Píseň 119

Pevně se držet „šťastné naděje“

(Titovi 2:13)

1. V temnotách lidstvo již po staletí bloudí,

za větrem se honí — marnost veliká.

Ničemnost vrcholí, s hříchem se snoubí,

to smutný je konec člověka.

(Refrén)

2. Z Písma teď víme, že Jehova měl důvod,

proč tolik špatnosti stále připouští.

Přítrž jí způsobí jen Kristův příchod,

to všechny, kdo jsou s ním, potěší.

(Refrén)

3. Zní nyní po celé zemi dobrá zpráva,

že člověk v hrůze již nemusí dál žít,

svobodu Bůh že dá tvorstvu, jež sténá,

tak hlavu vzpřímenou můžeš mít.

(REFRÉN)

Žij s radostí, blíží se Království,

strach pomine, Kristovo je vítězství.

Ta naděje šťastná útěchou je,

vždyť trápení zlé navždycky přestane.