Píseň 166

Vizte Jehovovo vojsko!

(Joel 2:7)

1. Jehovovo vojsko

z Babylóna jde,

z jeho pout je navždy

osvobozené.

Postupují směle,

dobrovolně dál,

tváře mají klidné,

proč by se kdo bál?

Následují Syna,

všude zvěstují,

že začalo vládnout

Boží království.

2. Boží služebníci

„ovce“ hledají,

jež Babylón zajal

a v němž strádají.

Zachránit je chtějí,

opět pro ně jdou,

stále do Království

upřímně je zvou.

Když „ovce“ hlas slyší,

tak se připojí,

k poučení dalších

napomáhají.

3. Vizte „velký zástup“,

spolu s Kristem jde,

za ostatkem věrným

vpřed postupuje.

Obezřetní jak had,

v srdci bezelstní,

věrní jsou ve zkouškách,

zlobě vzdorují,

uctívají svého

Boha s radostí,

a tak rostou v díle,

v lásce, ve štěstí.