Hebrejské slovo ʼad·deʹreth popisuje to, co je „majestátní“ (Ez 17:8; Ze 11:3), a zmínky o oděvu se zjevně týkají širokého pláště nebo roucha, které se možná nosilo přes ramena a bylo vyrobeno z kůže anebo z látky utkané ze srsti či z vlny.

Dokladem toho, že tento výraz označuje chlupatý oděv, je popis Izákova prvorozeného, Esaua. Při porodu „vyšel první, celý červený jako úřední oděv ze srsti; dali mu tedy jméno Esau“. (1Mo 25:25) Esauova podobnost s úředním oděvem pravděpodobně nespočívala v červené barvě, ale v chlupatosti.

Při překladu slova ʼad·deʹreth pro úřední oděv Elijáše a Eliši používá Septuaginta řecké slovo me·lo·teʹ (které znamená ovčí kůži nebo jakoukoli neopracovanou chlupatou kůži). (1Kr 19:13) To naznačuje, že oděv byl vyroben z kůže, na níž zůstaly chlupy, a byl podobný oděvu, jaký nosí někteří beduíni. Na oblečení těchto Jehovových proroků se může vztahovat Pavlův popis pronásledovaných Božích služebníků, kteří „chodili v ovčích kůžích, v kozích kůžích“. (Heb 11:37) Jan Křtitel nosil oděv z velbloudí srsti, i když není uvedeno, že to byl jeho úřední oděv jako proroka. (Mr 1:6)

Zdá se však, že tento typ úředního oděvu ze srsti byl poznávacím znakem určitých proroků. Když král Achazjáš slyšel popis muže, „jenž vlastní chlupatý oděv s koženým opaskem opásaným přes bedra“, okamžitě poznal, že je to prorok Elijáš. (2Kr 1:8) Tento úřední oděv sloužil jako prostředek k pomazání, když byl hozen na Elišu, který tím byl ‚povolán‘, aby zanechal pluh a následoval Elijáše. (1Kr 19:19–21) Elijáš později vystoupil ve větrné bouři k nebesům a zanechal tento oděv svému nástupci, který jej brzy použil k tomu, aby rozdělil řeku Jordán, stejně jako to předtím udělal jeho pán. (2Kr 2:3, 8, 13, 14) Zdá se, že podobný oděv ze srsti někdy lstivě nosili falešní proroci proto, aby je lid přijal jako uznávané Jehovovy proroky a aby jejich poselství vypadalo mnohem důvěryhodněji. (Ze 13:4)

Výraz ʼad·deʹreth se také používal na nákladné a královské oděvy, jako byl ten, jejž ukradl Achan — „jeden pohledný úřední oděv ze Šinaru“. (Joz 7:21, 24) Starověký Babylón neboli Šinar byl proslavený nádhernými rouchy. Král Ninive projevil pokání, když „svlékl svůj úřední oděv“, nepochybně nádherné roucho, a oblékl se do pytloviny. (Jon 3:6)