Zevní oblast beder a kříže. Hebrejské slovo moth·naʹjim se obvykle překládá slovem „boky“ nebo „bedra“, ačkoli výslovně pro označení „bedra“ existuje ještě jiné hebrejské slovo. (Viz heslo BEDRA.)

Kolem boků se často nosil opasek; ten nosili zejména vojáci, kteří si pod opasek vsunuli v pochvě meč nebo dýku nebo si meč v pochvě k opasku připevnili. (2Sa 20:8; Ne 4:18) Tajemník nosil u boků kalamář, který měl pod pásem nebo šerpou. (Ez 9:2) Přes boky se nosila pytlovina na znamení truchlení. (1Mo 37:34; Am 8:10)

Než se někdo pustil do nějaké intenzívní tělesné činnosti, ‚přepásal si boky‘. Většinou si přitom konce svého volného, splývavého oděvu protáhl mezi nohama a tyto konce si podhrnul pod šerpu. Když Izraelité v Egyptě jedli Pasach, měli boky přepásané a byli připraveni vydat se na pochod z té země. Podobně se připravil Elijáš, když běžel před Achabovým dvoukolým vozem. (2Mo 12:11; 1Kr 18:46)

Obrazné použití. Svaly v oblasti boků mají důležitou úlohu při zvedání a nošení těžkých břemen; proto je výstižný výrok v Žalmu 66:11: „Vyvinul jsi tlak na naše boky.“ Posílit boky znamenalo připravit se k vynaložení síly, například k boji. (Na 2:1) O dobré manželce je řečeno, že si opásala boky silou a posiluje své paže, aby mohla vykonávat mnoho rozmanitých činností pro blaho své rodiny. (Př 31:17) Naproti tomu o těch, kdo zeslábli strachem, rozrušením nebo porážkou, je řečeno, že jejich boky kolísají nebo že se třesou. (Ža 69:23; Ez 21:6; 29:7) Odpásat boky králů znamená zbavit je síly. (Iz 45:1)

Jehova mluvil o tom, že dům Izraele a dům Judy byly jako opasek kolem jeho boků, tak blízko při sobě je choval, aby se mu stali chválou a něčím krásným. (Jer 13:11) Ježíš Kristus je prorocky znázorněn jako panovník, který vládne tak, že spravedlnost je jako opasek jeho boků a věrnost jako opasek jeho beder. To se může vztahovat na skutečnost, že Ježíš Kristus vykonává veškerou svou činnost s neměnnou spravedlností a věrností. Opasek slouží k upevňování, a podobně i spravedlnost jakožto morální vlastnost dodává Ježíši Kristu pevnost při jednání v postavení Jehovova jmenovaného Soudce. (Iz 11:1, 5)