Syn Cibeona, otec Esauovy manželky Oholibamy. (1Mo 36:2, 14, 18, 20, 24, 25; 1Pa 1:34, 40, 41) Hebrejský text 1. Mojžíšovy 36:2 zní: „Oholibama, dcera Any, dcery Cibeona.“ V syrské Pešitě, v samaritánském Pentateuchu i v řecké Septuagintě na tomto místě čteme „syn Cibeona“ v souladu s 1. Mojžíšovou 36:24, kde je Ana uveden jako Cibeonův syn. Některé moderní překlady postupují stejně a ve 2. i ve 14. verši o Anovi mluví jako o ‚synovi Sibeóna‘ (JB-č) nebo ‚synovi Šibeona‘ (He). Hebrejské slovo, které znamená „dcera“, je však možné použít i v širším významu pro vnučku, a tak se může vztahovat na Oholibamu spíše než na Anu. Proto v Překladu nového světa zní 1. Mojžíšova 36:2 takto: „Oholibamu, dceru Anovu, vnučku Chivijce Cibeona.“

Někteří badatelé se domnívají, že jméno Ana je použito pro dvě osoby, protože ve 2. verši se o Anovi říká, že je ‚Chivijec‘, kdežto ve 20. a 29. verši je Ana nazván ‚Chorijcem‘. Jestliže však výraz „Chorijec“ znamená prostě „obyvatel jeskyně“, mohlo by jím být vyjádřeno, že Seirovci měli ve zvyku bydlet v jeskyních, a nebyl tedy použit ve smyslu označení rodu. Zdá se, že slovem „synové“ jsou tedy ve 20. verši míněni potomci všeobecně. M’Clintockova a Strongova Cyclopædia (1882, sv. I, s. 212) uvádí: „Záměrem rodopisu zřejmě tak dalece není uvést rodovou linii potomků Seirovců jako spíše vyjmenovat ty potomky, kteří se jakožto kmenoví náčelníci spříznili s Edomity. Zdálo by se tedy, že Ana, ze kterého pocházela Esauova manželka, byl náčelníkem kmene, jenž byl nezávislý na svém otci a rodem se onomu kmeni vyrovnal.“