Řecká panenská bohyně lovu je známa jako Artemis; Římané ji ztotožňovali s Dianou. Tato Artemis bývá znázorňována s lukem a šípy, jak pronásleduje zvěř, zejména jeleny. Řekové sice ztotožňovali efezskou Artemidu se svou vlastní Artemidou, ale efezská Artemis, která byla uctívána ve městech po celé Malé Asii, má  s božstvem řecké klasické mytologie málo společného. (Sk 19:27) Efezská Artemis byla bohyně plodnosti a byla zobrazována s ozdobami, jež bývají považovány za mnohonásobná ňadra, vejce nebo varlata obětovaných býků. Dolní část jejího těla podobající se mumii byla ozdobena různými symboly a zvířaty.

Artemis uctívaná v Efezu bývá uváděna do těsné souvislosti s význačnými bohyněmi jiných národů a předpokládá se, že všechny mají stejný původ. Dílo A Dictionary of the Bible (sv. I, s. 605) o tom říká: „Artemis se natolik podobá frýžské Kybelé a jiným v asijských zemích rozšířeným zosobněním božské moci v ženské podobě, jako je například kappadocká Ma, fénická Astarte nebo Aštarot, syrská Atargatis a Mylitta, že je možné je všechny považovat za pouhé obměny téže základní náboženské představy; odlišnosti, jež se projevují v jednotlivých zemích, odpovídají odlišnostem vývoje podle místních poměrů a podle povahy národa.“ (J. Hastings, ed., 1904)

Ve starověku byl chrám Artemidy v Efezu považován za jeden ze sedmi divů světa. Byla to monumentální stavba z cedrového a cypřišového dřeva, bílého mramoru a zlata.

K hlavním svátkům, jež se slavily v měsíci artemisiu (březen/duben), přicházely do Efezu statisíce návštěvníků z celé Malé Asie. K oslavám patřil náboženský průvod, v němž byla po celém městě s velkým jásáním stavěna na odiv socha Artemidy.

Pro Demetria a jiné efezské stříbrotepce byla výroba stříbrných chrámečků Artemidy výnosnou živností. Když tedy díky Pavlovu kázání v Efezu dost lidí opustilo nečisté uctívání této bohyně, Demetrios vzbouřil ostatní řemeslníky, protože jim řekl, že Pavlovým kázáním je ohrožena nejen jejich finanční jistota, ale že je ohroženo i uctívání velké bohyně Artemidy, jež by mohlo být považováno za nic. To vyvrcholilo pozdvižením, které posléze ukončil městský tajemník. (Sk 19:23–41; viz heslo EFEZ.)

[Vyobrazení na straně 122]

Efezská Artemis, bohyně plodnosti; kolem hlavy má gryfy a pod věncem, který má kolem krku, jsou vidět znamení zvěrokruhu