Zářivé záblesky světla vznikající výbojem atmosférické elektřiny mezi oblaky nebo mezi oblaky a zemí. K tomuto jevu, který vzniká při bouřce, dochází v Izraeli zpravidla v jarním a podzimním období dešťů, a to nejčastěji v chladných měsících listopadu a prosinci.

Původcem blesku je Jehova, protože je Stvořitelem přírodních sil, které blesk vyvolávají. (Job 37:3, 11) Má jej také v moci a je zřejmé, že blesk a prostředky jemu podobné používal k osvobozování svých služebníků od jejich nepřátel a také k vykonávání svých rozsudků. (2Sa 22:1, 15; Ža 18:14; 77:16–20; Ze 9:14; srovnej Joba 36:32; Ža 97:4; 144:6.) Je tedy vhodné, že blesky jsou uváděny ve spojitosti s Božím trůnem (Zj 4:5; srovnej Zj 11:19) a také s projevy Božího hněvu (Zj 8:5; 16:18); je o nich obrazně řečeno, že hlásí splnění svého úkolu. (Job 38:35) Bázeň vzbuzující fyzikální projevy Boží přítomnosti na hoře Sinaj byly doprovázeny blesky. (2Mo 19:16; 20:18)

Blesk (heb. ba·raqʹ) je v obrazném smyslu používán ke znázornění třpytu vyleštěného kovu. (5Mo 32:41, Rbi8, ppč; Ez 21:10, Rbi8, ppč; Na 3:3; Hab 3:11) U Nahuma 2:4 je slovy „stále běhají jako blesky“ míněn buď lesk, nebo velká rychlost nepřátelských dvoukolých vozů na ulicích Ninive. A k blesku je také přirovnán zářivý obličej nebo vzhled andělských tvorů. (Da 10:5, 6; Mt 28:2, 3; viz také Ez 1:14.)

Kristus Ježíš ukázal, že jeho přítomnost nezůstane utajena, stejně jako nemůže být skryt blesk, který „vychází z východních končin a svítí až do západních končin“. (Mt 24:23–27; Lk 17:20–24) Ještě předtím, když se 70 vyslaných učedníků vrátilo a vyprávěli, že když používali Ježíšovo jméno, podřizovali se jim dokonce i démoni, Ježíš poukázal na budoucí vyvržení Satana z nebe jako na něco zcela jistého; řekl totiž: „Začal jsem spatřovat Satana, jak již spadl z nebe jako blesk.“ (Lk 10:1, 17, 18)

U Lukáše 11:36 řecké slovo pro blesk (a·stra·peʹ) označuje světlo nebo záblesk lampy.