[dům Peoru].

V posledním roce svého putování pustinou izraelský národ tábořil „v údolí před Bet-peorem“. (5Mo 3:29) Bet-peor bylo možná město ležící na svazích Peoru. Je dost možné, že hora i město byly spojeny s uctíváním „Baala z Peoru“. Jak je uvedeno ve 4. Mojžíšově 25:1–9, Izraelité padli do léčky nemravných rituálů, které k tomuto uctívání patřily. (Viz heslo BAAL Z PEORU.)

Na Moabských pláních, v jordánském kraji, Mojžíš Izraeli znovu zopakoval Zákon. Potom byl pohřben „v údolí v moabské zemi před Bet-peorem“. Vypadá to tedy, že Bet-peor byl „v moabské zemi“, tedy v zemi, kterou obývali Moabci, ale na území, které později ovládl amorejský král Sichon, dokud nebyl izraelským národem poražen. (5Mo 4:46; 34:6) Později byl Bet-peor přidělen kmenu Ruben. Spolu s ním jsou uvedeny i „svahy Pisgy a Bet-ješimot“. (Joz 13:15, 20)

Všechny tyto texty naznačují, že Bet-peor ležel poblíž sv. konce Mrtvého moře a že se před ním rozkládaly Moabské pláně. Přesná poloha není známa. Nicméně Eusebius se o takovém místě zmiňuje a uvádí, že leží asi šest římských mílí (9 km) vých. od města Livias (novodobý Tell er-Rame). (Onomastikon, 48, 3–5) Na základě toho se někteří znalci domnívají, že Bet-peor je totožný s Chirbet eš-Šeich-Džajilem, jenž je asi 5 km na ZSZ od místa, které se tradičně považuje za horu Nebo. Chirbet eš-Šeich-Džajil leží na svahu kopce, který je možná „Peorem“, na nějž byl jako na poslední místo přiveden Balám, aby konečně proklel Izrael. Je-li takové umístění správné, potom „údolí před Bet-peorem“ by pravděpodobně bylo Vádí Husban. (4Mo 23:28; 5Mo 4:46; viz heslo PEOR.)