1. Jeden ze tří Noemových synů narozený po roce 2470 př. n. l. (1Mo 5:32; 7:6; 11:10) Je možné, že byl nejmladší (1Mo 9:24), ale v 1. Mojžíšově 5:32; 6:10 i na dalších místech je uveden jako druhý v pořadí. V 1. Mojžíšově 10:21 je o Semovi řečeno, že je ‚bratr nejstaršího Jafeta‘. Někteří lidé se domnívají, že výraz „nejmladší syn“ v 1. Mojžíšově 9:24 se vztahuje na Noemova vnuka Kanaána. (Viz heslo KANAÁN, KANANEJEC č. 1.)

Cham se stal otcem čtyř synů — Kuše, Micrajima, Puta a Kanaána. (1Mo 10:6; 1Pa 1:8) Z těchto synů pocházejí Etiopové, Egypťané, některé arabské a africké kmeny a Kananejci. I když se namítá, že některé chamitské kmeny a národy vyjmenované v desáté kapitole 1. Mojžíšovy mluvily semitským jazykem, neznamená to, že nemají chamitský původ nebo že původně nemluvily chamitským jazykem. Mnoho národů přijalo jazyk svých dobyvatelů, národů, se kterými měly úzké vztahy, nebo jazyk země, do které se přistěhovaly.

Cham se oženil před potopou. On, jeho manželka, otec a matka i jeho dva bratři a jejich manželky potopu přežili. (1Mo 6:18; 7:13; 8:15, 16, 18; 1Pe 3:19, 20) Chamovi synové se narodili po potopě.

Později byl Cham zapleten do případu, který přinesl kletbu na jeho syna Kanaána. Noe se opojil vínem a odkryl se ve svém stanu. Cham otcovu nahotu spatřil, ale vzhledem k tomu, že Noe byl hlava rodiny, Boží služebník a prorok, kterého Bůh použil, aby zachránil lidstvo, měl Cham projevit patřičný ohled. Místo toho však šel za svými dvěma bratry  a pověděl jim o otcově nahotě. Sem a Jafet projevili náležitou úctu tím, že pozpátku přišli k Noemovi a přikryli ho přehozem, takže svého otce nevystavili pohaně tím, že by se dívali na jeho nahotu. Když se Noe probudil, neproklel Chama, ale Chamova syna Kanaána. Potom požehnal Semovi a Jafetovi, ale na Chama se toto požehnání nevztahovalo; prokletý byl pouze Kanaán a bylo předpověděno, že se stane otrokem svých bratrů Sema a Jafeta. (1Mo 9:20–27)

Je možné, že Kanaán byl do tohoto případu přímo zapleten a že ho jeho otec nenapomenul. Noe mluvil prorocky pod inspirací, a proto je také možné, že dopředu rozeznal, že Kanaánovi potomci zdědí špatné Chamovy sklony, které se již zřejmě projevily v Kanaánovi. Kletba se částečně splnila, když si semitští Izraelité podmanili Kananejce. Ti, kdo nebyli zničeni (například Gibeonité [Joz 9]), byli Izraelem zotročeni. Kletba se dále vyplňovala, když se potomci Chamova syna Kanaána dostali o staletí později do područí jafetských světových velmocí, Médo-Persie, Řecka a Říma.

Někteří lidé se nesprávně domnívají, že vznik černé rasy a její zotročování bylo výsledkem kletby, která byla vynesena nad Kanaánem. Ale potomci prokletého Kanaána nepatřili k černé rase. Černá rasa pochází od Kuše a pravděpodobně od Puta — tedy od jiných Chamových synů, kteří ovšem s celým případem ani s kletbou neměli nic společného.

2. Zuzimské město ležící vých. od Jordánu. (1Mo 14:5) Utrpělo porážku od krále Elamu a tří dalších králů, kteří potlačili povstání měst ležících v oblasti Mrtvého moře. (1Mo 14:1–12) Podle pořadí, ve kterém je uvedeno v 1. Mojžíšově 14:5, 6, se zdá, že město Cham leželo již. od Ašterot-karnajimu a sev. od Šave-kirjatajimu. Jméno města se dochovalo v názvu dnešní vesnice Cham při Vádí er-Redžeile (také nazývané Vádí Cham), asi 6 km jjz. od Irbídu v ʽAdžlunu a asi 30 km jv. od již. konce Galilejského moře. Toto starověké město bylo zřejmě na pahorku (Tell Cham), který leží nedaleko.

3. V Žalmech je „Cham“ spojován s Egyptem, protože ten je nazýván ‚Chamovou zemí‘. (Ža 78:51; 105:23, 27; 106:21, 22; viz heslo EGYPT, EGYPŤAN.)