Přejít k článku

Přejít na obsah

Křesťanstvo zradilo Boha a Bibli

Křesťanstvo zradilo Boha a Bibli

Část 4

Křesťanstvo zradilo Boha a Bibli

1, 2. Proč někteří lidé nemají dostatečnou úctu k Bibli? Co však Bible říká?

1 Lidé v mnoha zemích se Bibli vyhýbají a nemají k ní dostatečnou úctu kvůli špatnému jednání těch, kdo tvrdí, že se podle ní řídí. V určitých zemích se o Bibli říká, že je to kniha, jež vede k válkám; je považována za knihu bílého muže a za knihu, která podporuje kolonialismus. Ale tyto názory jsou mylné.

2 Bible, která byla napsána na Středním východě, nepodporuje koloniální války a chamtivé vykořisťování, jež se tak dlouhou dobu děly ve jménu křesťanství. Až budete číst Bibli a poznávat pravé křesťanství, jak o něm učil Ježíš, uvidíte, že Bible naopak ostře odsuzuje válčení, nemravnost a vykořisťování druhých lidí. Vina spočívá na chamtivých lidech, ne na Bibli. (1. Korinťanům 13:1–6; Jakub 4:1–3; 5:1–6; 1. Jana 4:7, 8) Nepřipusťte tedy, aby vám špatné jednání sobeckých lidí, kteří žijí v rozporu s dobrými biblickými radami, zabránilo čerpat z pokladů Bible.

3. Co ukazují historické skutečnosti o křesťanstvu?

3 K těm, kdo nežijí podle Bible, patří lidé a národy křesťanstva. Výrazem „křesťanstvo“ je míněna ta část světa, kde převládá křesťanství. Je to převážně západní svět se svými církevními systémy, které asi od 4. století n. l. získaly význačné postavení. Křesťanstvo má Bibli po staletí a jeho duchovní tvrdí, že o ní učí a že jsou Božími zástupci. Ale vyučují duchovní a misionáři křesťanstva pravdu? Skutečně svými skutky reprezentují Boha a Bibli? Převládá v křesťanstvu doopravdy křesťanství? Ne. Ve čtvrtém století se náboženství křesťanstva dostalo do popředí, a křesťanstvo se okamžitě projevilo jako nepřítel Boha a Bible. Ano, historické skutečnosti ukazují, že křesťanstvo zradilo Boha a Bibli.

Nebiblické nauky

4, 5. Jaké nebiblické nauky vyučují církve?

4 Základní nauky křesťanstva nejsou založeny na Bibli, ale na starověkých mýtech — řeckých, egyptských, babylónských a dalších. Takové nauky, jako například vrozená nesmrtelnost lidské duše, věčné trápení v pekelném ohni, očistec a trojice (tři osoby v jednom Bohu), se v Bibli nevyskytují.

5 Uvažujme například o nauce, že špatní lidé budou navěky mučeni v ohnivém pekle. Jak na vás působí tato myšlenka? Mnohým lidem připadá odpudivá. Zdá se jim nesmyslné, že by Bůh navěky lidi mučil trvalými, nesnesitelnými bolestmi. Taková hrůzná myšlenka se neslučuje s Bohem Bible, protože „Bůh je láska“. (1. Jana 4:8) Bible objasňuje, že taková nauka ‚nevyvstala v srdci‘ všemohoucího Boha. — Jeremjáš 7:31; 19:5; 32:35.

6. Jak Bible vyvrací nauku o nesmrtelné duši?

6 Mnohá dnešní náboženství, včetně církví křesťanstva, učí, že lidé mají nesmrtelnou duši, která po smrti jde buď do nebe, nebo do pekla. To není biblická nauka. Bible naopak jasně prohlašuje: „Živí si . . . uvědomují, že zemřou; ale mrtví, ti si neuvědomují naprosto nic . . ., protože není práce ani vymýšlení ani poznání ani moudrost v šeolu [v hrobě], v místě, k němuž jdeš.“ (Kazatel 9:5, 10) A žalmista říká, že člověk ve chvíli smrti „jde zpět do své zemské půdy; v ten den opravdu zanikají jeho myšlenky“. — Žalm 146:4.

