Kdo nám to může povědět?
Část 2
Kdo nám to může povědět?
1, 2. Jak se nejlépe zjistí, k čemu je určen nějaký konstrukční návrh?
1 Kdo nám může povědět, co je skutečně smyslem života? Například byste navštívili nějakého konstruktéra a viděli byste, jak pracuje na návrhu jakési složité strojní součásti, kterou byste nepoznali. Jak byste zjistili, k čemu je tato součást určena? Nejlepší by bylo, kdybyste se zeptali toho konstruktéra.
2 A co ten velkolepý konstrukční projekt, který vidíme všude kolem sebe na zemi, například ve všech živých organismech až po tu nejmenší živou buňku? I ty daleko menší molekuly a atomy v této buňce jsou podivuhodně zkonstruovány a uspořádány. A co ten rovněž úžasný projekt v podobě lidské mysli? A co naše sluneční soustava, naše galaxie Mléčná dráha a vesmír? Nevytvořil všechny tyto konstrukční projekty vzbuzující posvátnou úctu nějaký Konstruktér? On by nám jistě mohl povědět, proč takové věci zkonstruoval.
Vznikl život náhodou?
3, 4. Jaká je pravděpodobnost, že život vznikl náhodou?
3 The Encyclopedia Americana se zmiňuje o „výjimečném stupni složitosti a vnitřní organizace živých tvorů“ a dodává: „Důkladné zkoumání květin, hmyzu nebo savců odhaluje téměř neuvěřitelně přesné uspořádání jednotlivých částí.“ Britský astronom sir Bernard Lovell napsal o chemickém složení živých organismů: „Pravděpodobnost . . . náhodného jevu, který by vedl k utvoření jedné z nejmenších proteinových molekul, je nepředstavitelně malá . . . Je v podstatě nulová.“
4 Podobně se vyjádřil astronom Fred Hoyle: „Celková struktura ortodoxní biologie setrvává u toho, že život vznikl náhodou. Avšak jak toho biochemikové objevují stále více o obrovské složitosti života, stává se zřejmým, že pravděpodobnost nahodilého vzniku života je tak nepatrná, že ji lze úplně vyloučit. Život nemohl vzniknout náhodou.“
5–7. Jak molekulární biologie potvrzuje, že živé organismy nemohou vzniknout náhodou?
5 Jeden z nejnovějších vědeckých oborů, molekulární biologie, zkoumá živé organismy na úrovni genů, molekul a atomů. Molekulární biolog Michael Denton se vyjadřuje k tomu, co bylo zjištěno: „Nejjednodušší dosud známý druh buňky je tak složitý, že není možné přijmout názor, že něco takového by mohlo být náhle vytvořeno při nějaké mimořádné, nezměrně nepravděpodobné události.“ „Tak úžasně provokativní není jen složitost živých organismů, ale i neuvěřitelná důmyslnost, která je často patrná z jejich struktury.“ „Genialita biologické struktury a dokonalost dosažených cílů jsou nejvýrazněji patrné . . . na molekulární úrovni.“
6 Denton dále říká: „Všude, kam se podíváme, ať jdeme do jakékoli hloubky, nacházíme eleganci a důmyslnost takové kvality, jaká naprosto převyšuje všechno naše poznání, což ubírá sílu představě náhody. Je skutečně možné věřit tomu, že by se náhodnými procesy mohla vytvořit určitá realita, která je i ve své nejmenší částečce — funkčním proteinu neboli genu — tak složitá, že to přesahuje naše tvůrčí schopnosti; určitá realita, která je v přímém protikladu k náhodnému jevu; realita, která v každém ohledu převyšuje všechno, co svými rozumovými schopnostmi vytvořil člověk?“ Denton také konstatuje: „Mezi živou buňkou a tím nejuspořádanějším neživým systémem, například krystalem nebo sněhovou vločkou, je ta naprosto největší propast, jakou si lze představit.“ A profesor fyziky Chet Raymo říká: „Hluboce to na mne zapůsobilo . . . Každá molekula se jeví jako zázračně vytvořená ke svému účelu.“
7 Molekulární biolog Denton dochází k závěru, že „ti, kdo přesto dogmaticky zastávají názor, že všechna tato nová realita je výsledkem pouhé náhody“, věří v mýtus. Denton nazývá darwinovský názor, že živé organismy vznikají náhodou, „velkým kosmogonickým mýtem dvacátého století“.
