Část 1

Má život nějaký smysl?

1. Jakou otázku si lidé často kladou, pokud jde o smysl života, a jak se k tomu vyjádřil jeden člověk?

Téměř každý člověk dříve nebo později uvažuje o tom, co je smyslem života. Je smysl v tom, že musíme těžce pracovat, abychom zlepšili své životní podmínky, postarali se o rodinu, zhruba v 70 až 80 letech zemřeli a pak již nikdy neexistovali? Jeden mladý člověk, kterému se to tak jevilo, řekl, že život nemá jiný smysl, než abychom „žili, měli děti, byli šťastni a pak zemřeli“. Ale je to tak doopravdy? A skutečně smrtí všechno končí?

2, 3. Proč není získávání hmotného majetku dostatečným smyslem života?

² Mnozí lidé ve východních i západních zemích se domnívají, že hlavním smyslem života je získat hmotný majetek. Věří, že tak se dá dospět ke šťastnému životu, který má smysl. Ale co lidé, kteří již mají hmotný majetek? Kanadský spisovatel Harry Bruce řekl: „Překvapující množství bohatých lidí tvrdí, že nejsou šťastní.“ A dodal: „Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že Severní Amerika se nakazila strašlivým pesimismem . . . Je vůbec někdo v tomto světě šťastný? A pokud ano, co je klíčem ke štěstí?“

³ Bývalý prezident Spojených států Jimmy Carter se vyjádřil: „Přišli jsme na to, že vlastnictví věcí ani jejich spotřebovávání neuspokojuje naši touhu po poznání účelu . . . Hromadění hmotných věcí nemůže zaplnit prázdnotu života, v němž chybí jistota nebo smysl.“ A jiný přední politik řekl: „Několik let se zabývám intenzívním pátráním po pravdě o sobě a o svém životě; a znám mnoho dalších lidí, kteří dělají totéž. Více lidí než kdykoli dříve si klade otázky: ‚Kdo jsme? Co je smyslem našeho života?‘“

Stále těžší podmínky

4. Proč někteří lidé pochybují, že život má vůbec nějaký smysl?

⁴ Mnozí lidé vidí, že se životní podmínky stále zhoršují, a proto pochybují, že život má nějaký smysl. Více než miliarda lidí na celém světě je vážně nemocných nebo podvyživených, a z toho důvodu jen v Africe každý rok zemře asi deset miliónů dětí. Země má již téměř 6 miliard obyvatel, jejich počet dále roste více než o 90 miliónů za rok a přes 90 procent tohoto vzrůstu je v rozvojových zemích. S tím neustálým přibýváním obyvatelstva vzrůstá potřeba jídla, bydlení a průmyslové činnosti, a to s sebou přináší další poškozování země, vody a vzduchu průmyslovými a jinými znečišťujícími látkami.

5. Co se děje na zemi s rostlinstvem?

⁵ Publikace World Military and Social Expenditures 1991 uvádí: „Každý rok je zničena taková plocha lesů, jaká se rovná celkové rozloze [Velké Británie]. Budeme-li (kácet) stejnou rychlostí jako dosud, do roku 2000 vykácíme 65 procent lesů vlhkého tropického pásma.“ Podle údajů OSN připadá v těchto oblastech 10 stromů pokácených na jeden vysazený; v Africe je tento poměr 20:1. Tak se rozrůstají pouště, a zemědělství přichází každý rok o půdu na ploše, jež je srovnatelná s rozlohou Belgie.

6, 7. Co patří k těm problémům lidstva, které političtí představitelé nejsou schopni řešit? Na jaké otázky je tedy nezbytné najít odpověď?

⁶ V tomto 20. století také ve válkách přišlo  o život čtyřikrát více lidí než za všechna čtyři předcházející století dohromady. Všude vzrůstá zločinnost, přibývá zejména násilných činů. Život také ztěžují jiné záporné jevy, jako je rozpad rodin, zneužívání drog, AIDS a pohlavně přenášené choroby. A vedoucí osobnosti světa nejsou schopny řešit všechny ty problémy, které postihují lidskou rodinu. Je tedy pochopitelné, proč si lidé kladou otázku: Co je smyslem života?

⁷ Jak na tuto otázku odpovídají učenci a náboženští představitelé? Poskytli na ni po všech těch staletích uspokojivou odpověď?

Co říkají

8, 9. a) Co řekl o smyslu života jeden čínský učenec? b) Jak se vyjádřil jeden člověk, který přežil nacistický vyhlazovací tábor?

⁸ Konfuciánský učenec Tu Wei-Ming řekl: „Základní smysl života spočívá v naší normální lidské existenci.“ Podle tohoto názoru se lidé budou stále rodit, budou bojovat o svou existenci a budou umírat. Takový názor má v sobě málo naděje. A je vůbec pravdivý?

