[z kořene, jenž znamená „nést; plodit“].

Osmý lunární měsíc náboženského kalendáře Izraelitů odpovídající druhému měsíci světského kalendáře. (1Kr 6:37, 38; 1Mo 7:11) Zahrnoval část října a část listopadu. Po vyhnanství v Babylóně byl tento měsíc nazván marhešvan nebo marchešvan a později byl název tohoto měsíce zkrácen na chešvan. Tento název z poexilní doby se v Bibli neobjevuje, ale je uveden v židovském Talmudu, v Josephových spisech a v dalších dílech.

Bul připadal asi na začátek podzimního období dešťů. (5Mo 11:14; Joel 2:23; Jk 5:7) V tomto měsíci probíhalo setí ječmene a pšenice a v sev. Galileji se sklízely olivy. Pastýři nyní přiváděli svá stáda ovcí z pastvin zpátky do úkrytu, aby je tam po dobu zimních měsíců chránili před chladem a deštěm.

Podle 1. Mojžíšovy 7:11 a 8:14 potopa v Noemově době začala sedmnáctého dne „druhého měsíce“ a za lunární rok nato, v tomtéž měsíci, ale o deset dní později, země oschla. Josephus (Židovské starožitnosti, I, 80 [iii, 3]) to komentoval: „Tato katastrofa nastala v šestistém roce Noemova panování, v tehdejším druhém měsíci, který Makedonci nazývali dius a Hebrejci marsuan podle kalendáře, jímž se řídili v Egyptě.“ Podle Josepha tedy v Noemově době druhý měsíc odpovídal měsíci bulu neboli marhešvanu.

Po odchodu z Egypta se bul stal osmým měsícem posvátného kalendáře a právě v tom měsíci Šalomoun dokončil stavbu chrámu v Jeruzalémě. (1Kr 6:38) Jeroboam, zakladatel separatistického severního království Izraele, tento měsíc udělal měsícem svátku jako součást svého plánu odvrátit pozornost lidu od Jeruzaléma a jeho slavností. (1Kr 12:26, 31–33)