[vodní tok tančení].

Domov Eliši, místo, kde ho Elijáš zastihl při orání a kde ho pomazal za proroka místo sebe. (1Kr 19:16–19)

Název Abel-mechola se objevuje už v jedné dřívější zprávě, v níž je popsáno, jak Gideon se svým malým oddílem válečníků porazil Midianity. Ti se na svém zběsilém útěku hnali „až k okraji Abel-mecholy u Tabbatu“. (Sd 7:22)

Tabbat leží na V od řeky Jordán. Už od roku 1951 se tedy historikové pokoušejí nalézt důkazy pro to, že Abel-mechola je totožná s místem Tell el-Maqlub u Vádí el-Jabis. Pro toto tvrzení je ještě další důvod. Elijáš se po odchodu z Chorebu zastavil v Abel-mechole, aby pomazal Elišu, a pak měl cestovat do „damašské pustiny“, aby pomazal Chazaela za krále Sýrie. (1Kr 19:15) Hlavní silnice z Chorebu do Damašku vedla ve starověku východně od Jordánu, ale v některých obdobích ji ovládali nomádi.

Nicméně zpráva o tom, jak Gideon pronásledoval Midianity, ve skutečnosti ukazuje, že v době, kdy došlo k událostem popsaným v knize Soudci 7:22, Midianité nebyli na V, ale byli na Z od Jordánu. (Viz Sd 7:24.) A pokud jde o Elijášovu cestu do damašské pustiny, ze zprávy vyplývá, že Elijáš se na ni nevydal ihned, ale že ji o něco později uskutečnil jeho nástupce Eliša. (1Kr 19:15–19; 2Kr 8:7–13) Proto se v některých zeměpisných knihách nadále uvádí poloha Abel-mecholy na Z, a ne na V od Jordánu. (The Geographical and Topographical Texts  of the Old Testament od J. Simonse, Leiden, 1959; The Geography of the Bible od D. Balyho, 1957; Atlas of the Bible od L. H. Grollenberga, 1956) Podle Jeronýma i Eusebia, kteří žili počátkem našeho letopočtu, odpovídá Abel-mechola místu, které je 10 římských mílí (15 km) již. od Bet-šeanu (záp. od Jordánu). V díle The Land of the Bible od Y. Aharoniho se píše: „Abel-mechola byla nyní téměř s jistotou ztotožněna s Tell Abu Sus na [západním] břehu Jordánu, 15 km jižně od Bet-šeanu.“ (Do angličtiny přeložil a vydal A. Rainey, 1979, s. 313.) Nedaleká bet-šeanská rovina je velmi příhodným místem pro zemědělství ve velkém. (Srovnej 1Kr 19:19.)

Dalším podkladem pro to, že se jednalo o místo na Z od Jordánu, je skutečnost, že Abel-mechola patřila později k páté Šalomounově správní oblasti a je uváděna spolu s dalšími místy ležícími záp. od Jordánu. (1Kr 4:12) Zjevně to bylo město, v němž žil Saulův zeť, Mecholan Adriel. (1Sa 18:19; 2Sa 21:8) Název Abel-mechola má pravděpodobně původ ve slavnostním tančení, které ve městě probíhalo při oslavách žně.