Pod pojmem „balzám“ se rozumí aromatická a obvykle olejovitá a pryskyřičná látka, kterou vylučují mnohé byliny, keře a stromy. K balzámovým stromům patří některé druhy jedlí, borovic, topolů i dalších stromů. Balzámový olej se používá v lékařství (zpravidla obsahuje benzoovou a skořicovou kyselinu) a jako voňavka.

Národy Orientu si balzámové rostliny a stromy vždy vysoko cenily. První zmínka o ‚balzámovém oleji‘ (heb. boʹsem, beʹsem či ba·samʹ) je ve 2. Mojžíšově 25:6, kde se o něm mluví jako o jedné složce oleje pomazání, který se používal ve svatostánku. (Viz také 2Mo 35:8, 28.) Příslušné hebrejské slovo je podle kontextu někdy překládáno jako „vonné látky“, ‚sladká‘ nebo „koření“. (2Mo 30:23; Pís 4:10, 14, 16; 5:13; 6:2; 8:14) U Izajáše 3:24 je vůně balzámového oleje postavena do kontrastu se ‚ztuchlým pachem‘.

Balzám, který se v pustině používal při službě ve svatostánku, očividně nepocházel z Palestiny, ale možná z Egypta. V době vlády krále Šalomouna vedla drahocennost balzámového oleje k tomu, že byl spolu se zlatem a drahými kameny zařazen mezi poklady, které přinesla královna ze Šeby; byl také součástí tributu, jejž králové mnoha zemí zaplatili tomuto moudrému králi v Jeruzalémě. (1Kr 10:2, 10, 25; 2Pa 9:1, 9, 24) Balzámový olej byl mezi drahocennými věcmi, které byly uloženy v králově domě pokladů a které Ezekjáš nemoudře ukázal vyslancům z Babylóna. (2Kr 20:13; 2Pa 32:27; Iz 39:2) Balzámový olej byl použit při balzamování těla krále Asy (nešlo však o egyptský způsob balzamování). (2Pa 16:14) Zdá se, že české slovo „balzamovat“ bylo původně odvozeno z hebrejského ba·samʹ. Během posledních šesti měsíců, než se objevila před králem Ahasverem, podstoupila Ester masáže vonným balzámovým olejem. (Es 2:12)

‚Balzám [heb. coriʹ] z Gileadu‘ byl zřejmě vynikající kvality a měl zvláštní léčivé vlastnosti. (Jer 8:22; 46:11) První zmínka o tomto balzámu je v 1. Mojžíšově 37:25–28, kde je zahrnut mezi zbožím, jež vezla karavana Išmaelitů z Gileadu na V od Jordánu. Těmto Išmaelitům byl potom prodán Josef. Jákob později zařadil balzám mezi „nejznamenitější plody země“, když po svých synech, kteří šli opět do Egypta, poslal dar. (1Mo 43:11) Podle Ezekiela 27:17 bohatí tyrští kupci dováželi balzám z judského království.

Informace o léčivých vlastnostech balzámu, především při léčbě ran, jsou ve starověké literatuře běžné. V Písmu všechny odkazy na tyto vlastnosti balzámu nacházíme u Jeremjáše. Používá je však v obrazném smyslu, nejprve když naříká nad duchovním úpadkem Judy (Jer 8:14, 15, 21, 22; srovnej Jk 5:14, 15), potom když upozorňuje Egypt na marnou snahu vyhnout se porážce od Babylóna (Jer 46:11–13) a konečně když nad Babylónem pronáší Boží rozsudek zničení. (Jer 51:8–10)

Není jisté, jaké konkrétní rostliny nebo stromy jsou označeny hebrejskými slovy boʹsem a coriʹ. Název „balzám z Gileadu“ bývá vztahován na myrhovník Commiphora opobalsamum (nebo Commiphora gileadensis), což je keřovitý stálezelený strom. Jeho zelenožlutá olejovitá pryskyřice se získává tak, že se na kmeni a větvích udělají zářezy a že malé kuličky pryskyřice, které se na těchto místech vyloučí, se později sesbírají. Tento strom se sice vyskytuje zejména v již. Arábii, ale židovský historik Josephus uvádí, že v Šalomounově době se zmíněný myrhovník pěstoval v okolí Jericha, a řecký zeměpisec Strabón zaznamenal, že v římském období byl pěstován také poblíž Galilejského moře.

Existuje názor, že slovo coriʹ se může vztahovat na pistácii lentišek (Pistacia lentiscus), strom, který produkuje nažloutlou vonnou pryskyřici zvanou mastix. Z jeho kůry, listí a plodů se také získává olej, který se používá k lékařským účelům. Tento strom  běžně roste v Palestině a jeho arabské jméno je velmi podobné hebrejskému coriʹ.