Slovo ga·zerinʹ se objevuje jen v té části knihy Daniel, která je psána aramejsky (Da 2:4b–7:28), a jeho základní význam je „vysekat“. (Da 2:34) Zdá se, že je tím poukazováno na lidi, kteří dělí nebe do různých seskupení. V některých českých překladech Bible (KB, ČB, He, Šr) je původní aramejské slovo ga·zerinʹ přeloženo jako „hadači“. (Da 2:27; 4:7 [v. 4 v KB, ČB, He]; 5:7, 11) K tomuto astrologickému kultu patřili ti, „kdo z postavení hvězd v době narození člověka pomocí různých početních umění a věštění . . . určovali jeho osud“. (Gesenius’s Hebrew and Chaldee Lexicon, do angl. přeložil S. P. Tregelles, 1901, s. 166, 167.) Astrologie je v základě polyteistická; její zrod v Mezopotamské nížině se datuje do doby krátce po potopě, kdy se lidé odvrátili od čistého uctívání Jehovy. Slovo Chaldejec se v tehdejší době stalo téměř synonymem slova „astrolog“.

V této falešné vědě, astrologii, se předpokládalo, že každý bůh vládne nad určitou částí nebes. Každý pohyb nebeských těles a každý jev — jako je východ a západ slunce, rovnodennost a slunovrat, měsíční fáze, zatmění a meteory — byl přisuzován některému z těchto bohů. Vesmírné pochody se tedy pravidelně zaznamenávaly a vytvářely se propracované tabulky jejich výskytu, ze kterých se předpovídaly záležitosti lidí a pozemské události. Věřilo se, že všechny věci, veřejné i soukromé, jsou pod kontrolou těchto nebeských bohů. Proto nedošlo k žádnému politickému či vojenskému rozhodnutí, dokud nebyli povoláni astrologové, aby přečetli a vyložili znamení a přednesli své rady. Tímto způsobem získala kněžská třída velkou moc a také vliv na život lidí. Kněží prohlašovali, že mají nadpřirozenou moc, pochopení a velkou moudrost. V Babylóně nebyl postaven žádný velký chrám, aniž byl vybaven vlastní observatoří.

V osmém století př. n. l., když prorok Izajáš předpovídal zničení Babylóna, vyzval rádce-hvězdopravce, aby své odsouzené město zachránili: „Umdlela jsi [Babylóne] množstvím svých rádců. Ať nyní povstanou a zachrání tě, ti ctitelé nebes, pozorovatelé hvězd, ti, kdo za novoluní sdělují poznání o věcech, které na tebe přijdou.“ (Iz 47:13)

Postupem času se Daniel a jeho tři společníci stali zajatci v této zemi astrologů. Babylónský král tyto Hebrejce vyzkoušel, „pokud jde o každou záležitost moudrosti a porozumění“, a shledal je „desetkrát lepšími než všechny kněze provozující magii a zaklínače, kteří byli v celé jeho královské říši“. (Da 1:20) Daniel se pak stal ‚předním z kněží provozujících magii‘ (Da 4:9), ale musíme si uvědomit, že se nikdy nevzdal uctívání Jehovy a nestal se hvězdopravcem, ‚rozdělovačem nebes‘. Jednou se například stalo, že se Nebukadnecar tak rozzlobil na astrology a ostatní „moudré muže“ proto, že nebyli schopni odhalit jeho sen, že vykřikl: „Budete rozsekáni na kusy a vaše vlastní domy budou přeměněny ve veřejné záchody.“ (Da 2:5) Tento přísný rozkaz se vztahoval i na Daniela a jeho společníky, ale dříve než byl vykonán, Daniel přišel před krále a řekl mu: „V nebesích . . . existuje Bůh, který je Zjevovatelem tajemství,“ ale „pokud jde o mne, není to z nějaké moudrosti, která existuje ve mně více než v komkoli jiném živém, že je mi zjeveno toto tajemství.“ (Da 2:28, 30)

Kdo byli mudrcové, kteří přišli navštívit malého Ježíše?

