Píseň 155

‚Vítejte se navzájem‘

(Římanům 15:7)

1. Tak vítejte se navzájem, jak Kristus vítal nás,

vždyť i za tvého bratra zemřel, za každého z nás.

Ať každý z nás, kdo zralý je, se slabých ujímá,

když spravedlnost hledají, jim v lásce pomáhá.

Věz, vše, co v Písmu napsáno, je pro poučení,

to může přinést vytrvalost i potěšení.

Tak nemysleme jen na sebe, buďme nezištní,

na zájmy bratrů pohlížejme jako na vlastní.

2. Bůh shromažďuje lid, který se válce neučí,

teď nastal čas, kdy jeho Syn mír v zemi obnoví.

Ten lidi ze všech národů a kmenů k sobě zve

a lásku k Božím zákonům jim v srdce vštěpuje.

My s touhou chválit Jehovu je vřele vítáme

a k lidem všeho druhu rovněž přátelští vždy jsme.

Též chceme být vždy srdeční, vzor v Kristu stále mít,

vždyť on nám dává příklad, jak své srdce rozšířit.

3. Dnes sdělujeme národům, že Jehova je Král,

a vybízíme: „Chvalte jej“, jak v Písmu Bůh si přál.

Než přijde konec, oznamujme jeho záchranu,

tu dobrou zprávu o naději, slavném záměru.

Čest takto chválit Jehovu se nikdy nevrátí,

vždyť Armagedon všechny zlé již brzy zachvátí.

Tak mějme lásku k bratrům svým, ta ať se rozrůstá,

a vítejme se navzájem, jak Písmo nabádá.