[heb. ba·khaʼʹ].

Rostlina, která sehrála významnou úlohu při Davidově střetu s Filištíny v „nížině Refaim“. (2Sa 5:22–25; 1Pa 14:13–16) Jediná další zmínka o této rostlině je v Žalmu 84:6: „Když procházejí nížinou keřů baka, mění ji v zřídlo.“ Může to být odkaz na tutéž ‚nížinu Refaim‘, kde David bojoval. Panuje názor, že tato nížina leží na JZ od Jeruzaléma.

Uvedené hebrejské slovo pochází z kořene, jenž znamená „plakat“. (Srovnej 1Mo 21:16.) Může to tedy naznačovat, že jde o rostlinu — keř nebo strom —, která vylučuje kapky neboli slzy pryskyřice nebo snad mléčné mízy. Není jisté, o jakou rostlinu přesně jde; název baka je pouze transliterací hebrejského slova. Neexistuje žádný zjevný důvod pro rabínský názor, který ztotožňuje tuto rostlinu s morušovníkem (například KB uvádí moruše). Mnozí učenci se domnívají, že se jednalo o nějaký balzámový strom (kterých je v různých rostlinných čeledích několik), protože ty vylučují latex nebo pryskyřici. Podle názoru některých botaniků šlo o topol Populus euphratica, který je počítán mezi balzámové stromy. Hlavním důvodem pro tento názor je skutečnost, že sebemenší vítr rozkymácí listy tohoto topolu a ty pak vydávají šustivý zvuk. Bible však přímo neuvádí, čím byl způsoben „zvuk pochodu“ (zda listy, větvemi, nebo nějakou jinou částí rostliny), a pouze říká, že to bylo „ve vrcholcích“ rostlin. Jako signál mohl sloužit pouhý šustot nebo podle názoru jiných to mohl být hluk určité síly, kterým se buď přehlušil, nebo dokonce napodobil zvuk pochodujícího vojska. (2Sa 5:24; 1Pa 14:15)