[majitel průlomů].

Místo, na němž král David dosáhl úplného vítězství nad spojenými silami Filištínů; bylo to nějaký čas potom, co dobyl pevnost Sion. (2Sa 5:9, 17–21) Zpráva uvádí, že když se David dozvěděl, že se Filištíni přibližují s úmyslem zaútočit, společně se svými muži „sešel na těžko přístupné místo“, zatímco Filištíni „obcházeli po nížině Refaim“. Když Jehova Davida ujistil, že ho bude podporovat, David na Filištíny zaútočil, Filištíni se dali na útěk a nechali tam své modly. David přičetl toto vítězství Jehovovi, když řekl: „Jehova přede mnou prorazil mé nepřátele jakoby průrvou způsobenou vodami“; a proto „dal tomu místu jméno Baal-peracim“. Zpráva ve 2. Samuelově 5:21 říká, že ‚David a jeho muži vzali pryč modly‘, které tam Filištíni zanechali. Paralelní zpráva v 1. Paralipomenon 14:12 ukazuje, co nakonec udělali: „Potom řekl David slovo, a tak byli [tito bohové] spáleni ohněm.“

Hora Peracim, o které se zmiňuje Izajáš (28:21), je považována za totéž místo. Zmínka v Izajášově proroctví připomíná vítězství, kterého Jehova dosáhl u Baal-peracimu prostřednictvím Davida; vítězství je uvedeno jako příklad zvláštního skutku, který má být vykonán v budoucnosti a o němž Jehova prohlašuje, že se při něm přižene na své nepřátele jako prudká záplava.

Nížina Refaim je ztotožňována s plání Baqaʽ na JZ od Chrámové hory, která klesá v úseku dlouhém asi 1,5 km a pak se zužuje do těsného údolí Vádí el Werd (Nachal Refaʼim). Proto někteří znalci zastávají názor, že Baal-peracim je místo v blízkosti tohoto údolí. Ale vzhledem k tomu, že Izajáš (28:21) uvádí srovnání s ‚nížinou u Gibeonu‘, někteří znalci se domnívají, že to je místo na SZ, snad Šeich Bedr, vzdálené asi 4 km na ZSZ od Chrámové hory. (Joz 15:8, 9) To by odpovídalo skutečnosti, že Filištíni pronásledovaní Davidem prchali směrem ke Gibeonu a Gezeru. (2Sa 5:22, 25; 1Pa 14:16)