[z akkadštiny, znamená „ochraňuj život krále“].

Babylónské jméno, které dostal Daniel, když byl v roce 617 př. n. l. odveden do vyhnanství — nesmí být zaměňováno se jménem Belšacar. (Da 1:7) Je zřejmé, že toto jméno je zkrácená forma vzývání Bela, a Nebukadnecar je tedy vybral, jak sám řekl, „podle jména mého Boha“. (Da 4:8; 5:12) Zjevně to mělo Daniela ovlivnit, aby se přizpůsobil novému prostředí a odcizil se uctívání Jehovy. Babylóňané však o něm i dále mluvili také jako o Danielovi. (Da 4:18, 19; 5:12, 13; viz heslo DANIEL, č. 2.)