Přejít k článku

Přejít na obsah

DALŠÍ INFORMACE

Řecká říše

Řecká říše

OHROMUJÍCÍMI událostmi v dějinách Řecka se splnila biblická proroctví. Nezdálo se, že by se Řecko mohlo stát světovou velmocí, protože jeho obyvatelstvo bylo rozděleno do mnoha nezávislých kmenů a městských států.

Biblické proroctví, které bylo zapsáno v 6. století př. n. l., však poukazovalo na pozoruhodnou změnu. Řecko v něm bylo nejprve zobrazeno jako levhart s křídly a potom jako kozel s nápadným rohem, a bylo o něm jasně předpověděno, že pošlape Médo-perskou světovou velmoc. Proroctví také odhalilo, že moc ‚nápadného rohu‘ bude zlomena a že na jeho místě vyrostou čtyři další rohy. (Da 7:6; 8:5–8, 20–22; 11:3, 4)

Prokázalo se, že tím ‚nápadným rohem‘ byl Alexandr Veliký. Od roku 334 př. n. l. vedl malé, ale velmi disciplinované řecké vojsko od jednoho vítězství ke druhému. Rychlostí blesku dobyl Malou Asii, Sýrii, Palestinu, Egypt a celou Médo-perskou říši až po Indii. Ale za pouhých několik let Alexandr zemřel, a za relativně krátkou dobu byla jeho říše rozdělena na čtyři části, mezi čtyři Alexandrovy vojevůdce.

Řecká říše existovala krátkou dobu, ale její vliv byl dlouhodobý. Ještě než zemřel, zavedl Alexandr řeckou kulturu a řecký jazyk do všech částí svého panství. Obecná řečtina se stala lingvou frankou mnoha národností, a to později přispělo k rychlému šíření křesťanství po celé oblasti Středozemního moře.

V roce 323 př. n. l., když bylo Alexandrovi 32 let, dostal malárii a zemřel. Do roku 301 př. n. l. upevnili svou moc čtyři Alexandrovi vojevůdci: Ptolemaios Lagos v Egyptě a Palestině, Seleukos Níkátor v Mezopotámii a Sýrii, Lýsimachos v Trácii a Malé Asii a Kassandros v Makedonii a Řecku (Da 7:6; 8:8; 11:4)