[říční koryto].

1. Město ležící patrně sev. od Sidonu; Jehova o něm řekl Jozuovi, že patří k městům, jež mají být ještě podrobena. (Joz 13:4) Dnes je ztotožňováno s městem Afaka (dnešní Afqa) asi 39 km na VSV od Bejrútu. Leží blízko pramene řeky Nahr Ibrahim, která byla ve starověku známa jako řeka Adonis a která u Byblu ústí do Středozemního moře.

2. Město na území kmene Ašer; tomuto kmeni se však nepodařilo vzít město do vlastnictví. (Joz 19:24, 30) V Soudcích 1:31 je uvedeno pod jménem Afik. Je ztotožňováno s Tell Kurdane (Tel Afeq), asi 8 km na JJV od Akka.

3. Město, které leželo zřejmě na planině Šaron, což vyplývá ze souvislosti s jinými městy, mezi nimiž je vyjmenováno. Jeho král patřil ke králům, které pobil Jozue. (Joz 12:18) O staletí později, ale ještě dříve, než začal kralovat Saul, zde tábořili Filištíni, a to předtím než zvítězili nad Izraelity, kteří zaujali postavení u nedalekého Ebenezeru. (1Sa 4:1) Za jeho lokalitu se považuje Ras el-ʽAin (Tel Afeq; odlišný od výše uvedeného č. 2), u pramene řeky Jarkon. O Afeku je zmínka v egyptských a asyrských textech. Existuje názor, že na místě starověkého Afeku bylo vybudováno město Antipatris, o němž je zmínka ve Skutcích 23:31. Josephus se ve spojitosti s Antipatridou zmiňuje o „tvrzi, zvané Afek“. (Válka židovská, II, 513) Šilo, z něhož Izraelité přinesli truhlu smlouvy, leží od tohoto místa asi 35 km směrem na V.

4. Město ležící patrně na planině Jezreel mezi městy Šunem a Jezreel. V bitvě mezi Filištíny a Izraelity, v níž zahynul král Saul, zaujímali Filištíni původně postavení v Šunemu, zatímco Izraelité se rozmístili na hoře Gilboa. (1Sa 28:4) Zpráva dále ukazuje, že Filištíni postupovali k Afeku, zatímco Izraelité sestoupili ke zřídlu, které bylo v Jezreelu. Představitelé aliance Filištínů pak kontrolovali své vojsko, které se před nimi řadilo, a vzadu objevili Davida a jeho muže, jak doprovázejí Akiše. Davidovo vojsko dostalo příkaz, aby druhý den ráno odešlo, a Filištíni pak postupovali na bitevní pole do Jezreelu. (1Sa 29:1–11) Odtud zatlačili přemožené Izraelity zpět na horu Gilboa, kde řež skončila a Saul i tři jeho synové zemřeli. (1Sa 31:1–8)

Někteří znalci tvrdí, že události, které vedly k této bitvě, nejsou popsány v chronologickém pořadí, a proto považují tento Afek za totožný s Afekem na planině Šaron. (Viz heslo  AFEK č. 3.) Tento názor zastává i Yohanan Aharoni. Píše: „Líčení této války je poněkud nesourodé tím, že je do něho vloženo vyprávění o Davidovi. V hlavních rysech je však přesto můžeme sledovat. Filištínští vladaři shromáždili své vojsko u Afeku u pramenů Jarkonu (1. Sam. 29.1), a připravili se tak na pochod do Jezreelu (v. 11). Saulovo vojsko ‚tábořilo u pramene, jenž byl v Jezreelu‘ (v.1); v předvečer bitvy zaujali postavení na hoře Gilboa. Filištíni se utábořili proti nim v Šunemu (1. Sam. 28.4). Srážka skončila vítězstvím Filištínů, přičemž Saul a jeho tři synové padli při ústupu na hoře Gilboa.“ (The Land of the Bible, do angl. přeložil a vydal A. Rainey, 1979, s. 290, 291.)

5. Město, o němž se v 1. Královské 20:26 uvádí, že zde byl poražen Syřan Ben-hadad II. Ustupující Syřané uprchli zpět do města, ale tam spadla na 27 000 mužů městská zeď. (1Kr 20:29, 30) Zdá se také, že umírající prorok Eliša se zmínil právě o tomto místě, když králi Jehoašovi prorokoval, kde Izraelité v budoucnosti porazí Syřany. (2Kr 13:17–19, 25) Někteří znalci se domnívají, že Afek, o němž se zmiňují tyto texty, leží asi 5 km na V od Galilejského moře, na místě, kde je dnes vesnice Afiq neboli Fiq. Na tomto místě však dosud nebyly nalezeny pozůstatky starší než ze čtvrtého století př. n. l. Naproti tomu u nedalekého ʽEn Gev na břehu Galilejského moře byly objeveny pozůstatky velkého opevněného města z desátého až osmého století př. n. l.