[Baalovy výšiny].

Město v Moabu, do kterého moabský král Balak odvedl proroka Baláma, aby viděl na tábor Izraelitů a mohl je proklít. (4Mo 22:41) To, že pro vynesení kletby a pro vykonání s tím spojených obětí zvolil Balak právě toto místo, může naznačovat, že Bamot-baal byl střediskem uctívání Baala a že zjevně ležel na vyvýšeném místě. (4Mo 23:1–9) Bamot-baal a další města „na náhorní plošině“ byla později jako dědictví dána kmeni Ruben. (Joz 13:15, 17) Začátkem devátého století př. n. l. moabský král Meša napsal, že znovu vybudoval „Bet-bamot, neboť byl zbořen“. (Dvacátý sedmý řádek Moabského kamene [Mešovy stély]) Je tedy pravděpodobné, že jmény Bamot, Bamot-baal a Bet-bamot bylo označeno jedno místo. (Srovnej jména Baal-meon, Beon a Bet-baal-meon pod heslem BAAL-MEON.)

Popis Bamot-baalu v biblické zprávě ukazuje, že šlo o místo v oblasti náhorní roviny u sv. cípu Mrtvého moře. Identifikace je pouze přibližná, ale případnou lokalitou by mohl být Chirbet Quweidžija, asi 14 km vých. od Mrtvého moře, nedaleko místa, kde údajně leží hora Nebo.