V Bibli je tímto slovem označena rostlina s dřevitým kmenem, který je sám o sobě trnitý nebo pichlavý, a toto označení se může vztahovat na mnoho takových rostlin. Hebrejský výraz bar·qanimʹ (šípky) někteří znalci ztotožňují s příbuzným arabským podstatným jménem, které označuje běžně se vyskytující chrpu Centaurea scoparia, jež se podobá bodláku a má pichlavý strboul. Gideon použil bar·qanimʹ k potrestání sukotských mužů, kteří v době, kdy bojoval proti Midianitům, odmítli dát jeho hladovým vojákům chléb. (Sd 8:6, 7, 16)

Hebrejské slovo cheʹdheq (šípek) se ztotožňuje s lilkovitou rostlinou Solanum coagulans, což je trnitý keř. (Thesaurus of the Language of the Bible, M. Z. Kaddari, ed., Jeruzalém, 1968, sv. 3, s. 88) Výraz cheʹdheq je použit v Příslovích 15:19, kde je cesta lenocha přirovnána k šípkovému plotu, patrně v tom smyslu, že líný člověk si představuje nebo předem očekává těžkosti a složité problémy, které mohou vzniknout při jakékoli činnosti, a považuje to pro sebe za omluvu, aby se nemusel vůbec do ničeho pouštět. V izraelském národě se projevoval takový morální rozklad, že prorok Micheáš o tomto lidu řekl: „Jejich nejlepší člověk je jako šípek [heb. kecheʹdheq], jejich nejpřímější je horší než trnitý plot“; to zřejmě znamenalo, že i ten nejlepší z Izraelitů zraňuje ty, kdo jsou v jeho přítomnosti, podobně jako pichlavý šípek nebo trnitý plot zraňují každého, kdo se k nim těsně přiblíží. (Mi 7:4)