Když se apoštol Pavel odvolal k césarovi, a byl proto poslán do Říma, byl předán pod dohled důstojníkovi (setníkovi) „z oddílu Augustova“, muži jménem Julius. (Sk 27:1) Pod dohled tohoto důstojníka byl Pavel společně s jinými vězni uveden v Cesareji. (Sk 25:13; 26:30–27:1)

Tento ‚Augustův oddíl‘, k němuž patřil Julius, není možno s jistotou identifikovat. Jménem „Augustus“ je zde přeloženo řecké slovo Se·ba·steʹ, a proto se někteří znalci pokusili uvést tento oddíl do spojitosti se Samařím, které se tehdy jmenovalo Sebaste; tvrdí tedy, že to byla skupina vojáků, kterou tvořili odvedenci ze Samaří. Josephus skutečně uvádí, že existovalo „jedno oddělení jízdy, takzvané Sebastské“. (Válka židovská, II, 236) Zdá se však, že je sotva oprávněné tímto způsobem vysvětlovat výraz, jehož použil pisatel Skutků.

Podle jiného názoru se jako Augustův oddíl označovali frumentarii, zvláštní císařský sbor důstojníků, který sloužil jako jakési oddělení kurýrů zajišťujících styk mezi císařem a vojsky v provinciích; jeho členové údajně zajišťovali doprovod při přepravě vězňů. Tento názor se, alespoň do jisté míry, opírá o překlad Skutků 28:16 podle Bible kralické; ten obsahuje pasáž, jež není hodnověrná, totiž že „setník dal vězně v moc hejtmanu vojska“. Zastánci tohoto názoru tvrdí, že tento ‚hejtman vojska‘ byl velitel frumentarii. Většina novodobých překladů tohoto textu však tuto pasáž vůbec neuvádí.

Řada překladů, mezi nimi i Revised Standard Version, dává tomuto oddílu označení „augustovská kohorta“. Řecké slovo speiʹra (oddíl), pokud bylo použito jako vojenský termín, mělo obvykle stejný význam jako latinské označení manipulus, což byl vojenský oddíl, který měl tři „centurie“ neboli až 300 mužů. Toto označení se však používá i na oddíl o větším počtu mužů a ve významu, v němž je použito v Řeckých písmech, představuje údajně římskou „kohortu“ (desetinu „legie“, tedy asi 400 až 600 mužů). Kromě pravidelných římských legií, v nichž byli římští občané a jež se skládaly z kohort, existovaly také druhořadé vojenské oddíly neboli auxilia, jejichž kohorty tvořili římští poddaní (nikoli občané). Byly to nezávislé pěchotní jednotky a obvykle sloužily na hranicích říše. Kohorty v pravidelných římských legiích zpravidla neměly zvláštní jména, zatímco tyto pomocné kohorty byly často pojmenovány. Byly nalezeny nápisy Cohors I Augusta (lat.) a Speiʹra Au·gouʹste (řec.), což ovšem nemusí být označením oddílu, o němž zde pojednáváme.