Konstrukční návrh musí mít konstruktéra
8, 9. Uveďte znázornění, z něhož je vidět, že každý konstrukční návrh musel mít nějakého konstruktéra.
8 Představa, že neživá hmota by se mohla náhodou, nějakým nahodilým procesem, změnit v hmotu živou, je tak nejasná, že je nemožná. Všechny ty jedinečně zkonstruované živé organismy, jež jsou na zemi, nemohly vzniknout náhodou, protože každý konstrukční návrh musí mít konstruktéra. Znáte nějaké výjimky? Žádné neexistují. A čím je konstrukční návrh složitější, tím schopnější musí být konstruktér.
9 Můžeme si také uvést znázornění: Když vidíme nějaký obraz, přesvědčuje nás o existenci malíře. Když čteme nějakou knihu, uznáváme, že existuje její autor. Když vidíme dům, chápeme, že existuje stavitel. Když vidíme dopravní signalizaci, víme, že existuje nějaký zákonodárce. Všechny ty věci byly vytvořeny svými tvůrci k určitému účelu. A přestože možná nevíme všechno o lidech, kteří tyto věci zkonstruovali, nepochybujeme, že tito lidé existují.
10. Z čeho je možné vidět, že existuje nejvyšší Konstruktér?
10 Podobně doklady, že existuje nejvyšší Konstruktér, můžeme vidět ve stavbě, uspořádání a složitosti živých organismů, které jsou na zemi. Všechny svědčí o nejvyšší Inteligenci. To platí i o stavbě, uspořádání a složitosti vesmíru s miliardami jeho galaxií, z nichž každá se skládá z miliard hvězd. A všechna nebeská tělesa jsou řízena přesnými zákony, například zákony pro pohyb, teplo, světlo, zvuk, elektromagnetismus a přitažlivost. Mohou zákony existovat bez zákonodárce? Raketový odborník dr. Wernher von Braun prohlásil: „Přírodní zákony vesmíru jsou tak přesné, že pro nás není problém postavit kosmickou loď, která by doletěla na Měsíc, a let můžeme načasovat s přesností na zlomek sekundy. Tyto zákony musel někdo stanovit.“
11. Proč bychom neměli popírat existenci nejvyššího Konstruktéra jen kvůli tomu, že ho nemůžeme vidět?
11 Je pravda, že nejvyššího Konstruktéra a Zákonodárce nemůžeme vidět na vlastní oči. Ale popíráme například existenci přitažlivosti, magnetismu, elektřiny nebo rádiových vln jen proto, že je nemůžeme vidět? Jejich existenci nepopíráme, protože se můžeme přesvědčit o jejich účincích. Měli bychom tedy popírat existenci nejvyššího Konstruktéra a Zákonodárce jen proto, že ho nemůžeme vidět, když můžeme pozorovat výsledky jeho úžasné činnosti?
12, 13. Co vypovídají doklady o existenci Stvořitele?
12 Profesor fyziky Paul Davies dochází k závěru, že existence člověka není pouhou hříčkou osudu. Tvrdí: „To, že zde jsme, má určitý důvod.“ A v souvislosti s vesmírem říká: „V průběhu své vědecké práce jsem se stále více utvrzoval ve víře, že hmotný vesmír je sestavený s tak úžasnou důmyslností, že to nemohu přijmout jako pouhý holý fakt. Zdá se mi, že musí existovat hlubší vysvětlení.“
13 Z těchto dokladů se tedy dozvídáme, že vesmír, země a živé organismy na zemi nemohly vzniknout pouhou náhodou. To vše beze slov vydává svědectví o velice inteligentním a mocném Stvořiteli.
