JEHOVA — jméno Svrchovaného Pána vesmíru. Je to jméno, které si on sám vybral a kterým chce být nazýván. Tetragrammaton (jak jsou označována čtyři hebrejská písmena Božího jména) se v hebrejském textu Bible objevuje téměř 7 000krát, tedy mnohem častěji než kterýkoli z titulů, jimiž je Bůh označován. Toto jméno není pouhou popiskou. Pravého Boha odlišuje od všech ostatních bohů včetně bohů, které vytvořili lidé. Je to jméno, které by měli znát, ctít a posvěcovat všichni inteligentní tvorové.

Jméno Jehova označuje Stvořitele nebe a země (1Mo 2:4); Boha a Otce Ježíše Krista (Mt 4:10; Jan 20:17); Toho, kdo slíbil, že zřídí „nová nebesa a novou zemi“, v nichž bude panovat spravedlnost. (Iz 65:17, 25; 2Pe 3:13)

Je překvapující, že v mnoha dnešních překladech Bible vůbec Boží jméno není. Proč? Mezi Židy se totiž zrodila pověrčivá představa, že vyslovovat toto jméno je nesprávné. To nejprve vedlo k tomu, že se v každodenní mluvě Židé začali používání Božího jména vyhýbat. Později bylo Boží osobní jméno odstraněno z řeckých rukopisů Svatého Písma. Nakonec bylo ve většině překladů Bible toto jméno úplně nahrazeno tituly „Pán“, „Bůh“ nebo „Hospodin“. Pozoruhodné je, že takto se zacházelo pouze s tím nejdůležitějším jménem — Jehova; ostatní jména v Bibli zůstala netknutá.

Pro celé lidstvo je však životně důležité, aby znalo Boží jméno. (Ří 10:13) K tomu však patří více než jen vědět, jaké Boží jméno je. Patří k tomu i to, aby člověk znal osobu, která za tímto jménem stojí, a aby žil způsobem, který je v souladu se záměry, jež jsou s tímto jménem spojeny. Je odpovědností všech lidí, kteří uctívají pravého Boha, aby toto jméno pilně oznamovali ostatním, stejně jako to dělal Ježíš. (Jan 17:6, 26) Jehova Bůh slibuje požehnání pro ty, kdo znají, používají a ctí jeho velké jméno. (Ža 91:14)