitější je upřímnost a pokorný duch. Povšimni si, jak to Ježíš znázornil u Lukáše 18:10–14.

⁶ Jako jednotlivci se můžeme přibližovat k Jehovovi v modlitbě kdykoli. Ale těší jej také společné modlitby, například modlitby křesťanského sboru. Když takovým modlitbám při sborových shromážděních naslouchají lidé, kteří se nikdy předtím nemodlili, učí se, jak užívat tohoto nesmírně důležitého sdělovacího prostředku. Také rodiny se mohou společně modlit; a měly by to dělat. Jednou příležitostí k tomu je doba jídla, jak je patrné z Ježíšova příkladu, když děkoval Bohu za pokrm, který on opatřil. — Marek 8:6.

⁷ Znáš možná lidi, kteří se modlili, ale stěžují si, že nebyli vyslyšeni. Proč? Ježíš řekl svým následovníkům: „Jestliže Otce o něco poprosíte, dá vám to v mém jménu.“ Jedině prostřednictvím Ježíše Krista se můžeme přibližovat k Bohu. Může být  snad příčina problému v tom, že se na to často zapomíná? (Jan 16:23; 14:6) Co měl Ježíš na mysli, když řekl „o něco“? Apoštol Jan ukazuje, že je to „něco“, co je ‚podle Jehovovy vůle‘. Sotva můžeme očekávat, že by spravedlivý Bůh přijal modlitby za něco nesprávného, nemorálního nebo sobeckého. (1. Jana 5:14) Mnozí se však modlí za to, aby rychle zbohatli nebo získali moc nad jinými. Není tedy divu, že Bůh takové modlitby nevyslýchá. Prosby za naše oprávněné osobní potřeby by měly  být uvedeny až za jinými prosbami, například, aby se na zemi děla Boží vůle. — Matouš 6:9–11.

⁸ Modlitba nám poskytuje příležitost mluvit k Bohu jako ke svému milujícímu Otci, vyjadřovat mu své radosti, starosti a potřeby. Jestliže to dosud neděláš pravidelně, neodkládej to. Máš-li důvěřivý vztah k Bohu a jsi-li schopen kdykoli s ním být ve spojení, získáš vnitřní pokoj a štěstí. Může se ti ulevit a můžeš si být jistý, že se o tebe zajímá. — Žalm 86:1–6; Filipanům 4:6, 7.

ODPOVĚDI Z DUCHOVNÍ OBLASTI

⁹ Mezi základní náměty našich modliteb by měly patřit prosby o moudrost a o Boží vedení. (Žalm 27:11; 119:34–36; Jakub 1:5) Jak nám Bůh odpovídá? Ve starých dobách používal někdy ústní poselství, když mluvil prostřednictvím andělů nebo lidských proroků. Ale apoštol Pavel říká, že nyní k nám Bůh „mluvil. . . prostřednictvím Syna“, jehož učení a životní příklad jsou zachyceny v Bibli. (Hebrejcům 1:1, 2; 2:1–3; Jan 20:31) Neměli bychom tedy očekávat, že k nám bude Bůh mluvit osobně, ale spíše bychom měli hledat pomoc v Bibli, což je prostředek, který k tomu Bůh určil. Když tuto věc máme na mysli, měli bychom své modlitby o vedení spojovat s pilným studiem Božího slova. (Přísloví 2:1–5) Další pomoc můžeme obdržet prostřednictvím Bohu oddaných křesťanů, kteří se pravidelně scházejí a rozmlouvají o Bibli. — 2. Timoteovi 2:1, 2.

¹⁰ Bůh může odpovídat na naše modlitby také tím, že nám osobně pomáhá svým duchem. Tak pomáhá křesťanům, aby rozuměli jeho Slovu a uměli je uplatňovat. (Jan 16:7–13) David se  modlil: „Vyučuj mě, jak činit tvou vůli. . . Tvůj duch je dobrý; kéž mě vede do země přímosti.“ — Žalm 143:10.