Malému Ježíšovi přinesli dary astrologové (řec. maʹgoi; „mágové“, Ži, KMS, Pa, EP, ppč; „Pozdější podání nazývá je králi, ač jimi nebyli, alespoň ne v obvyklém smyslu slova.“ [Sý, ppč]). (Mt 2:1–16) O těchto maʹgoi dílo The Imperial Bible-Dictionary (sv. II, s. 139) říká: „Podle Hérodota byli mágové kmenem Médů [I, 101], kteří tvrdili, že umějí vykládat sny, a kteří oficiálně dohlíželi na posvátné rituály, . . . byla to zkrátka učená kněžská třída, která měla, jak se předpokládalo, schopnost získat bádáním v knihách a pozorováním hvězd nadpřirozené pochopení budoucích událostí . . . Pozdější výzkumy se přiklánějí k tomu, že střediskem rozvinutého magického umění byl spíše Babylón než Médie a Persie. ‚Médským kněžím se původně neříkalo mágové . . . Chaldejci je však začali nazývat mágy kvůli tomu, že tvořili kněžskou kastu, a tím se také vysvětluje, proč Hérodotos říká, že mágové byli médským kmenem‘ . . . (J. C. Müller v Herzogově encyklopedii).“ (P. Fairbairn, ed., Londýn, 1874)

 Je tedy správné, že Justin Mučedník, Origenes a Tertullianus považovali maʹgoi z Matouše 2:1 za astrology. Tertullianus napsal („De idololatria“, IX): „Známe vzájemné spojenectví magie a astrologie. Vykladači hvězd byli tehdy první, . . . kdo Mu [Ježíšovi] přinesli ‚dary‘.“ (The Ante-Nicene Fathers, 1957, sv. III, s. 65) Název mágové zdomácněl jako „všeobecné označení pro astrology na Východě“. (The New Funk & Wagnalls Encyclopedia, 1952, sv. 22, s. 8 076)

Obšírné doklady tedy jasně ukazují, že maʹgoi, kteří navštívili malého Ježíše, byli astrologové. Proto The New Testament, překlad C. B. Williamse, uvádí slovo „hvězdáři“ a v poznámce pod čarou vysvětluje: „To znamená ti, kdo zkoumají hvězdy v souvislosti s událostmi na zemi.“ Moderní překlady Bible tedy vhodně u Matouše 2:1 uvádějí slovo „astrologové“. (NS, AT, NE, Ph)

Kolik astrologů „z východních končin“ přineslo malému Ježíšovi „zlato a vonnou pryskyřici a myrhu“, to není známo. (Mt 2:1, 11) Jakožto astrologové to byli služebníci falešných bohů a byli vědomě nebo nevědomě vedeni něčím, co považovali za pohybující se „hvězdu“. Upozornili Heroda na skutečnost, že se narodil „král Židů“, a Herodes se od té chvíle snažil Ježíše zabít. Plán mu však nevyšel. Zasáhl sám Jehova a prokázalo se, že je vyšší než démonští bohové astrologů. Místo toho, aby se astrologové vrátili k Herodovi, odešli domů jinou cestou, protože jim byla dána „ve snu božská výstraha“. (Mt 2:2, 12)

Věštění z jater a astrologie. Zdá se, že zvyk ‚dívat se do jater‘ byl zvláštní stránkou astrologie. (Ez 21:21) V jedné chrámové škole v Babylóně se našel hliněný model jater z doby Chammurabiho. Jedna strana modelu byla rozdělena na části představující „den“ a „noc“. Okraj byl rozdělen na šestnáct částí a ke každé části bylo přiřazeno odpovídající jméno nebeského božstva. Při tomto druhu věštění se pomyslně rozdělovalo nebe a stejně tak se rozdělovala játra obětí. Když oběť předkládali, prohlíželi játra, která považovali za miniaturní obraz nebe, aby zjistili, jaká znamení jim bohové zjevují. (Viz heslo VĚŠTBA.)

