[nádvoří; osada].

1. Významné město sev. Kanaánu v době, kdy Izrael pod Jozuovým vedením Kanaán dobýval. (Joz 11:10) Chacor se ztotožňuje s místem Tell el-Qeda (Tel Hazor), asi 11 km na JJV od předpokládané polohy Kedeše. Podle archeologa Yigaela Yadina, který na tomto místě řídil vykopávky v letech 1955 až 1958 a 1968 až 1969, se v Jozuově době Chacor rozkládal na území asi 60 ha a žilo v něm možná 25 000 až 30 000 obyvatel.

Jabin, král Chacoru, vedl spojené síly sev. Kanaánu proti Jozuovi, ale utrpěl pokořující porážku. Chacor sám byl spálen; bylo to jediné město z měst  postavených na pahorku, které bylo takto zničeno. (Joz 11:1–13) Později sice bylo přiděleno kmeni Naftali (Joz 19:32, 35, 36), ale v době Debory a Baraka byl Chacor sídlem jiného mocného kananejského krále, který se také jmenoval Jabin. (Sd 4:2, 17; 1Sa 12:9)

Později, za krále Šalomouna, byl Chacor, stejně jako Gezer a Megiddo, opevněn. (1Kr 9:15) Archeologické nálezy ukazují, že brány těchto tří měst byly postaveny podobně. Yigael Yadin ve svém díle The Art of Warfare in Biblical Lands (1963, sv. II, s. 288) o vykopávkách v Chacoru vypráví: „Když se z opatrně odebíraného prachu a hlíny začaly vynořovat první známky brány v těchto hradbách, udeřilo nás do očí, jak je podobná ‚Šalomounově bráně‘, která byla objevena v Megiddu. Než jsme s vykopávkami postoupili dále, udělali jsme si na zemi značky podle toho, jak jsme odhadovali, že byla brána postavena. Odhad jsme založili na tom, jak vypadá brána v Megiddu. Pak jsme dělníkům řekli, aby pokračovali v práci a dál odstraňovali sutiny. Když skončili, dívali se na nás s údivem, jako bychom byli kouzelníci nebo věštci. Tam před námi totiž stála brána, jejíž obrys jsme vyznačili — replika brány v Megiddu. Tak se ukázalo nejen to, že obě brány postavil Šalomoun, ale také že je postavil podle téhož plánu.“

Za více než 200 let po Šalomounově smrti, za vlády izraelského krále Pekacha, byl Chacor dobyt asyrským králem Tiglat-pileserem III. a obyvatelé Chacoru byli odvedeni do vyhnanství. (2Kr 15:29)

2. Judské město v Negebu, které je snad možné spojovat s místem el-Džebarije, jež leží asi 24 km na VSV od předpokládané polohy Kadeš-barneje (což je pravděpodobně Kedeš). (Joz 15:21, 23)

3. Jiné jméno pro Kerijot-checron, město v Judě, které se všeobecně ztotožňuje s místem Chirbet el-Qarjatein (Tel Qerijjot) ležícím asi 20 km na J od Hebronu. (Joz 15:21, 25)

4. Město na území kmene Benjamín. (Ne 11:31, 33) Za místo, kde pravděpodobně leželo, byl označen Chirbet Hazzur, který se nachází asi 7 km na SZ od Chrámové hory v Jeruzalémě.

5. Kraj v Arabské poušti na V od Jordánu; v Jeremjášově proroctví je o něm řečeno, že ho zničí babylónský král Nebukadrecar (Nebukadnecar). (Jer 49:28–33)

[Vyobrazení na straně 657]

Rozvaliny chacorských bran, které se datují do doby Šalomounovy