Co říká Bible
14. Jaký závěr o Stvořiteli vyvozuje Bible?
14 Bible, nejstarší kniha lidstva, dochází ke stejnému závěru. Například v biblické knize Hebrejcům, kterou napsal apoštol Pavel, se dozvídáme: „Každý dům je ovšem někým postaven, ale ten, kdo postavil všechno, je Bůh.“ (Hebrejcům 3:4) Také poslední kniha Bible, napsaná apoštolem Janem, říká: „Hoden jsi, Jehovo, ano náš Bože, přijmout slávu a čest a moc, protože jsi stvořil všechny věci a z tvé vůle existovaly a byly stvořeny.“ — Zjevení 4:11.
15. Jak můžeme vnímat některé Boží vlastnosti?
15 Bible ukazuje, že Boha sice není možné vidět, ale z toho, co vytvořil, se dá pochopit, jaký je. Je v ní řečeno: „[Stvořitelovu] věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle.“ — Římanům 1:20, Ekumenický překlad.
16. Proč bychom měli být rádi, že lidé nemohou vidět Boha?
16 Tak nás Bible vede od následku k příčině. Z následku — učiněných věcí, jež vzbuzují posvátnou úctu — je patrná inteligentní, mocná Příčina: Bůh. Také můžeme být rádi, že Bůh je neviditelný. Jako Stvořitel celého vesmíru vládne totiž nepochybně tak ohromnou energií, že lidé z masa a krve se nemohou domnívat, že by ho mohli vidět a zůstat naživu. A právě to Bible říká: „Žádný člověk mě [Boha] nemůže vidět, a přesto žít.“ — 2. Mojžíšova 33:20.
17, 18. Proč by pojem Stvořitel měl být pro nás důležitý?
17 Pojem velký Konstruktér, nejvyšší Bytost — Bůh — by pro nás měl být velmi důležitý. Jestliže nás vytvořil Stvořitel, pak musel mít k tomu, aby nás stvořil, nějaký důvod, musel mít s námi nějaký záměr. Jestliže jsme byli stvořeni tak, aby náš život měl nějaký smysl, pak máme důvod k naději, že v budoucnosti se budeme mít lépe. Jinak jen žijeme a umíráme a nemáme žádnou naději. Je tedy velmi důležité, abychom zjistili, jaký záměr s námi Bůh má. Pak si můžeme vybrat, zda chceme žít v souladu s Božím záměrem, nebo nechceme.
18 Bible také říká, že Stvořitel je milujícím Bohem, který o nás velice pečuje. Apoštol Petr prohlásil: ‚Pečuje o vás.‘ (1. Petra 5:7; viz také Jana 3:16 a 1. Jana 4:8, 16.) Jak velice o nás Bůh pečuje, můžeme například vidět, když uvažujeme o tom, jak podivuhodně nás vytvořil v duševním i tělesném ohledu.
„Podivuhodně udělán“
19. Na jakou pravdu nás upozorňuje žalmista David?
19 Žalmista David v Bibli projevil ocenění: „Jsem podivuhodně udělán, způsobem, který vzbuzuje bázeň.“ (Žalm 139:14) Jistě je to pravda, protože lidský mozek a tělo překvapujícím způsobem zkonstruoval nejvyšší Konstruktér.