JSOU V DUCHOVNÍ OBLASTI ZLÉ BYTOSTI?

¹¹ Z Bible se dovídáme nejen to, že v duchovní oblasti je Jehova, jeho Syn a andělé a že můžeme být s Bohem ve spojení pomocí modlitby, ale stejně spolehlivě i to, že existují inteligentní duchovní osoby, které jsou nyní velmi zlé, totiž Satan a jeho démoni.

¹² Někteří lidé se domnívají, že „ďábel“ je jen nějaký pozůstatek starých pověr nebo mýtů. Jiní si myslí, že biblické zmínky o „satanovi“ se vztahují pouze na princip zla.

¹³ U Matouše 4:1–11 však čteme o jedné události, kdy Satan předložil Ježíši tři velmi zvláštní pokušení. Satan, o němž se zde mluví, jistě nebyl žádný princip zla v Ježíši, protože v něm jako v Božím Synovi nebylo žádné zlo ani žádný hřích. (Hebrejcům 7:26; 1:8, 9) Nikoli, Satan je skutečná osoba. Vyplývá to také ze zprávy u Joba 1:6–12, kde se mluví o tom, že se Satan objevil před Jehovou.

¹⁴ Ale kde se tu Satan vzal? Víme přece, že Jehova je Stvořitel všech věcí a že ‚jeho činnost je dokonalá‘. (5. Mojžíšova 32:4; Zjevení 4:11) Není tedy logické, že Satan musel být kdysi bezúhonnou duchovní osobou, kterou Jehova stvořil spolu s ostatními anděly? Jak se tedy zkazil? Jakub 1:14, 15 nám k tomu poskytuje vysvětlení:

„Každý je však zkoušen tím, že je přitahován a lákán svou vlastní žádostí. Když se pak žádost stane plodnou, porodí hřích.“

 ¹⁵ Z toho, co se stává mezi lidmi, víme, že když někdo dostane odpovědné postavení, může se pokusit zneužít této situace, aby získal ještě více moci. Totéž se zřejmě stalo jednomu z Božích andělů. Tento duchovní tvor měl svobodnou vůli a rozhodl se pro špatnou cestu. Snad se domníval, že by se mohl stát podobným Bohu a že by jej lidé mohli následovat. Tento postup je zřejmě možné srovnat se situací jednoho tyrského krále, o němž se mluví u Ezekiela 28:1–19. Tento muž byl kdysi ve velmi příznivém postavení vzhledem ke starověkému Izraeli, ale stal se domýšlivým, a pýcha jej přivedla k pádu. Podobně přivedla pýcha do zkázy toho, který sám sebe učinil Satanem, Božím odpůrcem.

¹⁶ Uznáme-li, že Satan existuje, porozumíme také lépe událostem v zahradě Eden, které vedly k tomu, že jsme nedokonalí, hříšní a že podléháme nemocem a smrti. Satan se svou nadlidskou inteligencí použil hada a jeho prostřednictvím sdělil Evě lživou, osudnou nabídku. (1. Mojžíšova 3:1–5) Zjevení 12:9 proto označuje Satana jako „prahada“. A Ježíš o něm řekl, že „nestál pevně v pravdě“, ale že se stal ‚otcem lži‘ a „zabijákem“. — Jan 8:44.

¹⁷ Satan není jediný duchovní tvor, který se dopustil vzpoury. Dějinná zpráva v 1. Mojžíšově 6:1–3 vysvětluje, že v Noemových dnech někteří andělé — snad pod vlivem Satanovy vzpoury — brali na sebe lidská těla, aby mohli mít pohlavní styky se ženami. To bylo nepřirozené a zkažené. (Juda 6, 7) Když Bůh odstranil ze země ničemnost při celosvětové potopě, vrátili se tito neposlušní andělé do duchovní říše, ale nyní stáli na Satanově  straně jako démoni. (2. Petra 2:4, 5) Dobře známé řecké a římské báje o bozích, kteří se pohybovali mezi nebem a zemí, jsou možná zkreslené verze skutečností, o nichž píše Bible, když podává zprávu o neposlušných andělech.