⁹ Elie Wiesel, který přežil pobyt v nacistických vyhlazovacích táborech za druhé světové války, k tomu řekl: „‚Proč jsme zde?‘ je nejdůležitější otázka, s níž se musí lidská bytost vypořádat . . . Věřím, že život má smysl i přes nesmyslnou smrt, kterou jsem viděl.“ Ale co je smyslem života, to povědět nemohl.

10, 11. a) Jak jeden redaktor ukázal, že člověk neumí odpovědět na tyto otázky? b) Proč není uspokojivý názor jednoho evolucionisty?

¹⁰ Redaktor Vermont Royster napsal: „Uvažujeme-li o člověku samotném, . . . o jeho místě ve vesmíru, nejsme o moc dále, než když začal čas. Stále stojíme před otázkami, kdo jsme a proč jsme a kam jdeme.“

¹¹ Evolucionista Stephen Jay Gould se vyjádřil: „Můžeme sice toužit po nějaké ‚vyšší‘ odpovědi — ale žádná neexistuje.“ Podle těchto evolucionistů je život bojem o přežití nejpřizpůsobivějších, a smrtí všechno končí. Ani tento názor v sobě nemá žádnou naději. A opět, je pravdivý?

12, 13. Jaké názory mají představitelé církví? Jsou uspokojivější než názory světských pozorovatelů?

¹² Mnozí náboženští představitelé říkají, že smyslem života člověka je počínat si tak dobře, aby po smrti mohla jeho duše odejít do nebe a tam zůstat věčně. Špatní lidé mají před sebou jen věčné trápení v pekelném ohni. Ale podle tohoto náboženského názoru bude stále více lidí na zemi žít stejně neuspokojivě, jako žijí během celých dějin. Kdyby však bylo Božím předsevzetím, aby lidé žili v nebi jako andělé, proč je nestvořil v té podobě hned na začátku, stejně jako stvořil anděly?

¹³ I duchovní mají s těmito názory problémy. Doktor W. R. Inge, bývalý děkan Svatopavelské katedrály v Londýně, kdysi řekl: „Po celý život jsem se usilovně snažil najít smysl žití. Pokoušel jsem se najít odpovědi na tři otázky, které se mi vždy zdály základní: je to otázka věčnosti, otázka lidské osobnosti  a otázka zla. Nepodařilo se mi to. Žádnou z těchto otázek jsem nevyřešil.“

K čemu to vede

14, 15. Jak působí tyto rozporuplné názory na mnohé lidi?

¹⁴ K čemu to vede, když vědci a náboženští představitelé zastávají takové množství rozdílných názorů na problém smyslu života? Mnozí lidé reagují stejně jako jeden starší muž, který řekl: „Většinu svého života jsem si kladl otázku, proč jsem zde. I když to má nějaký smysl, už se o něj nezajímám.“

¹⁵ Poměrně dost lidí, kteří pozorují ve světových náboženstvích celou škálu různých názorů, dochází k závěru, že vlastně nezáleží na tom, čemu člověk věří. Mají dojem, že náboženství je tu pouze pro určité rozptýlení mysli, že člověku poskytuje trochu myšlenkového klidu a útěchy, aby mohl zvládat své životní problémy. Jiní lidé se domnívají, že náboženství není nic víc než pověrečná představa. Mají pocit, že náboženské spekulace trvající staletí nedaly odpověď na otázku po smyslu života ani nezlepšily život prostého lidu. Dějiny opravdu ukazují, že náboženství tohoto světa často zabraňovala lidstvu v pokroku a byla příčinou projevů nenávisti a válek.

16. Jak důležité může být to, aby člověk našel smysl života?

¹⁶ Je však vůbec důležité hledat pravdu o smyslu života? Psychiatr Viktor Frankl na to odpověděl: „Usilovná snaha hledat smysl vlastního života je základní hybnou silou v člověku . . . Dovoluji si tvrdit, že neexistuje na světě nic, co by člověku pomáhalo přežít i nejhorší podmínky tak účinně, jako mu pomáhá poznání, že jeho život má nějaký smysl.“

17. Jakou otázku si nyní musíme položit?

¹⁷ Kde se můžeme pokoušet o zjištění, co je smyslem života, když nám k tomu lidské filozofie a náboženství nepodaly uspokojivé vysvětlení? Existuje nějaký zdroj vyšší moudrosti, který nám o tom může povědět pravdu?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 4]

„Každý rok je zničena taková plocha lesů, jaká se rovná celkové rozloze [Velké Británie]“

[Obrázek na straně 5]

„Většinu svého života jsem si kladl otázku, proč jsem zde“