[pouštní pláň].

Část zvláštní prolákliny neboli příkopové propadliny, která se táhne k J od svahů hory Hermon, drží Galilejské moře a řeku Jordán, spadá hluboko pod úroveň mořské hladiny, a vytváří tak pánev Mrtvého moře; pokračuje již. směrem až k Akabskému zálivu u Rudého moře. (5Mo 3:17; Joz 3:16; 11:16; Jer 52:7)

Toto dlouhé, úzké údolí táhnoucí se od S k J, které je často suché a ve kterém se nachází jen několik měst, je po obou stranách ohraničeno dlouhým horským hřebenem. Dosahuje šířky od 1 km do 16 km a je dlouhé 435 km. Za svou existenci vděčí dlouhému zlomu v zemské kůře. Severní částí tohoto přímého údolí protéká řeka Jordán a její pomalý tok zavodňuje zelený pruh uprostřed údolí. Na J od Mrtvého moře však Arabu zavlažují jen sezónní říčky, které nestačí na to, aby v suché půdě vzbudily život.

Někteří komentátoři Bible omezují název „Araba“ jen na tu část velké příkopové propadliny, která leží na J od Mrtvého moře. Název Araba se však vztahuje i na oblast na S táhnoucí se nejméně ke Galilejskému moři neboli ke Kinneretu. (Joz 12:3; 2Sa 2:29) Část údolí na S od Mrtvého moře se dnes nazývá Ghor, což znamená „proláklina“, a název „Araba“ se používá zvláště na sušší oblast na J.

Mrtvé moře se nazývá „moře Araby“. (5Mo 3:17; 4:49; 2Kr 14:25) Slovo ʽara·vahʹ se bez určitého členu také používá v obecném významu a je možné překládat ho jako „pouštní pláň“. Množné číslo (ʽara·vóthʹ) se často vztahuje na jerišské a moabské pouštní pláně — část údolí Jordánu, která leží na S od Mrtvého moře. (4Mo 22:1; 26:3, 63; 31:12; Joz 4:13; 5:10; Jer 39:5)