[mn. č. od jména Ammon, tedy „národy“].

Ve 2. Paralipomenon 20:1 se masoretský text zmiňuje o tom, že ve válce proti judskému králi Jehošafatovi se k synům Moaba a Ammona přidali někteří z „Ammonim [heb. ʽAm·mó·nimʹ]“. King James Version přidává slovo „jiní“, a tak tento text zní „děti Moaba a děti Ammona a s nimi jiní kromě Ammonitů“; zatímco jiné překlady toto sporné slovní spojení překládají „někteří z Ammonitských“ (ČB), „někteří od Ammonitských“ (KB) nebo „někteří z amónských“ (EP), i když se to zdá nelogické, protože v tomto verši se již o Ammonitech mluví. Biblia Hebraica Stuttgartensia (ppč) a řada moderních překladů (He, JB-č) se domnívá, že se tento text vztahuje na Meunim ze 2. Paralipomenon 26:7. Tento názor se zakládá na předpokladu, že písařskou chybou byly v hebrejském slově Meʽu·nimʹ přehozeny první dvě souhlásky (מע), a tak vzniklo slovo ʽAm·mó·nimʹ. Toto ztotožňování Ammonim s Meunim se může opírat o zbytek zprávy o boji proti Jehošafatovi, kde se mluví o tom, že k ozbrojeným silám Ammonitů a Moabců se připojili obyvatelé ‚hornatého kraje Seir‘ (místo „Ammonim“). (2Pa 20:10, 22, 23) Překladatelé Septuaginty použili pro překlad hebrejského výrazu ve 2. Paralipomenon 20:1 téhož řeckého slova (Mi·naiʹon) jako v textech, kde je zmínka o Meunim, a z toho je vidět, že tato slova považovali za totožná. (Viz heslo MEUNIM.)

Není to však jisté, a proto některé překlady Bible, například překlad Isaaca Leesera a Překlad nového světa, tento výraz raději jednoduše přepisují, a ponechávají ho tedy v tom tvaru, jak je uveden v masoretském textu.