Tekutina, která se tvoří v játrech a uskladňuje se ve žlučníku — malém hruškovitém vaku, který leží na spodní straně pravého jaterního laloku. Žlučník může najednou pojmout asi 42 g žluči. Žluč je mimořádně hořká žlutá nebo nazelenalá tekutina, kterou tělo používá ke trávení. Žluč se vždy spojovala s něčím, co je hořké nebo jedovaté, a v tomto smyslu je toto slovo používáno v Bibli. (Sk 8:23)

Když Job popisoval své bolestné, hořké zážitky, obrazně mluvil o tom, že jeho žlučník se vylévá přímo na zem. (Job 16:1, 13) Obrazným jazykem později Cofar dělal narážky a obviňoval Joba, že jednal ničemně a že jeho „jídlo“ v něm bude jako ‚kobří žluč [jed]‘. Upozorňoval ho, že „jeho žlučí [žlučníkem]“ projde zbraň. (Job 20:1, 14, 25) Hebrejské slovo, které se překládá jako „žluč“, je příbuzné slovu pro „hořký“. (5Mo 32:32; Job 13:26)

Řecké slovo pro žluč je cho·leʹ. (Viz heslo JEDOVATÁ ROSTLINA.)