20. Jak jedna encyklopedie popisuje lidský mozek?
20 Například váš mozek je mnohem složitější než jakýkoli počítač. The New Encyclopædia Britannica uvádí: „Přenos informací v nervové soustavě je složitější než největší telefonní ústředny. Problémy, které řeší lidský mozek, daleko přesahují kapacitu těch nejvýkonnějších počítačů.“
21. K jakému závěru bychom měli dojít, když vidíme, jak mozek pracuje?
21 Váš mozek uchovává stamilióny údajů a vnitřních představ, ale není to pouze jakýsi sklad informací. Díky svému mozku umíte hvízdat, péci chléb, mluvit cizími jazyky, používat počítač nebo řídit letadlo. Dokážete si představit, jakou dovolenou byste chtěli prožít a jak lahodně asi chutná nějaké ovoce. Umíte různé věci rozebrat a vytvořit. Umíte také plánovat, projevovat ocenění, mít někoho rádi a spojovat své myšlenky s minulostí, přítomností i budoucností. My lidé ale neumíme zkonstruovat něco tak úžasného, jako je lidský mozek, a proto ten Jediný, kdo zkonstruoval mozek, je zcela jistě mnohem moudřejší a schopnější než kterýkoli člověk.
22. Co připouštějí vědci o lidském mozku?
22 V souvislosti s mozkem vědci připouštějí: „Je naprosto nejasné, jak toto úžasně zkonstruované, systematické a fantasticky komplexní soustrojí vykonává své funkce . . ., lidské bytosti možná nikdy nevyřeší všechny jednotlivé záhady mozku.“ (Scientific American) A profesor fyziky Raymo říká: „Popravdě řečeno ještě nevíme, jak se v lidském mozku ukládají informace nebo jak je možné libovolně vyvolávat vzpomínky . . . V lidském mozku je až sto miliard nervových buněk. Každá buňka udržuje spojení s tisíci jinými buňkami pomocí stromovitě rozvětvené sítě synapsí. Možností vzájemného propojení je neuvěřitelné množství.“
23, 24. Jmenujte některé podivuhodně zkonstruované tělesné orgány a uveďte, co o tom řekl jeden inženýr.
23 Vaše oči jsou přesnější a přizpůsobivější než jakákoli kamera; jsou to vlastně plně automatizované barevné filmové kamery s automatickým zaostřováním. Vaše uši umějí rozlišit mnoho různých zvuků a poskytují vám smysl pro směr a rovnováhu. Vaše srdce je pumpa s tak velkou výkonností, že ji nejsou schopni napodobit ani ti nejlepší inženýři. I další orgány ve vašem těle jsou úžasné: nos, jazyk a ruce stejně jako oběhový a zažívací systém, a to jmenujeme jen některé.
24 Jeden inženýr, který dostal za úkol navrhnout a postavit velký počítač, logicky usoudil: „Jestliže můj počítač musel mít svého konstruktéra, oč spíše jej musel mít ten složitý fyziologicko-chemicko-biologický aparát, jímž je mé lidské tělo, které je zase jen nepatrnou částečkou téměř nekonečného vesmíru.“
25, 26. Co by nám mohl velký Konstruktér sdělit?
25 Stejně jako lidé vytvářejí s určitým záměrem letadla, počítače, jízdní kola a další zařízení, i Konstruktér lidského mozku a těla měl určitý záměr, když konstruoval nás. A tento Konstruktér musí mít vyšší moudrost než lidé, protože nikdo z nás neumí napodobit jeho konstrukční návrhy. Je tedy logické, že jen On nám může povědět, proč nás zkonstruoval, proč nás umístil na zemi a kam spějeme.
26 Když poznáváme tyto věci, pak můžeme podivuhodný mozek i tělo, které jsme dostali od Boha, využívat k naplňování smyslu svého života. Ale kde se dozvíme o Božích předsevzetích? Kde nám Bůh poskytuje tyto informace?
[Studijní otázky]
[Obrázek na straně 7]
Nejlepší způsob, jak zjistit, proč bylo něco zkonstruováno, je zeptat se konstruktéra
[Obrázek na straně 8]
Složitost a stavbu živých organismů je možné vidět na molekule DNK
[Obrázek na straně 9]
„Problémy, které řeší lidský mozek, daleko přesahují kapacitu těch nejvýkonnějších počítačů“