7. Jaký trest dostali Adam a Eva za porušení Božího zákona?

7 Připomeňme si také, že Adam a Eva nebyli za porušení Božího zákona potrestáni nesmrtelností. Nesmrtelnost měla být odměnou, a ne trestem! Naopak jim bylo řečeno, že se ‚vrátí do zemské půdy, neboť z ní byli vzati‘. Bůh Adamovi pro zdůraznění řekl: „Jsi totiž prach a do prachu se vrátíš.“ (1. Mojžíšova 3:19) Nauka o vrozené nesmrtelnosti duše tedy nepochází z Bible, ale křesťanstvo si ji vypůjčilo od nekřesťanských národů, které žily před ním.

8. Jak Bible vyvrací nauku křesťanstva o trojici?

8 Další nauka křesťanstva — nauka o trojici — mluví o Bohu jako o jakémsi záhadném trojjediném Bohu. Ale tato nauka se v Bibli vůbec nevyskytuje. Například v Izajášovi 40:25 Bůh jasně říká: „Ke komu mě . . . můžete připodobnit, abych se mu stal rovným?“ A odpověď samozřejmě zní: Nikdo nemůže být rovný Bohu. Také Žalm 83:18 jednoduše oznamuje: „Ty, jehož jméno je Jehova, ty sám jsi Nejvyšší nad celou zemí.“ — Viz také Izajáše 45:5; 46:9; Jana 5:19; 6:38; 7:16.

9. Co můžeme říci o biblických naukách a o naukách církví křesťanstva?

9 Biblické nauky o Bohu a jeho předsevzetích jsou jasné, snadno pochopitelné a logické. Ale nauky církví křesťanstva takové nejsou. A co je horší — jsou v rozporu s Biblí.

Bezbožné skutky

10, 11. V jakém smyslu jsou biblické nauky opakem nauk církví křesťanstva?

10 Křesťanstvo nejen vyučuje falešné nauky, ale svými skutky zradilo Boha a Bibli. To, co duchovní a církve dělali v minulých stoletích a co dělají dále i v dnešní době, je opakem toho, co vyžaduje Bůh Bible, a opakem toho, co učil a dělal Zakladatel křesťanství, Ježíš Kristus.

11 Ježíš například své následovníky učil, aby se nevměšovali do politických záležitostí světa a aby nevstupovali do válek, jež vede svět. Také je učil, aby milovali pokoj, dodržovali zákon, bez jakýchkoli předsudků milovali své bližní, a dokonce aby byli ochotni raději obětovat vlastní život než brát život druhým. — Jan 15:13; Skutky 10:34, 35; 1. Jana 4:20, 21.

12. Jak by se podle Ježíšova vyjádření měli poznat praví křesťané?

12 Ježíš opravdu učil, že láska k jiným lidem bude znakem, podle něhož se poznají praví křesťané od falešných, kteří se za křesťany vydávají. Těm, kteří měli být jeho následovníky, řekl: „Dávám vám nové přikázání, abyste milovali jeden druhého; právě jako jsem si já zamiloval vás, tak abyste i vy milovali jeden druhého. Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku.“ — Jan 13:34, 35; 15:12.

13, 14. Co ukazuje, že církve křesťanstva nereprezentují Boha?

13 Přesto se duchovenstvo křesťanstva v jednom století za druhým pletlo do politiky a ve válkách podporovalo své národy. Ve válkách mezi národy křesťanstva dokonce poskytovalo podporu oběma stranám stojícím proti sobě. Tak to bylo například v obou světových válkách tohoto století. V těchto konfliktech se duchovní obou válčících stran modlili za vítězství a přívrženci jednoho náboženství z určité země zabíjeli přívržence téhož náboženství z jiné země. To však je, jak říká Bible, jednání Satanových dětí, a ne Božích. (1. Jana 3:10–12, 15) Přestože tedy duchovní a jejich stoupenci tvrdí, že jsou křesťané, jednají v rozporu s učením Ježíše Krista, který svým následovníkům řekl, aby ‚odložili meč‘. — Matouš 26:51, 52.