Molek a astrologie v Izraeli. Existují důkazy, že astrologie byla úzce spojena s uctíváním Moleka, boha, který byl někdy zobrazován s býčí hlavou. Babylóňané, Egypťané, Kananejci a další národy uctívali býka jako symbol svých božstev — Marduka, Moleka, Baala atd. Býk, Taurus, byl jedním z nejdůležitějších znamení zvěrokruhu. Býk často představoval boha slunce — rohy znázorňovaly paprsky a býčí velká reprodukční síla ukazovala sílu slunce jako „dárce života“. Samice, kráva, byla podobně ctěna jako symbol Ištar nebo Astarte, což jsou různá jména jedné bohyně. Když tedy Áron a Jeroboam zavedli mezi Izraelity uctívání býka (telete), byl to v Jehovových očích opravdu velký hřích. (2Mo 32:4, 8; 5Mo 9:16; 1Kr 12:28–30; 2Kr 10:29)

Odpadlé desetikmenné království Izraele bylo odsouzeno právě proto, že se přidalo k tomuto astrologickému kultu. „Stále opouštěli všechna přikázání Jehovy, svého Boha, a udělali si lité sochy, dvě telata, a udělali posvátný kůl a začali se klanět celému nebeskému vojsku a sloužit Baalovi; a dále nutili své syny a své dcery procházet ohněm a provozovali věštění a hledali znamení.“ (2Kr 17:16, 17)

V jižním dvoukmenném království ničemný král Achaz i jeho vnuk Manasse stáli v popředí při uctívání bohů hvězd a při nelidském obětování svých dětí, které byly zaživa upalovány. (2Kr 16:3, 4; 21:3, 6; 2Pa 28:3, 4; 33:3, 6) Dobrý král Josijáš však „vyřadil kněze cizozemských bohů“, kteří „přinášeli obětní dým Baalovi, slunci a měsíci a souhvězdím zvěrokruhu a celému nebeskému vojsku“, a strhal výšiny a Tofet učinil nezpůsobilým pro uctívání, takže „nikdo nepřiměl svého syna nebo svou dceru procházet ohněm k Molekovi“. (2Kr 23:5, 10, 24) Jehova prostřednictvím proroků Sefanjáše a Jeremjáše odsoudil Achaza a Manasseho za provozování astrologie jako ty, kdo se „na střechách klanějí nebeskému vojsku“ a „skládají přísahy při Malkamovi [Molekovi]“. (Sef 1:5; Jer 8:1, 2; 19:13)

Spojitost mezi uctíváním Moleka, uctíváním telete a astrologií dále potvrzuje Štěpánova zpráva o vzpouře Izraelitů v pustině. Izraelité nutili Árona: „Udělej nám bohy, aby šli před námi.“ Jehova je tehdy vydal, „aby prokazovali posvátnou službu nebeskému vojsku, právě jak je napsáno v knize proroků: ‚Nebyl jsem to já, komu jste po čtyřicet let v pustině obětovali obětní zvířata a oběti . . . Ale byl to stan Molocha a hvězda boha Refana, které jste si vzali.‘“ (Sk 7:40–43)

Bůh odsuzuje astrologii. Velká pravda je vyjádřena velmi jednoduše: „Na počátku Bůh stvořil nebesa a zemi.“ To znamená i planety naší sluneční soustavy a neměnné hvězdy v souhvězdích. (1Mo 1:1, 16; Job 9:7–10; Am 5:8) Když však Bůh tyto veliké věci tvořil, nepřál si, aby si z nich lidé udělali bohy. Proto zakázal svému lidu uctívat podobu čehokoli, „co je nahoře v nebesích“. (2Mo 20:3, 4) Všechny formy astrologie byly zakázány. (5Mo 18:10–12)