[z kořene, jenž znamená „zvítězit“].

Dcera Heroda Agrippy I. a jeho manželky Kypros; narodila se kolem roku 28 n. l.; sestra Drusilly a Heroda Agrippy II. (Viz heslo HERODES č. 4.) Bereniké a její bratr Agrippa navštívili v roce 58 n. l. místodržitele Festa v Cesareji; oba totiž tehdy přijali Festovo pozvání, „přišli s velkou okázalostí a vstoupili do audienční síně spolu s vojenskými veliteli i vznešenými muži města“. Potom byl přiveden vězeň Pavel a bylo mu dovoleno, aby přede všemi těmito vznešenými osobnostmi přednesl svou mocnou a výmluvnou obhajobu. (Sk 25:13, 23; 26:1–30)

Světské dějiny vyprávějí o nemravném životě této nestoudné ženy. Nejprve byla provdána za Marka, syna Alexandra Lýsimacha. Po Markově smrti se provdala za svého strýce Heroda, krále Chalkidy. S ním měla dva syny, a on pak v roce 48 n. l. zemřel. Bereniké potom žila v krvesmilstvu se svým bratrem a teprve veřejný skandál ji donutil provdat se za Polema, krále Kilikie. Toho však zanedlouho opustila a opět se stala manželkou svého bratra; právě tehdy byla s Agrippou na návštěvě v Cesareji. V roce 66 n. l. se Bereniké sice pokoušela hájit Židy, ale neváhala složit přísahu věrnosti římskému císaři Vespasianovi. Později se stala milenkou Vespasianova syna Tita.