NIČEMNÝ VLIV Z DUCHOVNÍ OBLASTI

¹⁸ Ničemní duchové nemají zájem o naše blaho, ale chtějí lidi podvádět a klamat a odvracet je tak od Boha. Apoštol Pavel označil Satana jako ‚boha tohoto světa‘, který „zaslepil mysl nevěřících“, aby se nedověděli „dobrou zprávu“ o Kristu. (2. Korinťanům 4:4) Celkem se mu to daří.

¹⁹ Jedna jeho taktika spočívá v tom, že podporuje názor, že Ďábel neboli Satan vůbec neexistuje. Je jako zločinec, který rozšiřuje představu, že žádná zločinecká banda vůbec neexistuje, a tak se snaží ukolébat lidi do falešného pocitu bezpečí. Jiná taktika je patrná z hrozných skutků, jichž se dopouštěli náboženští fanatici — křižáckých válek, inkvizice, žehnání zbraním. Následkem toho se mnoho citlivých lidí odvrátilo od Jehovy Boha, protože se nesprávně domnívali, že jej církve zastupují.

²⁰ Také si vzpomeň na slova apoštola Pavla, že Satan je „bůh tohoto světa“. Někteří lidé se vysmívají myšlence, že Satan ovlivňuje a vede národy. Ale když Satan nabídl Kristu moc nad národy, Ježíš nepopřel, že Satan má moc nad politickými královstvími. (Lukáš 4:5–8) A není patrné, že za dnešními světovými událostmi stojí nějaká zlá síla? V souvislosti s tím si přečtěme, co říká o Satanových snahách Zjevení 12:9, 12.

 VYVAROVAT SE SPOJENÍ SE ZLÝMI DUCHY

²¹ Vědci zkoumají takzvané MSV (mimosmyslové vnímání). Sem patří takové jevy jako čtení myšlenek, popisování událostí nebo věcí, které člověk nikdy nemohl vidět nebo se o nich dovědět, a ovlivňování „hmoty působením ducha“, například při vrhu kostkou. Parapsychologové se snaží vyloučit možnost podvodu, a přece nemohou vysvětlit tyto nadlidské projevy. Podává snad vysvětlení Bible?

²² Satan a jeho démoni mohou přímo ovlivňovat lidi a jejich záležitosti. Například ve starověkých Filipech v Řecku byla jedna dívka schopna předpovídat. Jak? Dějinná zpráva říká, že výroky této dívky ovlivňoval ‚duch, démon věštby‘. Apoštol Pavel jí pomohl zbavit se tohoto démona. — Skutky 16:16–18.

²³ Démoni jsou skuteční a mocní, a proto nás Boží slovo na mnoha místech varuje, abychom s nimi nenavazovali styk. Odsuzuje používání zaklínadel (například v černé magii nebo vúdú), dotazování se médií a pokusy vejít do spojení s mrtvými. (5. Mojžíšova 18:10–12; 3. Mojžíšova 20:6, 27; Galaťanům 5:19–21) Tyto výstrahy jsou stále ještě časové. Možná, že jsi pozoroval, jak rozšířený je zájem o nadpřirozené jevy a okultismus. Mnoho filmů a románů pojednává o působení ‚duchů‘ nebo o tom, jak se lidé snažili démony vyhánět. Mnozí lidé se snaží získat vedení v životě tím, že používají abecedních tabulek nebo se uchylují k astrologii.

