1. Vesnice „asi tři kilometry“ od Jeruzaléma. Míra, kterou v té době používal pisatel evangelia, bylo římské stadion. Vzdálenost „patnácti stadií“, kterou uvedl, je asi 2,8 km. (Jan 11:18, ppč) Leží na vých. svahu Olivové hory na starověké cestě do Jeruzaléma z Jericha a od Jordánu. (Mr 10:46; 11:1; Lk 19:29) Dnes je na tom místě vesnička el-ʽAzarije (El ʽEizarija), jejíž arabské jméno znamená „Lazarovo místo“. Leží asi 2,5 km na VJV od Chrámové hory. (VYOBRAZENÍ sv. 2, s. 950)

Stejně jako bylo Kafarnaum Ježíšovým domovem v Galileji (Mr 2:1), dalo by se říci, že Betanie byla jeho domovem v Judeji. Byla to ta „nějaká vesnice“, kterou Ježíš navštívil během své pozdější služby v Judeji (přibližně v říjnu až prosinci 32 n. l.). Bylo to místo, kde byl domov Marty, Marie a Lazara, lidí, kteří se stali Ježíšovými milovanými přáteli. (Lk 10:38) Zde Ježíš později vykonal zázrak Lazarova vzkříšení. (Jan 11:1, 38–44)

Šest dní před Ježíšovým posledním svátkem Pasach (když začal každotýdenní Sabat, 8. nisanu 33 n. l.), přišel Ježíš do Betanie. (Jan 12:1) Po Sabatu (tedy na začátku 9. nisanu) povečeřel v domě Šimona malomocného společně s Martou, Marií a Lazarem. Tam došlo k tomu, že Marie Ježíše pomazala drahým olejem, čímž podnítila Jidáše k pokryteckým námitkám, a Ježíš Jidáše napomenul. (Mt 26:6–13; Mr 14:3–9; Jan 12:2–8) Do té doby se také do Jeruzaléma donesla zpráva, že Ježíš je blízko, a nyní, když skončil Sabat, se Židé vyhrnuli z města, aby Ježíše a vzkříšeného Lazara uviděli. (Jan 12:9) Druhý den (stále ještě 9. nisanu) Ježíš triumfálně vjel do Jeruzaléma, zcela zřejmě přes Olivovou horu ležící na cestě z Betanie. (Mt 21:1–11; Mr 11:1–11; Lk 19:29–38) Právě cestou z Betanie do Jeruzaléma 10. nisanu Ježíš proklel neplodný fíkovník, který do druhého dne (11. nisanu), kdy šel Ježíš a jeho učedníci opět kolem, úplně uschl. (Mr 11:12–14, 19, 20)

Poslední čtyři dny svého pozemského života strávil Ježíš tak, že ve dne působil v Jeruzalémě, ale na  noc s učedníky z tohoto velkého města odcházel a ubytoval se v prosté vesnici Betanie na vých. svahu Olivové hory, nepochybně v domě Marty, Marie a Lazara. (Mr 11:11; Mt 21:17; Lk 21:37)

Čtyřicet dní po svém vzkříšení, když nastal čas, aby od svých učedníků odešel, Ježíš vedl učedníky nikoli do chrámu, který byl nyní Bohem opuštěn, ale „až do Betanie“ na Olivové hoře, kde začal vystupovat do nebe. (Lk 24:50–53; Sk 1:9–12)

Všeobecně se má za to, že vesnici Betanie v době Ježíšově odpovídá starobylé benjamínovské město Ananjáš. (Ne 11:32)

2. O Betanii za Jordánem je jen jediná zmínka (Jan 1:28), a to jako o místu, kde Jan křtil a kde zřejmě Ježíše před svými učedníky označil za „Božího Beránka“. (Jan 1:35, 36) Ve třetím století Origenes nahradil jméno Betanie jménem Betabara a tento výraz používá i Kralická bible; avšak nejspolehlivější rukopisy uvádějí jméno Betanie. Poloha této Betanie za Jordánem nebo na V od Jordánu není známa. Někteří učenci se přiklánějí k tradičnímu místu Ježíšova křtu a Betanii umisťují za Jordán naproti Jerichu. Zdá se však, že záznam u Jana 1:29, 35, 43; 2:1 naznačuje, že toto místo bylo blíž Galileji, zatímco zpráva u Jana 10:40 a 11:3, 6, 17 možná znamená, že leželo asi dva dny cesty od Betanie, která byla domovem Lazara. Zdá se tedy nejpravděpodobnější, že to místo leží trochu na J od Galilejského moře, ale žádné jisté určení není možné.