Kananejská bohyně, která byla považována za Baalovu manželku. Aštoret je často zobrazována jako nahá žena se silně zvýrazněnými pohlavními orgány. Uctívání této bohyně bylo rozšířeno mezi různými antickými národy a jméno Aštoret bylo známo v různých podobách. Řecké jméno této bohyně je Astarte. Filištíni ji zjevně považovali za bohyni války, jak to dokládá skutečnost, že zbroj poraženého krále Saula uložili do chrámu Aštoretiných soch. (1Sa 31:10) Aštoret však byla především bohyní plodnosti. Nejdůležitější součást jejího uctívání tvořily sexuální orgie v chrámech nebo na výšinách, které byly zasvěceny uctívání Baala. Při těchto orgiích sloužili prostituti a prostitutky. (Viz heslo KANAÁN, KANANEJEC č. 2, Dobytí Kanaánu Izraelity.)

V Kanaánu byla Aštoret uctívána pravděpodobně už za dnů Abrahama, protože jedno z kananejských měst se jmenovalo „Ašterot-karnajim“. (1Mo 14:5) Písmo se také zmiňuje o městu Aštarot, kde žil obrovitý bašanský král Og. Název města naznačuje, že zde mohlo být středisko uctívání Aštoret. (5Mo 1:4; Joz 9:10; 12:4)

Tvar slova ʽaš·toʹreth (Aštoret) v jednotném čísle se v Bibli poprvé objevuje v souvislosti s odpadnutím krále Šalomouna na sklonku jeho vlády. Tehdy Izraelité začali uctívat Aštoret Sidonců. (1Kr 11:5, 33) Jinak se toto jméno v jednotném čísle vyskytuje pouze v souvislosti s tím, jak král Josijáš strhl výšiny, které Aštoret a jiným božstvům postavil král Šalomoun. (2Kr 23:13) Množné číslo ʽaš·ta·róthʹ („Aštoretiny sochy“, NS; ‚Astarty‘, ČB-Hč) se pravděpodobně vztahuje na sochy či zobrazení této pohanské bohyně. (Sd 2:13; 10:6; 1Sa 7:3, 4)