[heb. ʼal·gum·mimʹ (2Pa 2:8; 9:10, 11); ʼal·mug·gimʹ (1Kr 10:11, 12)].

Jeden z druhů stromů, o něž žádal Šalomoun, když tyrského Chirama prosil o dřevo na stavbu chrámu. Z algumu byly udělány schody, opěry a také harfy a strunné nástroje.

Není možné s jistotou říci, o jaký druh stromu v této zprávě jde. Tradičně se má za to, že se jedná o strom druhu Pterocarpus santalinus, který poskytuje takzvané červené santalové dřevo a vyskytuje se nyní v Indii a na Srí Lance. Někteří badatelé se však domnívají, že tímto stromem byl santal bílý (Santalum album). Svůj názor opírají zřejmě o Josephův výrok, že dřevo tohoto stromu bylo jako dřevo borovice, „ale bylo bělejší a zářivější“. (Židovské starožitnosti, VIII, 177 [vii, 1]) Pterocarpus santalinus dorůstá výšky 7,5 až 9 m a má tvrdé jemně vláknité dřevo červenohnědé barvy, u něhož je možné dosáhnout vysokého lesku. Uvádí se, že je vhodné na výrobu hudebních nástrojů toho typu, o kterém se mluví v biblické zprávě. Dřevo má sladkou vůni a je velmi odolné vůči hmyzu.

Pterocarpus santalinus v současnosti v Libanonu neroste. Biblická zpráva však výslovně neuvádí, zda ‚algumové stromy‘ pocházely z Libanonu, či nikoli. V každém případě Chiram později považoval za výhodné, aby algumové stromy dovezl z Ofiru. (1Kr 10:11, 22) I v tomto případě však mohlo jít o klády, které byly i do Ofiru dovezeny. Ofir totiž sloužil jako obchodní středisko a měl kontakty s Indií, s Egyptem a dalšími místy v Africe. Vzácnost a znamenitost dřeva, které dovezl Chiram, je patrná z výroku, že „takové klády z algumových stromů nepřišly ani nebyly vidět až do tohoto dne“. (1Kr 10:12)