14 Církve po celá staletí úzce spolupracovaly s politickými mocnostmi křesťanstva, když tyto státy v období imperialismu dobývaly, zotročovaly a pokořovaly jiné národy. To se po staletí dělo v Africe. Zažila to i Čína, když si západní státy násilím vytvořily sféry vlivu, například v opiových válkách nebo při tamním povstání proti cizincům.

15. Jaké druhy zla páchalo křesťanstvo?

15 Náboženství křesťanstva stála také v čele pronásledování, mučení, a dokonce zabíjení lidí, kteří s nimi nesouhlasili během těch staletí, jež jsou v historii nazývána „dobou temna“. V době inkvizice, která trvala stovky let, byly schvalovány tak nelidské praktiky, jako například mučení a vraždění, a používaly se proti slušným, nevinným lidem. Pachateli byli duchovní a jejich stoupenci, a ti všichni tvrdili, že jsou křesťané. Dokonce se pokoušeli Bibli natolik znepřístupnit, aby ji obyčejní lidé nemohli číst.

Nejsou to křesťané

16, 17. Proč můžeme o církvích říci, že to nejsou křesťané?

16 Opravdu, národy a církve křesťanstva nebyly a nejsou křesťany. Nejsou Božími služebníky. Boží inspirované Slovo o nich říká: „Veřejně oznamují, že znají Boha, ale svými skutky ho zapírají, protože jsou odporní a neposlušní a neschválení pro jakékoli dobré dílo.“ — Titovi 1:16.

17 Ježíš mluvil o tom, že falešné náboženství se dá poznat podle toho, co plodí, podle svého ovoce. Řekl: „Buďte ve střehu před falešnými proroky, kteří k vám přicházejí v ovčím rouchu, ale uvnitř to jsou draví vlci. Poznáte je podle jejich ovoce . . . Každý dobrý strom nese znamenité ovoce, ale každý prohnilý strom nese bezcenné ovoce; dobrý strom nemůže nést bezcenné ovoce ani prohnilý strom nemůže nést znamenité ovoce. Každý strom, který nenese znamenité ovoce, je podťat a vhozen do ohně. Skutečně tedy poznáte ty [falešné proroky] podle jejich ovoce.“ — Matouš 7:15–20.

18. K čemu vedly nauky a skutky křesťanstva?

18 Náboženství křesťanstva tedy tím, co učila a co dělala, dávala najevo, že jejich tvrzení, že věří Bibli a jsou bohabojnými křesťany, je lež. Tato náboženství zradila Boha a Bibli. Jejich jednání se miliónům lidí velice znechutilo a způsobilo, že přestali věřit v nejvyšší Bytost.

19. Znamená selhání křesťanstva, že selhal Bůh a Bible?

19 I když duchovenstvo a církve křesťanstva a rovněž jiná náboženství mimo křesťanstvo zklamaly, neznamená to, že zklamala Bible. Ani to neznamená, že selhal Bůh. Bible nám naopak sděluje, že nejvyšší Bytost existuje a že se stará o nás i o naši budoucnost. Ukazuje, že Bůh odmění upřímné lidi, kteří chtějí dělat, co je správné, a kteří touží vidět, jak na celé zemi zavládne právo a pokoj. Bible také ukazuje, proč Bůh připustil ničemnost a utrpení a jak odstraní ze země lidi, kteří škodí svým bližním, i ty, kteří tvrdí, že Bohu slouží, ale neslouží mu.

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 17]

Dantovo „Peklo“

[Podpisek]

Dorého ilustrace „Svatokupci — Giampolo“ k Dantově Božské komedii

[Obrázek na straně 17]

Trojice křesťanstva

[Obrázek na straně 17]

Hinduistická trojice

[Podpisek]

S laskavým svolením The British Museum

[Obrázek na straně 17]

Egyptská triáda

[Podpisek]

Museo Egizio, Turín

[Obrázky na straně 18]

Duchovenstvo obou bojujících stran v rozporu s Ježíšovým učením podporovalo války

[Podpisek]

U.S. Army photo