²⁴ Spojení s ničemnými duchy je nebezpečné. Ze zpráv je patrné, že démoni mohou velmi ublížit — tělesně, duševně i duchovně — když jednou na  někoho začnou působit. (Srovnej Matouše 8:28–33.) Obtěžují lidi, vyvolávají v noci hluk, působí, že se pohybují různé předměty, dráždí pohlavní orgány a působí nemoci. Jejich „hlasy“ dokonce dohnaly lidi k šílenství, k vraždě nebo k sebevraždě.

²⁵ Některé „zvláštní“ jevy mohou mít ovšem tělesné příčiny, například poruchy při chemických pochodech v těle, což může působit na mysl i na smysly. Ale bylo by pošetilé jednoduše popřít existenci Satana a démonů. Nepodceňuj vážnost biblické výstrahy v tomto směru.

²⁶ Jestliže někoho obtěžují démoni, může se jich nějak zbavit? V dnešní době Bůh nepoužívá lidi k uzdravování nemocných, k vyhánění démonů nebo ke kříšení mrtvých, jako kdysi používal  apoštoly. Pomůže však člověku vymanit se „z autority Satana“. (Skutky 26:18; Efezanům 6:12) Je nutné obrátit se v modlitbě k Jehovovi Bohu, používat jeho jméno a vážně jej prosit o pomoc. (Přísloví 18:10) Člověk také musí odolávat démonskému našeptávání jako kdysi Ježíš. Musí přestat se spiritistickými zvyky a přerušit neužitečné styky s těmi, kteří pěstují démonismus. — Matouš 4:1–11; 2. Korinťanům 6:14–17.

²⁷ Ze zpráv také vyplývá, že démoni často zůstávají ve styku s nějakým člověkem prostřednictvím určitého předmětu. Proto je důležité zbavit se věcí, jichž se dříve používalo ve spojení se spiritismem (amuletů, křišťálových koulí atd.). Bible nám vypravuje, jak se jistí lidé, kteří kdysi ve starověkém Efezu pěstovali magická umění, zbavili takových věcí. — Skutky 19:18–20.

²⁸ Nemusíme však stále žít ve strachu před ničemnými duchy. Naopak, Bible nás nabádá, abychom si oblékli duchovní výzbroj:

„Stůjte proto pevně s bedry opásanými PRAVDOU a mějte na sobě pancíř SPRAVEDLNOSTI a s nohama obutýma výstrojí DOBRÉ ZPRÁVY POKOJE. Především uchopte velký štít VÍRY, kterým budete schopni uhasit všechny ohnivé střely toho ničemného. Přijměte také přilbu ZÁCHRANY a meč ducha, to je BOŽÍ SLOVO, zatímco se. . . budete stále MODLIT každým druhem modlitby a úpěnlivé prosby.“ — Efezanům 6:14–18.

Boží slovo zde ukazuje, že vynikající ochranou před nežádoucím spojením s ničemnými duchy je pravidelné spojení s Jehovou prostřednictvím modlitby. Bible říká výstižně: „Podřiďte se tedy Bohu, ale postavte se proti Ďáblu, a uprchne od vás.“ — Jakub 4:7.

[Studijní otázky]

Proč bychom se měli zajímat o spojení se Stvořitelem? (1–3)

Co je nutné, aby naše modlitby byly přijatelné? (1. Petra 3:12) (4, 5)

Co se dovídáme v Bibli o modlitbách? (6–8)

Jak nám Bůh odpovídá? (9, 10)

Jak můžeme vědět, že existuje Satan? A kde se tu vzal? (11–15)

Jak nám pomáhá poznání o tom, že existuje Satan a démoni? (16, 17)

Jak ničemní duchové působí na lidi? (2. Korinťanům 11:13–15) (18–20)

Jak se mohou lidé dostat pod vliv ničemných duchů? (21–23)

Jak se můžeš chránit před škodlivým spojením s duchovní oblastí? (24–28)

[Obrázky na straně 123]

Denně můžeme mít spojení s Bohem prostřednictvím modlitby